Nabízíme čtenářům webových stránek mezinárodní zpravodajské komunity InformNapalm zajímavé analytické shrnutí s rozborem informačních operací RF na pozadí chronického zaostávání jejích technologií útočných bezpilotních letounů. Toto shrnutí zpracoval Jevhen Hryňov, účastník rusko-ukrajinské války s bojovými zkušenostmi s používáním a potíráním dronů.

Ruské útočné drony jako velká informační operace k zastření chronického zaostávání za západními technologiemi

Po dlouhou dobu se v ruských médiích a profilových vydáních prosazoval názor, že útočné bezpilotní letouny nelze použít v konfliktech vysoké intenzity, Rusové je považovali spíše za hračku pro případy bojových střetů v zemích tzv. třetího světa.

Lze to vysvětlit jak setrvačností ruského velení, které vzniklo v dobách Studené války a od té doby beze změn replikováno na ruských vojenských VŠ, tak celkovou neschopností ruského obranného průmyslu implementovat výrobu moderní elektroniky.

V dobách před sankcemi se tento problém řešil dovozem (stačí zmínit, že dokonce i raketa Bulava nebo ponorka K-433 používají mikroprocesory od lotyšské Alfy či americké Atmel), v poslední době se však situace prudce zhoršila.

Už nejednou jsme na Donbase sestřelili nebo donutili přistát ruské drony Forpost, Granat, Eleron či Orlan. Prakticky všechny komponenty těchto bezpilotních letounů s výjimkou vlastně trupů a padáků jsou vyrobeny v zahraničí, navíc pro civilní účely. Např. Orlan má GPS tracker vyrobený v Číně, startovací generátor PTN78020 od americké Texas Instruments Inc., japonský motor SAITO, ovladač letu od evropského koncernu STMicroelectronics, telemetrický modul od americké Microchip.

Čtěte také: Ruský dron Orlan-10 se skládá ze součástek vyrobených v USA a dalších zemích – fotozpráva

Eleron má mikrokontrolér od už zmíněné STMicroelectronics, fotografické zařízení je náplň z foťáků Sony a Olympus (podrobněji se dočtete ve zprávě CAR nebo na webu Vojennoje obozrenije).

Podstata je jasná: na žádném kuse ruských dronů, které byly ukořistěny v Ukrajině nebo Sýrii, se nenašel žádný kousek ruské mikroelektroniky.

Katastrofálního zaostávání s mikroelektronikou jsou si vědomi i v RF. Např. ještě v roce 2020 bylo zrušeno státní financování vývoje nových procesorů.

Ignorovat zcela nesporné úspěchy tureckých útočných bezpilotních letounů v Sýrii nebo v bojích v Náhorním Karabachu je přitom stále těžší. Navíc Rusové, jimž není lhostejný rozvoj vlastního letectva a obranného průmyslu, se právem diví: proč RF zaostává nejen za USA, Izraelem nebo Tureckem, ale dokonce i za technickými řešeními ozbrojenců z ISIL? Vzhledem k tomu, že kvůli již zmíněné konzervativnosti a přemíře korupce státní zakázky nevytvořily poptávky po vývoji perspektivních útočných dronů (novým odvětvím prostě chybí odpovídající lobby), a soukromý vývoj stejně jako celé soukromé podnikání v RF inovativním technologiím vůbec nesvědčí, požadovaný čas pro vědeckovýzkumnou a návrhářskou činnost Rusko úplně ztratilo a dnes nedokáže vyrobit nic konkurenceschopného. Nicméně vzhledem k tomu, že uznat něco podobného by bylo pro „zcela jedinečný“ ruský obranný průmysl nemožné, zejména když se objeví reálné vyhlídky na získání značného rozpočtu, není divu, že podzim až začátek zimy zpestřily vítězoslavné relace o „úspěších ruského obranného průmyslu ve výrobě dronů“.

V náročné agendě utrácení státních prostředků se hodí cokoli: AO Kronštadt, vychvalovaný nový výrobce dronů, hlásila, že je připravena sériově vyrábět unikátní (!) málorozměrové drony Merak a Luman.

Zavést je do sériové výroby je dost jednoduché, protože jde o přesprejované ATOMRC Fixed Wing Dolphin 845mm a Reptile Swallow-670, které lze zakoupit na AliExpressu.

Orion

Skutečná mediální vlna se v ruských médiích zvedla ve dnech 17. až 20. prosince 2021. Jeden za druhým vycházely příspěvky o testech „lovce dronů“ na bázi Orionu, o nejmodernějším Ochotnikovi (Myslivci), o bojovém nasazení Lancetu v Sýrii nebo reportáže z konferencí ve Skolkovu. Účelem bylo přesvědčit řadového (a také neřadového) Rusa, že je vojenský průmysl RF ve světovém trendu a že v nejaktuálnějším segmentu (bezpilotní stíhačky) je Rusko vůbec „na předních pozicích“.

Máme si uvědomovat, že řadové Rusy a ty nikoli řadové (kteří budou vlastně dávat zelenou na utrácení rozpočtových prostředků a přidělení státních zakázek) spojuje nejen hrdost na svůj stát, ale také úplná technická negramotnost, čehož úspěšně využívají výrobci, kteří jim prodávají v podstatě hezký obrázek „majestátu“ (který jako každý majestát je lepší nezkoumat do detailů).

Vezměme třeba bezpilotní letoun Orion (na vnitrostátním trhu Inochoděc). Vyrábí se v Rjazani, kde kvůli této výrobě byly nedávno zprovozněny dva hangáry, každý o rozloze 30×30 m. Vývoj probíhá od roku 2011, první let se uskutečnil v roce 2016, od roku 2019 je ve zkušebním provozu, který však začal pádem zkušebního vzorku.

16. listopadu 2019 při testech spadl dron Orion blízko obytných domů v Listvjance, Rjazaňská oblast. Místní obyvatelé pořídili z incidentu foto a sdíleli na sociálních sítích. Příčinou katastrofy bylo „technické selhání“

Bylo avizováno, že je vybaven optoelektronickou průzkumnou stanicí ruské výroby, u nejnovějšího provedení je vidět radarová kapotáž.

Motor je americký, zanedlouho je však slibována domácí obdoba (podle ruských expertů takový motor skutečně existuje, vyrábí ho však soukromý podnik, který je v současnosti systémově potlačován státním sektorem, patrně kvůli převzetí technologie).

Ukázkový je případ s dronem Altajir vyvinutým soukromou projekční kanceláří OKB Sokol, dnes OKB N. P. Simonova, jehož hlavní designér byl uvězněn na základě vykonstruovaného obvinění, vývojář motoru RED A03/V12 pro Altajir V. Rajchlin pro změnu emigroval do SRN.

Munice: řízená a nepříliš řízená…

Aniž bychom zabíhali do taktiky používání útočných dronů, stojí za zmínku, že úhelným kamenem jejich účinnosti je používání řízené munice. Jednoduše řečeno útočný dron je vysoce přesným nástrojem „přišel, viděl, zničil“. Spojení zásahové vzdálenosti, schopnosti „vidět“ konkrétní cíl a řízené vysoce přesné munice jsou klíčové konkurenční přednosti útočných dronů. Jak jsou na tom Rusové?

Avizována je na první pohled solidní výzbroj, dokonce plachtící letecká puma UPAB-50, jakož i korigované KAB-20 a KAB-50 a… FAB-50. Copak se dá obejít bez něj, staré dobré „litinovky“ z dob První světové? Hlavní je však záhadná málorozměrová letecká raketa X-BPLA. Zapamatujme si tento název.

Zatím se však vraťme k UPAB-50. Tato munice se prezentuje jako obdoba a konkurence známé turecké řízené munice MAM, dokonce i zběžný pohled na obě střely však postačí k tomu, abychom pochopili, že hlavní část UPAB-50 zabírá výbušnina a s žádnými naváděcími systémy její konstrukce nepočítá. Řídit se tedy bude pouze a výhradně podle GPS (jejíž signál lze snadno potlačit dokonce i amatérskými zařízeními radioelektronického boje), zatímco u rodiny MAM je navržen komplet GPS + inerciální systém + aktivní nebo pasivní laserové navádění.

UPAB-50 a MAM-L

Staré bolavé místo ruského letectva, kvůli němuž dokonce i Su-34 používají v Sýrii neřízenou munici, je opět v akci: v RF chybí větší část moderního řetězce řízené munice, ta, co je k dispozici, je pak předražená (zejména kvůli malému rozsahu výroby). Mluvit o tom, že by dokázali sami provést miniaturizaci naváděcích systémů „chytré munice“ (mimochodem zkratka MAM znamená právě Mini Akıllı Mühimmat, tedy anglicky Smart Micro Munition), prostě není reálné.

V RF říkat veřejně o něčem takovém není zvykem. Dokonce i předvádět naturální makety své řízené munice pro drony je nebezpečné, protože je to hned zřejmé dokonce i na militárních ruských fórech (a to i přes reálné nebezpečí dostat trest odnětí svobody za vyzrazení státního tajemství nebo „extremismus na sociálních sítích“).

Vítězství je však potřeba! Proto byl nešťastný Inochoděc rychle přeprofilován na „lovce dronů“. Jakým způsobem?

Po všech profilových médiích a telegramových kanálech se 18. prosince rozletěla zpráva i s videem, jak na polygonu na Krymu Orion, který nese dvě (což je pro útočný dron kriticky málo) protitankové řízené rakety, sestřeluje bezpilotní helikoptéru sloužící jako cíl.

Právě zde zaznělo to nejzajímavější: záhadná raketa X-BPLA je právě Kornet-D, který helikoptéry v RF už dávno mají ve výzbroji proti pozemním cílům. „Elegantní řešení“ připoutat k útočnému dronu dvě protitankové rakety skýtá skvělou příležitost úspěšně provést cvičení. Je tu jak odpal, tak zásah, nechybí však ani nepohodlné otázky:

• jakým způsobem bude Orion v bojových podmínkách vyhledávat cíl, když Bayraktar není vidět na radarech na jeho odstřelovou vzdálenost?
• jak bude probíhat laserové nasvícení cíle, když tento nevisí na místě jako terč, ale manévruje, jakmile obdrží signál o laserovém záření?
• když tu žádné laserové záření není, ale je drátové řízení, zda výrobce pamatuje na nejvyšší úhlovou rychlost cíle, při níž lze provést navádění?
• kdyby se ke Kornetu přišroubovala, jak slibuje výrobce, hlavice pro televizní navádění s tepelným kanálem, kolik bude každý výstřel stát? Ovzduší moderních konfliktů totiž netvoří jen samé Bayraktary. I ta nejjednodušší ukrajinská Leleka, která koriguje palbu dělostřelectva, může být neméně nebezpečná. Cena Leleky je však 20 až 30x nižší než jediné rakety Kornet-D, i tato se vyrábí ve větších sériích než raketa.

Nebudeme ani srovnávat parametry X-BPLA s tureckými řízenými pumami. Kromě zjevně přemrštěné ceny a zjevně kratšího dostřelu je tu spousta věcí, které jsou zajímavé a pochopitelně jedině pro odborníky.

Např. transportní odpalovací kontejner X-BPMA zůstává po odpalu na nosné raketě, čímž zhoršuje její letové vlastnosti. Např. nedá se mluvit o použitelnosti rakety v jakémkoli úhlu. Nakonec její použití podle výškových požadavků nutí nosnou raketu zasahovat do zóny dostřelu protiletecké obrany, zatímco Bayraktar je tohoto nedostatku zcela prost.

Tato raketa byla vyvinuta pro vybavení útočných helikoptér, pro zasahování obrněné techniky a důležitých cílů, zatímco taktika akce útočných helikoptér se od taktiky útočných dronů zásadně liší.

Den před předvedením „zabijáka Bayraktarů“ ukázala ruská televize trosky tohoto bezpilotního letounu. Nejdříve se plánovala okázalá speciální operace, kdy měly být tyto trosky nalezeny na území tzv. lidových republik na Donbase, což mělo naznačovat, že protiletecká obrana hrdé „republiky“ (de facto RF) se snadno pomstila za houfnice zničené Bayraktary, a že je „obloha spolehlivě chráněna“. Ukrajinská rozvědka a Síly speciálních operací však zafungovaly v předstihu, proto museli Rusové tuto „speciální operaci“ přesunout do vyloženě mediální roviny bez praktické realizace. Bylo rozhodnuto:

1. Ukázat v TV trosky Bayraktaru nezjištěného původu;
2. Předvést odpal z Orionu na terč na polygonu;
3. Výmluvně se tvářit „nu přece to sami chápete“.

Ďábel se jako vždy ukrývá v detailech: dokonce i ruští letečtí fanoušci prohlédli, že jim předvádějí trosky Bayraktaru z první generace, která již několik let nelétá.

V rámci téže mediální kampaně byly již o den později prezentovány záběry, jak velký útočný dron Ochotnik používá zbraně. Stroj působí seriózně, je patrné, že byly použity technologie nenápadnosti, zvenčí přístroj připomíná Lockheed Martin RQ-170 Sentinel (zahájení provozu v bojových podmínkách cca v roce 2009). Není vlastně pochyb o tom, že RF dokáže vytvářet draky letadel jen s dvacetiletým zpožděním, a vzhledem k tomu, že před deseti lety RQ-170, který Američani ztratili nad Afghánistánem, padl do rukou Íránu, lze počítat když ne se slušným okopírováním elektronické složky, pak aspoň vnější části „železa“.

Nebudeme nic vymýšlet ani se skutečnými bojovými možnostmi Ochotniku. Pozastavme se však u videa z 19. prosince. Opět cvičiště. Opět „použití útočné zbraně“. Nejmodernější, nenápadný, těžký útočník s radary shazuje… FAB-500. Neřízenou zbraň leteckého „proletariátu“ pro země třetího světa. Tady už vlastně není co posuzovat.

Na očividně nepovedené mediální vhozy s Orionem a Ochotnikem se nabaluje záplava zpráv ze Skolkova, s civilními drony taxikáři, s bezpilotní poštou budoucnosti, s koncepty městské aeromobility a samozřejmě také s „umělou inteligencí“.

Rusko se nejspíš pokusí získat elementární zázemí pro sériovou výrobu, kdy bude obcházet sankce pod záminkou civilního používání (kvůli tomu nejspíš probíhají prezentace ve Skolkovu).

V zájmu vyváženosti stojí za zmínku, že předvádění použití dronů kamikadze v Sýrii v roce 2020 působí zdařile. Záběry vypadají jako pravé a operace probíhá úspěšně.

Od skončení války v Náhorním Karabachu však uplynul už celý rok, a vše, co dokázala předvést RF kromě Lancetu, je polygonová střelba protitankovou raketou na terč, shoz neřízené letecké pumy z údajného „nadčasového útočníku“ a trosky starodávného modelu Bayraktaru neznámého původu.

Mezitím Bayraktary už nakupuje dokonce i Kyrgyzstán (členský stát OSKB). V Ukrajině se urychleně staví továrna, která bude vyrábět i Bayraktary, a také mnohem serióznější Akinci. Nakonec s přispěním Ukrajiny se Turci přiblížili na dosah vytvoření reaktivního útočného dronu, k němuž na rozdíl od RF mají munici.

USA a Velká Británie aktivně zavádějí technologie používání rojů bezpilotních letounů, proti nimž žádné stávající systémy protiletecké obrany nebudou účinné. Dnes už existuje napracovaná technologie „leteckého parku“, kde na charakteristikách nosné rakety vůbec nezáleží, okřídlené rakety v dopravních kontejnerech se shazují z C-130, i již bylo avizováno, že příští „letecký park“ bude bezpilotní. Jejich umělá inteligence pro letecké palebné prostředky se cvičí v polních podmínkách na F-35. Používání neřízené munice pak odchází do minulosti dokonce i u „dospělého“ letectva, protože díky sériové výrobě a napracovaným technologiím je zasažení cíle levnější za pomoci chytrých zbraní.

Pro Rusko je však aspoň předvést publiku úspěchy vývoje útočných dronů kriticky důležité. Proto bychom měli očekávat, že v nejbližší době na Donbase uvidíme trosky Kornetů-D a Lancetů blízko pozic Ozbrojených sil Ukrajiny.

Čtěte naše příspěvky k tématu na InformNapalmu

• Dobrovolníci zveřejnili rozsáhlou interaktivní databázi ruské agrese (aktualizováno 14. 11. 2021)
• Dobrovolníci nasbírali důkazy účasti 35 vojenských jednotek Ozbrojených sil RF na záboru Krymu
• Na Donbase poprvé zaznamenán nejmodernější ruský komplet Navodčik-2
• Do konce roku plánuje RF zřídit 20 nových formací u západních hranic
• Ukrajinské komplety radioelektronického boje Bukovel-AD R4 nasazeny u hranic (FOTO)
• Na Donbase poprvé oficiálně zaznamenán ruský radarový systém Kasta-2E1, který se snažili narychlo zamaskovat (FOTO)
• RF plánuje přesunout na Donbas nové protiletecké komplety Pancir-S1 kvůli lovu Bayraktarů

Tento příspěvek zpracoval Jevhen Hryňov speciálně pro InformNapalm. Šíření nebo převzetí s odkazem na InformNapalm je vítáno. (Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0). Česká stránka komunity InformNapalm na Facebooku: InformNapalm Česko.

InformNapalm nedostává žádnou finanční podporu od vlád ani od dárců. Na financování provozu našeho webu přispívají pouze dobrovolníci pracující pro naši komunitu a ostatní čtenáři. Zařadit se mezi dobrovolníky můžete i vy.

Překlad: Svatoslav Ščyhol