Další dávka hospodářského temna v Rusku. Analýza od Ania Dorn na pozadí mezinárodních událostí, které se přímo týkají Ruska.

Je tu několik zásadních mezinárodních událostí (některé právní a finančně rozpočtové nuance vysvětlím), které se přímo týkají Ruska. FRANCIE A RAKOUSKO PODPOŘILY BELGICKÉ POČÍNÁNÍ A ZABAVILY RUSKÝ MAJETEK NA SVÉM ÚZEMÍ kvůli odškodnění z prohraných sporů proti JUKOSu (myslím, že další na řadě bude Nizozemsko a pak, jak upozornil Tim Osborne, který v Haagu zastupuje žalobce, mohou proběhnout obdobná zabavení v USA, Velké Británii a Německu). Jak se dalo čekat od de facto barbarského státu, Rusko v reakci na zabavení svého majetku v Belgii vyhrožuje nezákonným a bezdůvodným zabavením belgického majetku na našem území a napadením rozsudků, prohlašuje, že vyplácet žádné žalobní odškodnění nepovažuje za nutné a také nebude. Jaké důsledky z toho plynou pro ruský státní rozpočet? Pro začátek srozumitelně vysvětlím situaci s evropskými soudy a pak bude jasné i vše ostatní.

Když žalovaný prohraje majetkový spor u kteréhokoli mezinárodního soudu, zavazuje se v stanovené lhůtě zaplatit částku vyměřenou v soudním rozhodnutí bez ohledu na to, zda se chystá podat odvolání. V případě, že žalovaný s odvoláním zcela nebo zčásti uspěje, vyplacená na základě rozsudku částka, popř. její poměrná část se mu vrátí. Z nedoplatků odškodného se účtuje úrok dle vzorce uvedeného v rozsudku (mimochodem všechna soudní rozhodnutí jsou veřejně dostupná ve formátu PDF na webech evropských soudů). V případě, že žalovaný rozhodnutí mezinárodního soudu ignoruje, jeho šance na úspěšné odvolání se snižují v řadách násobků, až na mizivé. V současné době činí částka prohraná na základě žalob JUKOSu 50 miliard dolarů, tedy 10 % ruského státního rozpočtu, a od 15. ledna letošního roku se z důvodu odmítání platit ze strany RF vyměřuje pokuta ve výši 2,6 mil. dolarů za každý den prodlení. Výše této pokuty již činí celkem bezmála 400 mil. dolarů. A čím více tato částka poroste, tím bolestivější bude její výplata pro ruský rozpočet. Když si nepřestaneme plést evropské soudy s nějakým obvodním soudem v Moskevské oblasti, skončí tento banditský odpor vůči legitimním rozhodnutím nejen zabavením majetku RF ve všech civilizovaných zemích, ale i zabavením plateb za dodávky surovin z dlouhodobých mezinárodních kontraktů, tedy 50 % ze smluvních částek, s tím, že dlouhodobé státní smlouvy nemají platnost 3 až 5 let, jak tomu bývá v malém podnikání, ale 15 až 50 let. A to v situaci, kdy jejich ujednání bude nutné nadále plnit a v dodávkách surovin pokračovat.

Předpokládejme tedy, že za nejpříznivější situace na světovém trhu pro nás bude ropa stát 70 dolarů za barel, pak bude do státního rozpočtu odvedeno 35 dolarů za barel (s tím, že podstatná část těchto prostředků, jak to u nás chodí, zmizí na účtech úředníků a členů vlády v daňových rájích) a ruská ekonomika začne obrazně řečeno kašlat krev. Kdyby pak ropa klesla na 50 až 55 dolarů za barel (vznik takové situace na světových trzích je docela možný, alespoň dočasně), pak by 25 až 27 dolarů pro nás již znamenalo totální hospodářský propad, z nějž se budeme vyhrabávat ještě tak 80 až 100 let, navíc je třeba vzít v potaz, že prohrajeme u evropských soudů i řadu dalších žalob (jsem si tím prakticky jista) ohledně Krymu a války na Ukrajině, také nejspíš ve věci Boeingu (pokud nedojde v této kauze ke směně na nejvyšší úrovni „pod kobercem“, což je stále méně pravděpodobné). V konečném důsledku nám hrozí tak 100 až 120 let finančních reparací subjektům, které byly našim jednáním poškozeny – jak lidem, tak zemím. Navíc USA (nikoli stát, ale civilní žalobci) budou po nás v pravou chvíli požadovat splácení dluhů SSSR, které jsme zdědili jako právní nástupce a 20leté moratorium na jejichž vymáhání bylo odvoláno dne 26. května letošního roku (formálně vypršelo v prosinci 2013, jeho neformální zrušení však vyžadovalo výnos prezidenta USA, který byl právě koncem května vydán). Částky z těchto nároků se již nemusí počítat na miliardy, ale na triliony.

Mimochodem náš stabilizační fond je v důsledku vládní a úřednické aféry z roku 2013 uložen v USA, především v odkoupených pohledávkách cizích států, a jeho část uložená v Rusku bude dle květnového prohlášení ministra financí využita v první polovině roku 2016. Do působnosti Ministerstva financí, které spravuje rezervní fond a Fond národního blahobytu, spadá 152,1 miliard dolarů z celkové hodnoty mezinárodních rezerv RF. Zbylých 208 miliard dolarů jsou ve správě Banky Ruska. Ze zprávy Ústřední banky vyplývá, že z této částky není na našem území uložen jediný cent. A kdyby něco, budou tyto peníze samozřejmě zabaveny.

Situaci se ztrátou postavení na mezinárodním trhu s plynem a s čínskou expanzí jsem srozumitelně vysvětlila ve starším článku Tři prohrané války. I na náš Důchodový fond již úředníci sáhli naplno. Navíc k tomu se ještě pan Erdoğan včera v Baku do pana Putina „opřel“ podrobnou zprávou o masovém štvaní krymských Tatarů v Rusku – a pokud si dobře pamatujete, my právě stavíme plynovod do Turecka a zatím není jasné, jaké budou další kroky turecké vlády, pokud to bude v naší zemi pokračovat stejným způsobem. A teď, pánové & soudruzi a spol., kteří jste beznadějně mentálně uvízli v sovětských dobách, bych vás ráda požádala, abyste zapojili mozek a zapřemýšleli, co čeká nás všechny a hlavně naše děti a vnuky v nepříliš vzdálené budoucnosti, když se dosud jedna za druhou naplňovaly všechny nejhorší obavy a prognózy – vůbec ne liberálů, napomahačů Státního departamentu USA nebo „páté kolony“, ale jen vašich dobře vzdělaných a intelektuálně vyspělých spoluobčanů, kterým osud jejich země dělá starost.

A jak se dalo čekat, EU v pátek prodlouží protiruské sankce bez dalších diskuzí (pro Evropu to opravdu již není žádná novinka). Ale kdyby RF protiprávně z hlediska mezinárodního práva zabavila majetek Belgie, mám pocit, že nám utáhnou sankční kohouty tak, že dopady předchozích sankcí, které většina obyvatel (zvyklá žít, s prominutím, v hnoji – jinak se tato životní úroveň ve srovnání s civilizovanou ani označit nedá), na rozdíl od střední třídy a podnikatelů, ještě nepocítila, nám budou připadat jako rajská hudba. V důsledku bude pro nás největším z evidentních rizik odpojení od systému SWIFT již v nejbližších měsících (třeba před začátkem zimy), což se tentokrát dotkne naprosto všech – včetně těch, kdo si zatím bohužel neuvědomuje, v jak patové situaci se ekonomika naší země dnes nachází.

Zde jsou hlavní odkazy k tématu (rusky, není-li uvedeno jinak). Je jich mnohonásobně víc, řadový čtenář ovšem takový objem informací nepotřebuje.

1) Moskva vyhrožuje Belgii odvetným zabavením

2) Po Belgii a Francii zabavilo aktiva RF i Rakousko

3) Ústřední banka a Ministerstvo financí se připravují na zabavení valutových rezerv RF

4) Zpráva Siluanova: obnovený státní rozpočet Ruska bude zachráněn z prostředků Rezervního fondu

5) Vyvlastnění penzijních úspor přijde Rusko na 700 až 900 miliard rublů

6) Z částky 50 miliard USD z žaloby ohledně JUKOSu bylo zahájeno účtování úroku á 2,6 mil. USD denně

7) Bývalí akcionáři JUKOSu podali žalobu na zabavení majetku Ruska na 50 miliard USD

8) POZOR!!! Tunelování STABILIZAČNÍHO FONDU RUSKA…!!!

9) Čím hrozí odpojení Ruska od systému SWIFT

10) Ministerstvo financí: hodnota vyvlastněných důchodů v roce 2015 bude činit 310 miliard rublů

11) Hospodářské sankce proti RF byly prodlouženy o šest měsíců

12) Média se dozvěděla o prodloužení sankcí proti Krymu

13) Obama cancels emergency over Russian uranium sales

14) Státní departament USA pohrozil Rusku „ještě vyšší cenou“ za pokračování konfliktu na Ukrajině

Následující odkaz obsahuje vedle všeobecných informací velmi zajímavé výsledky pozorování ohledně ruského stabilizačního fondu. Vypadá, že základní dokument nesepsalo Ministerstvo financí, ale byl přeložen z angličtiny (uvedené v článku pořadí zemí se skutečně po překladu do angličtiny seřazuje abecedně), a vzniká zde řada otázek, zejména pro koho naše vláda pracuje?

Autorka: Ania Dorn

© Informace byly poskytnuty exkluzivně webu InformNapalm, v případě převzetí nebo použití tohoto materiálu je nutno uvést odkaz na autorku a na náš projekt.

* Zkontrolováno redaktorem.

Rusky: Россия стремится в беспросветное будущее, publikováno dne 19. června 2015

Překlad: Svatoslav Ščyhol