Ruská hybridní válka proti civilizovanému světu trvá. Ukrajina je na přední linii této války. Rusko pokračuje v ostřelování na všech úsecích fronty, kdy tradičně ostřeluje obytný sektor na Donbasu. Souběžně v kybernetickém prostoru se svět ještě nestihl vzpamatovat po útoku viru WannaCry, než došlo k novému útoku virem XData, 95 % infikovaných tvoří servery a PC na Ukrajině. Kdo stojí v pozadí těchto útoků, to se jistě brzy dozvíme, v době informační společnosti pravda přece zatajit nejde.

Manipulovat s lidským povědomím je pro Moskvu stále náročnější, musí měnit taktiku. Přinášíme vám zajímavý příspěvek uveřejněný na webu Rádia Svoboda, jehož tématem je, k jakým manipulacím se uchyluje ruská propaganda, aby nepřišla o své obecenstvo. Buďme bdělí!

V moderní hybridní válce se informační zbraně používají intenzivněji než zbraně klasické, přinášejí totiž neméně hmatatelné výsledky s malou krví. Dokládají to jednak kybernetické útoky Kremlu, jednak ruské snahy o ovlivnění veřejného mínění při volbách v USA, Francii a dalších zemích, jednak zneužívání problému s migranty v Evropě apod.

Na začátku ruské válečné agrese proti Ukrajině byly veškeré informační operace Kremlu zaměřeny na popularizaci „rusského miru“ a popírání možnosti existence Ukrajinu jako státu. Tyto pokusy však v praxi selhaly. Ukrajinský národ se naopak stmelil a stále dynamičtěji se distancuje od Moskvy. Podle nejnovějších údajů od Centra Razumkova se 92 % občanů považuje za etnické Ukrajince a ukrajinštinu označuje za mateřský jazyk 68 % Ukrajinců.

Kreml změnil taktiku

Kreml musel změnit taktiku a přístupy k ovlivňování myšlení Ukrajinců. Moskva začala informačně rozhoupávat situaci uvnitř Ukrajiny, k čemuž využívá ukrajinské vůdčí osobnosti veřejného mínění, novináře a politiky. Ruské botcentrum Olgino také prošlo reorganizací: výslovně proruské „boty“ vystřídali pseudoukrajinští, kteří občanům vnucují „efekt připojení k většině“.

Namísto kategorického tvrzení „Žádná Ukrajina nikdy neexistovala“ začal Kreml prosazovat vzkazy „Sláva Ukrajině, Porošenko je zrádce“ nebo „Ukrajina existuje, ale nikdo o ni nestojí, Evropa a Amerika Ukrajinu zradily“. Namísto vykreslování radikálních obrazů začal Kreml využívat rétoriku, že „Ukrajinci jsou po milionech zabíjeni na Donbasu, je nutno zastavit válku“, kvůli komu by prý měli obránci v této válce umírat, když se oligarchové na kostech Nebeské setniny dostali k moci.

Zkrátka došlo k přechodu od agresivní „hrubé“ komunikace, která mezi Ukrajinci zcela pozbyla účinnosti, k zákeřné komunikaci s důrazem na potlačení optimismu a čehokoli vítězného, na stupňování pesimismu, aby mezi Ukrajinci zavládly panické nálady.

Příklad bezvízového styku

Velmi výrazně se to ukázalo na příkladu bezvízového styku. Celou dobu proti Ukrajině probíhala dlouhodobá informační kampaň „Ukrajina bezvízový styk nedostane, nikdo tam o vás nestojí“.

Když bylo však oznámeno, že ho Ukrajina přece jen získá, nepřátelská informační vojska se rychle přezula a provedla prudkou změnu komunikačního vektoru s nasazením nových myšlenek: „teď Ukrajinci Ukrajinu opustí“, „bezvízový styk existuje jen na papíře, k překročení hranic bude zapotřebí spousta dokladů, ještě víc než k udělení víza“, „máme bezvízový styk, ale jezdit stejně nemůžeme kvůli chudobě a nízkým mzdám“ apod.

Portfej se sankcemi proti ruským sociálním sítím

Dalším čerstvým příkladem jsou sankce proti ruským sociálním sítím a dalším společnostem. Nepřítel bleskově rozjel informační kampaň doslova několik hodin po oznámení zprávy. Hlavní komunikační trik spočíval ve snaze zaměnit objektivně zdůvodněné sankce za bezdůvodné a protiprávní blokování sociálních sítí a vůbec cenzuru internetu. K tomu se používaly myšlenky jako „po Majdanu vybudovali diktaturu“, „vše je namířeno proti obyčejným Ukrajincům“, „Západ odsoudil cenzuru na Ukrajině“, „kopírujeme cestu Ruska a Severní Koreje“ apod.

Za samostatnou pozornost stojí skutečnost, že existují ukrajinské digitální agentury, které poskytují služby informačního doprovodu konkrétních politiků a politických sil s používáním „botů“. Podobné způsoby práce v mediální sféře často vytvářejí okázalé kontroverze na informační úrovni ohledně jakýchkoli aktuálních otázek, a to i zdánlivě natolik pochopitelných, jako byl třeba zákaz účasti ruské zástupkyně na Eurovision. A to s velkou radostí používá Kreml, který se do podobných svárů zapojuje, aby rozhoupal situaci.

Sečteno a podtrženo, hlavními cíli Moskvy na informačním bojišti s Ukrajinou jsou k dnešnímu dni diskreditace „myšlenek Majdanu“ (evropská volba, demokracie, svoboda slova apod.), diskreditace války na Donbasu jako osvobozenecké války proti ruským okupantům a strašení Ukrajinců beznadějí.

Čelit podobným narativům na sociálních sítích a jiných komunikačních kanálech dokážeme jen skrze proaktivní státní informační politiku, kterou příslušné orgány dosud nedokázaly vytvořit a zrealizovat. Společně s nedostatečným rozvoje kritického myšlení to činí Ukrajince zranitelnými vůči dezinformacím a manipulování, které nepřítel každodenně používá v zastřené podobě.

Autor Oleksij Minakov

Překlad: Svatoslav Ščyhol