Anatolij Baronin speciálně pro InformNapalm

Z rozhodnutí vrchního velitele Ozbrojených sil RF proběhla ve dnech 25. až 31. srpna 2016 nečekaná inspekce u vojsk a jednotek Jižního, Západního a Centrálního vojenského okruhu, Severní flotily, Hlavního velitelství Vzdušně-kosmických sil a velitelství Vzdušných výsadkových vojsk, které byly uvedeny do plné bojové pohotovosti. První den se zkoušela schopnost zúčastněných jednotek plnit opatření pro stanovený stupeň bojové pohotovosti, v dalších dnech schopnost se dostat na polygony a výcvikové prostory, kde se jednotky měly připravit na řešení cvičných úkolů. Tato neplánovaná inspekce probíhá v rámci přípravy strategických cvičení Kavkaz 2016 v Jižním vojenském okruhu.

Vyhodnocení této nečekané inspekce ukazuje, že prioritu má území Jižního vojenského okruhu jako prostor pro nácvik nasazování skupin. Účelem přeskupování je patrně posoudit připravenosti Jižního vojenského okruhu k urychlenému nasazení soběstačných skupin jednotek (sil), v případě Západního a Centrálního vojenského okruhu pak „navyšování sil v jihozápadním strategickém směru“. Přestože útvary Východního vojenského okruhu v počáteční fázi do inspekčních plánů zapojeny nebyly, následně byly použity jako posilové a zásobovací jednotky, nebo také pro nácvik jednotlivých úkolů, např. zřizování zdravotních středisek nebo operací v lesnatém a bažinatém terénu.

Vyhodnocení průběhu náhlé inspekce ukazuje, že se v jejím rámci pracovalo na komplexních prvcích a úkolech. Lze rozeznat jejich společné prvky:

• krytí pohybu konvojů obrněné a automobilové techniky při přeskupování vojsk frontovými bitevníky a útočnými vrtulníky;
• zprovoznění systémů protiletecké obrany na nových základnách s organizací pohotovostních sil fungujících v režimu připravenosti na výlet do dvou minut za účelem zachycení a zničení cíle;
• vyhledávání a likvidace nezákonných ozbrojených formací na horském cvičišti Adnak, utajený předsun, jejich hledání a blokování, překovávání minových polí;
• plnění úkolů zvláštními jednotkami zaměřených na průzkumné, vyhledávací a protizáškodnické operace na neznámých cvičištích;
• organizace řízení výsadkářů automatickým řídicím systémem Andromeda-D prostřednictvím zprovozňování řídicích středisek a organizace stabilního a nepřerušovaného rádiového, satelitního, telefonického a telegrafického spojení;
• organizace ochrany konvojů na pochodu, překonávání kontaminovaných míst v terénu, odražení útoků záškodnických a průzkumných skupin a leteckých útoků;
• používání raketových a střeleckých zbraní letectvem proti pozemním cílům v noční době;
• nácvik výsadkových operací ze vzduchu a z moře;
• překonávání vodních překážek;
• monitorování situace ve vzduchu a nad hladinou moře, řízení letectva, jeho navádění na různé typy cílů, vedení leteckého průzkumu v zájmu námořních a pozemních skupin za pomoci letadel pro dálkové radiolokační zjišťování a řízení A-50M a A-50U.

Výsledky analýzy umožňují dospět k závěru, že jedním z prioritních úkolů inspekce bylo vyhodnocení možnosti bojového řízení sdružené mezidruhové skupiny vojsk, koordinace postupů mezi štáby a řídicími středisky na úseku „velení vojenského okruhu – svazek“, „svazek – brigáda“ a „brigáda – prapor“. V řadě epizod neplánované inspekce se pracovalo na mezidruhové a meziflotilové úrovni, což umožnilo vyhodnotit, jak je efektivní součinnost při plnění úkolů na souši a na moři dle jednotného záměru. Což nasvědčuje, že vojenskopolitické vedení RF má zájem na vyhodnocení možnosti vzniku a řízení nových skupin a svazků a na posouzení jejich účinnosti. Lze objektivně pochybovat, že by tyto úkoly mohly souviset s organizací obrany na území Ruské federace.

Jednotlivé nacvičované prvky operací jednotek mají jak obrannou, tak ofenzivní povahu, což neumožňuje jednoznačnou odpověď na otázku, zda ruské vojenskopolitické vedení chystá v nejbližší době rozsáhlou vojenskou operaci. S velkou pravděpodobností lze tvrdit, že seznam výchozích podmínek a úkolů, které byly v rámci inspekce provedeny, má známky nácviku konkrétních operací v konkrétních regionech a předvídatelných podmínkách, zahrnujících jak plnohodnotné ofenzivní operace s nasazením jednotek a svazků na cizím území a s rychlým navyšováním útočné skupiny, tak zavedení válečného stavu na vlastním území s realizací mobilizačních opatření, organizací územní obrany a zásobováním vojsk v podmínkách obrany. Nelze vyloučit, že část úkolů, která má známky nácviku obranných operací, nemusí souviset s úkoly obranné povahy. Např. u opatření zaměřených na organizaci územní obrany na Krymu může jít o to, že by Kreml zvažoval možnost navýšit skupinu na poloostrově v případě předsunu útočných skupin z jeho území do jiných směrů z vlastních zdrojů za účelem zkrácení doby nutné k sestavení útočné skupiny.

Opatření pro boj proti nezákonným ozbrojeným formacím, která byla v rámci inspekce realizována, mají identické charakteristiky jako protipovstalecké nebo protipartyzánské operace typické pro okupovaná území.

Úkoly, které nacvičovaly jednotky Západního vojenského okruhu ve směru severozápad, zejména v pobaltském regionu, se lišily od těch, které měly před sebou jednotky na jihozápadním směru. Většina úkolů nacvičovaných jednotkami v Jižním vojenském okruhu patřila mezi ofenzivní operace, zatímco jednotky Západního okruhu se podílely především na nácviku přemísťování, krytí a odražení útoků pomyslného nepřítele. Nejvýrazněji je to vidět na příkladu nácviku radioelektronického boje. Zejména jednotky radioelektronického boje a bezpilotních letounů patřící do motostřeleckého svazku Jižního vojenského okruhu se základnou v Dagestánu cvičily v rámci nečekané inspekce bojové pohotovosti společné cvičné bojové úkoly spočívající ve vyhledání a potlačení elektronických prostředků pomyslného nepřítele s použitím soupravy pro radioelektronický boj Leer-3 v rozsahu GSM-900 a GSM-1800. Tyto soupravy již byly identifikovány v okupovaném Doněcku dne 29. března 2016.

Spojaři z řídicí brigády Západního vojenského okruhu pro změnu nacvičovali organizaci podmořské, radioreleové a rádiové komunikace, organizaci ochrany a obrany polních řídicích středisek a komunikačních center nebo zajišťování přenosu řídicích signálů v podmínkách používání prostředků radioelektronického boje. Je možné, že tyto odlišné úkoly odrážejí odhad sil a prostředků nepřítele na příslušných směrech ze strany Kremlu.

Priorita jihozápadního směru je patrná na příkladu operací s přemístěním letectva Západního vojenského okruhu. Např. letadla se základnami ve Voroněžské, Kurské a Tverské oblasti nacvičovala přesun na letiště Jižního vojenského okruhu v Krasnodarském kraji, Rostovské oblasti a na Krymu. Vrtulníky Mi-8, MI-24, Mi-35 a Mi-28N ze základny armádního letectva v Petrohradě provedly přemístění na pohotovostní letiště na území Krasnodarského kraje. Velení takto provedlo přesun letounů ze severozápadního směru. Popsané řešení je v rozporu s rétorikou Moskvy o hrozbách ze strany NATO a mohlo by souviset s tím, že nejvíce bojeschopné jednotky Centrálního vojenského okruhu jsou k dnešnímu dni zapojeny do operace v Sýrii (vojenské útvary č. 69806, 63559).

Nicméně při posuzování důvodů tohoto přemístění nelze vyloučit, že pro případ nárůstu ruských aktivit na jihozápadním směru Kreml odhaduje pravděpodobnost vojenské reakce ze strany NATO jako malou. V tomto případě by to umožnilo Moskvě zapojit letecké skupiny Západního vojenského okruhu do operací ve směru jihozápad.

Z nacvičovaných úkolů při neplánované inspekci vyplývá, že předpokládaná lokalita pro ofenzivní operace má velké vodní toky. Zejména vojáci ze svazku železničních vojsk Východního vojenského okruhu zřídili v rámci taktického speciálního cvičení 800metrový přívoz přes Zeju, největší řeku v povodí Amuru. Byly připraveny příjezdy k pobřeží pro vojenskou techniku a zprovozněn přívoz. Tento úkol je pozoruhodný tím, že na něm pracovali vojáci Východního vojenského okruhu, jejichž účast na neplánované inspekci lze považovat spíše za výjimku, a to na jeho území. V závěrečné etapě inspekce bylo na cvičišti Prudboj ve Volgogradské oblasti nacvičováno překonávání Donu s vybudováním pontonového mostu v délce přes 500 metrů. Přestože šířka řek je v obou případech shodná se šířkou Dněpru a hydrologické parametry Zeji a Donu jsou rovněž podobné parametrům Dněpru, nejpravděpodobnějším podnětem pro tento úkol je reakce ruského obranného resortu na montáž pontonového mostu přes Vislu jednotkami NATO letos v červnu při cvičeních Anakonda 2016: šlo o jednotky 75. inženýrského pluku britské armády a 130. ženijního praporu Bundeswehru, kdy bylo za pouhých 35 minut zřízeno 350 metrů dlouhé přemostění.

Na výskyt velkých vodních toků v místech předpokládaných ofenzivních operací ukazuje také skutečnost, že pět svazků ruských výsadkářů nacvičovalo v rámci inspekce výsadek na vodu. Na tomto úkolu pracovali pouze vojáci z průzkumných a zvláštních jednotek v rámci Vzdušných výsadkových vojsk. Do akce byly zapojeny jednotky z Uljanovského, Ivanovského, Pskovského a horského svazku výsadkářů a všechny jednotky samostatné brigády zvláštního určení z okolí Moskvy. De facto byly všechny tyto jednotky předtím identifikovány na Donbasu.

Podle dostupných informací byly v průběhu roku 2016 ve výcvikových prostorech všech útvarů a svazků Vzdušných výsadkových vojsk vybudovány nové speciální trenažéry pro nácvik prvků seskoků s přistáním na hladinu. Výsadky na hladinu se nacvičovaly z transportních a bitevních vrtulníků Mi-8 a letadel An-2 z výšky 600 až 1200 m, minimální hloubka by přitom měla být 1,5 metru, což je rovněž typické pro parametry řeky.

Současně u motostřeleckého svazku Jižního vojenského okruhu se základnou ve Volgogradské oblasti byl zahájen experiment se zaváděním systému psychologické přípravy personálu, psychologickým doprovodem bojového výcviku vojsk, zachováváním vysoké psychické odolnosti vojáků a schopnosti snášet zátěž v náročné stresové situaci. Vojáci musí skočit do vody v uniformě a s výstrojí z 3 až 5 metrů vysoké věže, následně zůstat pod hladinou a dýchat s pomůckami, které mají po ruce (trubička, stéblo, rákos apod.), což by mohlo ukazovat na nácvik výsadku do vody z vrtulníků v rámci vysazení záškodnické skupiny.

Vyhodnocení úkolů, které měly jednotky před sebou v průběhu nečekané inspekce, tak naznačuje naprostou prioritu nácviku výsadkových operací jak ze vzduchu, tak z moře.

Mezi specifika popsané inspekce patří také aktivní zapojení zásobovacích jednotek do všech fází. Vojenské řídicí orgány, zásobovací svazky a vojenské útvary plnily v rámci náhlé inspekce Ozbrojených sil RF úkoly na všestranném zásobování vojsk po celou dobu inspekce. Systém organizace zásobování se kontroloval jak u vojenských útvarů, tak na pochodových trasách a v polních podmínkách. Zaslouží si pozornost inspekce silniční velitelské služby, stravování vojáků, zásobování věcmi, dopravy munice a hmotných prostředků, oprav zbraní a vojenské techniky, zřizování jídelen, sprch a prádelen na vševojskových cvičištích. V rámci opatření pro přesun letectva přesunuly vojenské transportní letouny mj. techniku inženýrské letištní služby na pohotovostní letiště.

Do inspekce zásobování byli zapojeni i vojenští finančníci, kteří nacvičovali přechod finanční a ekonomické služby z mírového do válečného režimu a zkontrolovali efektivitu systému finančního zajištění vojsk ve zvláštních podmínkách. Náměstkyně ministra obrany RF Taťjana Ševcova byla v rámci inspekce pověřena organizací revize systému finančního zajišťování řídicích orgánů a vojsk na jihozápadním strategickém směru při přechodu od mírového k válečnému stavu.

Pracovalo se na zásadním schématu financování jak na základě stávajícího územního principu, tak v podmínkách, kdy jsou organizací pokladních služeb a výplat pověřeni velitelé svazků a vojenských útvarů. Byl nacvičen přechod svazků, jednotek a personálů na bankovní odbavení v rámci systému poboček Banky Ruska, což umožní zásobovat jednotky a personál Ozbrojených finančními prostředky v jakékoli situaci. Mohlo by to být zapotřebí v případě vybudování systému financování jednotek RF na území cizího státu a tvorby systému vojenskocivilní správy mimo jurisdikci RF napojeného na ruský finanční systém. Máme tak nepřímé známky nácviku systému financování vojenských operací a infrastrukturních objektů na okupovaném území. V RF je financování vojenských útvarů vázáno na Banku Ruska nebo Sberbank. Plnění podobných úkolů na území samotné RF by tak ani za válečného stavu nemělo žádný smysl.

Zapojení zásobovacích jednotek do přeskupení v tak velkém rozsahu je významným a nejzávažnějším znakem příprav na ofenzivní operace. K dnešnímu dni je vzniklé sdružené uskupení jednotek RF na území Jižního vojenského okruhu z pohledu disponibilních sil, prostředků a zásobování schopno realizovat krátkodobé ofenzivní operace ve směru jihozápad pod zástěrkou cvičení Kavkaz 2016, které proběhne ve dnech 5. až 10. září. Povaha nacvičovaných úkolů v rámci neplánované inspekce nasvědčuje přípravám na tyto operace, a sice s aktivním nasazením letectva, zřízením vrstveného systému protiletecké obrany a provedením výsadků vojáků a techniky hned ve více směrech.

Anatolij Baronin, analýza zpracována speciálně pro InformNapalm, v případě převzetí nebo použití informací je nutno uvést funkční odkaz na zdrojovou publikaci. V příspěvku byly použity fotografie a videa z neplánované inspekce uveřejněné na oficiálním webu Ministerstva obrany RF.

Překlad: Svatoslav Ščyhol