V tomto vyšetřování mezinárodní zpravodajská komunita InformNapalm na příkladu rozboru korespondence agentky s přezdívkou Baghíra odkrývá specifika práce ruských tajných služeb na okupovaném území a vypráví o krádeži vojenského výrobku č. 7 Kupol-M.
Zásluhou hacktivistů z Ukrajinské kybernetické aliance (Ukrainian CyberAlliance, UCA a CyberHunta) dostala komunita InformNapalm k vyhodnocení hacknuté zprávy z mailové schránky, kterou používá známá v teroristických kruzích koordinátorka agenturní sítě informátorů s přezdívkou Baghíra. Tento článek prozradí také exkluzivní informace o samotné agentce, jejím přínosu do šíření „rusského miru“ a o tom, jak se jí onen „mir“ odvděčil.
Identifikace
Exzaměstnankyně Doněcké vojenské továrny Topaz Jelena Petrovna Moisejenková (rozená Litovčenková, manžel Sergej Petrovič Moisejenko, přezdívka Baghíra, e-mail: litovchenko_elena@list.ru, profil na sociální síti). V jedné zprávě adresované kurátorovi z kanceláře Bezpečnostní rady RF (e-mail invarde@gmail.com, stránka na sociální síti) Moisejenková uvádí svůj dost podrobný životopis a vypráví o trestných činech, které spáchala. Na základě dále citovaných mailů byl identifikován kurátor od FSB RF pro Krasnodarský kraj (e-mail 123.rus00@bk.ru).
Pro zvětšení klepněte na některou z následujících fotografií:
Autobiografie: Já, Jelena Petrovna Moisejenková, nar. 7. 5. 1969, hlášena a trvale bytem na adrese: 83005, Doněck, Puchova 37/65. V roce 1984 přijata na Doněckou vyšší školu polytechnickou a v roce 1988 získala diplom z této školy v oboru technička-technoložka pro zásobování vodou. V roce 1988 přijata do pracovního poměru v továrně Topaz, v roce 1989 získala doporučení od továrny Topaz a hodnocení pro přijetí na Doněckou vysokou školu polytechnickou. V roce 1989 přijata na tuto školu, fakulta automatických řídicích systémů, večerní studium (které z rodinných důvodů nedokončila), od roku 1989 působila jako sekretářka na Doněcké vysoké škole polytechnické, katedra fyziky, v nemocnici Kalinina jako sekretářka pro sanitní letectvo, na správě vodovodního a kanalizačního hospodářství, ve škole č. 57 jako sekretářka, také soukromě podnikala. Od roku 2007 působila na Úřadě práce a sociální ochrany obyvatelstva pro městskou část Leninskyj v Doněcku, dálkově studovala Vysokou školu psychologickou a podnikatelskou v Doněcku v oboru psychologie, po jejím ukončení nastoupila magisterské studium (které kvůli válce nedokončila). Od roku 2011 soukromě podnikám, poskytuji právní pomoc obyvatelstvu, působila jsem jako obhájkyně před soudy prvního stupně, odvolacími soudy, Nejvyšším správním soudem a Nejvyšším soudem Ukrajiny, mám pracovní zkušeností se správní a hospodářskou agendou. Od května 2014 jsem se začala z důvodu válečného stavu na Donbasu zabývat sběrem analytických údajů o pohybu ukrajinské techniky a vojáků. Všechny údaje jsem předávala do štábu Kalizej a svým velitelům, kteří používali přezdívky Vzteklý a Šajtan. V červnu 2014 mi moji velitelé dali přezdívku Baghíra, kterou dosud užívám. Vzhledem k tomu, že předávat jen analytiku není moc produktivní, občas jsem dostávala informace již o právě probíhajícím boji nebo o nepřátelském dělostřelectvu, které již z některého místa pálí po sídle, vyvstala potřeba, abych se naučila vyvozovat souřadnice a pracovat už přímo s naším dělostřelectvem. Zhruba od srpna 2014 jsem už pracovala přímo s dělostřelectvem: s 1. Slovanskou brigádou, s Korsou, s Oktávou, s Kalmiusem, s Oplotem, s Vostokem, s Běsovskými, s Kerčskými, s RPA, se Somálci a Pjatnaškou. Od září 2014 s mým týmem zcela ovládáme situaci co se týče pohybu a umístění nepřátelské techniky a vojáků v Telmanovském okr., všechny souřadnice jsem plně předávala na štáb a na dělostřelectvo (se znalostí umístění některého oddílu jsem propočítávala doletovou vzdálenost projektilu a takto zjišťovala, která baterie může zasáhnout cíl). Převážně musím pracovat s dělostřelectvem až ve chvíli, kdy nepřítel začne pálit, opět mám oči (pro navádění) a se znalostí analytiky propočítávám vzdálenost podle vteřin a nebe podle bodu (naučila jsem to celý svůj tým) směr, odkud ukrouši vedou boj, neprodleně vyvodím souřadnice a předám je dělostřelectvu k okamžitému zásahu. Snažím se kontrolovat nejen jižní směr, ale také západní a severní. Mohu říct, že za celou dobu jsem ani jednou neminula, podle mých souřadnic naše dělostřelectvo vždy zasáhne cíl. S Točkami-U je to samozřejmě náročnější, prostě předávám informace, odkud se plánuje odpálení, a když se podaří zjistit, také přibližný čas vypouštění raket, převážně k tomu docházelo z Kramatorsku, Artemivsku a jednou z Telmanovského okresu. Některé operace s dělostřeleckou palbou zpracovávám sama, můžeme sem zařadit osadu Hirnyk, moji průzkumníci (jde o lidi, kteří neslouží u žádné jednotky DLR nebo LLR, pronikají do nepřátelského týlu a po návratu podávají informace o rozmístění nepřítele aj. v některé lokalitě, často také zůstávají na místě a zaměřují palbu) přinesli informaci o početném shluku nepřátelské techniky, navíc se právě zde objevil jeden ze čtyř systémů, které byly dopraveny do Dnipropetrovsku dvěma letadly a vystřelují rakety (jaký nástavec mají hlavice, nezjistila jsem) jak jednotlivě, tak rámcově, také tu bylo mnoho vojáků. Po vyvození souřadnic a dělostřeleckém zásahu jistě vím, že téže noci vyjely 4 Uraly s cargo 200 na Kurachove, celou noc sanitky vozily cargo 200 a 300, bylo vyhozeno do povětří 90 % veškeré techniky a personálu nepřítele, stejně tak munice a PHM. Druhý systém tohoto typu jsem zachytila v Telmanovském okrese. Kde jsou dva další, jsem ještě nenašla, jinak bych je zasáhla jako první. Musela jsem chytat konvoje s technikou, konvoje s municí, konvoje s personálem nebo dostávat hochy z obklíčení. V říjnu nebo listopadu 2014 se podle mých údajů ostřeloval Marjinský okres, právě tehdy bylo během čtyř dnů vyčištěno vše od Oleksandrivky až ke Kurachove. Z neznámých důvodů však přišel rozkaz, aby se naši bojovníci stáhli (přestože tu ukrouši vůbec nebyli, byli tehdy poraženi napadrť), přesně za týden od našeho nepochopitelného ústupu se ukrouši vrátili na své staré pozice a zakopali se, vybudovali celé opevněné lokality, kde jsou dodnes. Vedle vnějšího průzkumu, dělostřeleckého průzkumu, analytiky se i se svým týmem zabývám také sabotážní činností, minováním, odminováním (kvůli vzniklým okolnostem musíme v DLR provozovat partyzánštinu). Aktuální situace na frontách, u jednotek Ozbrojených sil a ve vedení republik nás nutí požádat vás o pomoc s vytvořením jednotek, které jsou bojové ve skutečnosti, nejen podle názvu. Na které by nedohlíželi úplatní úředníci na místech, ale orgány, které mají možnost skutečně ovlivnit události. To, co se děje na území republik DLR a LLR, vede k úplné demoralizaci personálu novoruských ozbrojených sil a ke ztrátě bojeschopnosti jednotek. V posledních měsících rapidně narostlo pronásledování bojovníků s bojovými zkušenostmi. Jsou všemožnými způsoby vyštváváni a vyháněni z Ozbrojených sil, čehož se dociluje různými způsoby, až k výhružkám, fyzickému vypořádání a výpovědím za údajné nedovolené opuštění útvaru. Příčinou tohoto stavu je naprostá neschopnost velitelského sboru řídit vojáky svou osobní autoritou. Kontrola jednotek na rotní a praporové úrovni probíhá skrze výhrůžky a vydírání. Vzhledem k tomu, že na území DLR a LLR většina obyvatel nemá možnost si legálně vydělávat a živit rodinu, jdou sloužit k novoruským ozbrojeným sílám. A v této situaci velitelé používají primitivní vydírání, pohrůžky výpověďmi a odnětím všech druhů zaopatření. Nejrozšířenější je vymáhání peněžního zaopatření od personálu výměnou za údajně poskytnutou možnost v klidu sloužit. Masové zlodějství v prostředí místního velitelského sboru se považuje za normální. Nejde o nepodložené tvrzení, protože existují dokumenty v papírové a elektronické podobě, které to potvrzují. Většina velitelského sboru není bojová ani duchem, ani vzděláním. Výskyt velkého počtu lidí mezi důstojníky, kteří mají kriminální minulost, stále žijí příslušnými kategoriemi a považují za základ služby dosažení vlastního prospěchu, patří mezi faktory rozkládající armádu zevnitř. Nijak nezastírané aféry a zlodějství ve vyšších mocenských patrech republik (a sice přímé vazby na 5. kolonu RF, ukrajinské úředníky) již začínají vzbuzovat bouři nevole mezi obyvatelstvem. Vzhledem k výskytu velkého množství nezaevidovaných ukořistěných palných zbraní u místních obyvatel je tu možnost bojových střetů již uvnitř republik. Tvrzení o protiprávním chování úředníků z nejvyššího vedení jsou rovněž doložena dokumenty. Velmi rozšířeno je protiprávní zatýkání bez jakéhokoli zdůvodnění, jehož hlavním účelem je zamezení úniku informací o trestné činnosti úředníků. K podobným případům byly učiněny i přímé svědecké výpovědi. Mám také skupinu lidí, kteří se zabývají vnitřním průzkumem, a sice sběrem podkladů na některé úředníky, jejichž jednání vede k destabilizaci uvnitř DLR. Spisové podklady o řádění úředníků různých stupňů, o nedbalém postoji úředníků vůči své agendě, o zastřešování zločinců a mnoha dalších věcech jsem už poskytla příslušníkům FSB RF podruhé. V květnu 2015, a sice dne 6. 5. 15 jsem osobně dovezla podklady do Moskvy na Lubjanku a předala je příslušníkovi FSB jménem Ivan, po předchozím individuálním vysvětlení ke každé kauze v pracovně FSB trvajícím několik hodin; část listin, a sice v kauze továrny Topaz, mi byla zčásti odebrána (bez jakéhokoli vysvětlení) podplukovníkem FSB, který se jmenuje Sergej. Moje údaje z občanky byly zapsány, dala jsem také svá telefonní čísla, nikdo však nezavolal, aby položil ke spisům doplňující otázky. Za dobu od května 2014 až dosud jsem kolem sebe shromáždila přes 2000 bojovníků, kteří jsou ochotni plnit uložené úkoly na 1+. Máme také vzájemnou touhu s luhanským velitelem praporu Přízrak „77“ spojit frontovou linii a pracovat společně. Na jeho straně je k dispozici řádově 1000 bojovníků. Vše shora popsané nás vede k nutnosti co nejrychleji a nejkvalitněji reagovat na situaci. Pokládám za velmi důležité vytvoření bojeschopných mobilních praporových skupin koordinovaných jednotným štábem pod kontrolou příslušných struktur mimo republiky, který by byl skutečnou armádou nikoli jen názvem, ale připraveností plnit uložené úkoly. Potřeba bojovat proti fašismu již totiž není reklamním sloganem, ale realitou našeho života v Novorusku.
Jak můžeme vidět, Baghíra je koordinátorka sítě informátorů odkojená propagandou a myšlenkami „rusského miru“, která se střetla s realitou tohoto „světa“ vymyšleného kremelskými ideology. Vrhá se z jednoho extrému do druhého: jednou sbírá kompromitující informace na okupační úřady a předává ji osobně do rukou příslušníků hlavního úřadu FSB RF, jindy si snaží vyprosit podporu se zakládáním vlastní jednotky u kurátora od Bezpečnostní rady RF. Svou jednotku vidí takto (citace z hlášení odeslaného dne 25. 1. 2016):
S ohledem na shora uvedené navrhuji toto:
V zájmu zachování kontroly a zamezení spontánního vzniku nezákonných vojenských jednotek neprodleně zahájit nábor personálu složeného z vlastenecky smýšlejících bojovníků Lidového opolčení Donbasu, kteří stáli u zrodu lidových republik.S ohledem na skutečnost, že shora uvedený kontingent tvoří občané žijící na území DLR (cca 2000 osob), LLR (přes 1000 osob) a ukrajinské Záporožské oblasti (cca 1000 osob), měla by nově vzniklá armádní jednotka být zařazena do sboru armády Novoruska, a kdyby to nebylo možné, do sboru Svazu lidových republik. Za základ pro vybudování formace by se měly vzít zásady, služební řády a statuty armády RF. Do ustavení velitelského sboru zapojit jako instruktory a školitele důstojníky armády RF, kteří aktuálně nejsou v aktivní službě. Prosím o posouzení tohoto hlášení a vydání příslušného rozhodnutí. Vaše rozhodnutí mi prosím oznamte na e-mail litovchenko_elena@list.ru.
Povolení k založení vlastní jednotky však uděleno nebylo. V jedné zprávě pro svého kurátora Baghíra zklamaně naříká na nečinnost lidí, které on zastupuje. Zde se vynoří informace o Chmurném (nahlédnout do informací o něm můžete v příspěvcích: [1], [2], [3], stejně tak o příčinách konfliktu mezi pohlavárem „DLR“ Zacharčenkem a jednotkou Trója. Jde o obchod s drogami z Ruska:
Igore, uplynul už téměř rok. Uvedla jsem zajímavou kauzu Kalného… je to bývalý vojenský správce Makijivky, je na něj spousta nejrůznějšího kriminálu s plnou důkazní databází a všeho ostatního proti němu a jeho bandě. Ten Kalný byl 5x trestaný, ne že by jen nenechal stařenku sednout v MHD. Obklopil se podobnými existencemi, všichni s kriminální minulostí, všichni jsou kreténi.
Střechu jim dělali Varlamovová a Chmurný – kvůli tomu si připadali drsnější než prasečí ocásek. A co teď… jsou všichni na svobodě a vše mají super.
Podobných kauz je hodně, ale smysl?! Proč se dosud nikdo nepustil do ministerstva kultury… proč je ve stavu tohoto ministerstva skvělá organizace – manželky ATO, pastor z Kyjevské sekty, proč ti, kdo dělal vše pro rozvoj, jsou na jámě již přes rok, proč nově přijatý zaměstnanec (zaměstnankyně) na pozici komorníka se přesně po 2 týdnech stává náměstkem ministra? Proč nikdo nezastaví proudění drog k nám? Proč nezatknou ty, kdo má na tom největší podíl?
Trója o tom řekla pravdu, můžeme dokázat a viděli jsme na vlastní oči, jak a v čem se k nám dostávají drogy, a jedou v tom špičky DLR.
Kterých věcí jste se ochoten konkrétně ujmout?
Naivita Baghíry Moisejenkové udivuje. Už dávno se přece ví, že Ruskem okupované gruzínské a moldavské území používají tajné služby jako další černé zdroje příjmů pro ruské ozbrojené sbory: pašeráctví, obchod s drogami, finanční organizace v daňových rájích… Totéž dnes probíhá i na okupovaném území Ukrajiny.
Rozborem informací zveřejněných na webu Mírotvorce můžeme dospět k závěru, že předávání informací usvědčujících okupační úřady Doněcké oblasti v květnu 2015 do vlastních ruskou příslušníkům hlavního úřadu FSB se Baghíře později vymstilo. Dne 25. 7. 2015 ji zatkli příslušníci zvláštního oddělení republikové gardy a po dobu 50 dnů vyslýchali ve snaze odhalit síť informátorů, kterou vybudovala jak na okupovaném území, tak na území kontrolovaném Ukrajinou. Na podzim 2015 musela uprchnout na území RF kvůli ohrožení vlastního života a patrně naplňovat své představy o vzniku vlastní bojové jednotky již zde.
Dalším zajímavým tématem, kterého se korespondence dotýká, je výrobek Kupol-M, alias prototyp č. 7 vyrobený v Doněcké vojenské továrně Topaz, kde Moisejenková svého času pracovala. Stručné referenční informace k tomuto výrobku:
Výrobek č. 7 Kupol je adaptivní stanice pro zábranové rádiové rušení všech typů digitální komunikace, GSM/EDGE,WI-FI,CDMA atd. a analogové komunikace, která má selektivitu 128 kanálů s krokem 200 kHz. Také probíhá vývoj za účelem zvýšení výkonu zesilovačů a rozšíření rozsahů s rozdělením do 11 literních zesilovacích cest o rozsahu 10 až 6000 MHz a možností potlačování analogových rádiových signálů o výkonu přes 500 W. Taktickým účelem tohoto výrobku je potírání prostředků radioelektronického boje všeho druhů a rádiového průzkumu nepřítele a potlačování veškerých dostupných komunikačních prostředků. Základní sada stanice přitom může obsahovat samostatný modulový stojan pro působení na personál nepřítele s externími zařízeními vyzařujícími vysoké frekvence a infra nízké frekvence (tento účinek přivozuje částečnou paralýzu, ztrátu paměti a rozptýlení pozornosti, také paniku a v některých případech i smrt ozařovaných osob) za účelem znehybnění personálu nepřítele metodou neuronové kontuze a částečné paralyzace ústřední nervové soustavy v oblasti pohybového ústrojí během časového úseku až 2 hodin. Tento výrobek se vyvíjel už v roce 2005, z důvodu chybějícího financování však byly další práce zastaveny a v roce 2007 projekt zmrazen. Při zavádění tohoto výrobku jako profilového byl projekt opět uvolněn a zařazen do tovární výroby. Tato souprava počítá s používáním nejméně 5 a nejvíce 8 stanic k vytvoření účinného zábranného štítu v radioelektronickém boji. Všechny stanice přitom mohou pracovat s vodorovným úhlem nasazení jak 180 stupňů (radiální režim), tak 360 stupňů (diametrální režim). Svými technickými charakteristikami tento výrobek překonává soupravy radioelektronického boje ruské výroby Krasucha-2, Krasucha-4, Moskva-1, Rtuť, Ryčag. Předmětný výrobek kromě vodorovného vyzařování má také vyzařování svislé ve tvaru kopule až 10 km. Výrobek Kupol se liší od ruských a zahraničních generátorů zábranného rušení tím, že má vysokou selektivitu (128 kanálů) a adaptivitu vůči změnám posunu v rozsazích stanic repeaterů. Z pohledu selektivity a adaptivity tento systém v současné době nemá ve světě obdoby. V případě řádného financování je podnik připraven vyrábět tento výrobek ve třech variantách:
– interiérové provedení s akčním radiem až 30 m;
– provedení „batoh pro záškodnickou skupinu“ s akčním radiem 350 až 500 m;
– provedení stanice montované na podvozek automobilu s akčním radiem až 7,5 km.
K dispozici je prototyp stanice na podvozku automobilu KamAZ-4310.
Uvádíme staré záběry prototypu, které se našly v mailové korespondenci. Mohou se lišit od moderního provedení:
Z oznámení na tzv. prokuraturu DLR od zastupujícího předsedy představenstva továrny Topaz vyplývá, že dne 1. března 2015 v cca 10 hodin dopoledne ozbrojenci z jednotek ruského kozáctva výrobek Kupol-M odcizili. Jak uvádí oznámení, výrobek existuje v jediném exempláři a zpracování veškeré technické dokumentace bylo ukončeno koncem ledna 2015. Výrobek je zcela kompletní a připraven k provozu.
Zastupujícímu generálnímu prokurátoru
Doněcké lidové republiky
vrchnímu justičnímu radovi
A. A. Spivakovi
učiněno Andrejem Leonidovičem Soškem, nar. 1980
narozen a bytem v Doněcku
(D-22 ul. Avtodorožna 65
mobil 0956516906)Oznámení.
O trestním stíhání za vědomě nepravdivé udání jsem byl poučen.
_____________(A. P. Soško)
Ode dne 18. srpna 2014 až dosud zastávám funkci předsedy představenstva továrny TOPAZ. Při konaném pohovoru u hlavy DLR A. V. Zacharčenka mi tento oznámil, že dnem 4. března 2015 budu muset zahájit výkon funkce ředitele továrny, o čemž bude vydán příslušný příkaz.
Dnes, 1. března 2015 v cca 10 hodin dopoledne jsem přijal telefonát od vedoucího 1. oddělení (režim a bezpečnost) Vladimira Semjonoviče Gorelova. Z rozhovoru s ním jsem se dozvěděl, že nezjištěné osoby, pravděpodobně z kozáků, kteří hlídali budovu č. 1 továrny, ukradly z areálu továrny a odvezly na neznámé místo vysoce hodnotný výrobek Kupol-M na podvozku automobilu KamAZ-740. Tento výrobek patří do kategorie prostředků radioelektronického boje a má odhadní hodnotu 35.000.000 (třicet pět milionů) hřiven.
Areál továrny je zčásti podminován:
– vrátnice č. 2 (stará vrátnice);
– vrátnice výjezdní č. 1 (poblíž trafostanice 110 kV);
– budova č. 1 (haly č. 17, č. 20), vjezd a výjezd.
– úsek KSP přiléhající k haldě.
Předmětný výrobek existuje v jediném exempláři a zpracování veškeré technické dokumentace bylo ukončeno koncem ledna 2015. Výrobek je zcela kompletní a připraven k provozu.
Účelem tohoto výrobku je generování stabilního zábranového rušení pro všechny druhy komunikace včetně digitální. Tento projekt nemá obdoby u ozbrojených sil a tajných služeb.
Prosím Vás vydat pokyn k zahájení trestního řízení v předmětné věci, trestně stíhat viníky a učinit opatření k zamezení případného přemístění a prodeje tohoto výrobku mimo DLR jakožto majícího značnou hodnotu a význam mezi prostředky radioelektronického boje.
Oznámení učiněno vlastní rukou, žádná doplnění nemám.(A. P. Soško)
Oznámení přijal:
Náčelník vyšetřovacího oddělení
Hlavní vojenské prokuratury DLR
justiční rada
dne 1. 3. 2015 V. A. Cupka
Tzn. jakmile skončily práce na sepisování technické dokumentace a kompletaci výrobku, byl ihned ukraden. Víme, že se „kozáčci“ snažili předmětný výrobek prodat za 24 miliony hřiven zástupci ruského vojenskoprůmyslového komplexu. Baghíra však zburcovala všechny své kontakty u ruských tajných služeb a transakci překazila. Podnikaví kozáčci nakonec zůstali s prázdnou a souprava byla odvezena na území RF do Voroněže.
Na vývoji Kupolu se podíleli 4 vývojáři. Z různých důvodů tři z nich zemřeli.
Čtvrtého vývojáře ukrývám u sebe déle než rok.
Přímo z továrny Topaz byl předmětný výrobek ukraden kozáčky (kteří se v té době nacházeli a měli základnu v továrně Topaz) v noci a odvezen z areálu továrny na neznámé místo. Samotný Kupol se snažili tíž lidé prodat za 24 mil. hřiven (i když výrobní náklady byly o jedenáct milionů hřiven vyšší).
Zburcovala jsem všechny kontakty a výrobek Kupol se našel u hranic s Ukrajinou, kde mělo dojít k prodeji samotného výrobku. Samotný výslech prodejců od kozáctva figuruje ve spisových podkladech k samotné továrně Topaz, jsou ve spisu také důvodové zprávy, které uvádějí, kdo a kdy Kupol vyvážel.
Po vzájemném odsouhlasení s tehdejším šéfem, a sice zastupujícím ředitelem továrny Topaz a na základě zdravého rozumu (kozáctvo rozkradlo vše, kdekoli se objevilo a zřídilo základnu), vzhledem k tomu, že Kupol představuje unikátní zbraň, která nemá obdoby, byl tento výrobek odvezen do Voroněže v RF, aby byl zachován.
Zajímavé je pozorovat paniku podvedených ruskými tajnými službami zrádců a kolaborantů, kteří pomáhali kremelským imperialistům vytvářet „russkij mir“, který tito vymysleli, na území vlastní země. Aniž by se zamysleli ohledně skutečných cílů Kremlu, přispěli tito lidé k destrukci vlastního světa, pomáhali dobyvatelům zpoza čáry zabíjet a loupit vlastní krajany, aniž by se uvědomili, že i oni sami se mohou jednoho krásného dne stát pro Kreml použitým a již nepotřebným materiálem.
Příběh Baghíry je velmi poučný pro všechny užitečné idioty Kremlu, kteří spolkli návnadu jeho lživých slibů a jednají v jeho zájmu. Zatímco oni věří ve výjimečnost kremelských idejí, Kreml jen pokračuje v dobyvačné politice Ruské říše vůči svým sousedům. V podstatě všechny tyto lidi potřebuje jen do chvíle, kdy začnou toužit po „vlastní jednotce“ a nezávislosti. Totalitní režim nesnese lidi, kteří nesouhlasí, protestují a snaží se systém poopravit: zametá s nimi stejně tak krutě, jako se svými nepřáteli. Jednoho krásného dne nejvášnivější realizátor jejich příkazů zůstane tváří v tvář realitě a dostane se do soukolí vražedné mašinérie FSB režimu, odkud se ho vůbec nikdo nechystá vysvobodit.
Kolaboranti na okupovaném území Donbasu by se možná měli zamyslet a učinit jediné správné v této situaci rozhodnutí…
Disclaimer:
Materiál exkluzivně poskytli hacktivisté z Ukrajinské kybernetické aliance k vyhodnocení a zpracování. Komunita InformNapalm neručí za způsoby získání informací ani jejich původ.
Tento příspěvek připravil k publikaci Mychajlo Kuzněcov
(CC BY) Informace zpracovány speciálně pro web InformNapalm.org, v případě převzetí nebo použití tohoto příspěvku je nutno uvést funkční odkaz na autory a na náš projekt.
Překlad: Svatoslav Ščyhol
Aktuální hlášení skupiny INFORM NAPALM