Redakční poznámka InformNapalmu: publikujeme vyšetřování od aktivistů z občanského sdružení Europrostor Oleha Baturina a Serhije Petrenka zpracované speciálně pro mezinárodní zpravodajskou komunitu InformNapalm. Nasbíraný materiál prozrazuje informace o ruském válečném zločinci, generálmajoru Sergeji Dubinském, podezřelém v kauze zničení letadla na lince MH17 v nebi nad Donbasem.

Fantastičtí „sepaři“ a areál jejich výskytu

Na jaře 2015 obletěla ukrajinská média halasná zpráva: na nahrávce v kauze sestřeleného malajsijského Boeingu byl identifikován generálmajor GRU RF Petrovskij.

Zachycené telefonáty na téma katastrofy MH17, které zveřejnily nizozemská prokuratura a SBU, umožnily identifikovat jednoho z účastníků jako Sergeje Nikolajeviče Petrovského (Dubinského), který se skrýval před přezdívkou Chmurný. V dialogu Chmurný uvedl, že odešel z armády v dubnu 2014 v hodnosti generálmajora. Chmurný je rovněž známý jako Petrovskij, Sergej Nikolajevič, Špatný voják nebo Opilý Roger. O něco víc informací k jeho osobě můžeme získat na webu Mírotvorce. Dobrovolníci zjistili Chmurného pravé jméno: Sergej Nikolajevič Dubinskij, narozen 9. srpna 1962. Byl tzv. náměstkem ministra obrany „DLR“, náčelníkem rozvědného úřadu armády „DLR“ a „hrdinou Novoruska“

Vše ale popořadě.

Z pochopitelných důvodů postava jako je Chmurný nemohla zůstat pro nás lhostejná. A tak jsme se vydali do městyse Velyka Novosilka, který leží na západě Doněcké oblasti. Právě ve Velyké Novosilce strávil Sergej Dubinskij své dětství a právě zde také žil několik let krátce před válečnou agresí Ruské federace proti Ukrajině. O Chmurného „životních milnících“ a mnoha dalších věcech nám pověděli jeho přátelé, jejichž jména z pochopitelných důvodů neuvádíme.

Rodinu Dubinských podle nich ve Velyké Novosilce znalo mnoho lidí. Teroristův otec Mykola pracoval jako inženýr, matka Kapitolina Illivna Dubynska jako učitelka. Oba jsou již po smrti.

– V osmdesátých a devadesátých Serjoža sloužil u Ozbrojených sil SSSR, později RF. V letech 1985 až 1987 působil jako zástupce velitele a velitel průzkumné roty 181. motostřeleckého pluku v afghánském Kábulu. Dokonce získal řády Rudé hvězdy a Za službu vlasti u Ozbrojených sil SSSR, – uvádí jeho kamarád.

V roce 1997 Sergej Dubinskij odešel do zálohy, vyřídil si důchod a do roku 2002 společně s rodinou žil v Rostovské oblasti (RF). Později se rozvedl s manželkou, má dceru z prvního manželství a nemanželského syna. Na jaře 2002 byl ve vojenské hodnosti podplukovníka povolán ze zálohy personálního úřadu Severokavkazského vojenského okruhu (dnes Jižní vojenský okruh RF) a vyslán k výkonu služby v rámci Spojeného seskupení vojsk na Severním Kavkazu. V letech 2002 až 2004 sloužil jako velitel 974. velitelské roty (vojenský útvar č. 22727) a náčelník rozvědky 194. velitelské taktické skupiny. V roce 2004 znovu odešel do zálohy, Dubinského osobní spis se však cestou ztratil, a tak de facto zůstal ve službě. Zároveň se mu podařilo si nechat přiznat důchod, který mu později „spravedlivý ruský soud“ uložil vrátit (tato epizoda se pro Chmurného stala výchozím bodem v příběhu s Donbasem).

– V roce 2005 se přestěhoval k matce do Velyké Novosilky. Jeho služební byt totiž zůstal bývalé (manželce), takže v Rusku neměl kde bydlet, – svěřil se Dubinského kamarád z dětství. – Společně s matkou bydleli na adrese Raďanska 56, byt č. 11. Život se mu nevyvedl. Svůj důchod utratil během několika málo dní za chlast a báby. Pak tahal peníze z matčina důchodu a žebral u známých a sousedů. Pil jako duha, kvůli čemuž dostal od místních přezdívku Opilý Roger. Nějakou dobu Sergej bydlel v Novosilce a pak se přestěhoval na chalupu v obci Storožove. Zde bydlel zhruba do července 2014.

V letech 2011–2012 začalo pro Chmurného černé pásmo. Při jedné kontrole na útvarech v Jižním vojenském okruhu RF se přišlo na to, že od roku 2004 mu byl nezákonně vyplácen důchod. Bylo zahájeno soudní řízení, na jehož konci soud Chmurnému uložil vyplacené peníze vrátit. Následně Dubinskij požádal velitelství Jižního vojenského okruhu RF, aby obnovilo jeho osobní spis a řádně vyřídilo jeho propuštění do zálohy s vyměřením důchodu. Kvůli řešení této situace se v březnu 2012 vydal na personální úřad Jižního vojenského okruhu RF, kde mu byl vystaven poukaz k dispozici velitele vojenského útvaru č. 11659 (22. samostatná brigáda zvláštních jednotek GRU Generálního štábu RF ve Stěpném, Rostovská oblast) za účelem registrace ke všem druhům zabezpečení a přípravy na propuštění do zálohy.

V dubnu Chmurný konečně dosáhl svého a byl propuštěn do zálohy v hodnosti plukovníka. Celou dobu přitom byl veden v evidenci svého útvaru fiktivně, zatímco fyzicky se zdržoval na území Ukrajiny. Tyto výsady Dubinskij nejspíš nevyužíval jen tak… Na oplátku se dostal na seznam „onitunejsou“ od GRU Generálního štábu RF, která již tehdy chystala agresi proti Ukrajině. Za potvrzení této skutečnosti můžeme považovat Chmurného uspěchaný odjezd do RF v červnu 2014 a prakticky vzápětí jeho výskyt ve Slovjansku ve společnosti svého kamaráda z Druhé čečenské války Igora Girkina-Strelkova na pozici „zástupce velitele armády DLR“. Na okupovaném ukrajinském území Sergej Dubinskij dává dohromady rotu zvláštních jednotek a průzkumné oddělení, jehož štáb ze začátku sídlil v Kramatorsku. Později na bázi takto vzniklých „jednotek“ vytvořil tzv. Hlavní rozvědný úřad „DLR“, do jehož čela se zdárně postavil.

Začátkem roku 2015 Roger opustil „DLR“ a definitivně se přestěhoval do Ruska.

Ve Velyké Novosilce nám také pověděli, že Sergej Dubinskij má bratra Romana Mykolajovyče Dubynského, nar. 17. ledna 1967. Roman je státním občanem Ukrajiny, rodákem z Velyké Novosilky, v různých dobách bydlel na adresách: Velyka Novosilka, Doněcká oblast, ul. Raďanska 56, byt č. 11, a Doněck, ul. Žebeleva 24, byt č. 127.

Roman Dubynskyj je ženatý, dnes zcela klidně bydlí v Kyjevě, kde je společníkem a jednatelem TOV „Flora-inžynirinh“ (Kyjev, ul. Ščekavycka 37/48, č. dveří 1). Tyto informace potvrzuje Jednotný státní rejstřík právnických osob Ukrajiny.

Mnozí se možná budou ptát: jak to, že tak odiózní osoba a její příbuzní zůstávali mimo pozornost ukrajinských tajných služeb? Jednoznačnou odpověď na tuto otázku bohužel neznáme, podařilo se však zjistit, že po Chmurného odjezdu do Ruska jeho stopa vychladla. Na jistou dobu. Než se nám podařilo dohledat jeho novou adresu v Rusku, kde bydlí společně se svou rodinou:

Ruská federace, Rostovská oblast, Aksajský okres, Bolšoj Log, ulice Moloďožnaja 4v (souřadnice domu 47°18’15.8″N 39°54’49.7″E). Když se na tuto adresu podíváme prostřednictvím Google Maps, můžeme vidět toto (vzhled domu z roku 2012).

Nabízíme tak vynikající příležitost k návštěvě svého „idola“ každému: od obyčejného čumila, aby mu mohl potřást rukou a poslechnout si opilecké bajky „ostříleného“ bojovníka za nezávislost kdovíčeho, až k vojenskému prokurátorovi, který teď snadno může doručit Dubinskému předvolání k soudu. Vyzýváme také světovou veřejnost, především ty, kteří přišli o své příbuzné a blízké při leteckém neštěstí s Boeingem, aby „notorického novoruského vlastence“ navštívili a pohlédli mu do očí. Ať si to zodpoví!

Tento příspěvek zpracovali Oleh Baturin a Serhij Petrenko, občanské sdružení Europrostor.

(CC BY) Informace zpracovány speciálně pro web mezinárodní komunity InformNapalm, v případě převzetí nebo použití tohoto příspěvku je nutno uvést funkční odkaz na autory a na náš projekt.

Překlad: Svatoslav Ščyhol