Ukrajinští hacktivisté ze skupiny Cyber Odboj, povědomí díky řadě úspěšných operací na vysoké úrovni, poskytli k dispozici mezinárodní zpravodajské komunitě InformNapalm jedinečné dokumenty k plánům sociopolitické přeměny RF po volbách opatřené Putinovým vlastnoručním podpisem. Z úniku těchto dokumentů začíná být jasné, že se Rusko připravuje na světovou válku, což znamená, že vnitrostátní tzv. utahování šroubů jen nabere na síle.

ÚVISV

Ústav vědeckých informací pro společenské vědy (ÚVISV, rusky INION) je ruská výzkumná instituce, o jejíž činnosti získáme z veřejných zdrojů jen málo informací. Mohlo by nás napadnout, že jde o typický postsovětský vědeckovýzkumný ústav, kde postarší lidé tráví čas, který jim zbývá do důchodu. Největší hodnotou ústavu jsou nemovitosti v Moskvě. Podobný popis by třeba mohl odpovídat skutečnosti. Došlo však k něčemu, co tuto instituci zásadně ovlivnilo.

V roce 2015 se ÚVISV dostal na přední stránky všech ruských celostátních médií, nikoli však zásluhou průlomových aktivit svých vědců, ale právě kvůli situaci s jeho budovou. V prostorách ústavu došlo k obrovskému požáru. Šlo o událost natolik mimořádnou, že o ní dokonce vznikl samostatný článek na ruské Wikipedii.

Tuto odezvu lze snadno vysvětlit. Za prvé velký požár blízko centra Moskvy upoutá pozornost už sám o sobě, za druhé kolem toho vznikl námět takřka detektivní. ÚVISV totiž není jen pracovní kolektiv a budova, jde také o jednu z největších knihoven v Rusku, jejíž dějiny čítají přes sto let. V jejích depozitářích byly uloženy i dost cenné tiskoviny. Že je požár dobrým způsobem, jak zakrýt, že něco chybí, naznačovaly i tehdejší titulky.

Knihovna vlastně byla a stále je klíčovým informačním zdrojem ÚVISV. Solidní knihovna společenských věd byla založena již v roce 1918, existuje tedy mnohem déle než ústav samotný. ÚVISV vznikl o půlstoletí později v podstatě jako administrativní doplněk čítárny. Po požáru z roku 2015 se ÚVISV dostal do hledáčku ruských vládnoucích špiček, které se vzájemně předbíhaly s prohlášeními o nutnosti instituci obnovit. Z rekonstrukce se stal nejen politický, ale i vážný podnikatelský projekt. Vláda RF na něj uvolnila cca 7 miliard rublů. Rekonstrukce byla dokončena v roce 2022 „pod záštitou“ právě vzniklého monopolisty v oblasti státních stavebních projektů RF, společnosti PPK „Jedinyj zakazčik v sfere stroitělstva“, jejíž činnost má na starosti místopředseda ruské vlády Marat Chusnullin (tatáž společnost dnes zajišťuje dodávky pro tzv. „obnovu“ okupovaného Mariupolu).

Souběžně docházelo ke změnám i v pracovním kolektivu instituce. Od požáru až do roku 2019 se tu vystřídali čtyři ředitelé. Tím pátým se stal Alexej Kuzněcov, pocházející z prestižní vysoké školy pro mezinárodní vztahy MSVŠMV (rus. MGIMO). Před svým novým jmenováním působil Kuzněcov jako náměstek ředitele vlivnější instituce, Národního výzkumného ústavu světového hospodářství (NVÚSH, rus. IMEMO), jednoho z hlavních analytických center pro tvorbu ruské mezinárodní politiky. Ve funkci ředitele ÚVISV se Kuzněcovovi podařilo udržet dodnes.

Skupina Cyber Odboj získala přístup k e-mailové schránce Kuzněcovova asistenta Romana Sejtkalijeva.

Posledně jmenovaný je formálně zaměstnán jako vědecký pracovník, obsah komunikací však prozrazuje, že se jedná v podstatě o Kuněcovova osobního tajemníka. Sejtkalijevovou e-mailovou schránkou prochází větší penzum dokumentů, které se týkají jak administrativní, tak vědecké činnosti ředitele a kolektivu celého ústavu. Kuzněcov mu svěřuje dokonce i osobní doklady.

DOPIS PUTINOVI

Mohlo by se zdát, že e-maily asistenta ředitele ÚVISV moc zajímavých informací obsahovat nemohou. Mezi maily zástupce a pravé ruky ředitele ÚVISV Romana Sejtkalijeva však najdeme zajímavou zprávu adresovanou kandidátovi filozofických věd, vrchnímu vědeckému pracovníkovi ÚVISV Juriji Puščajevovi. Tento o sobě dokonce napsal článek na Wikipedii, kde se označuje za „odborníka na filozofii sovětské doby a filozofii ruského konzervatismu“. Zajímavé na něm je, že je vědeckým redaktorem pravoslavného vědeckého časopisu Ortodoxija, předtím působil jako šéfredaktor časopisu Voprosy filosofii, komentátor časopisu Foma a portálu Pravoslavie.ru.

Ve zprávě Sejtkalijev Puščajevovi gratuluje. Píše se tu, že Puščajev „udělal něco neskutečného“ a že výsledky jeho práce byly odsouhlaseny na té nejvyšší úrovni.

K vidění tu jsou tři dokumenty:

• Puščajevův článek Válka na Ukrajině a dewesternizace jako historický úkol: možnosti a meze z almanachu Tětradi konservatizma za rok 2023;
• dopis ředitele ÚVISV Kuzněcova předsedovi Státní domy RF Volodinovi s návrhem posoudit analýzu společenskopolitické situace v RF, kterou zpracovali odborníci z ÚVISV;
• Volodinův dopis prezidentu Putinovi s návrhy k prosazování konceptu „dewesternizace“ v RF po volbách.

Zde je dopis předsedy Státní dumy:

Jak vyplývá z Volodinova dopisu, nikdo v ruských vládnoucích kruzích nepochybuje o Putinově znovuzvolení, i již v listopadu a prosinci sestavovaly ruské úřady plány na povolební období. Samotný dopis je datován 30. listopadu 2023, z data u Putinovy rezoluce „souhlasím“ pak vyplývá, že tento dokument viděl 12. prosince 2023.

Tentýž den podepsal větší počet zákonů, zejména změny Trestního zákoníku (zvýšení požadované délky vykonaného trestu pro podmínečné propuštění), jakož i posílení některých dohledových opatření na internetu.

Odmyslíme-li si obecnou rašistickou schizofrenii o „neokolonialismu Západu a denacifikaci kyjevského režimu“, dopis uvádí, že Rusko potřebuje přeměnu a opatření, která ho posílí před tváří budoucích výzev. Zejména se navrhuje jakási „dewesternizace“, která bude zahrnovat:

– posílení [postupu – pozn. IN] zestátnění hospodářství, kdy všechna surovinová odvětví přejdou do vlastnictví státu;

– suverenizaci vědy, kultury a umění, zvýšení úlohy státu na jejich rozvoji;

– posílení cenzury, zejména na TV a v internetu;

– vyřešení otázky opozičních hnutí;

– mírnou klerikalizaci společnosti v mezích možností.

Posláním podobných kroků je podle Volodina „přeměnit společnost a přejít k urychlené mobilizaci v povolebním období“, s tím, že výbory Státní dumy jsou ochotny tento podnět podpořit a na pokyn vůdce zahájit práci na návrzích zákonů.

Zajímavostí je, že dokument uvádí, že tento koncept již byl odsouhlasen s prvním zástupcem vedoucího Kanceláře prezidenta RF Sergejem Kirijenkem. Připomeňme, že právě Kirijenko má na starosti celý vnitropolitický blok včetně voleb na všech úrovních, interakce s politickými stranami, občanskými sdruženími nebo politiky ve věcech mládeže. Kirijenkovi podléhají i úřady pro vnitřní politiku a veřejné projekty, zabývá se internetovými médii a sociálními sítěmi. Navržené kroky tedy patří do jeho „zájmové sféry“, s výjimkou snad zestátnění hospodářství. I to však není možné bez politické vůle a hlasování v parlamentu, tedy bez vnitropolitického bloku.

Můžeme skutečně připouštět, že dokument byl odsouhlasen s Kirijenkem. Navíc ve spodní části dokumentu vidíme další podpis s datem 6. 12. 23, který je podobný podpisu, jež Kirijenko připojil při návštěvě okupovaného ukrajinského Enerhodaru v říjnu minulého roku.

VNĚJŠÍ ROZPÍNAVOST

Motivy, jimiž se hodlá ruská strana řídit, Volodinovo psaní blíže nerozvádí. Podrobněji jsou zachyceny právě v onom dokumentu, který zpracoval ÚVISV. Na první pohled jde o koncept dosti zvláštní. Přesněji řečeno nejde o koncept, ale o odtržený od reality pseudovědecký text, který stručně převypravuje ruské agitační narativy, jakousi směs citací z Dugina, Surkova a Iljina. Něco na způsob Putinova rozhovoru pro Tuckera Carlsona.

Za koncept nebo strategii to lze vůbec označit jen stěží. Jde spíš o agitku vyjmenovávající ruské křivdy vůči Západu a vnitrostátní problémy. První kapitola „Obecné předpoklady“ uvádí, že výzvy, které před Ruskem vyvstaly, jsou podobné výzvám „Velké vlastenecké války“. Píše se tu o tom, že podpora Ukrajiny Západem prodlužuje rychlé ukončení „speciální vojenské operace“, že Západ pohlíží na Ukrajinu jako na objekt pro investice a již sem vložil tolik peněz, že nikdy neustoupí. Vědci současně vyjmenovávají vnitřní problémy v Rusku: návrat mužů s válečnými traumaty s fronty, navýšení důchodového věku, nízké tempo růstu mezd a důchodů, zvýšení výdajů na tzv. SVO. Vědci dokazují, že tyto faktory způsobují vzestup sociálního napětí uvnitř Ruska.

Vědci tedy docházejí k závěru, který je velice podobný rétorice někdejšího Putinova asistenta Vladislava Surkova před totální invazí (archiv):

„[Sociální napětí – pozn. IN] je právě onou sociální entropií, která je ve své podstatě chaosem.

K překonání problému se sociální entropií v podobném systému vzájemných společenských vztahů tedy bude tím nejzřejmějším řešením pokračovat v politice vyvážení chaosu do zahraničí, tzn. zklidňovat vnitřní napětí skrze vnější rozpínavost.

V historických souvislostech ztráta území Ruskem po hanebném Brestském míru, jakož i po rozpadu Varšavského bloku, skýtá veškeré důvody k vyšplouchnutí sociálního napětí do ciziny s cílem vnitřního stmelení.

Tudíž po skončení SVO na Ukrajině a pádu kyjevského režimu konfrontace Ruska se Západem neskončí, ale jen zesílí. De facto jsme dnes teprve v úvodní fázi přeměny unipolárního světa v multipolární, s různými vlivovými centry a vyhasínáním Západu. Staletí koloniální minulosti Západu však Rusku neumožní dosáhnout svých zájmů bez překážek.

Jde de facto o zastřené přiznání nevyhnutelnosti nové světové války a rozšíření ruské rozpínavosti do pobaltských zemí a Polska. Příznačné je, že nedávný článek z německého vydání Bild už popisuje scénář ruského útoku na pobaltské země.

V druhé kapitole „konceptu“ můžeme vidět kopírování narativ, které popsal Puščajev v svém článku Válka na Ukrajině a dewesternizace jako historický úkol: možnosti a meze. Zde se popisuje, co je to „westernizace“ a proč Rusko potřebuje „dewesternizaci“.

Zde je pro porovnání text „konceptu“:

A zde je Puščajevův článek. Prostě porovnejme text:

Kompletní seznam dokumentů je dostupný na odkazech:

• koncept [PDF]
• článek [PDF]
• dopis Putinovi [PDF]

Jediný rozdíl mezi tím, o čem pojednává článek od Puščajeva, konceptem a dopisem pro Putina je jediný bod navíc v konceptu a dopise prezidentovi RF, a sice „vyřešení otázky opozičních hnutí“. Puščajev o tom nepíše, zatímco koncept ano. Buď si „vědci“ chtějí šplhnout, nebo jde o objednávku režimu, jasné to není. Navalného náhlá smrt před volbami nás ovšem přivádí na myšlenku: že by v Rusku již začali tento koncept implementovat?

NOVÍ ANALYTICI KREMLU

Z mailů je patrno, že Kuzněcov zahájil v ústavu dost vážné reformování, aby instituce nebyla spojována pouze s knihovnou. Podstata těchto změn celkově odpovídá jeho programovému rozhovoru při nástupu do funkce.

Téměř ihned v ÚVISV vzniklo avizované Centrum mezioborového výzkumu (CMV), které láká partnery pro různé projekty. A to i ze strany politických špiček. Vypadá to, že Kuzněcov jako dobrý aparátčík pocítil vážné změny politického počasí a změnil sféru svých „vědeckých zájmů“ ze zemí Západní Evropy (začátkem 2000. let dokonce absolvoval stáž na Marburské univerzitě v Německu a nadále se zajímal o hospodářství a politiku v EU) na potenciálně výhodnější v dnešních ruských reáliích tzv. globální Jih. Třeba dnes pracovníci ústavu pořádají akce podobné té popsané v uvedeném dokumentu.

Podobné dokumenty dokládají, že ÚVISV spolupracuje s Eurasijskou hospodářskou komisí a vůbec se snaží podílet na všem, co souvisí s „globálním obratem Ruska“ a „utvářením nového světového řádu“ podle kremelských metodických příruček.

Myšlenka Kuzněcovem obnoveného ÚVISV celkově spočívá ve změně instituce z pouhého katalogizátoru znalostí v plnohodnotné analytické centrum, které dokáže získávat peníze na projekty (je sice pravda, že budou procházet dost autonomním Kuzněcovovým centrem, jde však o nepodstatnou malichernost). Proto se Kuzněcov snaží aktivizovat zaměstnance své instituce pro různá zaměření aktivit. V základní knihovně pro humanitní vědy se odpovídající odborníci celkem najdou. ÚVISV dnes zkoumá jednak podnikání, jednak problémy autorského práva, jednak rozvoj vnitřní politiky v RF.

ZÁVĚR

7. března přinesla ruská zpravodajská agentura RIA Novosti článek z pera Alexandra Dugina Rusko potřebuje totální militarizaci (archiv). Narativy, které tento rádoby filozof vykládá, dost souzní s dokumentem, který podepsal Putin.

Dugin píše: „Abychom dosáhli vítězství v tak zásadní konfrontaci, musíme změnit Rusko ve stát války“. Vedle přechodu hospodářství do válečného režimu vyzdvihuje, že v Rusku musí být vybudována nová válečná ideologie. K tomu musí být navráceny politické úřady, omezena politická a občanská práva, provedena militarizace kultury. A samozřejmě pravoslavný džihád není možný bez zvýšení porodnosti: „Je nutno zvrátit katastrofální trend poklesu porodnosti za pomoci extraordinárních opatření“.

Všechna tato opatření nejsou možná bez tradičních ruských hodnot, což je totální dohled tajných služeb a atmosféra udavačství. Dugin chce obnovit SMERŠ.

Podle Timothyho Snydera je Ruská federace fašistickým státem, který odkazuje k politice „věčnosti“, tedy k navždy ztracené „velké“ minulosti založené na škaredé hybridní směsici lásky k imperiální minulosti, zločinům komunismu a pravoslavného fundamentalismu. Hlavními „mysliteli“, kteří utvářejí ruskou ideologii 20. století, jsou v tomto státě Dugin a Prochanov. Oba jsou v podstatě fašisty. Sami sebe však označují za antifašisty s tím, že všechny okolo nálepkují jako fašisty (jde o tradiční postup, kdy sám zloději nejhlasitěji křičí „Chyťte zloděje!“, aby odpoutal pozornost od skutečné trestné činnosti).

Právě tomuto fenoménu, kdy si fašisté uplatňující otevřeně fašistickou politiku nechávají říkat antifašisté, říká Snyder „schizofašismus“.

Vedle medializovaných Dugina a Prochanova jsme mohli vidět dosud nepříliš medializované, ale stále vlivnější další schizofašistické vědce z ÚVISV, Puščajeva a Kuzněcova.

Rusko se chystá na ještě větší válku. Schizofašismus už dosáhl takové úrovně, že plány na přeměnu Ruska a „utahování šroubů“ již není potřeba skrývat. Zde popsaný koncept a dopis nejsou utajovanými listinami, Putinův podpis „souhlasím“ je pak dalším dokladem neskrývaného absolutismu.

Dump e-mailů zaměstnance ÚVISV je ke stažení na odkazu (20 GB): https://cloud.informnapalm.org/INION.zip

Čtěte další publikace založené na údajích od hacktivistů z Cyber Odboje

• Nabourání ruského válečného zločince, zástupce velitele OMON Krasnojarského kraje RF
• Nabourání ruského válečného zločince, velitele vojenského útvaru č. 75387, 960. útočného leteckého pluku
• Nabourání ruského Z-dobrovolníka Michaila Lučina, který namísto dronů pro ruskou armádu objednal erotické hračky za 25.000 USD (ukrajinsky)
• BagdasarovLeaks: Nabourání exposlance Státní dumy RF Semjona Bagdasarova. Íránský gambit
• Nabourání důstojníka GRU RF, kurátora hackerské skupiny APT 28, po němž pátrá FBI
• Nabourání „Jamese Bonda“, náčelníka zdravotní služby 960. útočného leteckého pluku RF. Seznam vojenského útvaru č. 75387
• Nabourání Andreje Lugového, poslance Státní dumy RF, prvního místopředsedy bezpečnostního výboru
• Ukrajinští hackeři získali jedinečnou fotku velitele vojenského útvaru č. 26165, po němž pátrá FBI kvůli ovlivňování voleb v USA
• Nová fakta o spolupráci slovenského exministra spravedlnosti Štefana Harabina s RF
• Nabourání ruského válečného zločince, exvelitele vojenského útvaru č. 41520 plukovníka Leonida Rusina
• Ukrajinští hackeři sdíleli seznamy a dokumenty 72. samostatné motostřelecké brigády Ozbrojených sil RF (TOP 10 souborů)
• Ukrajinští hackeři získali přístup k databázím hospodářského summitu Rusko – Afrika 2023
• Nabourání ruského válečného zločince, náčelníka oddělení bitevního nasazení letadel A-50 (vojenský útvar č. 41520) podplukovníka Kasatkina
• BabakovLeaks: nabourání mailů Alexandra Babakova, místopředsedy Státní dumy RF
• Kubánští žoldáci válčí proti Ukrajině na straně RF. Ukrajinští hackeři nasbírali důkazy
• Nabourání ruského pilota Il-76 odhalilo schémata dodávek zbraní z Íránu, JAR a Mali do Ruska
• Nabourání Odboru infokomunikací Ministerstva obrany RF. Tajemství generála Konašenkova a „Kaťuša“
• CYBINT studie: jak výrobce dronů Orlan-10 obchází sankce a dováží vybavení
• Nabourání mailů asistenta místopředsedy Státní dumy RF: vlivoví agenti v Srbsku a kampaně mediálního ovlivňování v EU
• Hackeři přinesli novou neveřejnou dokumentaci STC, ruského výrobce dronů Orlan-10

Šíření nebo převzetí s odkazem na InformNapalm je vítáno. (Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0). Česká stránka komunity InformNapalm na Facebooku: InformNapalm Česko.

InformNapalm nedostává žádnou finanční podporu od vlád ani od dárců. Zajišťovat provoz webu pomáhají pouze dobrovolníci pracující pro naši komunitu a naši čtenáři. Mezi dobrovolníky se můžete zapojit i vy. Také vás prosíme, abyste rozvoj jedinečného dobrovolnického zpravodajského média InformNapalm podpořili svými příspěvky na buymeacoffee.

Překlad: Svatoslav Ščyhol