Přinášíme rozhovor s doktorem Hissamem Saadem, známým syrským lékařem, který dříve měl dobrou praxi v Damašku. Za tyto roky revoluce a syrské války toho doktor Saad velmi mnoho prožil, o hodně přišel, neztratil však optimismus, cílevědomost a víru v syrskou společnost.
Představte se nám prosím, řekněte něco o sobě, co jste dělal před revolucí.
Jmenuji se Hissam Saad, jsem lékař, chirurg, je mi 60 let, před revolucí jsem měl vlastní kliniku a dvacet let lékařské praxe. Jsem ženatý, mám tři děti, nejstarší Sarmad sloužil před revolucí v armádě.
Jakého jste vyznání?
Především jsem Syřan, je to moje vyznání a národnost. Křesťanství je mým druhým náboženstvím, jsem praktikující pravoslavný křesťan.
Řekněte prosím něco o své účasti na syrské revoluci.
Před 50 léty začala v Sýrii diktatura, otec toho současného … (větu utne, nechce vyslovit) se dostal k moci, a tak byla v naší zemi nastolena diktatura.
Když začalo arabské jaro a revoluce, jako chirurg jsem nezůstal stranou, aktivně působil ve všech sférách revolučního hnutí a účastnil se všech mítinků. Bašár Asad je diktátor, asi víte, že začal v reakci na mítinky střílet do lidí. Přestože jsem křesťan, chodil jsem do mešity, před mítinky jsme si tu dávali sraz. Všechny syrské demonstrace vyšly z mešit, mešita není jen místem pro modlitby, ale i pro setkání, mešita je místem, kde se lidé mohou bez ohledu na vyznání sejít všichni pospolu v určený čas určeného dne, nejde o místo pouze pro muslimy nebo křesťany, ale o místo pro všechny, kde je možné se shromáždit a vystoupit proti diktátorovi.
Mám dojem, že ze začátku měla revoluce sociální povahu, šlo o boj za lidská práva, o protest proti tyranii, pak ovšem v jistou chvíli získala náboženskou povahu, když byla zjevně rozpoutána mezináboženská zášť. Je to tak? Povězte, jak se to projevovalo.
Je to tak, revoluce začala, aby vyřešila otázky sociální a hospodářské. Režim schválně vysílal na protestní shromáždění své lidi, kteří se snažili vše přesměrovat na náboženskou tematiku, šlo ovšem o dílo režimu, my jsme měli ryzí revoluci. Mimochodem výraz Alláhu akbar používají u nás v Sýrii nejen muslimové, ale i křesťané, je to rozšířený výraz a jde o zvyklost.
Po 2,5 letech s přispěním íránského, iráckého a syrského režimu a dalších zemí vznikl ISIS. Původní kostru ISIS tvořili lidé propuštění z iráckých a syrských věznic. Je nutno také poukázat na podporu ze strany některých zemí světa.
Když začala revoluce, vznikla Syrská svobodná armáda, ze začátku byla ve svém boji proti despotickému režimu podporována, dnes však všichni, kteří jí předtím pomáhali, se k ní obrátili zády a armádě se tak nedostává žádné pomoci.
ISIS spatřil světlo světa na příkaz syrského a íránského režimu, chtěli to od sociálních a hospodářských otázek otočit směrem k mezináboženským problémům.
Podělte se s námi o své jedinečné zkušenosti, povězte o svých aktivitách jako lékaře, který se účastnil revoluce, a o synovi, který bojoval v armádě.
Sarmad viděl, jak strašné věci prováděla režimní armáda s demonstranty, jak po nich střílela a vraždila je. Dva jeho kamarádi, kteří sloužili u armády společně s mým synem, byli hned zabiti, protože odmítli střílet na lidi. Sarmad byl i před revolucí svobodným člověkem, nesnášel zlost a agresi. Když byli jeho přátelé zabiti, zběhl z režimní armády i s dalšími vojáky, celkem šlo o 23 lidí, kteří utekli z jihu Aleppa na západ Aleppa, kde byla Svobodná syrská armáda.
Když Sarmad zběhl z armády, přišly ke mně na kliniky tajné služby režimu a rozbíjely vše, co na klinice bylo, vyhrožovaly i mně. Stalo se to 5 měsíců po synově zběhnutí. I po těchto výhružkách ze strany režimu jsem nadále pracoval a jako svobodný Syřan se účastnil demonstrací, pořizoval fotky a sdílel je na sociálních sítích, aby se lidé o všem dozvěděli.
Dne 23. listopadu 2012 mě na klinice zatkli a vzali na jedno z pracovišť bezpečnostní služby, 255. oddělení, kde jsem strávil 7 měsíců, pak dopravili na 285. oddělení, kde velmi tvrdě bili a mučili. Jako chirurg jsem se podílel na léčbě střelných zranění u lidí hospitalizovaných v tajných nemocnicích. 20 dní po mém zatčení Sarmada zabil odstřelovač. Zemřel společně se svým kamarádem. Sarmadovu fotografii mám na svém účtu nastavenou jako hlavní.
Doktore Saade, dokumentace zločinů režimu je velmi důležitá. Chápu, že je má otázka velmi náročná a vzbuzuje nepříjemné pocity, rád bych vás přesto poprosil, abyste pověděl, co se s vámi odehrávalo ve vězení, jak vás mučili, a to nejen tělesně, ale i duševně.
Pokud jde o tělesné útrapy, bili opaskem, kopali botami, mlátili čímkoliv, co bylo po ruce. Měl jsem zlomené prsty, jsem přece chirurg, přesto mi zpřelámali všechny prsty, zvedali za rameno a takto zavěšeného drželi 3 hodiny. Nejtěžším trápením však byl chlad, byla totiž zima a žádné oblečení jsem neměl, a také hlad, lidé tu byli velmi vyhladovělí a najíst nedostávali. Na psychiku působili velmi silně, byla to hodně těžká zkouška, vyhrožovali, že znásilní matku a sestru, ponižovali mě jako člověka a jako lékaře. Když mě vyslýchali, stál jsem před nimi nahý, se zavřenýma očima, spoutanýma rukama a úplně nahý. Toto vše trvalo dlouhých 7 měsíců.
Jak došlo k vašemu osvobození?
Po 7 měsících jsem byl předveden před protiteroristický soud, který projednával mou věc. Soudce shledal, že nejsem terorista, a nechal mě propustit.
Jste dnes schopen pracovat jako lékař?
Ne, pracovat dodnes nemůžu, po zlomeninách prstů mě ruce neposlouchají.
Předtím ovšem, než se to stalo, byl jste lékařem úspěšným a v Sýrii známým?
Ano, je to tak.
Kdy jste ze Sýrie odešel?
Odjeli jsme v polovině června 2013, 2 týdny po mém propuštění. Francouzské ministerstvo zahraničí zaslalo vízum pro mě a pro mou rodinu do Bejrútu.
Jak to podle vás bude dál? Jak si představujete východisko z celé této hrůzy, která Sýrii ovládla, a o co je třeba usilovat?
Řešení se najde, když celý svět zatlačí a vynaloží veškeré síly, aby tohoto vraždícího diktátora zastavil.
I kdyby se režimu povedlo zemi rozčlenit a vytvořit několik států, nebylo by to stabilní, budeme stejně bojovat, i kdyby to trvalo 100 let. Sýrie musí být jednotná.
Myslíte, že kdyby se podařilo stávající režim svrhnout, pak by se situace v Sýrii urovnala?
Je to přesně tak. Až Asad odejde, začneme budovat novou svobodnou Sýrii, demokratickou, mnohonárodnostní a multináboženskou zemi.
Originál publikován dne 20. ledna 2016
Překlad: Svatoslav Ščyhol
Aktuální hlášení skupiny INFORM NAPALM