Rok 2016 nebyl pro Ukrajinu snadný. Na pozadí trvající informační války z ruské strany byl náš informační proud přetížen vnitrostátními informačními kampaněmi. Šlo o „halasné“ (nikoli však významné) příležitosti: boj proti korupci na Ukrajině a snahy ukrajinských úřadů o implementaci reforem ve státní správě. Tyto dvě klíčové příležitosti měly, popravdě řečeno, jen slabý informační doprovod ze strany státu a často bývaly terčem kritiky ze strany ruských médií.

Moskva již mnohokrát využila politickou situaci na Ukrajině jako informační záminku. Celkově byl uplynulý informační rok zakončen vznikem klíčového příběhu v ruském informačním prostoru o „marných snahách Ukrajiny o integraci do Evropy“.

Hlavním určujícím faktorem, který ovlivnil informační situaci na Ukrajině, se stala Ruskem vnucená vleklá válka. V poslední době se na některých úsecích stykové čáry mezi rusko-teroristickými oddíly a ukrajinskými protiteroristickými jednotkami pozoruje vzestup válečných aktivit. Prioritními úkoly vleklé války na východě Ukrajině jsou však informačně psychologické cíle:

• za prvé, neustálé lidské ztráty (mrtví, zajatí, zranění) způsobují vznik nedůvěry vůči ukrajinskému vojenskopolitickému vedení, které údajně nedokáže kontrolovat vojenskopolitickou situaci na Ukrajině;
• za druhé, samotná vleklá válka v kombinaci s nedokonalým systémem informační bezpečnosti Ukrajiny přispívá k snižování úrovně vlastenectví mezi obyvateli naší země;
• za třetí, chybějící pozitivní dynamika na frontě přispívá ke vzniku názorů oslabujících ukrajinskou národní ideologii, zaměřených na rozštěpení ukrajinského národa na principu „hledání rozdílů mezi ukrajinskými etniky“, „odlišných kultur ukrajinských regionů“, „jazykových a historických specifik“ atd.;
• za čtvrté, vzrůstající aktivita vnějších informačních akcí z ruské strany ovlivňuje tvorbu myšlenek o přijatelnosti federativního státního uspořádání pro Ukrajinu a ukončení bojů na východě země za podmínek Kremlu.

Jako katalyzátory pro dosažení těchto cílů přitom na Ukrajině slouží vyčerpání ukrajinské státní pokladny a velmi nízké tempo hospodářského oživení našeho státu, což náramně hraje do karet Moskvě.

V konečném důsledku je hlavním cílem Kremlu přesvědčit oficiální Kyjev k „pacifikaci“ Ukrajiny za ruských podmínek.

Dynamika vývoje ruské informační kampaně proti Ukrajině nasvědčuje tomu, že bychom měli v roce 2017 čekat posílení informačních aktivit Kremlu s pomyslným označením „vnucování míru Ukrajině“.

Infografika: Informační odboj

Podle typického chování ruského informačního proudu lze důvodně tvrdit, že fáze „vnucování míru“ Ukrajině již byla spuštěna.

Poprvé byla podrobná zpráva o „vnucování míru Ukrajině“ jako o další fázi ruské informační kampaně přednesena na prvním zasedání Mezinárodního informačního konsorcia BASTION (Některé kapitoly této zprávy budou použity v tomto příspěvku).

Ve fázi „vnucování míru“ Ukrajině budou použity informační ohlasy vygenerované Moskvou. Na základě zkušeností z předchozích ruských informačních kampaní v postsovětských státech, a sice Moldavsku, Gruzii a Ukrajině, bude Kreml v roce 2017 intenzivně těžit z těchto motivů:

• překrucování historických faktů vývoje na Ukrajině v roce 2014 a vsugerování obecenstvu zkreslených představ výhodných Kremlu;
• aktualizace tématu „voleb na Donbasu“ v rámci realizace ujednání vlastního výkladu Minských dohod;
• předvádění nezpůsobilosti evropského integračního směřování Ukrajiny v klíči Brexitu a vytvoření protiukrajinské lobby v Evropě z italských, britských, francouzských, německých, řeckých, maďarských a jiných politiků;
• oživení rétoriky „rozkolu Ukrajiny“ a realizace plánu na federalizaci ukrajinského státu;
• tvorba kremelského hospodářského „balíku pomoci Ukrajině“: úvěry, dodávky uhlovodíků za nízké ceny, investice do ruského podnikání na Ukrajině aj.

Realizace plánů na změnu ukrajinského světonázoru by byla umožněna v situaci, kdy myšlenky Kremlu podpoří ukrajinské vojenskopolitické vedení, což je také součástí plánu „vnucování míru Ukrajině“. Již k dnešnímu dni vznikly v ukrajinském politickém prostoru síly výslovně proruského ražení a jednotlivé prvky ochotné je podpořit. S tím, že některé z těchto politických sil disponují vlastními médii.

Na Ukrajině jsou téměř všechna média nestátní. Což znamená, že by se z některých médií mohl hypoteticky stát informační arzenál Kremlu i se jejich zavedeným obecenstvem.

Dalším faktorem je sociopolitická situace na Ukrajině. Je stále nestabilní, což zvyšuje pravděpodobnost, že by ji ruské tajné služby využily jako společenský rezonátor k destabilizaci situace. Podle loňských zkušeností by se těmito informačními katalyzátory situace docela mohly stát:

• vyhrocení náboženského faktoru, což by bylo podáno jako snahy ukrajinské vlády o omezování svobody vyznání;
• zvyšování napětí kolem rétoriky vysokých cen komunálních služeb pro ukrajinské obyvatelstvo;
• provokování širokého obecenstva k vyjadřování masové lidové nedůvěry vůči ukrajinské vládě aj.

Podle našeho schématu připadne na rok 2017 etapa vygenerování silného informačního podnětu. V této době hlavními směry, kterými se budou ubírat opatření v rámci „vnucování míru“ Ukrajině, by se mohly stát:

• vytváření proruského cílového obecenstva na Ukrajině a jeho kvantitativní nárůst. V tomto případě lze odhadovat, že se ruská/proruská média budou pokoušet o vliv na miliony obyčejných ukrajinských maloměšťáků. S tím, že je budou dávat do protikladů k ukrajinským úřadům onálepkovaným jako „oligarchové“, „lupiči národa“, „váleční štváči“ a celkově „nepřátelé státu“. Podobný proruský populismus již aktivně funguje v pohraničních s Ruskem regionech, jižních a východních oblastech Ukrajiny.
• zjišťování kanálů informačního ovlivňování ukrajinského obecenstva a zdrojů masového vlivu. V rámci těchto kanálů bude využito jejich úplné spektrum podle intenzity vedení kampaně, mj. řízené fámy. Jako taktické postupy můžeme čekat dezinformační vhozy a manévrování s informačními kanály. Zdroji informačního vlivu pro dosažení „silného informačního podnětu“ budou ukrajinští lídři veřejného mínění vyjadřující nespokojenost se stávajícím režimem (politici, vědci, umělci, sportovci, právníci proruského zaměření), expertní prostředí z ukrajinských politologů, expertů, historiků a právníků kritizujících vládu a podporujících postoj Moskvy, ukrajinští expolitikové, občanská sdružení, historické a kulturní organizace financované ruskými centry „soft power“ nebo nové nástroje ruské „měkké síly“, mezi něž patří sociální instituty. Na seznam kanálů vlivu je nutno zařadit i náboženský faktor a subkulturní hnutí.
• formulace pracovních myšlenek informačního ovlivňování Ukrajiny. Mezi nejrozšířenější z nich budou patřit:
  • na Ukrajině je to den co den horší (hospodářské ukazatelé klesají, vnější dluh roste, inflace progreduje, ceny komunálních služeb stoupají);
  • příčinami vzniku permanentní krizové situace je korupce na úřadech, vznik iluze usilování o západní hodnoty a trvající válka na východě Ukrajiny;
  • hlavními viníky hluboké krize na Ukrajině jsou ukrajinská vláda, ukrajinští oligarchové a evropští politikové;
  • trpí tím obyčejný ukrajinský lid a ruský lid je ochoten se trpící Ukrajiny zastat;
  • samostatnost Ukrajiny se může rozvíjet v rámci unie s Ruskem za nového ukrajinského vedení;
  • cestou ven z krize je obnova spolupráce s RF, začlenění Ukrajiny do Euroasijské hospodářské unie, SNS a Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti;
  • vyhlídky po sblížení s Ruskem: oživení ukrajinského hospodářství, obnovení průmyslu na Ukrajině, vznik statisíců pracovních míst, vývoj nových technologií a zásobení země levnými uhlovodíky z Ruska;
  • cesta, jak dosáhnout změn k „lepšímu“: nové volby, podpora proruských myšlenek a příchod lidí na masové akce v obcích.

Je třeba dodat, že ruská média popularizují nový vzkaz „Západ se otočil k Ukrajině zády“ a v informačním prostředí okupovaného Donbasu se již naplno rozjíždí tvrzení „všichni jsou unaveni z války“.

Nejevidentnějšími scénáři praktické realizace plánu „vnucování míru Ukrajině“ by přitom mohly být:

a) „náboženské války“, kdy hlavní postavou bude Ruská pravoslavná církev;

b) „návrat z exilu“ tzv. vlád „Republiky Podkarpatská Rus“ a „Výboru na záchranu Ukrajiny“. Jedná se o typické proruské projekty, které vytvořil Kreml jako odrazové můstky pro tvorbu separatistických a radikálních nálad ve společnosti;

c) snahy o sjednocení jednotlivých rodin, usedlostí, obecních a okresních zastupitelstev v Doněcké a Luhanské oblasti na území kontrolovaném Ukrajinou s „DLR/LLR“ aj.

Fáze ruské informační kampaně proti Ukrajině tedy zkrátka nabírá na obrátkách a představuje vážné ohrožení národní bezpečnosti Ukrajiny.

Co musí podniknout Ukrajina k minimalizaci rizika nové informační hrozby ze strany Ruska?

Ve vztahu k zorganizované Kremlem protiukrajinské informační operaci na „vnucování míru“ by ukrajinské úřady měly:

a) pokračovat v aktivní tvorbě systému národního informování za účelem generování objektivního názoru na události na Ukrajině, mj. cizojazyčných médií. V této souvislosti je nutno v co nejkratší lhůtě přispět k obnovení vysílání na kanálu Ukraine Today;

b) zvýšit kvalitu ukrajinského informačního kontentu, a sice rezignovat na praxi budování protiargumentace na základě vzniklých problémů v Rusku. Navíc by se neměl klást důraz na ultranacionalismus (nacionalismus v extrémních reakcionářských projevech), ale soustředit se na popularizaci státních zájmů na základě všeobecně uznávaných demokratických norem;

c) posílit proukrajinskou ideologickou složku v informačním proudu, což by napomohlo růstu vlasteneckých nálad ve společnosti, jak tomu bylo začátkem roku 2014. Jde o úkoly pro ministerstva zahraničí, kultury a informační politiky;

d) stmelení nestátního informačního sektoru a aktivní spolupráce s už vzniklými prvky „měkké síly“, mj. strukturami veřejné diplomacie. Je pozitivní, že ukrajinské nevládní organizace vloni vytvořily Mezinárodní informační konsorcium Bastion, které již získalo jisté zkušenosti s čelením informační agresi Moskvy. Na Ukrajině se však zatím nedostatečně pracuje s občanskými sdruženími v zahraničí, což neumožňuje využít veřejné mínění našich zahraničních obecenstev.

Autor: Vjačeslav Husarov, expert Centra vojenskopolitických studií a skupiny Informační odboj na informační bezpečnost

Zdroj: Informační odboj, 3. ledna 2017

Titulní obrázek: Lukyan Turetsky

(Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0 ) Informace zpracovány speciálně pro web InformNapalm.org.  V případě převzetí nebo použití tohoto příspěvku je nutno uvést odkaz na autora a na náš projekt.

Překlad: Svatoslav Ščyhol