
„Válka miluje vítězství a nemá ráda dlouhé trvání“
Sun-c’
Zahájili jsme informační souhrn právě těmito slovy, protože jasně odrážejí to, k čemu došlo na Donbasu. Příměří, které nastalo po odchodu protiteroristických jednotek z Debalceve, potřebovaly obě strany. Ozbrojenci utrpěli výrazné ztráty (třeba v Alčevsku se místní rádobyvojáci ulévali po nemocnicích, aby se později nedostali na frontu), ukrajinská armáda byla svým brilantním odchodem poněkud demoralizována. Následovalo stahování těžkých zbraní. Na rozdíl od protiteroristických sil ozbrojenci přesouvali techniku v kruzích, tedy stahovali ji po hlavních komunikacích a vraceli polními cestami. Není dosud jasné, o co šlo: zmást zástupce OBSE, nebo své vojáky nějak zaměstnat, aby se kázeňsky nerozložili. Jasné je jen jedno: ozbrojenci, když imitovali stažení dělostřelectva, dokázali nakumulovat větší počet mechanizovaných útvarů na hlavních a očekávaných směrech útoků. Navíc je třeba poukázat na neustálá cvičení nepřátelských jednotek na bojovou pohotovost a vytvoření nových opevněných lokalit prakticky všemi směry.
Ukázalo se však, že příměří přece jen sehrálo svou roli. Bůhvíjakým zázrakem se naší vládě podařilo získat první tranši od MMF ve výši 5 miliard eur. Právě tato skutečnost je pro Moskvu velmi významná z hlediska volby dalšího postupu. Za prvé nyní Putin chápe, že strašit ho jen tak už nebudou. Fáze „akutního znepokojení“ Evropy ze situace na Ukrajině pominula a Merkelová nikoli nadarmo pohrozila přiměřenou odpovědí na útoky na Mariupol a sever Donbasu. Světoví finančníci celý rok tyto peníze křečovitě „rodili“, nyní tedy prostě musí alespoň načas nechat vše, jak je. Za druhé je tu přijetí zákona o zvláštním postavení Doněcké a Luhanské oblasti. Přesněji řečeno jeho nepřijetí v ruském prostředí. De facto je tím Rusko vystaveno silnému tlaku světové veřejnosti, což nutí Putina hledat možnosti, jak se vyhnout financování okupovaných území, a pátrat po jiných způsobech destabilizace situace na Ukrajině. Možností je tu dost. Nebudeme zkoumat podstatu Kolomojského války proti všem ani nové perly od Firtaše. Putin má i další varianty: třeba Achmetov.
Právě za Achmetovovy pomoci se Moskva snaží rozklížit Mariupol. Neznamená to, že by Rinat Leonidovyč byl agentem Moskvy. Moskva jen dokáže hezky zahrát na Achmetovovy zájmy. O co jde? Třeba jen o to, že v situaci, kdy byla infrastruktura Donbasu notně poničena, Achmetovovým podnikům se válka jakoby vyhnula. Navíc k tomu musíme chápat, jak se odlévá ocel v továrnách Achmetova. Právě proto může nastat situace, kdy proruští provokatéři rozhoupají Mariupol a pak do města vstoupí vojska tzv. DLR. Soudě podle pokusů s Berďanským letištěm je tato varianta velmi pravděpodobná. Vychází tedy, že zatímco někdo dělí Ukrtransnaftu, někde jinde by se mohl odštěpit další kousek Ukrajiny.
Ovšem v případě, že dostane přednost násilná varianta, bude vypadat takto: na pozadí událostí v Kosťantynivce, kde došlo k tragické nehodě, nepřítel přesunul své síly k severozápadnímu okraji Horlivky; nejspíš se počítalo s tím, že nevole obyvatelstva kvůli usmrcené dívce způsobí hromadnou vzpouru, která omezí aktivity 81. brigády, což umožní průlom ve směru Horlivka – Dzeržynsk – Kosťantynivka a obsazení města. Je třeba vyzdvihnout zkoordinovanou činnost Ministerstva obrany a médií, která umožnila nejen potrestat viníky, ale také tento proces vhodně informačně prezentovat. I když je pravda, že na klid je zatím brzo – podle informací, které vyžadují ověření, do Kosťantynivky dorazilo jádro ozbrojenců, které se pokusí situaci ve městě destabilizovat.
Podle informací z veřejných zdrojů ozbrojenci nechali opravit železniční koleje v Debalceve, což jim umožňuje výrazně usnadnit zásobování jednotek rozmístěných hned u stykové linie. Útok podél M03 Debalceve – Artemivsk však de facto není možný kvůli systému přehradních nádrží mezi těmito městy. Naproti tomu útoky z Horlivky a Pervomajsku na Artemivsk vypadají docela lákavě. Navíc pokud by se ozbrojencům podařilo dobýt Kosťantynivku.
V případě obsazení Kosťantynivky se ozbrojenci nejspíš nebudou pokoušet dostat ke Kramatorsku přes Družkivku a Olexijevo-Družkivku, protože ruští generálové nejspíš dobře pamatují smutné zkušenosti z První čečenské války, na druhou stranu vyrazit po M03 směrem Slovjansk je nejlepší možná varianta. Nesmíme však zapomenout, že již brzy začne vegetační období, s tím, že si dobře pamatujeme na loňskou letní kampaň, kdy menší oddíly ozbrojenců poměrně úspěšně odolávaly protiteroristickým sílám právě na severu oblasti, kdy používaly partyzánské taktiky. Navíc by kontrola nad Kosťantynivkou umožnila vyvinout útok na Krasnoarmijsk, což by ozbrojencům umožnilo kontrolovat západní bránu oblasti.
Vyhodnotit scénář ofenzívy na Krasnoarmijsk nás donutily shora popsané události, a sice Kolomojského válka proti oligarchům a vládě. Rádi bychom připomněli, že Dnipropetrovsk, jehož obyvatelé měli většinou vazby na Jižní strojírny, jejichž lví podíl produkce směřoval do Ruska, dosud nevykazoval žádné známky separatismu jen díky opatřením guvernéra oblasti. Tlak na Kolomojského by mohl způsobit destabilizaci situace v regionu se vším, co z toho vyplývá…
V minulém informačním souhrnu jsme již psali, že dobytí Artemivsku by ozbrojencům umožnilo poněkud ztížit zásobování protiteroristických jednotek. Navíc obsazení Artemivsku umožní ozbrojencům přikrýt levé křídlo a provést ofenzívu na Lysyčansk za účelem ovládnutí přívozů. Zvláštní pozornost je nutné věnovat bodu se souřadnicemi N48,819444° E38,588033°, kde se v lokalitě Ustynivky nachází brod přes řeku Severní Doněc, který tu zůstal po bývalém cvičišti. Kontrola nad tímto brodem by umožnila ozbrojencům přesunout techniku na severní stranu řeky a přiblížit se ke Ščasťa od severu. Z materiálů od Iraklije Komachidzeho můžeme vysledovat, jak nepřítel kumuluje útočné uskupení poblíž Millerova, což ponechává vysokou pravděpodobnost útoku od ruských hranic, který by vypadal jako překonání Severního Donce u Lysyčansku a Ustynivky. Obdobně je třeba věnovat zvýšenou pozornost obci Stanycja Luhanska, kde se ozbrojenci již pokusili překonat řeku a zřídit severně od řeky kontrolní stanoviště. Pokud jde o směr Vesela Hora – Ščasťa, opět bychom rádi připomněli Severní Doněc, aktivita ozbrojenců v této lokalitě by tedy mohla sloužit jen k odvedení pozornosti.
Teď k jihu. Ozbrojenci nadále shromažďují síly k útoku na Avdijivku. Možná je důvodem zdejší koksovna, možná nutnost vytlačit protiteroristické jednotky dál od silnice M04, aby nemohly kontrolovat přesuny ozbrojenecké techniky. Každopádně se snahami o dobytí Avdijivky ozbrojenci nepřestanou. Když půjdeme ještě dále na jih, je třeba poznamenat zvýšenou aktivitu ozbrojenců v lokalitě Dokučajevsk a Starobeševe. Nepřítel pokračuje ve stahování techniky pro případný útok na Volnovachu a dál směrem Volodarske a Manhuš s úmyslem odříznout Mariupol od zásobovacích cest. Zároveň stahuje techniku do okolí Šyrokyne ve snaze odtáhnout sem protiteroristické síly. Dále je třeba očekávat na možné vylodění desantu u Berďansku, což nabírá na aktualitě v kontextu nedávného cvičení ruské námořní pěchoty na Krymu.
Materiál připravil vojenský analytik týmu InformNapalm Artem Vasylenko za aktivní informační podpory skupiny InformNapalm.
Rusky: https://informnapalm.org/7314-svodka-komandy-informnapalm-po-sostoyanyyu-na-24-marta-2015-goda, publikováno dne 24. března 2015
Aktuální hlášení skupiny INFORM NAPALM