
V předvečer rozsáhlých manévrů Západ 2017 má vojenské vedení Ruské federace před sebou dilema: jak „vystrašit“ NATO obrovskou sílou ruské armády a zároveň se vejít do počtu vojáků 13.000 předepsaného Vídeňským dokumentem OBSE, jak sice připravit výchozí prostor pro agresi, nicméně vytvořit zdání „zvyšujícího se ohrožení“. Recept, jak na to, byl už dávno nacvičen v praxi a úspěšně se provozuje i dnes. Podrobnosti čtěte v tomto příspěvku.
Od 15. srpna začaly do Běloruska přicházet týlové a zásobovací jednotky Ozbrojených sil Ruské federace. Jak uvádí tisková služba běloruského Ministerstva obrany, nově příchozí ruské jednotky ve dnech 21. až 25. srpna napracují společně s běloruskými kolegy „otázky technického krytí objektů na svěřených úsecích vojenských silničních komunikací, odtahu, oprav a rekonstrukce porouchaných kusů techniky a zbraní, rozbalení polního magistrálního potrubí a úseků pro hromadné tankování techniky“.
Tyto speciální manévry proběhnou v rámci příprav na společné strategické cvičení RF a Běloruska Západ 2017. Měli bychom však věnovat pozornost tomu, že se přípravy letošních nejrozsáhlejších vojenských manévrů u hranic zemí NATO a Ukrajiny ukazují v poněkud odlišném světle po nahlédnutí do zprávy tiskové služby běloruského Ministerstva obrany z 21. července, která uvádí, že zásobovací jednotky Západního vojenského okruhu ruských Ozbrojených sil začnou přicházet „od 23. července“.
Co tedy platí, 23. červenec, nebo 15. srpen? Vyhodnocení informací o přípravách na chystané manévry v dokumentech a veřejných zdrojích nám umožňuje vyvrátit dvě hlavní tvrzení ruské propagandy o cvičení Západ 2017.
Tvrzení první: Západ 2017 neohrožuje bezpečnost ani stabilitu v regionu z důvodu malého počtu vojáků nahlášených k účasti na manévrech.
17. června ruská Státní zpravodajská agentura TASS uveřejnila rozhovor s běloruským ministrem obrany Andrejem Raukovem. Tento rozhovor můžeme bez nadsázky považovat za jeden z mála zdrojů podrobných (v míře, v jaké to Raukovova funkce umožňuje) informací o Západě 2017. Ruští generálové novinářům nesdělili ani čtvrtinu rozsahu informací, o který se podělil běloruský ministr. Musel tedy říci to, co řekl.
Podle Raukova „praktické akce orgánů vojenské správy a vojsk proběhnou v Bělorusku na šesti cvičištích: Lepelské, Barysauské, Losvida, Asipovičské, cvičištích letectva a cvičištích protiletecké obraný Ružanské a Damanavské a na jednom terénním úseku na území republiky poblíž obce Dretuň“. Celkem jde tedy o sedm ploch. Plnit zadané úkoly zde bude cca 10.200 vojáků, z toho cca 7.200 za běloruské Ozbrojené síly a 3.000 za Ozbrojené síly Ruské federace. Již dříve, 20. března, agentura Sputnik Bělorusko ocitovala již zmíněného Raukova ve smyslu, jaké konkrétní jednotky přijdou do Běloruska z Ruska: jde o oddíly 1. gardové Rudopraporové tankové armády Západního vojenského okruhu RF, která byla obnovena na podzim 2014 poblíž Moskvy.
Stojí za zmínku, že Raukou vždy veřejně uváděl: celkový stav vojáků zapojených do cvičení jak v Bělorusku, tak v Rusku nepřekročí 13.000 osob. Tento údaj zazněl nikoli náhodou. Vídeňský dokument 2011 o opatřeních pro budování důvěry a bezpečnosti, který je závazný pro všechny členské státy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), striktně nařizuje: na manévry s počtem personálu přesahujícím 13.000 osob musí být pozváni pozorovatelé za další členské státy OBSE. Právě proto dnes pozorujeme vědomé zaměřování pozornosti na počty, které se týkají cvičení údajně jen na běloruském území. Navíc se do informačního prostoru celý poslední měsíc vypouští tvrzení, že v Rusku prý proběhne zcela jiné cvičení, jen se bude stejně jmenovat. Přestože dokonce běloruský ministr Raukou, když mluvil o maximálním počtu 13.000 osob, uváděl (na tom, zda vědomě, či nikoliv, už nezáleží), že nerozděluje akce v rámci Západu 2017 na Kolském poloostrově, v Baltském moři, západních oblastech Ruska a v Bělorusku. Ministr mluvil o geografii manévrů jako o jediném prostoru. A v tu chvíli se již začaly ozývat znepokojené hlasy z členských zemí NATO, že z nahlášených 13.000 osob se může snadno vyklubat až 100.000.
Tyto obavy jsou opodstatněné. 11. srpna ruský list Nězavisimaja gazeta ocitoval velitele ruských výsadkářů Andreje Serďukova, který vyprávěl o plánech zapojit do cvičení Západ 2017 tři jemu svěřené divize. Nikoli však na běloruském území, ale v Pskovské oblasti. Připomeňme, že jde jen o jednu oblast v rámci Západního vojenského okruhu. Web ruského Ministerstva obrany uvádí informace, že se na cvičení připravují jednotky se základnami v Kaliningradské, Leningradské, Pskovské, Moskevské, Brjanské a Voroněžské oblasti. Vedle jednotek Západního vojenského okruhu budou na manévrech zúčastněni vojáci Baltské a Severní flotily.
A zde bychom se měli vrátit k Vídeňskému dokumentu, který také zakazuje členským zemím OBSE pořádat více než jednu vojenskou akci za tři kalendářní roky, na níž by se podílelo přes 40.000 vojáků. Rusko již od roku 2013 každoročně pořádá strategická cvičení, kdy přesunuje vojska, jejichž stavy výrazně přesahují 40.000 osob. Podobná praxe se ustálila již od cvičení Západ 2013 a byla vypilována na jaře 2014 u hranic s Ukrajinou. Tajemství má dvě složky. Za prvé, před každoročním strategickým cvičením Ministerstvo obrany vždy zahájí nenadálý celkový test vojenské pohotovosti u některého vojenského okruhu. Ke zbrani se povolávají všichni, zatímco na papíře zůstane počet personálu na nahlášeném cvičení u 13.000 osob. Za druhé, již shora popsané vhozy vytvářejí povědomí o více na sobě nezávislých cvičeních. Vzpomínáte si na „nenadálou zkoušku bojové pohotovosti jednotek Západního a Centrálního vojenského okruhu“ z 26. února 2014? Jednotky byly tehdy uvedeny do stavu pohotovosti ve 14:00 moskevského času. Právě téhož dne v Simferopolu Krymané blokovali budovu Nejvyšší rady Krymu a nedovolili schválit rozhodnutí o uspořádání „referenda“ o oddělení této autonomie od Ukrajiny. V noci se však už objevili „zelení mužíčkové“. Později, 24. dubna 2014, Rusko „zahájilo“ (ve skutečnosti pokračovalo) soustřeďování ozbrojených sil v pohraničních s Ukrajinou lokalitách. Pojmenovali to jako „cvičení praporových taktických skupin vševojskových svazků Jižního a Západního vojenského okruhu“. Nikoli však už za účelem testování bojové pohotovosti, ale z důvodu právě zahájené protiteroristické operace na Donbasu. Nakonec začátkem května bylo podél hranic s Ukrajinou od Brjansku až k Rostovu na Donu soustředěno až 40.000 vojáků. Vídeňský dokument tak byl formálně dodržen.
Tvrzení druhé: Západ 2017 neohrožuje bezpečnost ani stabilitu v regionu z důvodu obranné povahy těchto manévrů.
Jak běloruští, tak ruští generálové přitakávají, že cvičení Západ 2017 má výlučně obranné zaměření, slouží posilování míru a bezpečnosti.
Západní zdroje naopak vyzdvihují, že by se v rámci cvičení v Kaliningradské oblasti mohly nacvičovat prvky přípravy na odpalování raket s jadernými hlavicemi z operačně taktických raketometů Iskander. Což samo o sobě k posílení bezpečnosti v regionu nijak nepřispěje.
I kdybychom však odmítli nepotvrzené informace a zaměřili se jen na oficiální zdroje, máme o čem přemýšlet. Znovu ocitujme velitele ruských výsadkářů Andreje Serďukova na téma úkolů, které dostane personál jen v Pskovské oblasti: „…v podmínkách skutečné války budou muset výsadkáři plnit úkol obemykání nepřátelských jednotek ze vzduchu. Musí vést boj a realizovat operace v autonomním režimu, odloučeni od hlavních jednotek…“. I bez tohoto citátu je však jasné, že samotná specifika úkolů, které bývají obvykle dávány jednotkám Vzdušných výsadkových vojsk, mají jen málo společného s obranou.
V Leningradské oblasti ženijní jednotky Západního vojenského okruhu začaly již koncem června s pracemi na fortifikačním a ženijním vybavení cvičišť před očekáváným cvičením Západ 2017. „Při nácviku praktických operací budou vojáci provádět odminování minových polí, zřizovat v nich průchody pro personál a techniku“, uvádí tisková služba okruhu.
Od jara se na cvičení chystá také přeložená po zahájení války na Ukrajině z Nižního Novgorodu do Voroněže 20. gardová Rudopraporová vševojsková armáda. Oficiálně se tituluje jako „největší svazek Ozbrojených sil Ruské federace“.
Zde by nebylo od věci poznamenat, že od roku 2014 v Západním a Jižním vojenském okruhu vzniká útočná pěst ze tří armád namířených na západ. Všechny „obrůstají“ novými jednotkami se základnami u rusko-běloruských nebo rusko-ukrajinských hranic. Zejména poblíž Moskvy, jak už bylo shora uvedeno, si zřídila základnu gardová Rudopraporová tanková armáda. Ve Smolenské, Brjanské, Bělgorodské a Voroněžské oblasti se roztáhla 20. vševojsková armáda. V Rostovské oblasti byla sestavena 8. gardová vševojsková armáda, nositel řádu Lenina.
Mimochodem v této souvislosti je zajímavé připomenout cynické prohlášení ruského velvyslance v Bělorusku Alexandra Surikova, které zaznělo v roce 2016. Diplomat uvedl, že bezprecedentní posilování ruské vojenské přítomnosti u západních hranic je „preventivní opatření z důvodu radikalizace ukrajinské společnosti“. Ospravedlnil tak roztahování plnohodnotných divizí „ochranou ruských hranic“ před útokem ze strany Ukrajiny.
V dějinách ruských Ozbrojených sil z poslední doby můžeme uvést minimálně dvě strategická cvičení, která zdaleka nebyla použita v zájmu upevňování míru a bezpečnosti, s tím, že avizovaná „obrana“ měla povahu napadení sousedních států. Zejména cvičení Kavkaz 2008 Moskva využila k roztažení skupiny vojsk. Hned po manévrech RF uskutečnila invazi do Gruzie. A při cvičení Západ 2013, které se konalo na běloruském území, bylo operační seřazení skupiny vojsk zcela totožné jako seřazení vojsk podél rusko-ukrajinských hranic v následujícím roce 2014. Dále uvádíme snímky ilustrující toto tvrzení, kteří předtím zveřejnil Hlavní rozvědný úřad Ministerstva obrany Ukrajiny.
Terminologické hrátky, aneb Termín v ohrožení?
Nakonec zůstává otevřená otázka o příčinné souvislosti kolem nedávné vlny publikací na téma Západ 2017. Jak víme, top zpráva se z chystaných manévrů stala 10. srpna, když ruský prezident Vladimir Putin předložil Státní dumě k ratifikaci Změnový protokol k Dohodě mezi RF a Běloruskem o společné ochraně vnějších hranic Svazového státu ve vzdušném prostoru a o vytvoření jednotného regionálního systému protiletecké obrany.
Jak InformNapalm už psal, změny byly schváleny již v listopadu 2016 a mají technický ráz: v dohodě se mění řada termínů, které by měly odpovídat novým vojenským doktrínám obou států (Bělorusko novou doktrínu schválilo v červenci 2016, Rusko v prosinci 2014).
Zásadní význam zde má datum předložení dokumentu Putinem k ratifikaci. Dle běloruské právní úpravy tento druh protokolu schvaluje svým podpisem prezident republiky. Lukašenko tak učinil už 10. března 2017. Podle ruské právní úpravy však podpis prezidenta nestačí, musí být ratifikace v parlamentu. Potíž je v tom, že se Státní duma RF vrací z letních prázdnin 11. září. Najdou se v Dumě hlasy na podporu dokumentu? Jde o řečnickou otázku. Odhlasuje se hned první den jednomyslně. Jinak řečeno, od listopadu do června si Putin schválených změn dohody nevšiml. Nečekal však ani na formální 10. září. Že by se bál zdlouhavého projednávání na výborech, což by vedlo k tomu, že by cvičení, jejich hlavní část má odstartovat už 14. září, proběhla bez novelizované dohody? Myslím, že tu nejde o byrokracii, ale o potřebu udržovat v napětí státy, které Moskva již začátkem 2000. let pro sebe definovala jako nepřátele.
Rusko celkem snadno zatáhlo Lukašenka do své hybridní války (výměnou za co – to je téma na samostatný příspěvek). A k tomuto zatažení došlo již v roce 2013, kdy na běloruských vojenských letištích konalo bojovou pohotovost ruské letectvo. Jen to vypadá, že z postavení subjektu v tomto střetu bylo Bělorusko tentokrát degradováno na objekt. Lukašenko možná nechápe, že po podobné provokaci budou nutně následovat další. V Moskvě se zdaleka nezapomnělo na návrh mezistátní dohody o ruské letecké základně na běloruském území. Stejně tak se nezapomnělo na plány rozmístit v Bělorusku soupravy Iskander, i když o tom zatím nemluví oficiální osoby, ale vysloužilí generálové.
Je třeba mít na paměti, že metody vedení hybridní války, které Rusko vytříbilo od roku 2008, nemusí vždy znamenat pochodový krok hlavními třídami evropských metropolí. Je pro ně mnohem výhodnější používat Bělorusko jako prostor pro vytváření neustálého napětí na hranicích s EU a Ukrajinou.
Autor: Andrei Santarovich speciálně pro InformNapalm.org.
Příspěvek publikován v redakci InformNapalmu.
V případě použití informací je nutno uvést funkční odkaz na zdroj.
(Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0)
Klikněte na „Sdílet“ a podělte se s přáteli.
Staňte se fanoušky stránky InformNapalm Česko na Facebooku a nechte se pohotově informovat o nových příspěvcích v češtině.
Překlad: Svatoslav Ščyhol
Aktuální hlášení skupiny INFORM NAPALM