Dne 10. srpna 2017 prezident Ruské federace předložil Státní dumě k ratifikaci podepsaný 2. listopadu 2016 Protokol o změně a doplnění Dohody mezi Ruskou federací a Běloruskou republikou o společné ochraně vnějších hranic Svazového státu ve vzdušném prostoru a o vytvoření Jednotného regionálního systému protiletecké obrany Ruské federace a Běloruské republiky ze dne 3. února 2009 (návrh zákona č. 245943-7). S platností k 11. srpnu se uvádí, že se tento návrh zákona stále projednává. Navržené v protokolu změny a doplnění de facto dávají Rusku volnou ruku pro válečné operace na běloruském území pod vlajkou Jednotného regionálního systému protiletecké obrany.

Dohoda 2009 počítala s vytvořením a stanovením úkolů Jednotného regionálního systému protiletecké obrany Ruské federace a Běloruské republiky zejména v tzv. „ohroženém období“, tedy časovém úseku, kdy vznikla a trvá hrozba ozbrojeného útoku proti některé ze stran v regionu (podtržení naše). Dohoda vstoupila v platnost v březnu 2012.

Protokol o změně a doplnění předmětné dohody byl podepsán v Minsku 2. listopadu 2016 na zasedání společné Rady ministerstev obrany Ruska a Běloruska. Tehdy byla schválena i další významná rozhodnutí ve sféře bezpečnosti tzv. Svazového státu RF a BR. Alexandr Lukašenko protokol stvrdil svým výnosem z 10. března 2017.

Protokol zavádí terminologické změny. Zejména namísto někdejšího letectva RF se navrhuje uvádět Vzdušně-kosmické síly. Odráží to skutečné změny druhové struktury Ozbrojených sil RF v roce 2015 a nepředstavuje pro nás větší zájem.

Mnohem závažněji působí návrh nahradit pojem „ohrožené období“ výrazem „období přímého ohrožení agresí“, které se definuje jako „období vyhrocené vojenskopolitické situace, kdy vznikla a trvá hrozba agrese proti některé ze stran v regionu ze strany některého státu nebo skupiny států (podtržení naše).

Nové znění pojmu časového faktoru trvání ohrožení podstatným způsobem rozšiřuje možnosti pro totální nasazení sil tzv. Jednotného regionálního systému protiletecké obrany, tedy v podstatě skupiny Vzdušně-kosmických sil RF na území Běloruska.

Za prvé k tomu už není zapotřebí hrozby ozbrojeného útoku, postačí pouhý vznik a trvání hrozby agrese. V podstatě na kteroukoli jednotku Ozbrojených sil Ukrajiny, která má základnu poblíž hranic s Ruskem nebo Běloruskem, by se dalo pohlížet jako na faktor potenciálního ohrožení agresí.

Za druhé by se tímto neurčitým ohrožením dalo rozumět cokoliv, od prohlášení jednotlivých lídrů politických sil až ke vzniku vojenských základen NATO na území Ukrajiny.

Za třetí, „období vyhrocení vojenskopolitické situace“ by se teoreticky dalo počítat od začátku okupace Krymu nebo války na Donbasu. Tato skutečně vyhrocená situace je přece na Ukrajině, která má přes tisíc kilometrů dlouhé společné hranice s Běloruskem.

V této souvislosti si zaslouží zvláštní zmínku, že se na běloruském území v období 8. prosince 2013 (Majdan) až do 7. září 2014 (podpis první Minské dohody o Donbasu) nacházel omezený kontingent Vzdušně-kosmických sil RF, který byl rozmístěn na běloruských leteckých základnách Baranavičy a Babrujsk.

Čtěte víc: V Bělorusku se připravují výchozí pozice letectva RF pro invazi na Ukrajinu. OSINT hodnocení

Měli bychom také věnovat pozornost sjednaným v protokolu změnám Předpisu o Jednotném regionálním systému protiletecké obrany Ruské federace a Běloruské republiky.

Dosavadní předpis uvádí, že příslušné orgány stran společně s velitelem Jednotného regionálního systému organizují součinnost „mezi letectvem a vojsky (sílami) protiletecké obrany Baltské flotily, svazky letectva a protiletecké obrany Ruské federace, letectvem a vojsky protiletecké obrany Ozbrojených sil Běloruské republiky (podtržení naše).

V novém znění by již tato součinnost měla probíhat „mezi Vzdušně-kosmickými silami Ozbrojených sil Ruské federace, Západním vojenským okruhem, svazky letectva a protiletecké obrany Ruské federace, letectvem a vojsky protiletecké obrany Ozbrojených sil Běloruské republiky“ (podtržení naše).

Uvedení v tomto kontextu Západního vojenského okruhu (přiléhajícího ke státním hranicím Běloruska a Ukrajiny) by mohlo nasvědčovat snahám o rozšíření vojenského instrumentáře pro případ „vyhrocení vojenskopolitické situace“.

Připomeňme, že Rusko provádí přesuny útočných obrněných tankových skupin k svým západním hranicím v předvečer společného strategického cvičení Západ 2017. Tyto manévry se budou konat ve dnech 14. až 20. září, zejména na běloruském území.

Vláda Běloruské republiky by měla zvážit vyhlídky z „vojenské spolupráce“ s politickým režimem naštvaným kvůli mezinárodním sankcím a právě proto akutně potřebujícím „malou vítěznou válku“. Možná právě dnes pro další slovanskou zemi (nebo její části) pečlivě a plánovitě chystají „návrat do domovského přístavu“. Jen o něco málo příjemnější vyhlídky skýtá i výhledové zatažení Běloruska do konfliktu mezi RF a Ukrajinou.

V tomto kontextu je pozoruhodné, že již měsíc zůstává neobsazená funkce velitele běloruského letectva a protileteckých vojsk. Generálmajor Aleh Dvihaljou, který tuto funkci zastával posledních 5 let, byl 18. července jmenován předsedou státního vojenskoprůmyslového výboru Běloruska. Jméno bývalého velitele figuruje v příspěvku o potenciálních agentech vlivu RF v Bělorusku. Můžeme předpokládat, že Dvihaljovovo odvolání a tak dlouhé nejmenování jeho nástupce nasvědčuje snahám Minsku v tichosti sabotovat „spolupráci“, která dělá z Běloruska rukojmí zahraničněpolitických avantýr Kremlu.

Příspěvek připraven k publikaci speciálně pro web InformNapalm.
V případě použití informací je nutno uvést funkční odkaz na zdroj.
(Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0)
Klikněte na „Sdílet“ a podělte se s přáteli.
Staňte se fanoušky stránky InformNapalm Česko na Facebooku a nechte se pohotově informovat o nových příspěvcích v češtině.

Překlad: Svatoslav Ščyhol