21. září 2022 Putin změnil život celé generaci civilních Rusů na „před“ a „po“ mobilizaci. Hned první den začali ruští vojenští komisaři zvesela roznášet první „dopisy štěstí“ novopečeným ruským vojákům. Ruské vojenské okruhy začaly jako o závod plnit mobilizační normativy, aby tzv. „mobíky“ vynahradily ztráty u regulérních útvarů. Z televizorů a vlasteneckých telegramových kanálů válka najednou vstoupila do skutečných životů statisíců civilních Rusů. Masových protestů proti tomu jsme se nikdy nedočkali. Zmobilizovaný Rus nemá nic proti válce s Ukrajinou, jen si předtím myslel, že to za něj udělá regulérní armáda.

Ruský tisk vychrlil dlouhé sloupce textů o tom, jak mobilizaci z právního hlediska správně oddálit, časem však přešel k textům o tom, jak správně připravit odvedence na válku, od tzv. babských rad, jak vyrobit škrtidlo z něčeho, co je běžně po ruce, až po checklist, co si vzít z domu na frontu. Ruská společnost bez větších problémů hromadně jde do války proti Ukrajině.

Z právního hlediska je zmobilizovaný Rus na tom několikrát hůř než voják z povolání. Každý Rus může podepsat krátkodobý kontrakt minimálně na 3 měsíce, kdy po uplynutí čtvrtletí může takový „profesionál“ z armády odejít.

Zmobilizovaný Rus zůstane u armády až do konce války, nikdo však neví, kdy skončí. Většině zmobilizovaných Rusů to patrně nedochází, proto poslušně podepisují převzetí povolávacího rozkazu. Pak stejně poslušně přicházejí na vojenské komisařství, jen kvůli „zjištění podrobností“, odkud je odvážejí na frontu.

V ruském tisku se již objevila celá řada článků o osudech padlých zmobilizovaných Rusů. V něčem to připomíná první týdny v březnu, kdy Rusové stejně barvitě popisovali první válečné ztráty. Pak toto téma omrzelo a stala se z něj všední rutina. Na příběhy „mobíků“ však v ruském tisku stále narazíme, protože jde o jev nový. Přiživit se na vděčném tématu chtějí i ruští novináři.

První ztráty utrpěli Rusové kvůli infarktům na mobilizačních střediscích, někteří prokázali alkoholové hrdinství na výcvikových střediscích nebo podlehli šikaně, aniž by k armádě vůbec dojeli. Jako zvláštní případ zmíníme rozstřílení odvedenců na cvičišti u Bělgorodu etnickými Tádžiky, přesné ztráty z tohoto incidentu nejsou jasné. V tisku se vynořilo také několik videí od rodičů hledajících nezvěstné odvedence, kteří po mobilizaci již dlouho nenavázali kontakt.

22. září začala ruská vojenská komisařství roznášet první povolávací rozkazy. Některé začali odvádět k vojsku hned první den a rozvážet po výcvikových střediscích po celém Rusku. Mnoha lidem trvala cesta na frontu jen několik málo dnů, i již v Ukrajině začali ruští odvedenci umírat.

Za první měsíc mobilizace vyšla najevo jména nejméně 29 zmobilizovaných Rusů zlikvidovaných na frontě, k jejichž osobám se informace nějakým způsobem vynořily v tisku nebo na sociálních sítích.

Statistiky ruských ztrát z fronty vede ukrajinský OSINT expert „Necro Mancer“ (twitterový účet @666_mancer). Po provedeném rozborů textů úmrtních oznámení jsme výsledky práce „Necra Mancera“ doplnili o datum mobilizace a datum příchodu do Ukrajiny. Jak tedy vypadá typický zlikvidovaný mobilizovaný Rus?

Mobík vulgaris

Průměrný věk zlikvidovaného „mobíka“ je pouhých 33 let. Většina z nich jsou vojíni nebo svobodníci. Dosud jsme zaznamenali jediného zlikvidovaného důstojníka v hodnosti majora. Počáteční vojenské školení většina z nich nepotřebuje, protože se nedávno vrátili z armády nebo působili u ozbrojených sborů.

Někdo byl výsadkářem, vojenským průzkumníkem, příslušníkem zvláštní jednotky nebo sloužil u námořní pěchoty. Někteří již stihli válčit v Čečensku, sloužit jako vojáci z povolání v rámci protiteroristické operace na Kavkaze nebo měli něco společného s Ministerstvem vnitra či vězeňskou službou. Zlikvidovaní ruští „mobíci“ jsou tedy lidé dost militární.

Např. „mobík“ s příjmením Chomičenko z Burjatska se vydal válčit proti Ukrajině letos už podruhé. Do června již válčil ve stavu ruské regulérní armády, v září pak do toho spadl znovu již jako odvedenec.

Mimochodem k Burjatsku. Vojenští komisaři v některých ruských regionech vysílají své svěřence do Ukrajiny ochotněji než ti ostatní. Na přední pozice v likvidaci se dostaly Krasnojarský kraj nebo Sverdlovská oblast (á 7 ks), za nimiž poněkud zaostává Čeljabinská oblast (5 ks). Zvláštní radost můžeme mít z metropolí Moskvy (3) a Petrohradu (2). V aglomeracích těchto dvou měst žije každý pátý Rus, stranou mobilizace tedy nezůstala ani velkoměstská sešlost.

Všichni padlí odvedenci byli povoláni již první týden mobilizace v září, zatímco první padlí se mezi nimi objevili teprve čtvrtého října. V průměru se „mobík“ do Ukrajiny dostane během 7 dnů. Dochází však i k expresním výjimkám, kdy se mobík v Ukrajině ocitl už třetí den od mobilizace.

Z úmrtních oznámení můžeme vysledovat dvě hlavní trasy příchodu do Ukrajiny, a sice výcvikový tábor v krymském Džankoji s následným přeložením na Chersonsko nebo z Bělgorodska do Rostova, odkud se dostávají na Luhansko. Zajímavé je, že někteří pak z Luhanska míří opět na Chersonsko.

U 16 mobíků se podařilo zjistit místo úmrtí. Většina mobíků umírá na Chersonsku, 12 z 16. Další 4 kusy byly zlikvidovány na Luhansku. Informace o zlikvidovaných mobících na Donbase zatím nemáme.

Podařilo se nám zjistit částečná data o dni mobilizace a příchodu do Ukrajiny. Z těchto dat můžeme vyvodit ten závěr, že týden od mobilizace se Rus dostává do Ukrajiny a 12 dní po mobilizaci v Ukrajině umírá. Na frontě v Ukrajině mobík stačí strávit cca 4 dny.

Touhu Rusů válčit s Ukrajinou její Ozbrojené síly neodpouštějí. „Smutné“ statistiky prvních zlikvidovaných mobíků zhruba ukazují, jak bude válčit ruský odvedenec proti motivované ukrajinské armádě. V průměru 4 dny života, pak smrt, zranění nebo zajetí.

Čtěte také: „Moby-Dick“ a operace „Chersonská bouře“ (ukrajinsky)

Tuto publikaci zpracoval Anton Pavluško speciálně pro InformNapalm. Šíření nebo převzetí s odkazem na InformNapalm je vítáno. (Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0). Česká stránka komunity InformNapalm na Facebooku: InformNapalm Česko.

InformNapalm nedostává žádnou finanční podporu od vlád ani od dárců. Zajišťovat provoz webu pomáhají pouze dobrovolníci pracující pro naši komunitu a naši čtenáři. Mezi dobrovolníky se můžete zapojit i vy. Také vás prosíme, abyste rozvoj jedinečného dobrovolnického zpravodajského média InformNapalm podpořili svými příspěvky na Patreonu.

Překlad: Svatoslav Ščyhol