
V poslední době začaly na Ukrajině jako houby po dešti vznikat nejrůznější organizace, jejichž posláním je údajně „ochrana práv národnostních menšin“. Patří mezi ně Centrum pro práva menšin, jemuž předsedá bývalá asistentka odiózního protagonisty „rusského miru“ Vadyma Kolesničenka Jana Salminová, nebo Národnostní rada (její šéf, poradce předsedy strany pro mezietnické a mezináboženské otázky Ihor Piljajev je zároveň veden ve stavu katedry mezinárodních vztahů a mezinárodních informací PAT „Vysoká škola „Meziregionální akademie pro řízení personálu“) při straně Socialisté (předsedou této strany je exministr zahraničí v Azarovově vládě Leonid Kožara).
Při analýze médií jsme narazili na velmi zajímavé věci. Ukázalo se, že tyto „organizace“ vzájemně úzce spolupracují, pořádají společné akce, po nichž se v médiích objevují křiklavé titulky o „potlačování odlišných názorů“ na Ukrajině nebo o „touze národnostních menšin po získání autonomie“.
Vzhledem k tomu, že se některých akcí těchto organizací zúčastnily odiózní osobnosti „rusského miru“, narazily tyto akce na odpor ze strany ukrajinských vlasteneckých sil.
Jako podnět pro vznik tohoto článku posloužily hacknuté mailové zprávy, které zveřejnili hackeři z MadUkrop$_Crew na webu cyberguerilla.org. Zpráva uváděla, že se hackerům podařilo získat přístupy k mailové schránce Jany Salminové (prav.cmr@gmail.com) a Ihora Piljajeva (igor.piliaiev@gmail.com). Zběžný rozbor mailové korespondence nevzbudil z naší strany zájem. Podrobnější přečtení nás však přivedlo ke zprávě od Salminové adresované nadaci Ruskojazyčná Ukrajina, které spolupředsedá bývalý poslanec Vadym Kolesničenko. Ve zprávě šlo o to, že nadace má problém vybrat 500 tisíc rublů z vlastních účtů u ukrajinské UniCredit Bank. Právě tato zpráva změnila náš postoj k onomu staženému bloku zpráv a předurčila potřebu v analýze pokračovat. Můžeme vyslovit domněnku, že Kreml v zastoupení nadace na podporu a ochranu práv krajanů žijících v zahraničí vyčlenil tyto peníze na organizaci hromadných akcí na „ochranu národnostních menšin“. Stačí si připomenout Surkovovy projekty zaměřené na „měkkou federalizaci“ Ukrajiny: Porto-Franko, Komunitní rada Slobodského kraje nebo Lidová rada Besarábie. Scénáře akcí jsou napsány jako přes kopírák. Pořád stejné sjezdy, kulaté stoly, konference, publikace na objednávku a mediální podpora od proruských médií.
Dále vidíme, že Janě Salminové skutečně dělají velké starosti peníze Ruskojazyčné Ukrajiny, dokonce připravila stížnost adresovanou Národní bance Ukrajiny. Upřímně doufáme, že tyto prostředky přece jen zůstaly zablokovány. O dalším osudu těchto peněz ostatně musí rozhodnout příslušné ukrajinské orgány činné v trestním řízení.
Vedle agendy spojené s navrácením peněz Ruskojazyčné Ukrajiny Jana Salminová vybírá pro shora uvedenou nadaci autory článků na objednávku o porušování práv národnostních menšin na Ukrajině. Třeba za 2.500 hřiven se navrhuje napsat „opus“, který ovšem musí splňovat konkrétní kritéria, např. „negativní rétorika úřadů ve vztahu k národnostním menšinám“, „každodenní diskriminace“, „projevy nesnášenlivosti ze strany ukrajinských médií“, „populistické výzvy k podněcování zášti a nenávisti ze strany radikálně zaměřených skupin“ (podobná „schémata“ známe z publikací od dobrovolníků z InformNapalmu [1] [2] [3]).
Korespondence s jistým tothmihaly@meta.ua (adresa patří Mychajlu Tovtovi, národnosti maďarské, který se prezentuje jako „čestný prezident Demokratického spolku Maďarů Ukrajiny“) obsahuje ukázku podobné smlouvy podepsané se Stepanem Černyčkem, rovněž Maďarem, profesorem Zakarpatské maďarské vysoké školy F. Rákócziho.
Nelze si také nevšimnout snah ze strany Centra pro práva menšin o ovlivnění projednání pověstného zákona Kivalova-Kolesničenka „O zásadách státní jazykové politiky“ před Ústavním soudem Ukrajiny tak, že se k soudnímu jednání dostavují „občanští aktivisté“ a „vlastní“ poslanci Vasyl Brenzovyč a Anton Kisse, kteří jsou také zástupci tzv. „národnostních menšin“. Podrobný návod se takříkajíc připojuje.
V této zprávě na sebe znovu upozorňuje skutečnost, že si Salminová píše s Mychajlem Tovtem. S tímto jménem jsou spojeny zpravodajské publikace v klasickém stylu ruské propagandy, např. Maďarská komunita požádala Porošenka o přiznání územní autonomie, nebo Zástupci zakarpatské maďarské komunity se rozhodli usilovat o vznik územní autonomie skrze podpis speciální smlouvy s vládou.
Další rozbor korespondence ukázal, že Mychajlo Tovt udržuje úzké kontakty jak s Janou Salminovou, tak s Ihorem Piljajevem a je nejen pozvaným hostem, ale de facto spolupořadatelem většiny akcí jak Centra pro práva menšin, tak Socialistů, a dost možná má svůj „kousek koláče“ od ruských kurátorů.
V jedné ze zpráv se mluví o plánované akci v Užhorodě: o tzv. „kulatém stole národnostních menšin“, kdy se mj. probírala otázka „Která cesta povede k míru na Ukrajině: národnostní autonomie, národnostní kvóta v parlamentu, vylepšení místní samosprávy?“, a na informačních portálech se následně objevily zprávy o „touze Maďarů po autonomii“. Mychajlo Tovt v tomto případě nabízí pomoc s hosty.
Salminová zase Tovtovi píše: „Poraďte mi prosím, v jakém pořadí mám dávat účastníkům slovo, aby se nikdo neurazil + a hlavně: komu udělit slovo jako de facto prvnímu po mém přivítání, aby se diskuze stočila správným směrem (třeba byste mohl označit číslem). Děkuji, Jana“. Jde o kulatý stůl, který Centrum pro práva menšin uspořádalo v Kyjevě dne 14. listopadu 2016.
A zde je seznam zúčastněných, který Salminová připojuje:
Jakmile kulatý stůl proběhl, Salminová píše: „Mychajle Mychajlovyči, Arkadij Illič dnes řekl, že jste mu oznámil, že do Kyjeva na týden přijede monitorovací mise. Máte kontakty na tuto monitorovací misi? Musíme se s nimi sejít, musíme hlásit situaci ohledně Centra, že docházelo k pokusům o zmaření + video z kulatého stolu zabavila služba. Musíme si zajistit bezpečnost“. Předpokládáme, že našim udatným ochráncům někdo šlápl na ocas. Video, o němž je řeč, je ke zhlédnutí zde.
„Partneři“ se zároveň snažili všemožnými způsoby rozšířit informaci o konání akce ve svých zdrojích.
Bouřlivou debatu vzbudilo také zmaření konference na téma „Ochrana práv národnostních menšin“ v Dnipru dne 23. listopadu 2016 proukrajinskými aktivisty, o čemž Piljajev referuje předsedovi strany Leonidu Kožarovi.
Takoví jsou ochránci práv národnostních menšin. Závěry jsou pochopitelně na vás. A zamyslet se máme nad čím. Třeba na jaké účely vyčleňuje Kreml peníze nadaci Ruskojazyčná Ukrajina, jejímž spolupředsedou je bývalý regionál Vadym Kolesničenko, dnes člen ruské politické strany Vlast. Kdo, z jakých zdrojů a hlavně proč financuje akce, jejichž účelem je generování informačních záminek o touze „národnostních menšin“ po autonomii a samosprávě.
Komunita InformNapalm neručí za způsoby získání informací ani jejich původ. Informace k napsání této publikace byly převzaty z veřejných zdrojů.
Tento příspěvek připravil k publikaci Mychajlo Kovalčuk
(CC BY) Informace zpracovány speciálně pro web InformNapalm.org, v případě převzetí nebo použití tohoto příspěvku je nutno uvést funkční odkaz na autory a na náš projekt.
Překlad: Svatoslav Ščyhol
Aktuální hlášení skupiny INFORM NAPALM