Mezinárodní veřejnost je pobouřena: Rusko nehorázně porušuje podmínky příměří v Sýrii – ostřelování a bombardování sice ubralo na intenzitě, přesto nepřestalo. Ministerstvo zahraničí Francie urgentně dává dohromady pracovní skupinu, aby projednala porušování režimu příměří. Šéf francouzské diplomacie Jean-Marc Ayrault prohlásil, že Paříž má informace o útocích na lokality kontrolované umírněnou syrskou opozicí (odkaz).

Jak reaguje Rusko?

Rusko reaguje prohlášením oficiálního zástupce Ministerstva obrany RF generálmajora Igora Konašenkova o dělostřelecké palbě na syrskou Latákii, která zasáhla zahraniční novináře: střílelo se údajně z tureckého území.

Dobrovolníci InformNapalmu, poučení z donbaských zkušeností, kdy bývá výskyt ruských novinářů pevně spojován s nečekaným ostřelováním nebo jinými provokacemi (na což mají adekvátní místní obyvatelé již vytvořený reflex: když zahlédneš redaktora z Life News, utíkej), si dali za úkol syrskou situaci prozkoumat.

Kdo jsou oni mezinárodní novináři?

Prosím, seznamte se: Boris Anzov, narozen v Bulharsku, vystudoval Ruskou univerzitu přátelství národů, žije v Moskvě, pracuje u společnosti Media-Most LTD.

Tato společnost byla součástí Gusinského holdingu, pak přešla do vlastnictví Gazpromu (odkaz, odkaz). O úzkém přátelství s Gazpromem vypovídá i společné soudní řízení (odkaz). Zkoumáme a vidíme, že offshore společnost Media Most Capital and Management Limited je zahraniční právnickou osobou se sídlem mimo RF, na území cizího státu (Gibraltar), a právě za onu supernezávislou a velmi zahraniční společnost se zaručí mediální holding státní společnosti, Gazprom Media. Má snad právo zastupovat bulharský tisk novinář, který žije v Moskvě a pracuje pro offshore společnost Gazpromu zapsanou v Gibraltaru, zejména i pro jednodušší přiznání zahraničního postavení při organizaci speciálních informačních operací? Doufáme, že příslušné orgány členského státu NATO, Bulharska, v této věci zjednají pořádek.

28. února je Boris na recepci ve vile Ministerstva zahraničí RF na adrese Spiridonovka 17, kde se nechá vyfotit s Marijou Zacharovovou, ředitelkou informačního a tiskového odboru Ministerstva zahraničí Ruské federace. 1. března se „dostane pod palbu“ v Sýrii a tentýž den ze země odletí. Takto účelná cesta mu vyšla.

O pseudobulharském rádoby novináři si ještě budeme mít příležitost popovídat, zatím se však pusťme do rozboru zvláštní operace. Byla zveřejněna videonahrávka z události. Hned jsme ji uložili a začali zkoumat. Video bohužel není souvislé, ale již sestříhané od RT.

Nahrávka začíná explozí. Povšimněme si, že je kamera namířena na místo exploze již předem. Exploze se odehrává v polorozbořené čtvrti a není doprovázena charakteristickým svištěním pro miny. Povšimněme si zvláštní povahy exploze, atypické pro těžkou munici (která detonuje při nárazu do povrchu nebo již uvnitř budovy, záblesk nad zemí proto není možný). Věnujme pozornost nápisu v arabštině.

A zase další nápis!

Kameraman přesouvá kameru s jednoho nápisu na jiný.

Vpravo u zdi vidíme muže ve světlemodré košili bez neprůstřelné vesty a přilby (jak při explozích, tak při příjezdu a odjezdu obrněného transportéru).

Na 0:53 jsou u zdi opět dobře vidět režiséři tohoto divadla – muž ve světlemodré košili stále stojí na stejném místě a bůhvíproč se neschovává za obrněný transportér (přestože nemá přilbu ani neprůstřelnou vestu). Blíž ke sloupu stojí zcela klidně ruský voják, taktéž v kšiltovce a bez neprůstřelné vesty.

Schovávání se za obrněný transportér probíhá nápadně teatrálně a nepřirozeně: transportér se nepoužívá ke krytí před dělostřeleckou palbou, redaktoři demonstrativně cupitají a zaostávají za transportérem, to jim ovšem starosti nedělá.

Mnoho lidí dělá, že se schovává, i když otvor na vyvýšenině orientovaný směrem k výbuchu není moc dobrý úkryt (noha v modré nohavici). Kameraman, namísto aby se soustředil na běžící lidi, opět zabírá nápis na zdi.

Co to vůbec je? Dějí se tu přece takové události, údajně se střílí, obrněný transportér přejíždí sem a tam, lidé utíkají, ale kameraman nám vytrvale ukazuje nápisy na zdech, které se tu vzaly bůhvíkde, navíc právě tento již podruhé.

V davu míhají ruští vojáci a novináři bez neprůstřelných vest a přileb a ta paní v červené halence zjevně necestovala do oblasti bojů. Kameraman pak znova umíněně poutá naši pozornost k arabskému nápisu.

Co je to za město, které dokonce i v tak krátkém klipu působí jako zcela zničené (není vidět žádná nepoškozená budova)? Podle stavu budov je jasné, že se místní obyvatelé prostě nemají kam vrátit, i přes tvrzení propagandistů opěvujících Asadovu „osvobozeneckou“ válku. Zatím tato válka osvobozuje pouze území od syrského lidu, jak můžeme vidět na příkladu tohoto malého městečka Kinsabba v syrských horách nedaleko pobřeží.

Místo natáčení:

Kamera míří na sever. Vlevo od exploze je na svahu vidět bílý domek s červenou střechou.

Zde je polorozbořená budova vpravo po ulici. Ostřelování zleva není možné, chrání před ním tato budova a budovy sousední. Právě vpravo ve vzdálenosti 15 km leží město Džisr aš-Šugúr, které kontrolují povstalci.

Tak soustředěná pozornost věnovaná arabským nápisům naznačujícím uskupení bojující proti Asadovi není vůbec přesvědčivá: je vidět hrubá inscenace. Na tak malém plácku tolik nápisů, navíc patřících k různým muslimským hnutím?! To se prostě nemůže stát. Ostatně i samotná myšlenka s inscenací syrského ostřelování tohoto místa z tureckého území vzbuzuje velké pochybnosti.

Nyní to shrneme.

Ruští bojovníci na informační frontě se pokusili provést další PR válečnou kampaň, která měla být obdobou donbaských zkušeností. Do Sýrie byli speciálně dopraveni novináři, s nimiž to vypadá, že byli všichni „svoji“, pracující pro systém, podobně jako tento rádoby bulharský novinář. Byla do detailů propracována inscenace ostřelování, patrně bylo odpáleno několik granátů nebo min. Lidé byli skutečně dopraveni do nedávno dobytého vládními jednotkami města Kinsabba, stejně jako další syrská města zničeného permanentní palbou a bombardováním ze strany proasadovských a ruských vojáků. Neváhali udělat „plenérové“ natáčení, usvědčily je však drobnosti – chování lidí, nestandardní postup kameramana, výběr komparzu.

UPD

Později bylo zjištěno, že si v zinscenovaném videu s ostřelováním redaktorů RT zahrál vedoucí tiskového a informačního úřadu Ministerstva obrany Ruské federace I. Je. Konašenkov – právě on byl oním mužem bez neprůstřelné vesty a přilby (zdroj). Na záběrech od kanálu RT nemá kabát, na záběrech od Rossija.HD ho ovšem už má. Inscenace se tak nejspíš natáčela na více klapek.

Pokračování čtěte v příspěvku: Rozbor ruské PSYOPs v Sýrii. Zinscenované ostřelování RF. Díl 2. (rusky)

Tento příspěvek zpracovala Kateryna Jaresko společně s expertem mezinárodní dobrovolnické komunity InformNapalm Dmytrem K.

(CC BY) Informace zpracovány speciálně pro web InformNapalm.org, v případě převzetí nebo použití tohoto příspěvku je nutno uvést funkční odkaz na autora a na náš projekt.

Originál publikován dne 4. března 2016

Překlad: Svatoslav Ščyhol