Mezinárodní zpravodajská komunita InformNapalm pokračuje v sérii publikací o ruských vojácích ze 136. samostatné motostřelecké brigády (vojenský útvar č. 63354 v Bujnaksku, Dagestánská republika), které velení 58. armády vyslalo na Donbas, aby zde vedli boje proti Ukrajině. V tomto příspěvku budou identifikováni spojaři ze 136. brigády.

Připomeňme, že předmětné informace získané z osobní mailové schránky náčelníka štábu průzkumného praporu Olega Vladimiroviče Dorošenka poskytli dobrovolníkům z InformNapalmu hacktivisté z Ukrajinské kybernetické aliance (UkrainianCyberAlliance, UCA a CyberHunta).

Ihned po publikaci první části vyšetřování, kde byli identifikováni tankisté ze 136. brigády Ozbrojených sil RF, kapitán Dorošenko svůj profil na sociální síti VKontaktě zrušil. Jeho příklad následovali i někteří tankisté, jejichž osobní údaje InformNapalm zpřístupnil veřejnosti formou tabulky.

V této publikaci půjde o vojáky z praporu spojařů, kteří byli v roce 2014 vysláni k plnění úkolů v rámci skupiny vojsk (sil) Jih na území Rostovské oblasti.

Nabízíme výňatek z rozkazu velitele vojenského útvaru č. 63354 pod č. 177 ze dne 30. 7. 2014.

Před vydáním bojového nařízení velitele 58. armády RF byly pohraniční vojenské pozice obsazovány personálem na základě telegramů od náčelníka štábu vojenského útvaru č. 47084. Dále znázorňujeme typický rozkaz velitele vojenského útvaru č. 63354. K systematizaci a analýze byly použity údaje z desítek podobných rozkazů.

Rozkaz č. 217 ze dne 11. 9. 2014

Osobní údaje vojáků z praporu spojařů pro směr Bujnaksk – Popovka (Rostovská oblast), kteří byli vysíláni na misi, znázorňujeme formou tabulky.

Zkoumání profilů vojáků z praporu spojařů 136. samostatné motostřelecké brigády Ozbrojených sil RF na sociálních sítích přineslo důkazy jejich protiprávního pobytu na území Ukrajiny v létě až na podzim 2014.

Třeba desátník Vladislav Viktorovič Zemljanuchin (archiv profilu, alba, kontaktů) si uložil sérii fotografií z rusko-ukrajinské „mise“. Čísla a taktické znaky na technice jsou přelepeny způsobem, který byl zrovna po ruce, a sice hlínou.

Příslušnost Vladislava Zemljanuchina k 136. samostatné motostřelecké brigádě Ozbrojených sil RF dokládají jeho fotografie v areálu vojenského útvaru a medaile s vlastnoručním podpisem velitele 58. armády RF A. Guruljova.

Dobu trvání ukrajinské mise potvrzují komentáře k fotce: tři měsíce, což k 1. říjnu 2014 právě odpovídá vyslání do Rostovské oblasti na rozkaz ode dne 28. 7. 2014 (styl originálu zachován):

Albert Gabbasov kdy jedeme domů?

Vladislav Zemljanuchin Alberte, až vše skončí

Albert Gabbasov Vladislave, to se ještě neví, nebo jak?

Vladislav Zemljanuchin Jsme tu k@rva už třetí měsíc, už nám napovídali bůhvíco

V korespondenci jsou zmíněni i další vojáci z prezentovaného seznamu spojařů: velitel řídicí čety Jurij Nikolajevič Šmeljov a řidič-elektrikář vysílačky (R-166-05) Arťom Igorevič Balajev:

Albert Gabbasov: „Vladislave, jak se daří Balajevovi a Šmeljovovi? Pozdravuj je!“

Přestože byl Zemljanuchin dle rozkazu vyslán do Rostovské oblasti jako náčelník vysílačky R-149 AKŠ-2, na fotografiích pózuje před ruskou mobilní vysílačkou R-166-0.5 Artek (fotky 1, 2, 3, 4).

Ruská vysílačka R-166-0,5 Artek na podvozku K1Š1 je ve výzbroji ruské armády od roku 2005, jejich intenzivní dodávky do armády začaly v roce 2011, a to minimálně na úrovni pluku/brigády.

Tato ruská technika byla použita v bojích u Debalceve v zimě 2015 a zmíněna v databázi komunity InformNapalm. Trvalý odkaz na databázi: bit.ly/RuWeaponryDonbas.

Poznamenejme, že fotka s vysílačkou byla pořízena v Luhansku na adrese ulice Dalja 27, podle tabulky v areálu Ukrtelekomu. Poblíž se nachází Střední odborná škola č. 7, a sice na adrese ul. Šeremeta 7.

Jak bylo shora uvedeno, číslo techniky je zapatláno zeminou, odloupnutý kousek bláta však odkryl část taktického znaku 136. samostatné motostřelecké brigády: čtverec, který má uprostřed po úhlopříčce dva plnobarevné čtverce. Navíc k tomu v komentářích radiotelefonista z oddělení (přenosných komunikačních prostředků) čety spojařů Anton Muraškin zpozoroval nesmazaný nápis na stožáru mobilního komunikačního prostředku.

Nášivka 2. ruského armádního sboru „LLR“ Zemljanuchinovi natolik přirostla k srdci, že po návratu na stálou základnu se s ní ve svém útvaru ještě dlouho předváděl.

Zemljanuchinovo fotoalbum dále obsahuje fotografie pořízené v areálu shromaždiště Luhanského oblastního vojenského komisařství, kde sídlí prapor Zarja a byly zaznamenány speciální komunikační prostředky jako je např. R-441 Liveň. Stojí za zmínku, že tuto techniku dle evidenčních údajů používá také 136. samostatná motostřelecká brigáda. Na některých fotografiích je vidět část světlomodré budovy základny praporu banditské formace Zarja.

V albu nechybí ani záběry, v jejichž pozadí je budova na opačné straně přehlídkového prostoru shromaždiště, ani fotografie z budovy lůžkového oddělení nedaleké onkologické léčebny.

Porovnejme fotky následků ostřelování onkologické léčebny v létě 2014 s fotografiemi (1, 2, 3) obsaženými v albu ruského spojaře Zemljanuchina.

Máme tak další výraznou ukázku, jak ruští vojáci na Donbasu napodobují taktiku teroristů a zřizují základny v areálech škol, nemocnic a dalších sociálních objektů.

V první publikaci věnované misím vojáků ze 136. samostatné motostřelecké brigády z Bujnaksku na Ukrajinu v létě 2014 InformNapalm ukázal, jak korespondovala naše starší OSINT vyšetřování s údaji z oficiálních rozkazů pro vojenský útvar. A v aktuálním vyšetřování právě informace z rozkazů pomohly identifkovat místo pobytu bujnakských spojařů v Luhansku po dobu tří měsíců v létě až na podzim 2014.

Tento příspěvek zpracovali Victory Krm a Mychajlo Kuzněcov speciálně pro web mezinárodní zpravodajské komunity InformNapalm. V případě převzetí nebo použití tohoto příspěvku je nutno uvést funkční odkaz na autory a na náš projekt!
(Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0).
Chcete dostávat pohotové zprávy o nových vyšetřováních od InformNapalmu přeložených do češtiny? Přihlaste se k odběru na stránce InformNapalm Česko na Facebooku.

Překlad: Svatoslav Ščyhol