V posledních několika měsíců se vztahy mezi Ukrajinou a Polskem začaly najednou kazit. V Polsku se konalo několik protiukrajinských akcí, někteří polští politici znovu vytáhli téma Volyňské řeže a začali po Ukrajině požadovat, aby své dějiny přehodnotila. Na Ukrajině někdo pro změnu začal bořit polské pomníky. Mohlo by se zdát, že by nesnadné otázky ukrajinsko-polských dějin měly být už dávno oboustranně vypořádány, někdo však začal opět přetřásat minulost. Na zhoršení vztahů mezi oběma zeměmi přitom nemá zájem ani Ukrajina, ani Polsko. Kdo stojí v pozadí nejnovějších událostí?
Zásluhou ukrajinských hacktivistů z CyberHunty a Ukrajinské kybernetické aliance (UCA) se dobrovolníkům z InformNapalmu dostaly do rukou hacknuté maily jedné šedé eminence ruské zahraniční politiky ve Východní Evropě.
- soubory z pevného disku – odkaz;
- stažené maily ze schránky alvarus@list.ru – odkaz;
- podrav od UCA na Usouského stránce – odkaz;
- video zachycující nabourání mailu a facebookové stránky – odkaz;
- audionahrávka z konverzace s komplicem – odkaz.
Představujeme: státní občan Běloruska Aljaxandar Usouski, narozen 9. 4. 1968, hlášen na adrese: třída Mira 2, byt č. 66, Bělaazjorsk, Běloruská republika. Ukrajinští čtenáři by si na něj mohli pamatovat jako na zapáleného fanouška „rusského miru“, historika, spisovatele a publicistu, který často publikoval na webu projektu Viktora Medvedčuka Ukrajinská volba. Ukrajinští hackeři získali přístup k Usouského počítači a po dobu několika měsíců kontrolovali celou jeho korespondenci.
V poslední době se Usouski aktivně pustil do organizace protiukrajinských akcí v Polsku a dalších zemích Východní Evropy. S realizací těchto projektů mu pomáhá oficiální krytí: fiktivní nevládní organizace Východoeurópska kultúrna iniciatíva, která byla registrována v slovenské metropoli koncem roku 2013 na adrese Hurbanovo námestie 1, 811 03.
Hned od prvních dnů existence této organizace začíná Usouski hledat zdroje pro její financování. Tento příznivce ruského světa se neštítí požádat o peníze ani struktury EU.
V polovině roku 2014 začíná Usouského organizace spolupracovat s Institutem zemí SNS, kterému šéfuje poslanec Státní dumy RF Konstantin Zatulin (strana Jednotné Rusko):
Původním Usouského záměrem bylo založit občanské sdružení, které by působilo v informačním prostoru Visegradské skupiny (Polsko, Česko, Slovensko a Maďarsko) a prosazovalo myšlenky „rusského miru“ ve Východní Evropě. Předpokládaný návrh rozpočtu měl činit 42 tisíc eur měsíčně.
U Zatulina o tohoto organizátora projevili zájem a pustili jeho nápady do zpracování. Usouski začíná zkoumat politický prostor Východní Evropy a psát pro Zatulina analytické zprávy:
Začal se objevovat dokonce i na ruské televizi jako expert na Polsko:
Postupně Usouski navázal kontakty v prostředí proruských organizací ve Východní Evropě a jeho nabídky spolupráce nabyly zřetelnějších obrysů. Navýšily se také rozpočty projektů (zpráva byla patrně adresována Igoru Sergejeviči Šiškinovi, Zatulinovu zástupci):
„Igore Sergejeviči, dobrý den,
včera moji hoši z OWP (Obóz Wielkiej Polski) jednali s vedením PSL (Polskie Stronnictwo Ludowe, parlamentní stranou, která je tradičně zastoupena v Sejmu a dnes má 28 poslanců a 2 senátory) a dosáhli vzájemně výhodné shody. PSL je ochotna zařadit na své kandidátky pro všech 42 volebních obvodů kandidáty za OWP (nebo, což by bylo mnohem lepší, za nově vzniklou středopravicovou stranu (pracovní název Nadzieja dla Polski) a zaručit tak, že se do Sejmu dostane pět našich kandidátů (případně i více, ale u těchto pěti je to tutovka), což by umožnilo vytvořit v polském Sejmu proruskou skupinu poslanců (OWP je organizace, která vloni na podzim uspořádala 12 mítinků v Polsku na podporu Novoruska a proti kyjevské chuntě). Ještě jednou to zopakuji: v POLSKÉM Sejmu PRORUSKOU skupinu poslanců. To se nestalo zatím nikdy od porážky PSDS v parlamentních volbách 1989 a krachu PLR!
Celou tuto práci lze provést pod vlajkou Institutu zemí SNS a s osobním vedením p. Zatulina.
Požadovaná částka pro tento účel: 285 tisíc eur.
Je nutno se rozhodnout RYCHLE“.
Usouski postupně začíná komunikovat se zástupci ultranacionalistických organizací, euroskeptiky, radikály pravicového a levicového ražení.
Třeba zde vypráví zástupci polských nacionalistů Dawidu Berezickému (OWP, Obóz Wielkiej Polski – Tábor velkého Polska) o problémech spojených s volbami v Rusku: dokud nebude zvolena nová Duma, všechny nápady jsou u ledu.
Volby do Státní dumy se konaly 18. září 2016, pak byli určeni kurátoři pro hlavní směry činnosti a rozjely se práce na všech frontách. Stojí za pozornost, že právě po volbách do Státní dumy se začaly najednou zhoršovat ukrajinsko-polské vztahy, pořádat početné protiukrajinské akce v Polsku a na Ukrajině někdo najednou začal rozbíjet polské pomníky. Že by náhoda? To si nemyslím…
Po Zatulinově zvolení do Státní dumy Usouski posílá Zatulinovi další projekt. Tentokrát jde o pokus rozhádat Ukrajince a Poláky rukama polských nacionalistů. K tomu se plánuje vytvořit diskuzní klub Polonia Vita, který by do své činnosti zapojil parlamentní strany Kukiz’15 и PSL:
„3. V rámci diskuze pracujeme na jednotných zásadách co se týče ukrajinské situace, kdy deklarujeme naprosté odmítání stávající kyjevské vlády a jakékoli spolupráce s režimem, který se asociuje s OUN-UPA, a určujeme metody boje proti němu zahrnující veškeré nekriminální způsoby kladení odporu.
4. Zformulovaný modus operandi (odmítání pronajímat bydlení, zaměstnávat nebo jakkoli jinak pomáhat ukrajinských uprchlíkům, kteří uctívají „hrdiny UPA“, nebo osobám, které se podílely na protiteroristické operaci, skákaly na Majdanu a veřejně předváděly loajalitu vůči kyjevské chuntě na sociálních sítích, stejně tak odmítání podporovat jakýkoli druh pomoci stávajícímu ukrajinskému státu) ve vztahu k aktuální ukrajinské vládě vyhlašujeme ve speciální Deklaraci, kterou zveřejňujeme ve všech nacionalistických médiích, jak klasických, tak elektronických.
5. Dnem uveřejnění shora uvedené Deklarace se aktuální ukrajinský režim stává pro všechny polské nacionalisty nelegálním a všechny polské veřejné osobnosti, které se odhodlají k jeho podpoře, budou společensky ostrakizovány a podrobeny veškerým legálním způsobům bojkotu. „Nic společného s protipolským režimem v Kyjevě!“ se stane hlavním heslem každého polského nacionalisty.
6. Opoziční síly v Sejmu (hnutí Kukiz’15 и PSL) přijdou s iniciativou zmrazit diplomatické styky s Ukrajinou, dokud Porošenko nebo jeho nástupce neučiní veřejné pokání ze zločinů UPA na Volyni, neomluví se polskému lidu za zabíjení nevinných lidí a neprohlásí OUN a UPA za zločinné organizace, kdy bude jakákoli jejich heroizace zakázána.
7. Každý Ukrajinec pobývající v Polsku bude muset podepsat čestné prohlášení, že dotyčný ukrajinský občan plně sdílí bolest a trápení polského národa kvůli jeho obětem na Volyni a že pokládá OUN-UPA za zločinné organizace, které nesou vinu na smrti statisíců nevinných polských občanů. Bez podpisu tohoto prohlášení nebude možné žádného ukrajinského občana v Polsku zaměstnat ani od něj přijmout žádost o azyl.“
Další maily uvádějí dokonce text budoucího čestného prohlášení pro Ukrajince:
„Po organizaci Diskuzního klubu polských nacionalistů je nutné na jeho plenárních schůzích schválit jednotný dokument, a sice Deklaraci k ukrajinské otázce. Tato by měla jasně a jednoznačně prohlásit, že pobyt a práci v Polsku lze povolit pouze těm Ukrajincům, kteří respektují polské zvyklosti, ctí polské tradice a dodržují polské zákony. Znělo by to takto: „Ukrajinec, který očekává shovívavost a vstřícnost od polského lidu tak, že bychom my Poláci s ním sdíleli jídlo a střechu nad hlavou, se zavazuje písemně stvrdit svůj souhlas, že OUN-UPA byly zločinné organizace, Volyňská řež byla genocidou polského národa a banderovci, kteří ji realizovali, válečnými zločinci. Pouze po podpisu této listiny by bylo možné Ukrajince v Polsku zaměstnat“.
Text podobného čestného prohlášení by vypadal takto: „Já, státní občan Ukrajiny, [jméno, rok narození, adresa pobytu], pokládám Organizaci ukrajinských nacionalistů a Ukrajinskou povstaleckou armádu za zločinné organizace, Volyňskou řež, kterou uspořádali, za genocidu polského národa a vrahy polských žen, dětí a starců za válečné zločince. [podpis, datum]“.
Ruští kurátoři se ve svých fantaziích moc neliší od ideologů nacismu, Usouského nápady se však líbily Zatulinovi: při svém setkání spolu probrali podrobnosti další spolupráce a Usouski děkuje za výplatu „diet“:
Náklady na spuštění projektu: 30 tisíc eur.
Již v únoru tento projekt získal zřetelnější obrysy a časové představy. Po komunikaci s polskou stranou Usouski 1. února zasílá Rusům rozpočet na start projektu:
„1. Zakládací konference – 5.000 eur.
2. Informační zajištění činnosti Diskuzního klubu mimo plenární schůze – 8.000 eur.
3. Tři plenární schůze – 39.500 eur.
4. Slavnostní podpis Deklarace v Čenstochové – 21.620 eur.
Celkem potřebujeme 74.120 eur (5.335.000 rublů).
Honorář pro vedoucího projektu: 500.000 rublů.
Celkem 5.835.000 rublů.
Prováděcí lhůta: 7 týdnů“.
Souběžně s velkými projekty po celém Polsku však probíhají i menší akce, které také vyžadují peníze. Obyčejné mítinky, proruské akce za účasti polských nacionalistických organizací OWP KORWIN přijdou na pouhých pár tisíc eur:
„Jevgeňjeviči, ještě něco pro Igora Sergejeviče.
Na 5. března moji hoši z OWP společně s KORWIN plánují uspořádat mítink proti ukrajinské agresi na Donbasu:
Zarejestrowałem manifestację na 5-go marca w porozumieniu z Lili Mosschethovą (je to asistentka Korwina-Mikkeho) a spotkamy się w najbliższą sobotę aby omówić ostatecznie wszelkie szczegóły akci.
Také plánují nahlásit varšavské radnici mítink 11. (pochod na památku oběti Volyňské řeže) a 18. března (Ruský Krym!).
Bylo by zpropadeně dobré (kvůli udržení jejich bojovného ducha a nadšení) je trochu podpořit finančně (na příslušenství – vlajky, transparenty, letáky, zesilovací aparaturu, chlebíčky pro účastníky, čaj a vodu). Na toto vše potřebujeme cca 3,5 až 4 tisíce eur.
Připoj tuto prosbu k té předchozí, o 600 eur na ověřený překlad Molokovova posudku“.
Práce s poslanci v kuloárech polského Sejmu stojí o něco dráž:
„Máme reálnou pravděpodobnost protáhnout Sejmem zákon, aby všichni Ukrajinci, kteří přicházejí do Polska, podepsali klatbu proti OUN-UPA. Ryszard Czarnecki (místopředseda Evropského parlamentu, europoslanec za PiS) v rozhovoru s Andrzejem Romanczukem, předsedou Ruského kulturního spolku v Bělostoku, řekl, že předsednictvo Sejmu vážně myslí, že dalším krokem opozice (KOD и Nowoczesna Ryszarda Petru) bude najímání ukrajinských gastarbeiterů k pouličním protestům, protože Poláci se pod tím podepisovat nechtějí, objektem verbování jsou hlavně nezaměstnaní, kteří se na roli pouliční „pěchoty“ nehodí. Zatímco ukrouši právě naopak! Ale kdybychom donutili ukrouše podepsat tento papírek, budou mít strach se zapojit do opozičních avantýr, jakože o nich policie ví a hned při prvním průšvihu je vyhostí.
Dále existuje pravděpodobnost práce přes odbory, které si vážně brousí zuby na ukrouše (ti totiž prudce srážejí cenu práce).
Celkově bude algoritmus vypadat zhruba takto: výkonný výbor Diskuzního klubu bude hledat firmy využívající ukrouše a navrhovat jim, aby vzaly od svých zaměstnanců (ukrajinských občanů) osobní potvrzení, že dotyčný Ukrajinec podporuje prohlášení OUN-UPA v Polsku za zločinné organizace a „Volyňské řeže“ za genocidu. Kdyby jednatel odmítl, bude následovat pohrůžka, že jeho firma (obchod, továrna atd.) bude zapsána na seznam organizací podporujících banderovce v Polsku. Je to velmi účinné opatření!
Celkem potřebujeme 20 tisíc eur na zahájení činnosti. Ale pak to poběží přímo báječně! Ukrajina dostane plnohodnotnou frontu na Západě a ukrouši v Polsku hned zvadnou a přestanou se fotit s vlajkami Pravého sektoru před polskými pomníky (jak to dělají dnes). Nepřestanou sice být banderovci, ale dojde jim, že být banderovec v Polsku je velmi nejistý podnik, a přestanou podporovat Porošenka.
Na druhou etapu, projednání a formulování Deklarace, její dotažení, zveřejnění, ustavení výkonného orgánu Diskuzního klubu a technickou práci na vyhledávání ukroušů v Polsku s následným získáním jejich podpisu o kategorickém odmítání ideologie OUN-UPA plus práce v Sejmu, budeme potřebovat řádově 120 tisíc eur“.
Příprava komunikace zase probíhá přes asistenty poslanců:
„Právě se mi počural můj člověk ve Varšavě. Včera večer se sešel s asistentem Ryszarda Czarneckého (europoslanec za PiS, místopředseda). Tento asistent řekl doslova: „Když na tom svém think-tanku nebudete příliš zjevně držet ruku Moskvy, je dost možné, že se nějací funkcionáři PiS plenárních schůzí také zúčastní“.
Zde je pro změnu komunikace s údajným (?) zástupcem extrémně pravicové strany Kukiz’15 (35 ze 460 křesel v polském Sejmu po volbách z roku 2015) o možném schématu financování:
„Dnes přišel mail od asistenta Pavla Kukize. Neumíte-li polsky, stručně vysvětlím.
Kukiz*15 navrhuje dát do rozpočtu Diskuzního klubu nikoli 43.450 zlotých (9.875 eur, polovinu z oněch 19.750, na jejichž vložení společně s Korwinem přistoupili v případě, že se bude jednat o jejich otázkách), ale sto tisíc, tedy 22.700 eur, avšak pod podmínkou, že pořad jednání budou tvořit oni. První tři otázky, a sice zákaz geneticky upravených potravin v Polsku, zrušení dotací pro katolickou církev a zvýšení nezdanitelného příjmu Poláků, nás zajímají jen málo. Naši otázku, tedy zákaz projevů rusofobie v Polsku, zařadili jako bod čtvrtý, tedy podle zbytkového principu.
To je špatná varianta. Naši Poláci by zabředli do sporů s kukizovci o tématech, která nejsou pro nás nijak významná. Riskujeme tak, že nezískáme ten dokument, který potřebujeme.
Proto se domnívám, že správné by bylo jednat podle původně navržené varianty: Kukiz*15 a KORWIN přispějí půlkou prostředků na plenární schůze, tzn. 19.750 eur, a my zařadíme na diskuzní seznam vždy jednu jejich otázku. Pořad jednání však tvoříme my a text výsledné Deklarace píšeme také my.
V této situaci šetříme prostředky, aniž bychom rezignovali na principy“.
Poznámka: pozorní čtenáři ukázali na skutečnost, že zmíněný v mailu Adam Rynkowski píše polsky velmi špatně s tím, že jeho texty spíše připomínají překlad z ruštiny do polštiny přes Google Translate. Překontrolovali jsme zmínky o p. Rynkowském v Usouského mailech a zjistili, že sám Usouski v roce 2015 dostal mail s přístupovými údaji ke schránce adam.rynkowski@poczta.onet.pl, které v době vzniku tohoto článku byly ještě aktivní. Dále Usouski prezentuje pana Rynkowského jako člověka, který se stará o reklamu na jeho projektech.
V listopadu 2016 Usouski navazuje kontakt s Andrejem Ivanovem, který působí jako asistent nově zvoleného poslance Státní dumy za Komunistickou stranu Sergeje Šargunova. Nabízí mu spolupráci na polském tématu.
V další komunikaci navrhuje různé projekty, v jednom mailu zmiňuje Adama Rynkowského jako asistenta Pawla Kukize a naznačuje slevu při řešení otázek. Rynkowski je tak nejspíše fiktivní osobou, kterou vytvořil sám Usouski, aby mohl mámit peníze z moskevských kurátorů a nabízet jim lákavé slevy od údajných asistentů polských politiků. Člověk, který neumí polsky nebo se nepohybuje v polských politických kruzích, by jen stěží dokázal ověřit věrohodnost Usouského-Rynkowského návrhů. Pro přesvědčování moskevských kurátorů však postačí i takto toporná kombinace.
Díky hackerům z CyberHunty jsme stáhli také maily ze schránky Adama Rynkowského (adam.rynkowski@poczta.onet.pl), všichni zájemci si mohou ověřit kvalitu polštiny od p. Usouského-Rynkowského.
Dalším Usouského projektem se stala jistá Čenstochovská deklarace o zákazu rusofobie v Polsku. Podle názvů souborů byla mimo jiné nabídnuta i Zatulinovi (Jednotné Rusko), Sluckému (LDPR) a Malofejevovi (pravoslavný oligarcha). 28. listopadu 2016 v jednom mailu s titulkem „Černá Hora VS Polsko“ Usouski někomu vypráví, že by situaci mohl napravit „K.V.“ (Konstantin Valerjevič Malofejev?) po nezdařilém ozbrojeném puči v Černé Hoře:
„Leno, dobrý den,
připojený soubor popisuje, co můžu zaručeně udělat v Polsku. Legálně, platně a dost rychle. Bez jakýchkoli konspiračních teorií, v ryze právním poli. Účinek této akce by přesto byl stokrát významnější než z neuskutečněné mely v Černé Hoře.
Sedm týdnů. Od výplaty peněz až do exploze informační bomby ve vysílání.
Pak by K.V. už nikdo nepřipomínal nezdar černohorské avantýry, všichni ho budou znát jako usmiřovatele Polska a člověka, který učinil první (a nejvýznamnější) krok na cestě ke zničení polské rusofobie.
Nejde o žert.
Toto vše mohu reálně udělat. V uvedené lhůtě a za uvedené peníze“.
Můžeme sice reagovat na podobné plány s úsměvem, v dalších mailech však najdeme podrobný popis výdajů na tento plán: Cena otázky: 75 tisíc eur.
Vedle toporných propagandistických akcí chystá Usouského nadace také akce tzv. měkké síly, kdy pod zástěrkou kulturní výměny a obohacení probíhá prosazování ruských zájmů v zemích Východní Evropy.
Zde je třeba zdánlivě neškodný kulturní projekt soutěže filmových dokumentů Mé Rusko ve Východní Evropě, celkem za 46.100 eur:
Zároveň přitom Usouského nadace mapuje terén pro uspořádání referenda o vystoupení Slovenska z NATO:
Stojí za zmínky, že získané soubory z Usouského počítače obsahují dva zajímavé dokumenty s názvem Projekt Moldavsko není Rumunsko a Projekt Ukrajina není EU. Podle obsahu je jedním z autorů shora uvedených dokumentů Ivan Ivanovič Skorikov, asistent Konstantina Zatulina. Dále jsou popsány cíle, které by měly být dosaženy v rámci těchto projektů.
Vznik komunity vlastenecky smýšlejících blogerů, kteří pracují v různých virtuálních prostředích, k pohotovému řešení informačních a propagandistických úkolů na obranu samostatnosti Moldavska jako proruského státu orientovaného na EAHU.
Vlastenectvím se v tomto kontextu rozumí moldavská politická identita jako protiváha eurointegračnímu a unionistickému směřování. Důležité je vytvořit povědomí, že je tato identita neoddělitelně spjata s obrazem Moldavska jako euroasijského, tedy proruského státu.
Vznik komunity vlastenecky smýšlejících blogerů, kteří pracují ve virtuálním prostředí, k pohotovému řešení informačních a propagandistických úkolů na obranu proruského směřování Ukrajiny. Důležité je vytvořit povědomí, že je identita Ukrajiny neoddělitelně spjata s obrazem Ruska jako euroasijského státu.
Závěry: ve Východní Evropě aktivně působí proruské nevládní organizace, které pod zástěrkou kulturních, diskuzních a analytických platforem vyhodnocují situaci za účelem realizace proruských akcí. Někdy jde o vyloženě toporné myšlenky, které zůstanou jen na papíře nebo v korespondenci s objednatelem.
Tyto akce často zdánlivě nemají otevřeně proruskou povahu. Skutečně, co může být špatného na filmové soutěži? Tímto způsobem se však verbuje a přiživuje síť proruských elementů ve Východní Evropě. Dnes jde o agenty kulturního vlivu, o jaké agenty však půjde zítra?
Vše začíná neškodnými piketami proti operacím ukrajinské armády na Donbasu nebo sbírkami pomoci pro Novorusko, pak přechází v projednávání protiukrajinských akcí se zástupci různých politických sil. Mohlo by se zdát, že pro vnitřní politiku těchto zemí to nenese žádné nebezpečí, postupně však tyto organizace navazují kontakty s asistenty aktivních politiků, kde zazní konkrétní částky za spolupráci.
A pak se najednou celým Polskem přeženou protiukrajinské akce, které někdo na Ukrajině zároveň přiživuje vandalismem s polskými pohřebišti.
Usouski a jemu podobné organizace pak stále posílají do Moskvy další ceníky svých služeb na destabilizaci situace v Evropě. „Russkij mir“ budou Rusové prosazovat za každou cenu, a podle částek jim právě na ceně vůbec nezáleží.
Disclaimer:
Materiál exkluzivně poskytli hacktivisté z Ukrajinské kybernetické aliance k vyhodnocení a zpracování. Komunita InformNapalm neručí za způsoby získání informací ani jejich původ.
Tento příspěvek připravil k publikaci Kyrylo Mefodijev
(CC BY) Informace zpracovány speciálně pro web InformNapalm.org, v případě převzetí nebo použití tohoto příspěvku je nutno uvést funkční odkaz na autory a na náš projekt.
Překlad: Svatoslav Ščyhol
Aktuální hlášení skupiny INFORM NAPALM