Zpráva o zahájení náletů na Sýrii z území Íránu přišla pro kdekoho nečekaně. Informace o přesunech ruských letounů, a sice Su-34 a Tu-22, stejně jako dalších vojenských nákladů z Ruska na íránskou základnu Hamadán však přicházely již dlouho, od podzimu 2015.

Několik dní ruská média překotně informovala o masivním bombardování Sýrie ruským letectvem, a to i ze základny Hamadán. Ruský tisk přitom kladl důraz právě na používání této základny.

Řada pozorovatelů nicméně poukázala na jednu zajímavost: téměř veškeré informace pocházely od ruské strany. Írán mlčel. Ruská média aktivně psala, že s Íránem a Irákem byla dosažena dohoda o koridorech pro přelety bombardérů do Sýrie a o koridoru pro řízené rakety.

Ve světových médiích se začaly mihat děsivé záběry ze zločinů ruského letectva v Sýrii: vybombardované školy, nemocnice, obytné bloky ve městech, záběry se shazováním kazetových a fosforových pum, fotografie zraněných lidí po chemických útocích.

Ovšem dnes, 22. srpna, náhle přišly zprávy, že Írán zakázal Rusku používat základnu v Hamadánu k operacím proti Sýrii. Co se stalo?

Bombové útoky, které provádělo ruské letectvo, byly extrémně špinavé a barbarské. Měly mnoho civilních obětí. Západ jasně naznačil, že pobyt ruských vojáků a ruských zbraní v Íránu porušuje sankce zakazující dodávky zbraní do této země, které zavedla Bezpečnostní rada OSN. Letité sankce a ropné embargo, které dusí ekonomiku této země, se začaly rušit teprve nedávno. Embargo však nebylo dosud zrušeno v plném rozsahu, a tak ho není těžké vrátit zpět.

K čemu tedy Putin potřeboval svého spojence takto podtrhnout?

Ceny ropy na světovém trhu i přes veškeré výkyvy a snahy ze strany Ruska o jejich udržení mají stabilní klesající tendenci. Pro Putinovo Rusko to znamená smrt. Proto bylo v Moskvě rozhodnuto vystavit svého spojence nové vlně sankcí v očekávání, že se ropné embargo proti Íránu vrátí zpět a ceny ropy vyskočí nahoru. Navíc základna Hamadán leží na jihu Íránu, nedaleko pobřeží Perského zálivu. Trasa ruských raket a bombardérů vede poblíž hranic zemí, které jsou největšími vývozci ropy v regionu a mají na pobřežích terminály, nádrže s obrovskými zásobami ropy, a Perský záliv křižují tankery.

Skutečnost, že ruské letectvo s bombami na palubě a řízené rakety, které mají vlastnost, že často nedoletí do cíle, létají podél největší světové tepny na přepravu ropy, by se jistě promítla do světových cen ropy. Tyto skutečně začaly na světových burzách stoupat.

Právě snaha zvýšit ceny ropy byla hlavním důvodem, proč Rusko začalo používat leteckou základnu v íránském Hamadánu. Zároveň RF zahájila obrovskou mediální kampaň v tisku a na diplomatických kanálech. Ruská média vychvalovala výhody používání této základny s důrazem na nízké výdaje: cesta z Íránu do Sýrie je prý kratší než ze základen v RF. Je tomu však skutečně tak? Přesun obrovského množství nákladů a především munice do Hamadánu přece vyžaduje obrovskou spotřebu paliva. A ze základen v Tartúsu a Latákii, které Rusové dokázali vytvořit se stejnými výdaji, je to do Sýrie blíž než z Íránu.

Rusko si však zřídilo základnu právě v Íránu, navíc nikoli na severozápadě země, odkud je vzdálenost do Sýrie mnohem menší a náklady by se daly dopravovat lodí přes Kaspické moře, ale ve vzdálenějším regionu, kam lze náklady dopravit pouze námořní cestou kolem Evropy nebo nákladními letadly.

Tato situace má jediné vysvětlení: základna v Hamadánu leží v blízkosti nejvýznamnějších ropných polí a tras pro přepravu ropy.

Závěr

Nikoli blízkost íránské základny Hamadán k oblasti bojů, ale právě snaha o zvýšení světových cen ropy vedla Rusko k tomu, aby tento vojenský objekt používalo a vystavilo tak svého jediného spojence v regionu všemožným hospodářským sankcím.

Dále čtěte příspěvky k tématu:

Ruské letectvo legalizuje novou základnu, aby mohlo terorizovat Sýrii z území Íránu

Vojenskopolitické aspekty používání íránské základny Hamadán ruským letectvem

Tento příspěvek zpracoval Serhij Repin speciálně pro InformNapalm.

Originál publikován dne 22. srpna 2016

Překlad: Svatoslav Ščyhol