Dobrovolník z mezinárodní komunity InformNapalm žijící v USA Andrij Hryhanskyj zpracoval pro naše čtenáře další přehled publikací, které se týkají Ukrajiny, v TOP 5 amerických médiích za období 3. až 10. prosince 2019. Tyto příspěvky umožňují vycítit nálady a slyšet hlavní vzkazy, které se šíří v USA ohledně Ukrajiny, ukrajinských politiků a vedení státu.

Většina Ukrajinců strávila první týden zimy očekáváním na jednání mezi prezidenty RF a Ukrajiny. Z pohledu Američanů nešlo o událost nikterak významnou, i když se pozornost médií nevyhnula ani jí. Dominantním „ukrajinským“ tématem zůstává impeachment prezidenta USA a role Ukrajiny v této věci, k čemuž se přidružilo téma shora uvedených jednání a souvislostí mezi těmito dvěma událostmi. V uplynulém týdnu byli k slyšením před Kongresem přibráni odborníci na impeachment působící na předních univerzitách v USA. Jejich názor na Trumpův „ukrajinský skandál“ lze shrnout v jediném trefném výroku: „Není-li právě toto důvodem k impeachmentu, jaký důvod by ještě mohl mít?“. Redaktoři z populárních vydání podrobně rozebírají linii obhajoby prezidenta prosazovanou Republikánskou stranou, která navrhuje, aby se zneužívání moci z Trumpovy strany nepřikládal velký význam, a prakticky plně sleduje hlavní narativy ruské propagandy. Scénář impeachmentu se však mezitím vyvíjí podle plánu s tím, že nejpozději příští týden by již demokrati mohli formulovat jeho první ustanovení.

New York Daily News

D. Goldiner a C. Sommerfeldt v článku Rudy Giuliani faces spiraling legal danger as Ukrainian pal opens talks with prosecutors: report informují čtenáře listu New York Daily News o nejnovějším vývoji týkajícím se Trumpova osobního advokáta Rudyho Giulianiho. Koncem minulého týdne se tento vrátil z Ukrajiny, kde pobýval na dvoudenní návštěvě. Důvodem jeho cesty byly schůzky právě s oněmi zkorumpovanými politiky, kteří již vzbudili zájem o jeho aktivity ze strany hned několika prokurátorů na Manhattanu. Giuliani a jeho asistenti pro styky s Ukrajinou Lev Parnas a Igor Fruman jsou obviněni z několika trestných činů, zejména ze zneužívání jména a záštity prezidenta USA Donalda Trumpa k zařizování vlastních finančních transakcí. Podle Trumpa má Giuliani mnoho dobrých informací z Ukrajiny. Navíc na něj (a také na Trumpa a republikánského kongresmana za Kalifornii Davida Nunese) v USA čeká několik nepříjemných překvapení. Podle zpráv od Parnasova obhájce tento hledá možnosti, jak se vyhnout trestnímu stíhání a pobytu ve vězení, a vážně zvažuje možnost dohody s vyšetřovateli. Nunes v rozhovoru pro Fox News prohlásil, že žádného Parnase nezná, načež obhájce posledně jmenovaného hned reagoval velmi výmluvným tweetem: „Hey @DevinNunes—Lev remembers what you spoke about. You don’t remember? (Haló @DevinNunes, Lev si pamatuje, o čem jste spolu mluvili. Ty ne?“ Giuliani se k věci vyjádřit odmítl. Podle informací od Parnasova obhájce posledně jmenovaný projevil zájem přednést informace, jimiž disponuje, přímo před kongresovými komisemi, které vedou řízení o impeachmentu Donalda Trumpa.

The Washington Post

Článek z pera Philipa Bumpa pro The Washington Post Trump’s Ukraine effort encompasses far, far more than ‘eight lines’ podrobně analyzuje prohlášení kongresového právního poradce za Republikánskou stranu Stephena Castora. Tento uvedl, že sesazení prezidenta nelze stavět na „osmi řádcích“, čímž je myšlena část přepisu telefonátu mezi oběma prezidenty. Naproti tomu se Bump pokusil stručně shrnout veškerá fakta shromážděná vyšetřovateli a posoudit jejich význam pro řízení o impeachmentu. Právě tento citát je podle autora nejvýraznějším důkazem trestné činnosti, demokrati však kolem těchto několika málo řádků nasbírali celou „galaxii“ důkazních podkladů, konkrétně jde o požadavky na zahájení vyšetřování proti svému politickému rivalovi a snahy přehodit vinu z ruského ovlivňování voleb 2016 v USA na Ukrajinu. Např. jedna z linií Trumpovy obhajoby uvádí, že ukrajinský prezident Zelenskyj nevyjádřil žádné znepokojení kvůli Trumpovu požadavku na zdánlivá vyšetřování (aktivit otce a syna Bidenových a „zmizení“ serveru demokratů na Ukrajině). To je pravda. Je však docela jasné, že Zelenskyj byl o těchto požadavcích podobně informován a přistoupil na ně, jak je patrno z jeho vlastních slov při telefonátu. Také s jistotou věděl, že cenou za tento souhlas bude přislíbená vojenská pomoc. S tím, že ukrajinská strana o tom věděla v dostatečném předstihu, minimálně o měsíc dříve, než tvrdí Trumpovi obhájci. Teprve po potvrzení ochoty splnit všechny Trumpovy požadavky ze strany Zelenského Trump kývl na společné setkání. Nejcyničtější je, že se telefonát mezi Trumpem a Zelenským konal den po projevu zvláštního prokurátora Roberta Muellera, který jednoznačně obvinil Rusko z přímého zasahování do amerických voleb.

Naproti tomu Trump, ač byl o výsledcích vyšetřování dobře informován, označuje ho za „špatně odvedenou práci“ a snaží se protlačit pseudoteorii, že k zásahu údajně došlo ze strany vyfabulovaného ukrajinského oligarchy přes rovněž vyfabulované prostředníky. Stejně tak Trumpův požadavek na vyšetřování nesledoval cíl „napravit ztráty z ovlivňování v roce 2016“, jeho účelem bylo zajistit mu značné politické dividendy v další prezidentské kampani, kdy bylo Rusko předem očišťováno pro další zásahy a naopak se házela falešná obvinění na Ukrajinu. Je důležité odmítnout, že by Trump vojenskou pomoc zadržel kvůli „pověstné“ zkorumpovanosti ukrajinské vlády. Dlouho před vydáním rozhodnutí o poskytnutí pomoci vláda všestranně prověřuje faktory, které by mohly poskytnutou pomoc znehodnotit, s tím, že možnosti korupce patří na jejich žebříčku přední pozice. Toto posouzení bylo provedeno, tzn. neexistovala žádná potřeba, aby věc zkoumal prezident USA osobně. Navíc Trump nikdy v životě nejevil zájem o zjištění úrovně korupce na Ukrajině s výjimkou předmětného „ukrajinského skandálu“, a to také až zpětně, aby mohl své kroky obhájit. Snahy republikána Castora o ospravedlnění svého šéfa za pomoci vytrženého z kontextu osmiřádkového citátu z přepisu telefonátu, kdy jsou ignorovány všechny důkazní podklady, jsou podle autora článku „ubohé“.

USA TODAY

USA TODAY zveřejnil článek od Deirdre Shesgreenové Trump, Russia and Ukraine: Five presidential conspiracy theories debunked, v němž autorka rozebírá proudy dezinformací, jimiž se Trump snaží popřít skutečnost, že Rusové podnikli operaci s úmyslem ovlivnit výsledek prezidentských voleb 2016 v USA v jeho prospěch. Vyšetřování vedené zvláštním prokurátorem Robertem Muellerem prý bylo „honem na čarodějnice“ a skončilo „úplným a totálním zproštěním viny“, „tajná světová vláda“ se snaží Trumpa svrhnout, jeho předchůdce Obama mu odposlouchával telefony a FBI jeho kampaň „špehovala“. Co se týče Ukrajiny, Trump neustále opakuje, že právě ona je zločincem, který zasahoval do voleb, a to navzdory mnoha upozorněním ze strany jeho vlastních poradců, že je tomu právě naopak. Bývalý Trumpův poradce pro bezpečnost a potírání terorismu Tom Bossert uvedl, že nejde jen o jakousi „konspirační teorii“, ale o teorii již mnohokrát vyvracenou. Již před třemi lety příslušníci zpravodajských služeb USA jednomyslně uváděli, že v pozadí tohoto zločinu stojí Vladimir Putin osobně. Stručně k faktům:

FBI Trumpovu volební kampaň nešpehovala. FBI vyšetřovala, zda se pracovníci Trumpova volebního výboru ve snaze zajistit mu zvolení spolčili s Rusy. Pozdější vyšetřování převzal zvláštní prokurátor Mueller, i někteří z Trumpových pomocníků se v jeho důsledku dostali za mříže.

Vyšetřování Trumpova zvolení neprobíhalo na objednávku demokratů, Trumpových politických oponentů. FBI při své činnosti vycházela jen z porušování zákona, i na vyšetřování pracovali jak zástupci obou stran, tak nestraničtí odborníci. Stranická příslušnost nikdy nebyla faktorem činnosti FBI, podnět k zahájení vyšetřování byl zcela legální a stavěl výlučně na faktech, nikoli na stranických preferencích těch či jiných zaměstnanců úřadu.

Trumpova teorie o vyloupení serveru demokratů Ukrajinou byla vyvracena soukromou americkou společností CrowdStrike. Výsledky své analýzy tato společnost plně poskytla FBI, i její závěry plně potvrdilo několik federálních vyšetřování a tým zvláštního prokurátora Muellera. Na jejich základě bylo obviněno 12 důstojníků ruské vojenské rozvědky.

Údajné ukrajinské zasahování do amerických voleb 2016 je lež. Neexistuje žádná stopa nasvědčující, že by se tehdejší ukrajinská vláda snažila změnit výsledky voleb v USA nad rámec osobních preferencí některého vysokého vládního úředníka. Na druhou stranu všechna vyšetřování, nejnovější výpovědi před Kongresem USA nevyjímaje, konstatují přímý zájem ruské vlády na Trumpově zvolení.

Teorie s „lživým fasciklem“ od bývalého britského zpravodaje Christophera Steela, který údajně poskytl FBI podnět k vyšetřování, také není pravdivá. Nejen FBI, ale i další zpravodajské služby USA měly dost vlastních důvodů a informací k zahájení vyšetřování. Předmětný fascikl nebyl zaplacen Clintonové advokáty. Navíc podnět k zahájení vyšetřování neposkytl tento fascikl, ale skutečnost, že se Trumpův asistent chlubil před australským diplomatem, že ruské tajné služby poskytují Trumpovi hackerskou podporu.

The Los Angeles Times

List The Los Angeles Times v článku Putin sits down with new Ukrainian leader Zelensky for first time (od ASSOCIATED PRESS) všestranně hodnotí výchozí předpoklady, očekávání a situaci kolem prvního setkání ukrajinského a ruského prezidenta v Paříži v těchto dnech. Za hybatele této schůzky označují noviny Zelenského, bývalého komedianta a politického nováčka, který se dostal k moci s velkým náskokem před minulým prezidentem. Velkou část jeho předvolebních hesel tvořily sliby ukončit letitou válku s Ruskem podporovanými „separatisty“, která stála již přes 14000 životů. Zastavit válku by měly Minské dohody, jejichž dodržování již dávno přestalo být aktuální v zákopové válce podobné První světové, kdy se obě strany vzájemně ostřelují bez výraznějších posunů frontové linie. Stejně jako při podpisu Minských dohod u jednání asistují Francie a Německo, které mají zájem na obnovení plnohodnotného hospodářského partnerství s Ruskem. USA se tohoto vyjednávacího procesu nikdy nezúčastnily navzdory všestranné podpoře Ukrajiny v mnoha věcech, mj. přímo finanční a vojenské. V poslední době Ukrajina nikoli bezdůvodně o americké pomoci pochybuje kvůli Trumpově politice a nedávnému pozdržení slíbených 400 milionů USA z jeho podnětu.

Jednání probíhají na pozadí masových protestů na Ukrajině. Účastníky protestu znepokojuje možná Zelenského kapitulace před Putinem a zrada ukrajinských národních zájmů z jeho strany. Rusko se snaží na Zelenského tlačit a donutit ho k plnění Minských dohod, které počítají s udělením politické autonomie okupovanému území na východě Ukrajiny. Na druhou stranu se Zelenskyj bude snažit postup plnění dohod poněkud změnit, zejména trvat na kontrole hranic, na což Rusko přistoupí jen stěží. Od těchto jednání můžeme jen těžko očekávat výraznější pokrok, i když samotná skutečnost, že ke schůzce obou prezidentů vůbec došlo, již jistý pokrok představuje. Strany se na to pečlivě připravily a vzájemně si vyměnily zajatce. Strany se dohodli na stažení armád a těžkých zbraní na dvou frontových úsecích, a Rusko také vrátilo tři ukrajinská vojenská plavidla, jichž se zmocnilo před rokem. Zelenskyj také doufá v další propouštění ukrajinských zajatců a dlouhodobý klid zbraní. Rusko jakoukoli vojenskou či zbrojní podporu „separatistů“ popírá. Snaží se všechny přesvědčit, že východoukrajinský lid má pevnější vazby na Rusko než na prozápadní Kyjev. Toto pondělí ruský ministr zahraničí oznámil, že od začátku dubna již bylo vydáno 125.000 ruských občanských průkazů, a Putin vydal dekret o zjednodušeném udělování ruského občanství obyvatelům Doněcké a Luhanské oblasti. Kyjev tyto kroky odsoudil jako přímé zasahování do ukrajinských vnitrostátních záležitostí z ruské strany. Pro Rusko je důležité dosáhnout dohody se Zelenským, což by mělo posloužit jako podnět ke zrušení sankcí EU a USA, které Západ začal uplatňovat po anexi ukrajinského Krymu. Nicméně EU plánuje, že tento týden sankce prodlouží na další půlrok. Jak prohlásil německý ministr zahraničí Heiko Maas, „Dnes nevidím žádný důvod k jakékoli změně politiky EU vůči Rusku v této věci. Bylo by dobré, kdybychom k tomu jednou došli.“

The New York Times

Jedné z veledůležitých zpráv pro Ukrajinu se věnuje článek od Andrewa E. Kramera pro The New York Times I.M.F., Endorsing Zelensky, Approves Loan for Ukraine. Jedná se o schválení půjčky pro Ukrajinu od Mezinárodního měnového fondu ve výši 5,5 miliard USD. MMF uvedl, že důvodem k uvolnění prostředků pro Ukrajinu se stal její „působivý pokrok“ pod Zelenského vedením, a sice v potírání korupce a rozvoji hospodářství v posledních několika měsících. Právě úspěchy s překonáním korupce, které byly tak zřetelně ukázány v řízení o impeachmentu prezidenta USA, zdůraznila ředitelka fondu Kristalina Georgievová. Fond přislíbil čerpání půjčky den před mírovým jednáním s Putinem v Paříži, které je kritické pro Ukrajinu a jejího prezidenta osobně. Ukrajina požádala fond o pomoc po hluboké krizi, která předcházela revoluci v roce 2014, a válce s Ruskem podporovanými povstalci. Výraznější podporu prozápadní ukrajinské vládě poskytly také EU a USA. Jen USA utratily od roku 2014 přes 3 miliardy USD na různé programy pomoci Ukrajině. Navzdory podpoře pro Zelenského fond zdůraznil, že pomoc přijde jen v případě, že se rozejde s oligarchou Ihorem Kolomojským, svým bývalým obchodním partnerem. Na jejich vzájemné vazby fond pohlíží jako na nesporné ohrožení reforem. Podle paní Georgievové ji Zelenskyj v telefonátu ujistil, že nezruší zestátnění PryvatBanku a pokusí se vrátit daňovým poplatníkům prostředky, které Kolomojskyj vytuneloval. Že by došlo k nějakému zneužití z jeho strany, Kolomojskyj popírá. Pomoc od fondu stále vyžaduje schválení a bude poskytnuta teprve poté, co Kyjev splní tzv. předběžné kroky, které jsou specifikovány podrobněji než obecný požadavek udržovat deficit země ve stanovených mezích.

InformNapalm velmi potřebuje vaši pomoc – podrobnosti zde.

Čtěte další zajímavé příspěvky od InformNapalmu

• Co se píše o Ukrajině v USA: TOP 5 hlavních publikací týdne (26. 11. až 2. 12.)
• Kdo řídí online trolly v EU, Africe a Latinské Americe?
• Ukrajinský systém na přepravu plynu v německém tisku: praktická ukázka, jak na fake news
• Jak se v USA přes sociální sítě šířily dezinformace o Ukrajině (Překlad studie od NBC News)
• Zástupci RF jako agresorského státu by měli být vyřazeni ze SMM OBSE na Donbasu
• Dobrovolníci zveřejnili rozsáhlou interaktivní databázi ruské agrese
• Dobrovolníci nasbírali důkazy účasti 32 vojenských jednotek Ozbrojených sil RF na záboru Krymu
• Databáze a videografika nejmodernějších zbraní Ozbrojených sil RF na Donbasu
• Vyznamenání ruských vojáků jako cejch válečných zločinců. Databáze a videografika
• Veřejnosti poprvé zpřístupněna kniha „Krym za oponou. Průvodce okupační zónou“ (ukrajinsky)
• Ruský dron Orlan-10 se skládá ze součástek vyrobených v USA a dalších zemích– fotozpráva
• V Helsinkách se konala prezentace knihy „Putinin trollit“ o informační válce Kremlu (rusky)
• Ruské velení dodává na Donbas armádní dronové soupravy. Foto dokumentu
• Junarmija: ruský „Putinjugend“ pro nové války (Zvláštní studie)
• JIT uveřejnila nahrávky z odposlechů a uvedla odkaz na SurkovLeaks

Tento přehled zpracoval Andrij Hryhanskyj speciálně pro web mezinárodní dobrovolnické komunity InformNapalm. Šíření nebo převzetí s odkazem na zdroj je vítáno! (Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0).

Přihlaste se také k odběru novinek na stránce InformNapalm Česko na Facebooku a sledujte nové publikace od naší komunity v češtině.

Překlad: Svatoslav Ščyhol