
Mediální pozdvižení kolem společného rusko-běloruského cvičení Západ 2017 vzbudilo v prostředí běloruských vojáků údiv a nepochopení. Když se však pozorněji podíváme na vojenskopolitickou situaci v regionu, na skutečný rozsah cvičení a na dynamiku vývoje ukrajinsko-ruského konfliktu, pak nám reakce na probíhající cvičení v kontextu vygenerovaných hrozeb až tak nepřiměřená nepřijde.
Vojenskopolitické pozadí cvičení
S ohledem na obvinění RF z agrese proti Ukrajině, která zazněla z Macronových úst, nulový přínos setkání mezi Putinem a Trumpem při summitu G20, tvrdou rezoluci letního zasedání Parlamentního shromáždění OBSE a další události, které se v regionu odehrávají:
- horkou fázi ukrajinsko-ruského konfliktu na Donbasu, jak míní americký zvláštní zástupce John Waker;
- zpřísnění amerických sankcí proti Rusku;
- tvrdou změnu formátu vyjednávacího procesu, kdy byla RF de facto prohlášena za agresorskou zemi;
- přípravu a konání provokativního strategického velitelského a štábního cvičení RF Západ 2017 u hranic s pobaltskými zeměmi a Ukrajinou;
- zrychlující se militarizaci regionu;
- nesrozumitelnou a dvojakou politiku RF vůči Ukrajině, kdy ukrajinští občané již trpí, zatímco diplomaté se stále domlouvají na minimalizaci výdajů;
- pokrizovou etapu ve vztazích mezi BR a Ruskem v důsledku bezmála rok trvajícího sporu kolem cen uhlovodíků
působí samotné rozhodnutí Minsku uspořádat cvičení na všechny sousedy jako dětská hra se sirkami na benzinové pumpě.
Minsk však nevidí žádnou logiku na varováních, která se valí snad odevšud, a podobně jako jeho kremelští partneři dává přednost šíření vlastních představ o okolní realitě, kdy veškerá problematika vojenskopolitické situace a hrozeb v regionu zapadá do jediné myšlenky: NATO navyšuje frekvenci cvičení a zapojených vojsk u hranic Svazového státu, proto musíme v rámci cvičení ukázat, že společně s RF jsme „jednotní a neporazitelní“.
Při prezentaci námětu cvičení Západ 2017 Aleh Bělakoněu uvedl, že přípravy společného strategického cvičení běloruských a ruských Ozbrojených sil probíhají na pozadí komplikované vojenskopolitické situace v regionu. U západních hranic Svazového státu byla zřízena předsunutá velicí střediska NATO. Aliance ve velkém pořádá cvičení, která v podstatě takřka navazují jedno na druhé a kdy se nacvičuje používání vojsk v těsné blízkosti státních hranic Běloruska. Aleh Bělakoněu konstatoval, že četnost cvičení v regionu se za posledních 8 let zdvojnásobila a počty jednotek podílejících se na cvičeních se více než ztrojnásobily.
V komentáři k účelům cvičení pro ruskou zpravodajskou agenturu TASS ministr obrany BR Andrej Raukou prohlásil: „Nemáme co tajit. Tématika našeho cvičení je obranná. Toť na jednu stranu. Na stranu druhou naše vojska mají tak vysokou úroveň výcviku, že ukázky některých cvičných prvků jen zdůrazní vysokou bojovou připravenost svazků a vojenských útvarů v rámci regionální skupiny vojsk (sil) a poslouží jako varování pro některé politiky vydávající dost jednoznačná politická prohlášení, která vedou ke zvyšování napětí ve Východoevropském regionu kolektivní bezpečnosti.
Podle prohlášení běloruských vojáků tedy oficiálně jde o cvičení obranné, v podstatě však „ukazujeme pěst“ a odstrašujeme sousedy, kteří moc žvaní.
Odlišné chápání vojenskopolitické situace ze strany BR a sousedů a nejednoznačné cíle cvičení, jak je deklaruje vojenské velení BR, tak de facto neponechává šanci pro normální komunikaci s oficiálním Minskem a likviduje zbytky důvěry západní diplomacie vůči němu.
O čem křičí Západ
Ukrajina a naši západní sousedé dnes prosazují narativa vyvozená ze shora popsaného celkového vnímání vojenskopolitického pozadí cvičení:
- Netransparentnost cvičení = hrozba invaze do sousedních států z území BR (Ukrajina, pobaltské země).
- Rozmístění ruského kontingentu na území BR = „měkká okupace“ BR a zánik její subjektivity na mezinárodní aréně.
- Snaha o demokratický tranzit státní moci v BR mimo kontrolu Kremlu = hrozba okupace BR dle ukrajinského scénáře.
Účelem rozsáhlých informačních kampaní bylo na jednu stranu dát Minsku podnět, aby toto cvičení časově a prostorově posunul s odvoláním na složitou sociopolitickou situaci v regionu, nebo alespoň snížil konfliktnost scénáře a omezil ruský kontingent na nemilitární složku (zdravotníci, ženijní jednotky apod.), na druhou stranu dostat odpovědi na řadu otázek, které by umožnily zdůvodnit běloruské bezpečnostní záruky pro své sousedy na pozadí agresivní politiky Kremlu v regionu:
- Jaké mechanismy, jak zabránit Rusům (i s jejich agresivní politikou) v případných provokacích v průběhu cvičení, vytvořila vláda BR?
- Je Bělorusko ochotno sdílet odpovědnost za případné provokace ze strany RF v průběhu cvičení?
- Jak bude Bělorusko reagovat, kdyby se Kreml rozhodl v rámci cvičení zopakovat invazi na Donbas nebo na jih Ukrajiny?
Minsk však nespěchá s reakcemi na varování, obavy a ohrožení svých sousedů, čímž v regionální bezpečnostní politice předvádí totální rozpor s veřejnou prezentací Běloruska jako „dárce regionální bezpečnosti“.
Proč Minsk neslyší
Při posuzování příčin vzniklé komunikační chyby mezi Minskem a jeho sousedy v kontextu cvičení je nutno ozřejmit řadu specifik vnímání situace ze strany BR.
- Běloruští vojevůdci uplatňují velmi striktní a tvrdé členění na „svoje“ (OSKB) a „cizí“ (NATO). Když vezmeme v potaz, že v každém autoritářském státě ozbrojené struktury ve státní hierarchii vždy dominují nad úředníky, politiky nebo diplomaty, je jasné, že běloruská diplomacie už nedokáže opustit mantinely střetu Východ – Západ, veškeré diplomatické snahy Západu tak budou posuzovány podle konfliktní logiky jako používání měkké síly nebo pokusy o rozvrácení Svazového státu.
- Konfliktní logika vnímání světa určuje také specifika zahraničněpolitického diskurzu Běloruska západním směrem. Za prvé nikdy neopustí rámec „rozhovorové“ diplomacie („dialogy“, „jednání“, „debaty“ apod.). Za druhé nepočítá s modernizací státní správy (demokratizací, liberalizací apod.). Za třetí přes 70 % veškerých diplomatických snah BR představuje boj o zahraničně ekonomické preference pro běloruské zboží a služby.
- Pojmy svobody, subjektivity nebo nezávislosti země Lukašenko během dvou desetiletí své absolutní moci již sublimoval a zlokalizoval ve svých osobních mocenských atributech.
Jinak řečeno, dokud se neobjeví viditelné předmětné ohrožení pro Lukašenkovu moc v podobě alternativní osoby jeho nástupce v Kremlu, silného vůdce protestního hnutí, hospodářské hrozby pro „rodinné“ podnikání, která se organizačně vyčlení v rámci mocenského týmu apod., mluvit o ohrožení BR ze strany RF nemá smysl.
Čtěte také: Bělorusko: svrchovaný stát, nebo protektorát RF? Monitorování 2017
Všechna tato specifika byla vzata v potaz a použita pro ruské informační operace a narativa ruské propagandy. Stačí si připomenout tyto:
- Západ chystá „barevnou“ revoluci v BR.
- Západ financuje a zastřešuje vůdce běloruské opozice.
- Západ cvičí ozbrojence na Ukrajině, v Polsku a pobaltských zemích za účelem destabilizace Běloruska.
- Ukrajinští radikálové jsou hrozbou pro národní bezpečnost BR. Porošenko nadržuje etnickým dobrovolnickým praporům. Existenci taktické skupiny Bělorusko v rámci Pravého sektoru propagandisté a ozbrojené složky prezentují jako hlavní znak, že Ukrajinci hrají dvojí hru.
- Ukrajinská anarchie ohrožuje bezpečnost BR: kanál pro distribuci zbraní, semeniště politického radikalismu apod.
V tomto kontextu stojí za zmínku i účinnost některých akcí, které RF zrealizovala na území BR:
- Pokus o proražení džípem na běloruském hraničním přechodě.
- Organizace skandálních incidentů, kdy byl ukrajinským novinářům zakázán vstup na území na základě ruské černé listiny, což vyvolalo diplomatické hádky mezi ukrajinským a běloruským ministerstvy zahraničí, která nebyla připravena na veřejné vyřizování vztahů.
- Stupňování napětí kolem cvičení, přesouvání techniky k západním hranicím na pozadí totálního informačního ignorování problémů běloruské diplomacie v této věci. Prosazování hlavního vzkazu Bělorusů o „nepřiměřenosti“ hysterie západních expertů, politiků a novinářů kolem cvičení.
O čem mlčí Kreml
Pečlivé přečtení námětu cvičení a události, které se odehrávají v BR, vypovídají, že toto cvičení má složitější strukturu než běžné konvenční manévry a zahrnuje nácvik operací všemi ozbrojenými a diplomatickými složkami, zatímco vlastně militární složka má být nasazena až v závěrečné fázi.
Vyprovokované situace v informační, diplomatické a hospodářské sféře ukázaly jednotu a připravenost tajných služeb RF a Běloruska ke společnému potírání hybridních vlivů a hrozeb vykreslených v námětu cvičení. Na druhou stranu ukázaly Minsku celkovou bezbrannost režimu vůči hybridním vlivům a Lukašenkovu naprostou závislost na vůli Kremlu.
Námět cvičení: podle scénáře se v rámci cvičení Západ 2017 nacvičuje model konfliktu mezi „Seveřany“ (Bělorusko a Rusko) a „Zápaďáky“ (koalice tří agresorských států „Vejšnorie“, „Vesbarie“ a „Lubenie“). Dle scénáře se „Zápaďáci“ snaží rozbít svazek Běloruska a Ruska, zhoršit socioekonomickou situaci v Bělorusku, docílit zde změny vedení státu a tohoto všeho zneužít k obsazení části země a vytvoření zde státu „Vejšnorie“. Následně „Zápaďáci“ mají v úmyslu nasadit svou armádu na celém území Běloruska. „Seveřané“ musí samozřejmě těmto plánům vzdorovat.
Rozveďme nahlášený v námětu seznam hrozeb. „Zápaďáci“ se údajně snaží:
- rozbít svazek Běloruska a Ruska;
- zhoršit socioekonomickou situaci v BR;
- docílit změny vedení státu;
- obsadit část Běloruska a vytvořit zde stát s názvem „Vejšnorie“;
- následně nasadit své jednotky na celém území země.
Jak můžeme vidět, tři hrozby z pěti mají nemilitární povahu a v podstatě vypadávají ze zorného pole „pozorovatelů“, které Minsk pozval. Zde se nabízí několik otázek.
Za prvé: kde a kdy se nacvičovaly postupy, jak čelit hrozícímu „rozbití“ Svazového státu, „zhoršení socioekonomické situace“ a „změně vedení státu“? Za druhé: podíleli se na těchto cvičeních i běloruské ozbrojení složky a běloruští politici?
Odpověď na tyto otázky nám umožňuje podívat se v jiném světle na celou řadu běloruských událostí, které se odehrály během roku.
„Rozbití Svazového státu“ a „zhoršení socioekonomické situace“
Spor mezi Minskem a Kremlem o ceny uhlovodíků, který trval déle než rok, „obchodní války“ na zemědělském trhu, neochota Minsku podepsat dohodu o Zóně volného obchodu až do urovnání sporů nebo zatčení ruských propagandistů nejenže výrazně poškodily běloruské hospodářství, což zhoršilo socioekonomickou situaci v republice, ale také způsobily krizi v rusko-běloruských vztazích. V této situaci začal Kreml zaznamenávat aktivitu západních diplomatů zaměřenou na Minsk, která vyvrcholila prohlášením o ochotě obnovit plnohodnotné diplomatické vztahy mezi Washingtonem a Minskem s návratem amerického velvyslance do běloruské metropole. Právě v takto rychlém vývoji vztahů se Západem spatřil Kreml onu hrozbu „rozbití Svazového státu“ a podnikl celou řadu opatření k ovládnutí a stmelení společného informačního a významového prostoru BR a RF.
Ve snaze o vyvážení politiky v situaci hospodářské války musel Minsk vytvořit při kanceláři prezidenta BR a u ozbrojených složek prokremelský expertní pool, který nejenže má přístup k ruským mediálním prostředkům, ale také se aktivně prosazuje v běloruském informačním prostoru, a jeho členové se prezentují jako noví „ideologové“ režimu a hlavní nositele „euroasijských hodnot“.
Postup, jak čelit „rozbití“, byl tedy nacvičen zapojením oficiálního Minsku do prosazování narativu „Svazového státu“ jako nadnárodního celku, který upozaďuje národní zájem BR a upřednostňuje zájem Svazového státu.
Podle prokremelských expertů existence běloruského národního zájmu omezuje integrační možnosti a mohla by se stát příčinou „rozbití“ v situaci, kdy v mediálním prostředí zcela chybí společné projekty a společné zájmu BR a RF. Změna narativu přesměrovala běloruský expertní pool z vlastních propagandistických médií typu Imchoklub na nově vzniklé euroasijské projekty jako je Sonar-2050, Sputnik apod.
Čtěte také: Moskva otevřela v Bělorusku novou frontu informační války proti Ukrajině
V rámci protipůsobení snahám o „rozbití“ zrealizovali Rusové na běloruském území celou řadu zvláštních akcí a informačních operací:
- Diskreditace veškerých kroků a záměrů sousedů běloruským prokremelským expertním poolem, především Polska, Lotyšska a Ukrajiny, intenzivním mediálním prosazováním tématu výcviku běloruských ozbrojenců na výcvikových základnách v sousedních státech, hrozby vývozu „barevných revolucí“ nebo odhalením aplikačních míst a cílů „měkké síly“ různými „západními agenty“.
- Aktualizace hrozeb ze strany Ukrajiny ruskými tajnými službami a lokalizace bilaterálních vztahů v rámci hospodářského zájmu BR:
- pokus o proražení hranic džípem;
- selektivní používání ruské černé listiny běloruskými ozbrojenými složkami, zpravidla vůči veřejně známým a sociálně aktivním občanům;
- prudké veřejné kroky Ukrajiny v reakci na provokace ozbrojených složek BR a RF ukazující nepřipravenost BR na otevřenou veřejnou politiku.
- Ověřování loajality a ochoty běloruských ozbrojených složek spolupracovat s tajnými službami RF na území BR:
- provokace ruských radikálů na tiskové konferenci zástupce OBSE v tripartitní kontaktní skupině;
- únos ukrajinského občana z území BR.
Stojí přitom za zmínku, že žádná z těchto ruských operací na území RB se nedočkala patřičného diplomatického zhodnocení ze strany Minsku.
„Docílit změny vedení státu“, obsadit část území a vytvořit „Vejšnorii“
Zhoršující se socioekonomická situace v BR na pozadí obchodní války s RF a „chyby“ politického vedení země při implementaci Dekretu č. 3 (tzv. příživnického) vyvolaly masové protesty v republice. Jarní akce překvapily místní ozbrojené složky především svou geografií. Na rozdíl od minulých opozičních akcí, které se konaly výhradně v Minsku, tentokrát se akce přehnaly celým běloruským územím a měly relativně živelný ráz. Změnila se také rétorika protestů: nejde už o liberalizaci s demokratizací vládnoucího režimu, ale o hospodářská hesla a politický tlak na Lukašenka, aby dekret zrušil.
Lukašenkova snaha projevit pružnost, kterou po něm tehdejší situace vyžadovala, na pozadí chystaného letního zasedání PA OBSE a návštěvy delegace MMF utrpěla fiasko. Postup, jak „čelit násilné změně režimu“, byl nacvičen 25. března při protestních akcích v Minsku a lokalizaci protestů v regionech, což vytvářelo dojem předstírané situace z důvodu rozdílu mezi potenciálem protestů a silami a prostředky k jejich potlačování. Zvláštní pozornost si zaslouží skutečnost, že do násilných akcí v Minsku a později v Moskvě byli nasazeni bývalí příslušníci ukrajinské zvláštní jednotky Berkut, což naznačuje pravděpodobnou koordinaci postupu ozbrojených sborů BR a RF při těchto akcích.
Čtěte také: Expříslušníci ukrajinského Berkutu ve službách běloruské policie
Skutečností, že se na vojenských mapách cvičení objevila „Vejšnorie“, je v podstatě dána ofenzivní podstata militárního bloku manévrů, kdy sdružená skupina „Seveřanů“ nejen brání, ale také osvobozuje běloruské území od agresora.
Informační a diplomatickou bitvu o uklidnění Západu, jak můžeme soudit z nejnovějších prohlášení šéfa běloruské diplomacie, Minsk prohrál. Mantry ohledně „obranné podstaty cvičení“ a „neutrality Běloruska“ jako záruky zamezení provokací neměly žádný účinek, sousední země NATO totiž vojenskotechnickou přítomnost v regionu navýšily.
Cvičení Západ 2017 se tak nakonec stalo okamžikem pravdy pro vojenskopolitické vedení BR, když de facto vynulovalo neutrální postavení BR a ukázalo jeho deklarativní podstatu.
Cvičení Západ 2017: vojenskopolitický vzkaz Kremlu
Námět cvičení je sám o sobě názornou ukázkou rozdělení rolí a prezentace účastníků cvičení v regionálních a globálních mezinárodních procesech.
V této souvislosti ukázaná v námětu nízká odolnost oficiálního Minsku vůči hybridním vlivům je vyvážena geostrategickými zájmy RF v regionu.
Když zhodnotíme klíčové stránky stability běloruského státu, můžeme shrnout, že oficiální Minsk dnes ztratil ambice a možnosti působit jako subjektový hráč v globálních nebo regionálních mezinárodních procesech a je zcela integrován do geopolitické a geostrategické zóny zájmů a kontroly RF.
- Militární (ozbrojený blok) – na vznik a rozvoj „regionální skupiny“ můžeme pohlížet tak, že Minsk de facto přenechal funkci strategického brzdění svým ruským spojencům. Aktivní bránění Rusům ve snahách rozmístit své vojenské základny na území republiky je motivováno jak ohrožením Lukašenkovy osobní bezpečnosti, tak případnými hospodářskými bonusy z rozvoje vlastních ozbrojených sil na úkor RF.
- Informační (informačně psychologické operace, komunikace) – převládající množství ruského kontentu v informačním prostoru BR prakticky vylučuje možnost aktivního odporu vůči informačním operacím ze strany Minsku. Intenzivní prosazování narativu „Svazového státu“ a „euroasijského prostoru“ prokremelským expertním poolem ukazuje druhořadost národního zájmů oproti euroasijskému integračnímu projektu a totální integraci informačních zdrojů BR do systému ruské propagandy působícího na postsovětském prostoru.
- Kybernetická (kroky ve sféře kybernetické bezpečnosti a elektronických komunikačních systémů) – ruská kontrola komunikačních kanálů se stala jednou z hlavních podmínek navázání zaměřovacího systému raketové soupravy Polonez na čínské družice.
- Sociopolitická (vliv ve vnitropolitické sféře, sociálním inženýrství a hospodářství) – sféra lokalizace Lukašenkova vlivu a realizace jeho mocenských ambic (ve věcech vlastnictví státních podniků a společností), rozvoj „běloruského socioekonomického modelu“ státního kapitalismu. Podstata a podmínky urovnání uhlovodíkového sporu, obchodního střetu nebo potřeba pravidelných dotací ukazuje naprostou závislost běloruského modelu na ruském hospodářství na globální úrovni.
- Diplomatická (lokalizace diplomatického zájmu země) – samotné konání takto rozsáhlého ofenzivně zaměřeného cvičení ve stávající situaci ukazuje, že Minsk uznal vůdčí roli RF na budování globální bezpečnostní architektury a na zahraničněpolitickém obrazu BR. Zejména když se Minsk musel potýkat s globálním informačním odporem v rámci příprav cvičení Západ 2017 a s vlastní bezradností se vzkazy pro západní diplomatický sbor, že chystané manévry jsou bezpečné.
Podle záměru Kremlu by si Minsk měl uvědomit, že veškeré hry na multivektorovost skončily a že ve vzniklé situaci nemá Minsk více možností pro geopolitické manévrování, než měla sovětská Ukrajina v dobách Brežněva.
Pro západní země cvičení vyznačuje nároky Kremlu na Bělorusko jako zónu vlastních geopolitických zájmů. Námět cvičení by měl zchladit touhu kterékoli země podílet se na procesu tranzitu státní moci v BR. Nezávisle na tom, jako formou a jakým způsobem bude tento proces probíhat, bude striktně kontrolován Kremlem, a veškeré pokusy o „barevné revoluce“ budou prostě utopeny v krvi.
„Minsk je náš“
Uskutečněné rozsáhlé cvičení s regulérní ukázkou konfliktu mezi běloruským vojenskopolitickým vedením a západními odpůrci cvičení na pozadí prosazování narativu „Svazového státu“ a „euroasijského prostoru“ prokremelským expertním poolem na vnitrostátním voličském trhu bude podáno jako konec běloruské „multivektorovosti“ a bezpodmínečné vítězství ruského projektu „měkké síly“ v zápase se Západem o Bělorusko.
Autorem publikace je Dmytro Hromakov, vedoucí výzkumných projektů Centra sociálního inženýrství „Rozpoznávání a analýza nesystémových kroků“.
(Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0)
Klikněte na „Sdílet“ a podělte se s přáteli.
Staňte se fanoušky stránky InformNapalm Česko na Facebooku a nechte se pohotově informovat o nových příspěvcích v češtině.
Překlad: Svatoslav Ščyhol
Aktuální hlášení skupiny INFORM NAPALM