Ve dnech 2. až 21. září 2018 se v Praze uskuteční festival klasické hudby Dvořákova Praha. Tento festival, který se koná každoročně od roku 2008, je sice dost mladý, přesto si již vydobyl uznání. Jeho hlavním posláním je podle pořadatelů popularizace české hudby prostřednictvím děl Antonína Dvořáka, jeho současníků a žáků. Na festivalových pódiích v různých letech účinkovaly takové světoznámé umělecké osobnosti a kolektivy, jako např. Česká filharmonie pod taktovkou Jiřího Bělohlávka, Londýnský filharmonický orchestr, operní barytonista Dmitrij Chvorostovskij, klavírista Jevgenij Kisin, houslisté Vadim Repin a Julian Rachlin, violoncellista Jiří Bárta a další.
Valentyna Lysycja. Foto: Michael von Aichberger
Letošní koncertní program však uvádí jméno interpretky ne jen tak ledajaké. Je velmi specifická, nikoli však způsobem uměleckého projevu. Ve středu 19. září 2018 by měla v Dvořákově síni pražského Rudolfina vystoupit ukrajinsko-americká klavíristka Valentyna Lysycja (program její jméno uvádí jako Valentina Lisitsa), nechvalně proslulá svým protiukrajinským postojem. (Mimochodem není zcela jasné, jak její účast zapadá do shora uvedeného hlavního poslání festivalu: na programu jejího vystoupení jsou uvedeny pouze skladby od Schuberta – Liszta, Ravela a Musorgského.)
Životopisné informace
Informace o koncertu Valentyny Lysyci v programu festivalu Dvořákova Praha
Po Revoluci důstojnosti a začátku ruské agrese proti Ukrajině v roce 2014 Lysycja zaujala postoj soustavné podpory protiukrajinské politiky Putinova Ruska. Z tohoto důvodu byla v červenci 2016 zařazena do databáze vedené centrem Mírotvorce, kde se o ní píše:
Kolaborantka ruských teroristů na Donbasu, Ukrajina.
Veřejné ospravedlňování terorismu, propagace nenávisti vůči různým etnickým a sociálním skupinám jako jsou např. Ukrajinci, Afroameričané, tělesně postižení nebo lidé, kteří přežili Holocaust. Vede soustavnou protiukrajinskou kampaň na Twitteru, podporuje agresivní politiku putinovského Ruska v ozbrojeném střetu s Ukrajinou na východě Ukrajiny, schvaluje ruskou anexi Krymu v roce 2014. Protiprávní překročení nekontrolovaného úseku ukrajinsko-ruských hranic v Rostovské obl., RF. V červnu 2015 odehrála klavírní recitál v Doněcku.
K záznamu je připojen PDF dokument „Časový plán pobytu Valentyny Lysyci v Doněcké lidové republice“, který obsahuje zvlášť pozoruhodný bod „Večeře s vedením Republiky“.
Časový plán pobytu Valentyny Lysyci v “DLR”
Newyorský politický komentátor, básník a publicista Alexej Cvetkov ve svém příspěvku pro ruskou redakci Rádia Svoboda uvádí tento popis „občanského postoje“ Lysyci: „Ukrajincům jako celku říká „ukropitekové“, „uvědomělé Ukrajince“ přirovnává k „psím hovnům“, vedle fotografie oděských učitelů v národních krojích dává fotku Afričanů při rituálním tanci i s příslušným oblečením, což je gesto, které zcela jistě není lichotivé jak vůči Ukrajincům, tak vůči Afričanům“.
Příspěvek televize Oplot o uměleckém hostování Valentyny Lysyci v Doněcku v červnu 2015 р.
tps://youtu.be/R4j6OfVhGDk
Koncertní turné po „DLR“, které zmiňuje databáze na Mírotvorci, nebylo zdaleka poslední. Ve dnech 17. až 23. dubna 2016 klavíristka koncertovala v různých městech na okupovaném území Donbasu, zejména v Debalceve, Horlivce, Ilovajsku a Šachtarsku, turné zakončila závěrečným koncertem v Doněcké opeře. Svá vystoupení na Donbasu pro zpravodaje ruské agentury TASS okomentovala takto: „Zdejší lidé jsou Rusku velmi vděční za humanitární pomoc, za podporu uprchlíků a spoustu dalších věcí. Jak se my Ukrajinci můžeme dnes Rusku odvděčit? Já jsem si řekla, že budu v rámci svých skromných možností děkovat koncertními vystoupeními“. Poslední k dnešnímu dni koncertní turné Lysyci v „DLR“ se konalo v září 2017: Facebooková stránka „Ministerstva kultury DLR“ nabízí kompletní znění odpovědí Lysyci na dotazy novinářů na tiskové konferenci v Doněcku ze dne 6. září 2017.
Program pobytu Lysyci v „lidových republikách“ byl dosti pestrý: setkání s kulturními pracovníky, mistrovské kurzy pro studenty a učitele, účast na slavnostech u památníku Savur-Mohyla k výročí osvobození Donbasu…
Pozornost Lysyci se nevyhnula ani okupovanému Krymu. Ve dnech 17. až 24. září 2017 se společně s orchestrem Doněcké filharmonie zúčastnila Festivalu klasické hudby, který se konal v různých krymských městech: Simferopolu, Jaltě, Forosu a Jevpatoriji.
Status na facebookové stránce „Úřadu města Makijivky“ věnovaný již zmíněné tiskové konferenci v Doněcku z 6. září 2017 říká, že jedním z nejvýznamnějších témat konference byla role umění v tom, jak dostat pravdu o situaci v DLR ke světovému společenství“. Lysycja konstatovala „trend boření propagandistické zdi, kterou během tří let vybudovala západní média“: „Lidé se o dění na Donbasu velice zajímají a stále méně věří tomu, co píše západní tisk. Dnes už chápou, že se události na Ukrajině v ničem neliší od situace v Sýrii nebo Iráku. Jde o uměle vytvořený chaos, i každý musí zaujmout jistý postoj, nemůžeme být někde uprostřed“.
Ruské propagandistické televizní kanály nejednou využily Lysycju ve svých příspěvcích. Výraznou ukázkou je třeba klip „Svědomí nedovolilo Lysyci odejít v tichosti“ (mimochodem natočený v Praze), který odvysílala televize Rossija 24 dne 19 . dubna 2015
V rozhovoru pro německý portál Deutsche Wirtschafts Nachrichten ze dne 19. ledna 2015 Lysycja pro změnu uvedla: „Prapor Azov je ve skutečnosti radikálně extrémistickou pravicovou organizací. V občanské válce páchali příslušníci Azovu četná zvěrstva. Lze bez nadsázky říct, že jsou stejně krutí jako Islámský stát. Svá zvěrstva natáčejí na video. Nejde o statisticky průměrné Ukrajince. Jsou indoktrinovaní a slouží oligarchům“.
V dubnu 2015 р. Symfonický orchestr v kanadském Torontu po předchozím zaplacení zrušil kontrakt s Valentynou Lysycjou, která zde měla odehrát Druhý klavírní koncert Rachmaninova. Ve zdůvodnění svého rozhodnutí vedení orchestru argumentovalo, že obdrželo spoustu pobouřených reakcí na síťově aktivity Lysyci, což s ohledem na vzniklou situaci její vystoupení znemožnilo. Zejména uvedlo, že na svém twitterovém profilu se Lysycja mnohokrát velmi urážlivým způsobem vyjadřuje k současné ukrajinské vládě a k ukrajinskému národu.
Zanedlouho se přidala i nizozemská letecká společnost KLM, která se v srpnu 2015 rozhodla odstranit nahrávky Lysyci ze zábavného programu pro cestující. Důvodem bylo oznámení (oficiální stížnost) o její podpoře ruských teroristů podané iniciativní skupinou, která protestuje proti umělcům podporujícím Vladimira Putina. KLM následně síťové aktivity Lysyci sama prověřila a dospěla ke shodnému závěru.
Podobné zkušenosti však neprodělala jen Lysycja, ale i řada dalších umělců, kteří podpořili Putinovu agresi.
Valerij Gergijev
Děnis Macujev
Na den 13. listopadu 2017 byl oznámen koncert Za jednotu v Katedrále Petra a Pavla ve Washingtonu, který pořádalo ruské velvyslanectví. Hlavními interprety měli být ruský dirigent Valerij Gergijev a klavírista Děnis Macujev. Oba v roce 2014 podepsali skupinový dopis kulturních pracovníků na podporu postoje Vladimira Putina vůči Ukrajině a Krymu adresovaný ruské veřejnosti. Dopis říká: „ V době, kdy se rozhoduje o osudech Krymu a našich krajanů, nemohou ruské kulturní osobnosti zůstat stranou a jen lhostejně přihlížet s chladným srdcem. Naše společné dějiny a společné kořeny, naše kultura a její duchovní zdroje, naše základní hodnoty a jazyk nás spojily navždy. Chceme, aby pospolitost našich národů a našich kultur měla pevnou budoucnost. Právě proto vyjadřujeme důraznou podporu postojům Vladimira Putina ve věci Ukrajiny a Krymu“. Krátce po zveřejnění tohoto dopisu Gergijev poskytl několik rozhovorů, v nichž mj. tvrdil, že se na Ukrajině k moci dostali fašisté a že se v Kyjevě nesmí hrát ruská hudba. Ve Washingtonu a Bostonu aktivisté zahájili protestní akce proti tomuto koncertu. Diane Francis k tomu 8. září 2017 na webu americké Atlantické rady napsala: „Tento koncert není o umění, ale o propagandě. Koncert Za jednotu uráží Ukrajince a ohrožuje americké hodnoty“. Dosáhnout zrušení koncertu se tehdy sice nepodařilo, nicméně Gergijev ve Washingtonu v odpovědi na dotaz redaktora Hlasu Ameriky svůj podpis zapřel a prohlásil: „Ne, nikdy jsem to nepodepsal“.
Protest proti vystoupení Gergijeva a Macujeva v New Yorku
Podobné protestní akce se konaly v New Yorku a Bostonu také před avizovanými koncerty Macujeva v říjnu 2016 (v New Yorku hrál v Carnegie Hallu). Aktivisté prohlásili, že chtějí usilovat o to, aby americké koncertní organizace posoudili etičnost další spolupráce s ruskými umělci, kteří „podporují agresivní a represivní režim Vladimira Putina“. Podle účastníků akce několik diváků, kteří na koncert původně přišli, si jeho návštěvu rozmyslelo.
Pavlo Hintov
K mnoha protestním akcím v USA dal podnět klavírista ukrajinského původu Pavlo Hintov, který vystudoval Vysokou hudební školu v Moskvě. Podle jeho názoru „existují lidé zastávající postoj, že umění je mimo politiku, že by umělec neměl do ničeho zasahovat a něco k tomu říkat. Měl by zůstat doma a věnovat se hudbě. Mně tento postoj přijde zcela amorální, protože tu nejde jen o nějakou abstraktní politiku. Já politice vůbec nerozumím a nezajímá mě. Jde tu o křivdy a zločiny, o válku a zabíjení lidí. Myslím, že na tyto věci umělec reagovat prostě musí a nemůže zůstat stranou. Umění je přece zrcadlem lidského života. Když se v životě dějí podobné věci, ale umění zůstane tohoto zrcadlení ušetřeno a funguje prostě jako nějaká hudba v pozadí, jako zábavní médium, pak už to není umění, ale čertví co. Jsem přesvědčen, že každý umělec má poslání silně reagovat na tak hrozné věci, když k nim dochází“.
Svůj dojem z vlastní protestní akce proti koncertu Marijinského orchestru 27. ledna 2015 pod Gergijevovou taktovkou Hintov na své facebookové stránce popisuje takto: „Dnes se stalo něco výjimečně odporného. A sice to, že jsem měl příležitost popovídat s členy z Marijinského orchestru. Jedna pohledná slečna s houslemi, když šla kolem mne, pohlédla mi do očí, příjemně se usmála a řekla: „K_rva, kdy už konečně všichni vychcípáte!“. Jiní říkali: „Běžte makat!“, „Táhněte do své Chochlandie!“. Jeden dokonce vykřikl: „Nepotrvá dlouho, až Aljaška bude také naše!“. Jeden hudebník chtěl diskutovat, řekli jsme mu, že neprotestujeme proti orchestru, ale jen proti Gergijevovi, jeho kamarád ho však odtáhl stranou se slovy: „Proč s nimi vůbec mluvíš? Jsou to umanutí cvoci“. Další skupinka hudebníků s nástroji nás hlasitě probírala a smála se. Řekl jsem jim: „Že se smějete? Víte náhodou, kolik lidí už zemřelo?“ Jeden z nich se smíchem odpověděl: „A v Africe vůbec denně umírají tisíce lidí, nu a co?“ To jsou hudebníci. Mladí lidé, kteří vystudovali hudební akademii nebo dokonce ještě studují. Jsou to ti, kteří dnes hráli na pódiu Carnegie Hallu. Je to tmářství, hrůza a šílenství“.
Protest proti koncertu pod taktovkou Gergijeva v Londýně
Kromě Gergijeva a Macujeva se protestovalo také proti vystoupením houslisty a dirigenta Vladimira Spivakova.
Zatímco snahy o zrušení vstoupení odiózních klasických hudebníků podporujících ruský režim v agresivní politice vůči Ukrajině nebyly mimo Rusko většinou úspěšně, o něco lépe se to dařilo u jiných uměleckých žánrů. 27. března 2018 běloruská redakce InformNapalmu informovala, že na 28. březen se v činoherním divadle v běloruské Hrodně plánuje koncert písničkáře Aljaxandra Něžavce, nadšeného obhájce a propagátora „rusského miru“, podporovatele okupace ukrajinského území Ruskou federací a napomahače ozbrojenců z nezákonných formací. Článek uváděl kontakty na vedení divadla a na příslušné státní úřady, které mohly situaci ovlivnit. Protesty občanských aktivistů dosáhly svého: den na to bylo oznámeno, že se koncert ruší.
Na Ukrajině podobné věci ostatně již nějakou dobu podléhají státní regulaci. Na základě zákona „O změně některých zákonů Ukrajiny o ochraně informačního televizního a rozhlasového prostoru Ukrajiny“ vede ukrajinské Ministerstvo kultury seznam osob ohrožujících národní bezpečnost. Na této černé listině figuruje 83 převážně ruských kulturních osobností, které z důvodu svých politických postojů a názorů na Revoluci důstojnosti 2013–2014 mají zákaz vstupu na Ukrajinu.
Vrátíme-li se zpět k Valentyně Lysycje, již zmíněný Pavlo Hintov se k její činnosti vyjadřuje takto: „Asi těžko bych mohl říct, že Valentyna Lysycja má nějaký postoj. V tom všem, co píše, najdeme věci vyloženě antihumánní, najdeme výsměch Ukrajině, její kultuře a jazyku. Tohle nepovažuji za postoj, ale za jakýsi klinický případ. Člověk se narodil na Ukrajině, pak dost dlouho žil v USA a najednou píše s takovou nenávistí. Nechci s ní polemizovat. Nejde tu o žádnou opozici. Nemám, co bych jí řekl“.
Co naplat, ruská propaganda již zpřelámala životy a mozky mnoha lidem. Zatímco však někteří na její volání slyší, protože jí upřímně věří a tvrzení ruských propagandistů prostě zapadají do jejich ideálů a vidění světa, jiní podobné „klinické případy“ zcela vědomě zneužívají jako zbraň v hybridní informační válce v zájmu Kremlu. I když si to pořadatelé festivalu Dvořákova Praha jen stěží uvědomují, ruská propaganda a její čeští příznivci si nenechají ujít příležitost z vystoupení klavíristky vytěžit co nejvíc. A ona sama pak s velkou pravděpodobností bude o přestávkách mezi zkouškami vyprávět novinářům (zájemců se najde jistě dost, Parlamentními listy počínaje a Halo novinami konče), že na Ukrajině je fašismus, o krutých banderovcích z Pravého sektoru, kteří ukřižovávají malé chlapce, a o hrdinném lidu Donbasu bojujícím o přežití.
Ze shora uvedeného lze jen těžko vyvodit jiný závěr než dát za pravdu Diane Francisové: nejde tu o umění, ale o propagandu. A navážeme-li opět jejími slovy, vystoupení Valentyny Lysyci v Praze by se konat nemělo. Byla by to facka jak početné ukrajinské komunitě v České republice, tak všem, kdo doplatil na ruskou agresi.
Aktivním občanům, kteří si nepřejí, aby Valentina Lycysja vystoupila na festivalu Dvořákova Praha v září 2018, navrhujeme, aby zaslali příslušný podnět pořadatelům festivalu, jejichž kontakty dále uvádíme, nebo podepsali petici s obdobným obsahem.
A ještě třešnička na závěr: česká redakce InformNapalmu se dozvěděla, že několik hudebníků, mezi nimiž jsou i bývalí spolužáci Valentyny Lysyci a kteří si zatím nepřejí být jmenováni, přišlo s nápadem: kdyby vystoupení Lysyci nakonec zrušeno nebylo, uspořádat ve stejném čase alternativní protestní koncert na podporu Ukrajiny. Při příležitosti koncertu by se návštěvníci mohli seznámit s informačními podklady prezentujícími fakta a důkazy ruské agrese proti Ukrajině, Gruzii a Sýrii. Pracovní název akce: HON NA LIŠKU („lysycja“ se z ukrajinštiny překládá jako „liška“ – pozn. red.).
Kontakty pro zasílání podnětů:
Tento příspěvek připravil k publikaci redaktor české služby mezinárodní komunity InformNapalm Svatoslav Ščyhol.
Úvodní foto: „Předseda vlády DLR“ Alexandr Zacharčenko a Valentyna Lysycja na koncertě v Doněcku. © Igor Maslov, RIA Novosti
V případě převzetí nebo použití tohoto příspěvku je nutno uvést funkční odkaz na zdroj.
(Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0)
Read the latest book “Donbas in Flames. Guide to the Conflict Zone” published by Prometheus Center. This guide will be useful to journalists, researchers, war experts, diplomats and general readers seeking information on the war in Donbas.
Aktuální hlášení skupiny INFORM NAPALM