21. října se v tiskové kanceláři Ukrajinského krizového mediálního centra konal kulatý stůl na téma „Steinmeierova formule a Minský protokol: možnosti řešení konfliktu na Donbasu“. Přinášíme hlavní myšlenky a doporučení, která přednesli jeho účastníci, a kompletní video z přenosu této debaty.

Hlavní myšlenky z kulatého stolu

Jaká rizika nese tzv. Steinmeierova formule a Minský protokol, jaké je výhledové řešení konfliktu na Donbasu, co je k tomu potřeba co by Ukrajina dělat neměla? Zástupci občanské společnosti a parlamentních klubů vyslovili svá varování a doporučení pro vládu v rámci kulatého stolu v Ukrajinském krizovém mediálním centru.

Zazněly zejména tyto:

1. Řešit komunikační problém mezi vládou a ukrajinskou společností a mezi vládou a mezinárodním společenstvím;
2. Otázky Krymu a Donbasu posuzovat jen v rámci jediného balíčku;
3. Přezkoumat potřebu naplnění Minského protokolu, hledat alternativy pro Minsk 2;
4. Vyhýbat se používání termínu „Minské dohody“, protože zkresluje právní podstatu dokumentu podepsaného v Minsku;
5. Nedoufat v rychlé dosažení míru, posilovat obranyschopnost země, zvyšovat výdaje na obranu;
6. Určit, jak bude vypadat přechodné období pro reintegraci ukrajinského území;
7. Odstupňovat odpovědnost pro občany, kteří nějakým způsobem spolupracovali s okupačními úřady, podle závažnosti jejich zavinění;
8. Zřídit koordinační centrum pro hybridní válku;
9. Zahájit širokou debatu o strategii rozvoje země;
10. Podporovat dialog mezi vládou a občanskou společností.

Poslanec za vládní stranu Služebník lidu Oleksandr Kačura uved, že návrhy, které zazněly v rámci kulatého stolu, budou projednány na zasedání poslaneckého klubu.

Dále jsme pro vás sesumírovali hlavní myšlenky účastníků debaty.

Oleksandr Kačura, poslanec Nejvyšší rady Ukrajiny za stranu Služebník lidu:

– Rádi bychom ujistili veřejnost, že se žádná kapitulace nekoná. Prezident a naše politická strana jedná ve výlučném zájmu ukrajinského lidu. Jsme s vámi na stejné lodi. Soustřeďme se na jednotě, abychom společně vytvořili silné postavení.

– V poslední době vláda čelí tvrdé kritice, ale žádné náhradní řešení se nenavrhuje. Rádi bychom slyšeli návrhy a vyvodili závěry, které by mohly být v budoucnu uplatněny ze strany prezidentské kanceláře a parlamentního klubu.

– Nebudeme schvalovat zákon [o Donbasu], aniž bychom ho prodiskutovali s veřejností, ten vznikne v ukrajinském parlamentu v dialogu s ukrajinským lidem.

Iryna Heraščenková, poslankyně Nejvyšší rady Ukrajiny, spolupředsedkyně poslaneckého klubu strany Evropská solidarita:

– Dříve se jakékoli nápady posuzovaly v jednom bloku s klíčovou bezpečnostní složkou, kam patří dodržování klidu zbraní, stažení ruské armády a techniky a otázka hranic. V této souvislosti vzbuzuje velké rozpaky, že v současnosti vidíme jednání jen o politickém bloku s tím, že by to zavazovalo pouze Ukrajinu a zbavovalo Rusko jakékoli zodpovědnosti, protože bezpečnostní složka není předmětem jednání.

Před jednáním Putin vždy vyvolával eskalaci na frontě, aby navýšil sázky a mohl diktovat své podmínky. Podpis tzv. Steinmeierovy formule krátce před jednáním v normandském formátu je nové Debalceve, tentokrát ovšem pro současného prezidenta, protože to výrazně oslabuje postavení Ukrajiny a zvyšuje sázky.

– S Putinem se domluvit nedá, proto je důležité nenahrávat Rusku a postupovat s ohledem na ochranu ukrajinské svrchovanosti a územní integrity, aniž bychom snižovali laťku požadavků kladených na Rusko.

– Je důležité, aby zástupci ukrajinského státu vystupovali jednotně.

– Nejvyšší rada má být do tohoto procesu zapojena. Prostorem pro spolupráci by mohla být Dočasná zvláštní komise pro reintegraci, která již zahajuje činnost.

Inna Sovsunová, poslankyně Nejvyšší rady Ukrajiny za stranu Hlas:

– Abychom pochopili, jak tento konflikt vyřešit, musíme si uvědomovat, proč Putin Ukrajinu napadl. Jediným důvodem ruské agrese je demokratizace Ukrajiny. Právě z toho má Rusko největší strach. Putinovým cílem je, aby žádný demokratický samostatný ukrajinský stát neexistoval. Pouštět se do vyjednávání s Putinem, aniž bychom chápali příčinu této agrese a měli jistotu, že mezinárodní partneři ukrajinskému stanovisku rozumí a podporují ho, je extrémně nebezpečné.

– Ukrajina potřebuje aktivněji dávat najevo svou subjektivitu a vysvětlovat světu, co způsobilo ruskou agresi, že je Rusko nepřítelem demokracie v celém světě, a vybudovat síť na podporu Ukrajiny na mezinárodní úrovni, která by stavěla na společných hodnotách. Zatím není jasné, jak bude budování této sítě probíhat. Ve vládním plánu opatření pro Ministerstvo zahraničí chybí označení odporu vůči ruské agresi jako cíle.

Roman Bezsmertnyj, exzástupce Ukrajiny u Třístranné kontaktní skupiny v Minsku:

– Musíme opustit pomyšlení, že mír nastane co nevidět. Na pořadu dne je nejen vznik nových mezinárodních konfliktů, ale možná také globálního konfliktu s použitím moderních zbraní. Potřebujeme rozvíjet obranný průmysl a reformovat stát s ohledem na nové výzvy, abychom se byli připraveni bránit a stali se součástí globální bezpečnosti. Výdaje na obranu nejenže nesmíme snižovat, ale naopak je musíme zvyšovat.

– Zahraniční politika má být zaměřena na vytvoření určitého bloku za účelem brzdění postupu ruské agrese, jak ozbrojené, tak informační, do Střední Evropy a do Evropy celkově. To vyžaduje iniciativy, které by se tykaly budování bezpečnostního systému zemí Mezimoří. To by subjektizovalo Ukrajinu jak na kontinentu, tak celosvětově.

– Potřebujeme zintenzivnit postup v Paříži a Berlíně, ale nikoli působením ministra zahraničí. Musí jít o osobu speciálně zmocněnou prezidentem k tomuto vyjednávání, aby s ohledem na současnou situaci navrhla nový model, nový obsah pro dialog. „Steinmeierova formule“ už je z kola venku, hrát tuto ohranou desku dál už nemá žádný smysl.

Andrij Jusov, zástupce Hnutí na odpor kapitulaci:

– Více než polovina Ukrajinců je proti zvláštnímu postavení tzv. „některých části Doněcké a Luhanské oblasti“, amnestii ozbrojenců a federalizaci. Protestní akce začaly proto, že ze strany nové vlády začaly zaznívat vzkazy jako „zastavit válku“, „ke kapitulaci již došlo“ apod., takže aktivní část společnosti pocítila ohrožení státu a národních zájmů. Nejde o žádnou „technologii“, ale o přirozenou reakci veřejnosti. Kapitulantská rétorika musí skončit a měla by se začít zdůrazňovat priorita bezpečnostního bloku, aby ukrajinská společnost jasně slyšela, že nejdříve se má zajistit kontrola nad ukrajinsko-ruskou hranicí, až potom veškeré ostatní procesy. Grády napětí by pak klesly.

– Je nutno synchronizovat stanovisko vlády, dnes není jednotné. Během jediného týdne můžeme od různých zástupců Služebníka lidu nebo prezidenského týmu slyšet prohlášení různého obsahu a zabarvení. I to podněcuje protestní nálady.

– Je důležité, aby se parlamentní Dočasná speciální komise stala prostorem k diskuzi mezi vládnoucí stranou, opozičními stranami, expertním prostředím a veřejností. Existence tohoto prostoru by byla gestem dobré vůle ze strany prezidentské kanceláře.

– Náš požadavek na odstoupení vedoucího prezidentské kanceláře stále trvá, protože tento svými veřejnými prohlášeními pokaždé pobuřuje společnost a podtrhává prezidenta.

Andrij Senčenko, předseda občanského sdružení Moc práva:

– Dříve jsme byli přesvědčováni, že máme na výběr mezi Minskými dohodami a „válkou až do posledního vojáka“. Dnes se říká, že je to buď tzv. Steinmeierova formule, nebo „plot kolem Donbasu“. Ale ještě jsme přece nevyužili všechny možnosti v rámci Budapešťského memoranda.

– Otázku Donbasu a Krymu nelze od sebe oddělovat;

– Musíme odstupňovat odpovědnost vůči zákonu pro lidi, kteří pobývají na okupovaném území, podle závažnosti spáchané trestné činnosti. Lidé, kteří nic nezavinili, tím dostanou jasně na vědomí, že nejsou pro nás nepřáteli, což by zbořilo ten „plot“ nepochopení a nenávisti, který staví Rusko kolem Krymu a Donbasu. Podobné návrhy již existují, nicméně ani minulá, ani nová vláda se touto věcí nezabývala.

– Volby v tzv. „některých částech Doněcké a Luhanské oblasti“ by se měly konat teprve po uplynutí přechodného období, kdy proběhne návrat k životu v míru. Toto přechodné období může trvat 3 až 5 let. Na celé přechodné období musí ukrajinská vláda převzít plnou odpovědnost za obnovení normálního poklidného života.

Oleksandr Danyljuk, vedoucí Centra obranných reforem:

– Obrovským problémem je používání termínu „Minské dohody“. Žádné Minské dohody jako mezinárodní smlouva neexistují, existuje jen protokol Třístranné kontaktní skupiny. Což znamená, že Minsk 1, Minsk 2 ani Minsk 3 nejsou závazné, je to jen cár papíru, na němž chybí dokonce i podpisy zástupců Francie a Německa. Ukrajina se dostala do pasti: i kdyby splnila vše, co jí Minsk ukládá, Rusko stejně nemusí vůbec nic.

Minský formát se vyčerpal. Tento proces byl už od počátku zapotřebí jen k tomu, abychom zajistili stabilitu na linii střetu a dosáhli příměří. To se však nestalo, zatímco Rusko své požadavky stále stupňovalo. Co se snaží z tohoto formátu vytěžit Rusko a bohužel také Německo a Francie, je umožnit zrušení protiruských sankcí.

– Neměli bychom mluvit o tom, jak donutit Rusy k odchodu z Donbasu: i kdybychom přistoupili na federalizaci, oni odsud neodejdou. Dnes je hlavním úkolem myslet na to, co máme dělat, aby protiruské sankce nebyly zrušeny, ale naopak zesíleny. K tomu bychom měli sami jít příkladem a netolerovat u sebe žádné kšefty s Ruskem. A také mluvit o tom, že Rusko porušilo své mezinárodní závazky v rámci Budapešťského memoranda, a hledat nový vyjednávací formát.

– Tato válka je hybridní a má mnoho dimenzí, proto musíme dobře nastavit spolupráci mezi všemi státními strukturami, abychom dokázali těmto výzvám čelit. Tato platforma má zahrnovat nejen zástupce vlády, ale i dalších skupin, které stavějí na postojích obrany samostatnosti státu. Neměli bychom hledat nepřátele uvnitř státu, ale soustředit se na budování naší odolnosti.

Alja Šandrová, šéfredaktorka EuromaidanPress:

– Při hledání způsobu, jak vyřešit konfliktu na Donbasu, musíme chápat, co chce náš nepřítel. Je to federalizace Ukrajiny a zakotvení zvláštního postavení Donbasu. Je to ruský cíl pro toto jednání, i z toho neustoupí. Mohli bychom připomenout osud Minsku 1 a Porošenkova mírového plánu: vše také začínalo vírou Petra Porošenka, že brzký mír je možný.

– Minsk 2 se podstatně liší od Minsku 1, který zejména počítal s tím, že jako první krok bude nastolena bezpečná zóna na ukrajinsko-ruských hranicích. Už obsahuje ujednání, která jsou pro Ukrajinu kapitulační. Říká-li prezident Zelenskyj, že žádné červené linie nepřekročíme a že se kapitulace nekoná, rozumějme tomu tak, že to odporuje Minsku 2. Neexistuje žádný způsob, jak naplnit Minsk 2 a zároveň nekapitulovat, protože je tu již vyznačeno, že Ukrajina získá kontrolu nad hranicemi až po volbách, že se v ukrajinské ústavě zakotví zvláštní postavení Donbasu, které by mělo být odsouhlaseno se zástupci „lidových republik“, a že o tomto zvláštním postavení bude schválena trvalá legislativa.

– Sledujeme-li evoluci plánů řešení konfliktu na Donbasu, je zřejmé, že právě v tom spočíval cíl Ruska, jehož dosáhlo vojenskou ofenzivou a vydíráním evropských lídrů hrozbou totální války v Evropě. Minsk 2 je tedy pro Ukrajinu pastí, splnit ho bez kapitulace nelze. Což znamená, že skutečným problémem pro Ukrajinu není Steinmeierova formule, ale Minský protokol.

– Ukrajina může pokračovat v imitaci naplňování Minského protokolu, což se právě dělo posledních 5 let, v naději, že sankce vázané na tento nezávazný dokument nebudou zrušeny. Nebo můžeme hledat cestu, jak sankce spojit se samotnou ruskou agresí.

Jurij Hudymenko, zástupce strany Demokratická sekyra, spolupořadatel Hnutí na odpor kapitulaci.

– Hlavní, co požadujeme po vládě, je specifikovat, kde vidí Ukrajinu do budoucna, zda má být v NATO, v EU nebo má kamarádit s Ruskem. Potřebujeme strategii.

– Je třeba komunikovat veřejnosti myšlenku, že Ukrajina bude válčit s Ruskem ještě dlouho. Kreml má za cíl navrátit Ukrajinu pod svou plnou kontrolu, a kráčí k němu různými cestami. A dnes je svému cíli blíž než my tomu, abychom se zbavili rizika znovu spadnout do Ruské říše.

Kompletní nahrávka debaty v Ukraine Crisis Media Center:

Nahrávka s překladem do angličtiny od Ukraine Crisis Media Center:

Čtěte další zajímavé novinky od InformNapalmu

• Jak uspořádat volby po válce: německé zkušenosti, alternativa k „Steinmeierově formuli“
• 87. „humanitární“ konvoj RF nelegálně přejel hranice a dopravil náklad na okupovaný Donbas. Proč není žádná reakce od Ministerstva zahraničí Ukrajiny?
• Kdo nad kým vyzraje: proč Zelenskyj naděluje Putinovi k narozeninám stažení ukrajinské armády
• „Donbaský uzel“: proč tajemník Rady pro bezpečnost a obranu Ukrajiny odstoupil krátce před „vzájemným“ stahováním armád
• Dobrovolníci a známí občanští aktivisté se obrátili na prezidenta Ukrajiny s požadavky
• V Helsinkách se konala prezentace knihy „Putinin trollit“ o informační válce Kremlu (rusky)
• Ministerstvo obrany RF vypsalo výběrové řízení na detekci úniků dokumentů na internet v hodnotě 3.800.000 USD
• Odhaleny osobní údaje výsadkáře a průzkumníka ze 108. výsadkové útočné brigády, který se zúčastnil záboru Krymu

Šíření nebo převzetí s odkazem na zdroj je vítáno! (Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0). Přihlaste se k odběru novinek na stránce InformNapalm Česko na Facebooku a nechte se pohotově informovat o nových příspěvcích v češtině.

Podpořte InformNapalm sdílením nebo příspěvkem na provoz webu a rozvoj projektu.

Překlad: Svatoslav Ščyhol