Toto vyšetřování zpracovala Rada pro hospodářskou bezpečnost Ukrajiny ve spolupráci s mezinárodní zpravodajskou komunitou InformNapalm.

Úvodem

Seznamte se, je to Berenn Alinaviová. Má vlastní živnost ve španělské Barceloně, šije večerní a svatební šaty a vyrábí ozdoby s kamínky Swarovski.

A zde je ve svatebních šatech Iryna Sološenková z Lebedyna v Sumské oblasti. S Mychajlem se vzali v roce 2019. A v roce 2020 se manželům narodil syn Jefrem.

Život rodiny Sološenkových se nedávno náhle přetrhl, 12. března 2022 ruský tank z těsné blízkosti rozstřílel automobil, v němž cestovali.

K tomu však nemuselo dojít, nebýt zejména toho, že některé zahraniční společnosti pomáhaly RF vyrábět zbraně v rozporu se sankcemi uvalenými ještě v roce 2014.

Jednu z těchto společností, které stále pracují pro ruský vojenský průmysl, řídí manžel už zmíněné Berenn Roger Alinavi. I přes sankce jím řízená švýcarská společnost CODERE stále dodávala vybavení pro ruskou továrnu Elektromašina, která vyrábí součástky pro ruské tanky a podléhá sankcím.

Podobná společnost bohužel není jediná. Desítky švýcarských, italských či německých firem sjednávají transakce s ruskými obrannými podniky přes fiktivní firmy, čímž obcházejí sankce. A to vše jen proto, aby si vydělaly miliardy dolarů, zatímco nevinní Ukrajinci umírají kvůli ruským raketám a tankům.

Kdo a komu dodává vybavení

Továrna Elektromašina, s níž Alinavi spolupracuje, se nachází v ruském Čeljabinsku a je součástí korporace Uralvagonzavod. Posledně jmenovaná je dceřinou společností obří ruské státní korporace Rostěch, která podniká v průmyslu pro civilní a vojenské účely.

V současné době je Uralvagonzavod jediným výrobcem tanků v RF. Elektromašina vyrábí do těchto tanků součástky.

V roce 2014, kdy RF začala proti Ukrajině válku, dostal se Uralvagonzavod stejně jako mnoho dalších společností na sankční listinu EU. Zahraniční společnosti musely opustit společné projekty a přerušit se sankcionovanými podniky veškeré vztahy. Mnoho zahraničních společnosti to však dodnes neučinilo.

Proto již v roce 2016 si Elektromašina nakoupila nové vybavení, a sice linku na tepelné zpracování od švýcarské společnosti CODERE SA. Nákup proběhl za 155,5 mil. rublů přes zprostředkovatelskou firmu Galika-CTS.

Na první pohled by se mohlo zdát, že švýcarská společnost nemusela vědět, komu toto vybavení dodává. Smlouvu totiž údajně neuzavřela s ruským obranným podnikem, ale s jinou firmou.

Tak tomu ovšem nebylo, švýcarská CODERE věděla vše. Spolupráci s Elektromašinou avizovali již v roce 2013 a dokonce uspořádali společnou konferenci za účasti zástupců Státní dumy RF, Ministerstva průmyslu a obchodu, OPK „Oboronprom“, velvyslanectví a švýcarské podnikatelské obce.

Kromě CODERE spolupracuje s ruským vojenským průmyslem ještě mnoho dalších firem. Jednou z nich je švýcarská GF Machining Solutions.

V roce 2018 získala AO „Konstruktorskoje bjuro priborostrojenija“ v Tule od švýcarské společnosti GB Machining Solutions vybavení v hodnotě přes 722 mil. rublů. Zejména ruská společnost zakoupila 23 frézek MIKRON HРM 600HD, 12 frézek MIKRON HEM 500U, 1 hloubicí stroj AgieCharmilles FORM 20 a frézku MIKRON HРM 1150U.

Předmětná ruská společnost navrhuje zbraně. Jejím dílem je zejména protiletadlový raketový a dělový komplet Pancir, který Rusko nasazuje ve válce proti Ukrajině. Také vyvíjí vysoce přesné zbraňové systémy třídy země-země, země-vzduch, vzduch-země, jakož i granátomety, odstřelovačské pušky, lehké a těžké samopaly, pistole a revolvery.

V roce 2017 pak OAO „Iževskij mechaničeskij zavod“ v Udmurtsku získala od švýcarské GF Machining Solutions elektroerozivní drátovou řezačku Agiecharmilles CUT 20 P za 169.648 eur.

Toto vybavení také pomohlo posílit ruskou útočnou armádu, továrna Ižmech totiž vyrábí 86 % veškerých palných zbraní v RF, zejména pistole Makarov a Yarygin. Mimochodem právě tyto zbraně byly nalezeny v obci Dymer, Vyšhorodský okres, Kyjevská oblast, po odchodu ruských vojáků. Obyvatelé tohoto městyse strávili 35 dní v ruské okupaci; nezvěstné místní obyvatele, které ruští vojáci utýrali, dodnes hledají příbuzní po lesích.

V roce 2018 největší výrobce leteckých motorů v RF PAO „ODK-UMPO“ v baškirské Ufě také získal univerzální nástrojovou brusku WALTER HELITRONIC MINI POWER za více než 81 mil. rublů od německého Walteru.

Mimochodem v roce 2018 začala ODK-UMPO vyvíjet motor pro stíhačky SU-57. A již v květnu 2022 se ruští propagandisté vychloubali, že prý zkoušejí stíhačky páté generace Su-57 ve válce proti Ukrajině.

S Ruskem spolupracuje také švýcarský výrobce Fritz Studer AG. V roce 2018 dodala tato společnost největšímu výrobci leteckých a kosmických motorů v RF PAO „Kuzněcov“ v Samaře dvě univerzální válcové brusky Studer S21 cnc v hodnotě přes 316 mil. rublů.

Na objednávku Ministerstva obrany RF vyrábí Kuzněcov motory pro strategické bombardéry Tu-160 Bělyj lebeď, hloubkově zmodernizované Tu-160M, Tu-95MS a dálková letadla Tu-22M3. Veškeré toto letectvo Rusové dnes ve velkém používají ve válce v Ukrajině.

V roce 2019 pak švýcarský výrobce zpracoval zakázku od jediného podniku vyrábějícího rakety k protiletadlovým systémům S-300 a S-400, což je AO MMZ Avangard v Moskvě. Právě tyto zbraně, protiletadlové raketové oddíly S-400 a S-300, nasadila ruská armáda ve směru Charkov v dubnu 2022.

Ruský klient získal od Švýcarů precizní CNC válcovou brusku s funkcí obrábění vnějších a vnitřních závitů v hodnotě přes 382.000 eur.

V tomtéž roce 2019 dorazil na AO „Kalužskij priborostrojitělnyj závod „Tajfun“ soustruh TNA 400 v hodnotě 260.000 eur od německého výrobce Index Traub. Tento podnik vyrábí radarové stanice pro hladinové lodě ruského námořnictva a pobřežní raketové komplety. Vyrábí se tu také pobřežní raketové komplety Bal vybavené protilodními raketami s plochou dráhou letu. Používají se k ostřelování Ukrajiny z Krymu.

Ruská AO „Čepeckij mechaničeskij zavod“ v udmurtském Glazově dostal v témže roce od německého výrobce Blohm Jung GmbH profilovou CNC brusku Planomat HP 412 za více než 41 mil. rublů.

Čepeckij mechaničeskij zavod patří do struktury Rosatomu, jehož zaměstnanci se podíleli na obsazení okupované Záporožské JE. Tomuto podniku také patří jedna z klíčových pozicí v technologickém cyklu výroby jaderného paliva na základě přírodního uranu.

V témže roce dodal italský výrobce Hexagon Metrology S.p.A. ruské AO „Iževskij elektromechaničeskij zavod „KUPOL“ souřadnicový měřicí stroj Micra Hexagon Metrology v hodnotě přes 171.000 eur. Klientem Italů je jeden z největších podniků ruského obranného průmyslu patřící do koncernu Almaz-Antěj. Továrna KUPOL dodává Ministerstvu obrany RF protiletadlové raketomety z rodiny Tor, které Rusové ve velkém používají ve válce proti Ukrajině.

Švýcarský výrobce Sylvac SA pak v roce 2018 prodal Rusům optický systém pro sledování rotačních těles model Scan 52 v hodnotě necelých 3 mil. rublů. Příjemcem je AO „Novosibirskij patronnyj zavod“, který vyrábí náboje pro palné zbraně, zejména ráže 7,62×51.

Tuto ráži mají odstřelovačské pušky Točnosť, jimiž byla v roce 2017 vyzbrojena ruská Národní garda. Jak tvrdí agentura Reuters, v Buče operovala speciální jednotka Rosgvardiji Viťaz. Zmíněná švýcarská společnost tedy k tragédii také přispěla.

Jak společnosti obcházejí sankce

Většina shora uvedených ruských podniků čelí sankcím. Na sankčních listinách je zejména vedena korporace Uralvagonzavod (do níž patří Elektromašina), AO „Konstruktorskoje bjuro priborostrojenija“, Iževskij mechaničeskij zavod (patří do koncernu Kalašnikov), AO „Iževskij elektromechaničeskij zavod „KUPOL“, „Ufimskoje motorostroitělnoje proizvodstvennoje objediněnije“ (ODK-UMPO, jejímž vlastníkem je AO „Objediňonnaja dvigatělestroitělnaja korporacija“), AO „MMZ „Avangard“.

Italské, švýcarské a německé společnosti přesto s ruským vojenským průmyslem stále spolupracují. Nečiní tak samozřejmě přímo, ale přes fiktivní firmu, tedy švýcarskou společnost Galika AG. Prezidentem této společnosti je švýcarský státní občan Lino Derungs, který ovšem od začátku 90. let podniká v Rusku.

K sankcím proti obranným podnikům RF, které uvalily USA a EU kvůli anexi Krymu, se Švýcarsko údajně připojilo.

„Nechceme přece být vnímáni jako země, která někomu stráni. Proto obvykle zavedeme monitorování, abychom se ujistili, že Rusko nebo ruské společnosti nepoužívají Švýcarsko k obcházení sankcí EU a že naopak evropské společnosti či jiné subjekty nepoužívají Švýcarsko k obcházení“, vysvětlil v roce 2018 tehdejší švýcarský velvyslanec v RF Yves Rossier.

Shora jmenovaný letos se zástupci společnosti Galika AG propagoval spolupráci v Permském kraji.

Galika AG prodává vybavení do RF prostřednictvím řady poboček. Jednou z nich je Galika CTS. Až do roku 2020 tuto řídil Jevgenij Georgijevič Polkanov. V letech 2014–15 byl náměstkem ředitele holdingu Stankoprom patřícího do struktury Rostěchu. Začíná tedy být jasné, proč švýcarská společnost spolupracuje s ruským vojenským průmyslem.

Dle údajů z výběrových řízení jen v letech 2016 až 2021 dosáhla hodnota kontraktů, které uzavřela Galika CTS s ruskými klienty, 1,4 mld. rublů. Ve skutečnosti však mohlo jít o částku mnohem vyšší, protože po sankcích uvalených v letech 2014 až 2015 byla většina zakázek pro obranné podniky Rostěchu utajena.

Na fotce: velvyslanec Švýcarska v RF Yves Rossier (vlevo) a zástupce firmy švýcarské Galiky zaměstnanec Rostěchu Jevgenij Polkanov (vpravo)

Můžeme samozřejmě vznést domněnku, že evropští výrobci vybavení nevěděli, komu své produkty dodávají. Ale ne, věděli to.

Např. švýcarský výrobce GF Machining Solutions se v červnu 2014 stal členem rusko-švýcarského kompetenčního centra v oblasti technologií mikroobrábění.

Foto z 18. června 2014, zástupci Stankopromu (Rostěch) u GF Machining Solutions slavnostně střihají pásku při příležitosti zřízení společného centra

Německá Walter Maschinenbau, která dodává stroje v hodnotě 2,37 mil. eur podniku ODK-UMPO na výrobu motorů pro stíhačky SU-57, také ve skutečnosti znala koncového odběratele svých produktů. Je tomu několik důkazů:

Za prvé, tak drahé zařízení musí namontovat, uvést do provozu a servisovat výrobce, jinak by se ze zařízení stala jen hromada železa.

Za druhé podle zpráv na Facebooku v listopadu 2020 servisní manažer Galika AG Ivan Semenskij z Moskvy letěl z letiště Šeremeťjevo v Moskvě do baškirské Ufy. Zde se nachází ODK-UMPO, která drahé stroje objednala. Semenského status o této cestě olajkoval jakýsi Marek Belzak z Polska. Tento muž je ředitelem Walter Maschinenbau pro prodeje v Rusku, Bělorusku a Ukrajině.

Svůj souhlas s dodávkami vybavení udělila i německá Fritz Studer AG. V roce 2015 státní podnik Rosakreditacija prověřoval firmu, která certifikuje vybavení dovážené do RF. Právě tehdy se přišlo na to, že německá společnost pověřila Galika AG prodejem jejích strojů v této zemi. Jedna firma tedy ve Švýcarsku vyrobí stroj, zatímco druhá, která nic nevyrábí, ale jen přeprodává, zastupuje výrobce v RF.

Německá Index Traub pak nejen dodává vybavení Rusům, ale také v roce 2016 zřídila kancelář v ruském Toljatti, Samarská oblast. Toto rozhodnutí společnost vysvětlila „politickou situací“.

„Dnešní politická situace vyžaduje, abychom lokalizovali svou výrobu v Ruské federaci a mohli se tak rovnoprávně s ostatními účastníky trhu podílet na výběrových řízeních státních společností“, prohlásila společnost.

Německá Blohm Jung GmbH na svých webových stránkách přímo prohlašuje, že je součástí UNITED GRINDING Group s vlastními dceřinými společnostmi pro mezinárodní trhy v Indii, Číně, Rusku a USA.

Všechny tyto společnosti pomáhají Rusku vyrábět zbraně používané ve válce proti Ukrajině. Což tyto vědí, nicméně z ruského trhu neodcházejí.

Skandály za účasti Galika AG

Ve Švýcarsku se již dávno ví, že Galika AG má těsné vazby na Rusko. V roce 2019 novináři zjistili, že tato společnost dodávala vybavení pro výrobu samopalů Kalašnikova do Venezuely. Švýcarští úředníci však nad tím přivřeli obě oči.

„V roce 2012 společnost Galika AG z Volketswil ZH dodala stroje na výrobu samopalů AK-103 za několik milionů franků. Továrna v Maracay by se měla spustit koncem roku 2019 a bude vyrábět 25.000 samopalů Kalašnikova ročně.

Na techniku od společnosti Galika AG se zákaz vývozu nevztahuje. Nespadala do skupiny vojenského materiálu a nebyla považována za tzv. zboží dvojího užití. Jde o stroje, které lze použít pro vojenské účely“, psala média.

Vloni pak Galika AG požádala vládní organizaci SEKO o dvě povolení k vývozu do Ruska, šlo o frézku a soustruh švýcarské výroby. Ujišťovala, že budou použity k výrobě součástek do zdravotní techniky.

Švýcarská zpravodajská služba však podezírá, že dokumentace je zfalšovaná a že vybavení je určeno pro vojenský sektor, a sice pro výrobu snímačů neviditelných bombardérů SU-57. Zatím Rusové měli problémy s výrobou součástek pro nové reaktivní stíhačky.

Po zamítavé odpovědi se společnost pokusila dodat tytéž stroje do Ruska ještě jednou. Tentokrát uvedla, že jsou určeny pro hračkářskou společnost vyrábějící balony z folie. A opět dostala červenou.

V březnu 2022, tedy již po začátku války v Ukrajině, informovalo vydání Handelszeitung, že se Galika AG znovu snaží dodávat vybavení do Ruska.

Co po 24. únoru 2022?

Federální daňová služba RF napočítala nejméně 8 společností propojených se švýcarskou Galika AG v Rusku.

Jednou z nich je Galika-met zapsaná v Elektrostali poblíž Moskvy. Podle údajů o státních zakázkách měla tato firma do 1. května 2022 dodat, namontovat a zprovoznit soubor technologického vybavení od švýcarské GF Machining Solutions.

Kontrakt má hodnotu 407 mil. ruských rublů. Odběratelem je Sdružená korporace na výrobu motorů Kuzněcov, která patří do Rostěchu.

Webové stránky GF Machining Solutions informují, že tuto švýcarskou firmu v Rusku zastupuje Galika AG. Švýcarská firma GF Machining Solutions tedy přes svého zástupce Galiku prodala a namontovala vybavení v obranném podniku agresorského státu v květnu 2022.

Předtím, v květnu 2020, Galika-met už dodala do Kuzněcova souřadnicový měřicí stroj. V říjnu téhož roku pak tento vojenský podnik vyrobil první šarži nových motorů pro modernizované strategické bombardéry Tu-160M, které dnes Rusko ve velkém nasazuje proti Ukrajincům.

Podnikání na krvi Ukrajinců

Poté, co Rusko začalo válku proti Ukrajině a anektovalo Krym, Evropská unie 31. července 2014 uvalila embargo na dovoz a vývoz zbraní do Ruska, jakož i zakázala vyvážet do Ruska zboží tzv. dvojího užití a technologie pro vojenské účely, popř. pro koncové ruské vojenské uživatele. EU dále zakázala vyvážet zboží a technologie, které lze použít jak pro vojenské, tak pro civilní účely. EU také vývozcům uložil, aby si obstarali předchozí souhlas příslušných orgánů členských států k vývozu určitých typů energetického vybavení a technologií do Ruska.

Aktivity všech shora popsaných švýcarských, italských a německých společností tedy nejsou ničím jiným než obcházením sankcí EU. Kvůli zisku výměnou za životy Ukrajinců.

Život rodině Sološenkových, kterou rozstřílel ruský tank, už samozřejmě nevrátíme, můžeme však uzavřít ruskému vojenskému průmyslu přístup k západnímu vybavení. Proto by měly příslušné orgány Evropské unie věnovat pozornost činnosti těchto společností, uvalit na ně nové sankce a odstranit mezery v sankční legislativě.

Čtěte také další příspěvky k tématu na InformNapalmu

• Zločinec z Buči ztratil v Ukrajině telefon: „Už vědí, že je znají v celém světě“ (anglicky)
• Shromážděny údaje průzkumníků z 64. samostatné motostřelecké brigády Ozbrojených sil RF, která spáchala válečné zločiny
• Údaje průzkumníků z 64. samostatné motostřelecké brigády Ozbrojených sil RF, která páchala válečné zločiny. Díl 2
• HUMINT: Plukovník ruské Národní gardy řídí okupační síly RF na jihu Ukrajiny
• Cargo 200 jede do Dagestánu: Moskva posílá na ukrajinská jatka potenciální separatisty
• Jak naučit skřety, aby nemluvili jako skřeti: vzácný pohled do zákulisí interní komunikace u Ozbrojených sil RF

Šíření nebo převzetí s odkazem na InformNapalm je vítáno. (Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0). Česká stránka komunity InformNapalm na Facebooku: InformNapalm Česko.

Prosíme čtenáře, aby rozvoj jedinečného dobrovolnického zpravodajského média InformNapalm podpořili svými příspěvky na Patreonu. Zde se dočtete víc o činnosti InformNapalmu v situaci válečné doby (ukrajinsky)

Překlad: Svatoslav Ščyhol