Světová média stále přinášejí dohady ohledně možného místa, kde se vyrábí a skladuje nervově paralytická látka Novičok, která byla použita k útoku na bývalého příslušníka ruské GRU Sergeje Skripala a jeho dceru Juliju v britském Salisbury.

Příznačné je, že autoři všech překvapivých zpráv o místě, kde má v RF sídlit laboratoř na výrobu Novičoku, se odvolávají na nejmenované zdroje u britské rozvědky a tajných služeb. Tato prohlášení médií jsou bezesporu zajímavá a mají právo na život, mezinárodní dobrovolnická komunita InformNapalm se přesto snaží maximálně předkládat důkazy a fakta, máme tedy vlastní domněnky podložené výsledky monitorování OSINT expertů z našeho týmu.

Co víme z médií

5. dubna britský portál The Sun s odkazem na vlastní zdroje uvedl jako možné místo výroby toxické látky Novičok utajenou laboratoř Služby zahraniční rozvědky v moskevské čtvrti Jaseněvo.

Hned vzápětí 6. dubna označil jiný britský portál The Times místo zcela jiné, vojenskou výzkumnou základnu ve veřejnosti nepřístupném městě Šichany v ruské Saratovské oblasti.

Zajímavé bylo pozorovat reakce ruské strany s tím, že nejvíce záchytných bodů pro naše vyšetřování poskytla televize NTV (archiv).

Povšimněme si některých detailů.

• Předseda státní komise pro chemické odzbrojování, plnomocný zástupce prezidenta RF v Přivolžském federálním okruhu Michail Babič pohotově komentuje verzi The Times:
  „Tato laboratoř nebyla součástí záběru naší práce. Všechny základny, kde se skladovaly chemické zbraně, jsou známy, Šichany mezi ně nepatří“.
• Přitakává mu i poslanec Státní dumy za Saratovskou oblast Nikolaj Panov:
  „Šichany jsou municipálním útvarem, který patří právě do Balakovského okresu v Saratovské oblasti, což je můj volební obvod. O vojenských Šichanách se naposledy mluvilo, když Rusko zahájilo postup likvidace chemických zbraní, stalo se to před 20 lety. V mém obvodu se chemické zbraně nikdy neskladovaly“.
• Ruská média přitom odmítají verzi bulvárního The Sun jakoby mezi řečí tak, že ji přímo nepopírají, ale používají metodu tzv. „převodu ručiček“:
  „…Tajná laboratoř se tedy z Jaseněva přestěhovala… do Saratovské oblasti, a sice do Šichan. Zajímavé je, že oba deníky jsou britské a oba se odvolávají na jakési zdroje u anglických tajných služeb. Z toho vyplývá, že buď každé s bulvárních médií pracuje s nějakými různými tajnými službami, nebo britská rozvědka nemá jednotný názor na umístění „ruského Porton Downu“.

Jde o klasický postup ruské propagandy: když jsou takřka chyceni za ruku a rozluštění záhady je na dosah, je třeba zmást stopy různými alternativními verzemi. Jak jsme však pochopili později, ruská strana chce odvést naši pozornost právě od verze číslo jedna. Uvádíme naše domněnky.

Kde a proč máme hledat laboratoř na Novičok: verze InformNapalmu

Verzi The Times jsme vyloučili z řady důvodů, usoudili jsme totiž, že bílý šum kolem této verze v médiích nevznikl náhodou.

• Tuto verzi začali nejvíc aktivně, nejvíc pohotově a s největší jistotou popírat zástupci RF. Jejich reakce byla bleskurychlá, možná plánovaná a koordinovaná se sítí ruských agentů ve Velké Británii.
• Verze s umístěním laboratoře v Šichanách se objevila o něco později než ta první, tento časový odstup však zcela postačil k tomu, aby se komentátoři a ruská média stihli připravit.
• Již v roce 1923 vznikla v katastru Šichan tzv. iljušinská stanice, z níž se časem stal Ústřední vojskový chemický polygon Sovětské armády. Tento objekt už v dobách studené války přitahoval soustředěnou pozornost zahraničních pozorovatelů a západních tajných služeb.
• Vojenská osada Šichany-2, známá také jako Volsk-16, je příliš očekávaným místem na to, aby tu mohla být zřízena tajná laboratoř na výrobu Novičoku. Tato osada zahrnuje 33. Ústřední vědeckovýzkumný testovací ústav Ministerstva obrany Ruska, polygon 33. Ústředního vědeckovýzkumného testovacího ústavu Ministerstva obrany Ruska, 9. záchytný a průzkumný pluk, je základnou pro 1. mobilní brigádu radiační, chemické a biologické ochrany, nechybí tu ani další infrastrukturní objekty: školy, školky atd.

Všechny tyto úvahy samozřejmě sice nevylučují, přesto zpochybňují možnost umístění laboratoře právě v Šichanách. Vývoj toxické látky navíc jen definuje její výrobní cyklus. Není vyloučeno, že v Šichánách mohlo v minulosti skutečně probíhat zpracování příslušné výrobní návodky (pracovního postupu), pro záškodnické a teroristické operace v zahraničí však není vhodné provádět vývoj ve velké laboratoři na výrobu toxických látek v areálu ruského Ministerstva obrany.

Pro záškodnické účely jsou zapotřebí jen velmi malé objemy toxických látek, které se měří na gramy, a místo jejich výroby musí být přísně utajeno. Výrobní návodku přitom lze předat do libovolného podniku, který disponuje požadovanou výrobní základnou. Novičok tak mohl být vyroben na kterémkoli místě v celém Rusku skrytém před cizíma očima a kontrolami, a kde toto místo máme hledat, naznačil bulvární list The Sun. Jen se dopustil jisté zeměpisné nepřesnosti. InformNapalm si řekl, že původní verzi ověří a dodatečně potvrdí nebo vyvrátí.

Služba zahraniční rozvědky a další záchytné body

The Sun tedy jako první přinesl informace o chemické laboratoři v moskevské čtvrti Jaseněvo. Konkrétní lokalizaci tohoto objektu list neuvedl, přesto však zmínil, že by laboratoř měla patřit pod ruskou Službu zahraniční rozvědky. Dobrovolníci z InformNapalmu provedli monitorování map této lokality a dospěli k závěru, že v samotném Jaseněvu žádné takové objekty nejsou. Hned vedle Jaseněva však leží vesnická osada Sosenskoje, kde se v areálu Butovského lesoparku nachází vojenský útvar č. 36606, objekt Služby vojenské rozvědky (souřadnice).

Tento areál budov ruské Služby zahraniční rozvědky má větší rozlohu a je dobře hlídán. Domníváme se, že by se laboratoř na výrobu toxických látek mohla nacházet právě zde. Dle satelitních záběrů areál obsahuje plochu na skladování vykopané zeminy, což umožňuje vyslovit domněnku, že v blízkosti byla zorganizována podzemní stavba, o níž bude dále řeč. Objem vytěžené zeminy je značný. V posledních letech v areálu vojenského útvaru probíhá také výstavba nových objektů: poměrně nedávno zde byla dokončena montáž vodního chladicího systému pro nový větší specializovaný objekt na umístění serverového a síťového zařízení.

Jed pro špiony

Proč by mohla být výroba Novičoku zavedena právě v areálu tohoto objektu Služby vojenské rozvědky? Uvedeme několik argumentů.

• Odkaz na Službu vojenské rozvědky se uvádí v informacích The Sun, který se odvolává na zdroje u britské rozvědky.
• Areál Služby vojenské rozvědky má vysoký stupeň utajení a je chráněn před případnými kontrolami ze strany mezinárodních pozorovatelů.
• Lze se důvodně domnívat, že na objektu byly zřízeny podzemní komunikace, kde není těžké umístit ani minilaboratoř.
• Záškodnictví a teroristické útoky v zahraničí nespadají do kompetencí ruského Ministerstva obrany, ale právě Služby vojenské rozvědky. Cyklus výroby a používání toxické látky je vhodné uzavřít v rámci jedné služby pro zamezení úniku informací.
• Soubor budov Služby vojenské rozvědky je areálem, který byl v sovětských dobách navržen jako ozdravovna ÚV KSSS. Dnes tu ve velkém probíhá změna územního plánu a výstavba, která by mohla souviset se vznikem nových objektů včetně uzavřených laboratoří.
• Velmi důležité je zabalit toxickou látku do obalu, který se hodí pro přeshraniční přepravu a kontroly. Tento nároční technický úkol s vysokým stupněm utajení zvládne pouze Služba vojenské rozvědky, nikoli však ruské Ministerstvo obrany. Je možné, že úkol „zabalení toxické látky“ řeší další technické pracoviště laboratoře. Navíc dopravit toxickou látku na místo použití bez poškození zdraví pachatele je také technicky náročné. Buď musí kurýr mít protijed, nebo byl zneužit bez jeho vědomí. V tomto případě by měly britské tajné služby hledat další tělo s podobnými znaky otravy.
• Lze se důvodně domnívat, že by areál se souborem budov Služby vojenské rozvědky mohl být propojen s Moskevským metrem, což by rozšířilo možnosti tajné přepravy toxické látky, zároveň však vystavilo nebezpečí civilní obyvatelstvo Moskvy. Případný únik toxické látky by mohl způsobit větší počet obětí.

Mimochodem unikátní fotky objektu Služby vojenské rozvědky z roku 2016 můžeme najít na blogu (archiv).

Po přeletu nad objektem ve vrtulníku bloger konstatuje:
„Je to snad nejutajovanější místo v Moskvě: sídlo Služby zahraniční rozvědky. Ze země není vidět, vše je obehnáno neprodyšným plotem a obestřeno neprostupným lesem. Přitom ale má hodně zajímavou architekturu. Služba vojenské rozvědky se šíří a rozrůstá, v areálu probíhá výstavba dvou velkých budov. Nechybí ani parkoviště pro zaměstnance. Ani jsem netušil, že máme tolik rozvědčíků“.

Závěry

Laboratoř na výrobu nervově paralytické látky Novičok se může nacházet v jakémkoli místě Ruska, ze stop ve veřejných zdrojích a z reakce ruských zástupců však můžeme usoudit, že původní verze britského bulvárního listu The Sun má k pravdě nejblíž. Samozřejmě to nemůžeme tvrdit s jistotou s tím, že naše domněnky vycházejí z nepřímých indicií. Cílem tohoto vyšetřování je však položit klíčové otázky, odpovědi se pak možná dozvíme již v nejbližší budoucnosti.

„I pouhé mávnutí křídla motýla na jednom konci světa může způsobit tajfun na konci druhém“ (teorie chaosu).

Tuto analýzu zpracovali Kuzma Tutov a Andrij Lisicyn speciálně pro InformNapalm:
Šíření nebo převzetí s odkazem na zdroj je vítáno!
(Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0)

Klikněte na „Sdílet“ a podělte se s přáteli.
Staňte se fanoušky stránky InformNapalm Česko na Facebooku a nechte se pohotově informovat o nových příspěvcích v češtině.

Překlad: Svatoslav Ščyhol