Útok loďstva Ruské federace na lodě ukrajinského námořnictva, předchozí posílení ruského vojenského potenciálu v oblasti Azovského moře a pravidelné vytváření komplikací pro námořní dopravu v této oblasti je mimo jiné snahou o destabilizaci ukrajinského státu. Praktikované Kremlem po celý rok 2018 mnohohodinové zadržování nákladních plavidel proplouvajících Kerčským průlivem z/do ukrajinských přístavů (Berďansk, Mariupol) poškodilo hospodářskou stabilitu tohoto regionu. Důsledkem částečné hospodářské blokády ukrajinských přístavů byl pokles rentability průmyslových podniků (zejména hutního průmyslu v Mariupolu, který vyváží své výrobky do zemí jako je Vietnam, Jižní Korea či USA). Obrovskou roli na tomto procesu sehrál tzv. krymský most. Jak ukazuje nejnovější vývoj, tato stavba má funkci jakési brány, která se dá snadno uzavřít tak, že se plavební dráha zatarasí dokonce i obyčejnou nákladní lodí. Úplná blokáda Azovského moře, která by mohla nastat jako způsob reakce (vydírání) ze strany Ruska na aktivní postup Ukrajiny na mezinárodní aréně (lobování nových sankcí), by zasadila ránu ekonomice na jihu a východě Ukrajiny. Úpadek zdejšího průmyslu, který je úzce spjat s přístavy a vývozem, by znamenal výrazný nárůst nezaměstnanosti a sociálního napětí.

Není jisté, že se agresivní postup ze strany Ruské federace omezí jen na politický nebo hospodářský nátlak. Zprávy v ruských médiích a informace zveřejněné Ministerstvem obrany Ukrajiny nasvědčují tomu, že Kreml vede intenzivní dezinformační kampaň s úmyslem destabilizovat ukrajinský stát.

Hlavní vzkaz, který šíří ruská média, se týká zavedení válečného stavu na Ukrajině. Toto rozhodnutí má údajně podstatu ryze politickou a jeho cílem je posunout termín prezidentských voleb. Toto narativum se šíří nejen v Rusku a na Ukrajině, ale objevuje se i v médiích vycházejících v zemích Evropské unie, zejména v Polsku (publikace na portálu onet.pl „Dmitrij Medvěděv: volby na Ukrajině ohroženy“).

Šíření této zprávy ruskými médii sleduje cíl snížit důvěru ukrajinských občanů vůči jejich vládě a zvýšit sociální nespokojenost. Kolem této informace vznikají další vzkazy, které míří na prezidenta a účel opatření jeho administrativy. Jeden z narativů vytvořených prokremelskými (ruskými) médii vykládá zavedení válečného stavu jako způsob potrestání neloajálních (podle ruské propagandy) regionů na jihu a východě Ukrajiny.

Vysvětlení zavedení válečného stavu zapadají do kontextu blížících se prezidentských voleb. Podle ruského narativu Petro Porošenko nejenže oddaluje termín voleb, ale také se vědomě snaží, aby se konaly pouze v těch regionech, kde má podporu. Podle kremelských médií jako je např. Komsomolskaja pravda by měl válečný stav ve východních a jižních regionech zajistit Porošenkovi vítězství. Stojí za pozornost, že účelem tohoto typu zpráv by mohlo být podněcování vnitrostátních konfliktů, kdy jsou východ a jih označovány za regiony méně vlastenecké (podle ruské propagandy mající tendenci volit kandidáta s méně protiruskými názory). K volebnímu tématu se přidává další narativum: otázka udělení autokefality ukrajinské církvi. Podle zpráv z ruských médií by měla „prasklina“ v ukrajinském pravoslavném světě v kombinaci s tzv. ukrajinskou provokací v Azovském moři (neboli „Porošenkovou provokací“) vytvořit podmínky ke znovuzvolení úřadujícího prezidenta.

Jistou mírou k legitimizaci podobných narativů přispívají proruští ukrajinští politici. Jeden z předáků proruské opozice Jurij Bojko uvedl, že zavedení válečného stavu na Ukrajině přímo souvisí s Porošenkovými nízkými preferencemi. Tato tvrzení šíří ruská agentura RIA Novosti.

Šíření narativů, které podkopávají dobrou pověst Ukrajiny, Porošenka, vlády nebo Ozbrojených sil Ukrajiny, jednak slouží pro potřeby ruského vnitrostátního informačního trhu, jednak se používá k dosažení „zahraničních“ cílů Kremlu (likvidace pozic Ukrajiny na Západě se současným posílením těch vlastních). Stojí za zmínku, že publikace v ruských médiích čtou Ukrajinci, často citují média ukrajinská (především proruské televize jako je Newsone, Inter nebo 112). Zprávy z ruských médií se šíří na sociálních sítích (zablokovaná, přesto dostupná na Ukrajině VKontaktě). Jistou roli na pronikání ruských zpráv do ukrajinského informačního prostoru mohou odehrávat i kontakty mezi ukrajinskými občany a jejich blízkými, kteří žijí na území Ruské federace. Osoby ponořené do ruského informačního prostoru mohou být zcela nevědomky užitečné pro Kreml.

Tato dezinformační vlna ve spojení s řadou obav Ukrajinců z pravého účelu a důsledků válečného stavu by mohla vážně destabilizovat situaci na jihu a východě země. Největší riziko destabilizace existuje v pohraničních regionech. Zprávy ze dne 27. 11. 2018 potvrzují, že by právě pohraničí mohlo být hlavním cílem destabilizace. Jedním z příkladů je hromadné rozesílání SMS zpráv, které dostávali obyvatelé Sumské oblasti. Tyto zprávy jménem Ministerstva obrany Ukrajiny doporučovaly občanům, aby se co nejdříve dostavili do nejbližších vojenských útvarů. Ministerstvo obrany Ukrajiny v oficiální zprávě obvinilo z této provokace Ruskou federaci.

Podobný případ se stal v Polsku. Podle zprávy Vládního bezpečnostního centra obdrželi Poláci z východních regionů země SMS s výzvou pro muže ve věku 18 až 65 let, aby se povinně dostavili na místní úřady (údajně kvůli událostem na Ukrajině). Vzhledem k tomu, že Ministerstvo obrany Ukrajiny a polské VBC své zprávy zveřejnily s odstupem jedné hodiny, musely být oba útoky vzájemně propojeny. Tato aktivita by mohla být pokusem o testování reakce ukrajinské a polské společnosti. Mohlo jít také o kontrolu reagování zpravodajských služeb obou zemí.

Nejnovější vývoj konfliktu v Azovském moři (k prvnímu vážnějšímu konfliktu v této oblasti došlo v roce 2003) představuje jednu z hran rusko-ukrajinské války v širokém slova smyslu a plně zapadá do kontextu ruských hybridních operací. Blokáda Kerčského průlivu a ukořistění ukrajinských lodí ruskými službami je jednou z pák, které Kreml použil k naplnění svých hlavních cílů. Jedním z nich by mohla být postupná dezintegrace Ukrajiny, k níž přispívají soustavné dezinformace.

Michał Marek speciálně pro InformNapalm.
V případě použití informací je nutno uvést funkční odkaz na zdroj
(Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0)
Klikněte na „Sdílet“ a podělte se s přáteli
Staňte se fanoušky stránky InformNapalm Česko na Facebooku

Překlad: Svatoslav Ščyhol