Dne 5. listopadu portál Novoje Vremja zveřejnil rozhovor s místopředsedou Medžlisu Ilmim Umerovem, v němž zaznělo, že ze 100 % příslušníků SBU a policie na Krymu se vyklubali zrádci, u ostatních ozbrojených sborů byl podíl zrádců podle Umerova o něco nižší.

„Z příslušníků SBU a policie na Krymu se zachovalo jako zrádci 100 %, z vojáků 80 %, u prokuratury 70 %. O čem to vypovídá? Že ideologická práce byla na Ukrajině špatně zorganizována nebo dokonce zcela chyběla“, prohlásil Ilmi Umerov.

Podobné hrátky s čísly však nejsou bezpečné, oficiální statistiky totiž jsou s tímto prohlášením v rozporu. To znamená, že lidé, kteří jsou odsuzováni „podle šatů“, přestože Ukrajinu nezradili, se znovu stávají objekty psychologického a informačního nátlaku.

V reakci na tato prohlášení koordinátor skupiny Informační odboj, poslanec Nejvyšší rady Ukrajiny Dmytro Tymčuk uveřejnil oficiální statistické údaje.

„…Souhlasím s Ilmim Umerovem, že totální zrádcovství v prostředí ukrajinských ozbrojených složek na Krymu se stalo jedním z hlavních činitelů, které Putinovi pomohly poloostrov uloupit.

Zkusme však upřesnit údaje. I kdyby se totiž mezi zrádci našel jediný slušný člověk, nesmíme ho házet do stejného pytle a řadit mezi tlupu kolaborantů. To by nebylo fér.

Před několika měsíci jsem rozeslal poslanecké interpelace vedoucím ozbrojených resortů a požádal je, aby mi poskytli údaje o počtech jejich podřízených vojáků ke dni zahájení okupace Krymu v roce 2014, a také těch, kteří odešli na ukrajinskou pevninu, tzn. zůstali věrni ukrajinské přísaze a nezradili (samozřejmě je na pováženou, zda můžeme považovat za zrádce lidi v uniformách, kteří sice na pevninu neodešli, přesto nenabídli své služby ani okupantům, připusťme si však radikální scénář: kdo odešel, je vlastenec, kdo zůstal na Krymu, je zrádce).

Máme tyto údaje (platí pro vojáky, tzn. ty, kdo složil vojenskou přísahu, pro civilní personál údaje nemám):

SBU

k 1. březnu 2014 u všech jednotek, orgánů a úřadů 1.619 vojáků, z toho 1.235 důstojníků, 384 vojáků z povolání.

na pevninu odešlo 217 vojáků, z toho 210 důstojníků a 7 vojáků z povolání.

Máme tak 86,4 % zrádců (83 % mezi důstojníky).

Ozbrojené síly Ukrajiny

k 1. březnu 2014: 13.468 vojáků (4.637 důstojníků, 8.831 vojínů a poddůstojníků).

na pevninu odešlo 3.991 vojáků (1.649 důstojníků, 2.342 vojínů a poddůstojníků).

celkový index zrádcovství: 70,4 % (64 % mezi důstojníky, tzn. více než třetina, tedy 36 %, zůstala věrná Ukrajině).

K systému Ministerstva vnitra: pro policii údaje nemám, jen pro vojáky, tzv. Vnitřní vojska Ministerstva vnitra, na jejichž základě byla postavena dnešní Národní garda:

Vnitřní vojska Ministerstva vnitra

k 1. březnu 2014: 2.489 vojáků. Na pevninu odešlo 1.398 vojáků.

Procento zrádců: 44 %. (Upřesnění: z toho bylo na Krymu 1.265 vojáků základní služby, kteří z Krymu odešli ve 100% počtu, procento zrádců mezi důstojníky je 86 %).

Státní pohraniční služba (v systému Ministerstva vnitra)

k 1. březnu 2014: 1.869 vojáků (448 důstojníků, 1.421 vojínů a poddůstojníků).

na pevninu odešlo 479 vojáků (226 důstojníků, 253 vojínů a poddůstojníků).

Procento zrádců: 74 % (mezi důstojníky 50 %).

Co toto vše znamená?

Třeba u důstojníků SBU vidíme hodnotu 83 % zrádců. Je to sice šeredně vysoký ukazatel, nicméně to není 100 %. Zároveň to však znamená, že ani po dlouholetém znásilňování této tajné služby za Janukovyče, s ruským vedením a přemírou ruských agentů 17 % důstojníků přesto zůstali věrní ukrajinské přísaze.

„Když mluvíme o spoustě zrádců u různých ukrajinských ozbrojených složek na Krymu a v Sevastopolu, pamatujme i na vlastence a buďme vůči nim spravedliví. Raději nebudu ani zmiňovat, že tito lidé zanechali na Krymu vše, co měli, zůstali beze střechy nad hlavou, a Ukrajina, která je přijala, během 3,5 roku se ani nepostarala o vyřešení jejich nejzákladnějších a nejnaléhavějších sociálních problémů“, zdůraznil Dmytro Tymčuk.

Osobní zkušenosti InformNapalmu a statistiky pro Krym

Komunita InformNapalm se zrodila také na Krymu. Její kostru v první vývojové fázi tvořili dobrovolníci krymského původu. A nápad vést dobrovolnickou průzkumnou činnost se stal samozřejmě důsledkem mj. nedůvěry vůči státním a ozbrojeným složkám nejen krymským, ale i ukrajinským obecně. Dobrovolníci z InformNapalmu se také stali svědky totálního zrádcovství v řadách tajných služeb a ozbrojených sborů. V zájmu spravedlnosti je však nutno uvést, že proti ruskému obsazení Krymu bojovali nejen zástupci krymskotatarského národa. A procento ukrajinských vojáků, kteří Ukrajinu nezradili, nebylo zase tak malé, jak to prezentují ctění zástupci Medžlisu. Mnoho civilistů a vojáků také opustilo své domovy a stalo se rukojmími situace, mnoho krymských rodáků pokračovalo ve službě a boji proti agresorovi již na kontinentálním území Ukrajiny ve válce na Donbasu. Jejich osudy se ztratily ve statistikách, které se někdo snaží dotáhnout na 0, tedy 100 % zrádců, ve skutečnosti však i jediný člověk z tisíce dokáže zvrátit chod dějin.

Archivní video InformNapalmu z 2. března 2014: důstojníci ukrajinského námořnictva neumožnili ruské zvláštní jednotce ukořistit a odvézt zbraně. Toto video obletělo celý svět a bylo odvysíláno spoustou ukrajinských televizí. Na video hostingu YouTube během prvních 24 hodin pak mělo přes 2 mil. zhlédnutí.

Tento příspěvek připravil k publikaci Roman Burko speciálně pro web InformNapalm.

V případě použití informací je nutno uvést odkaz na zdroj
(Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0)

Klikněte na „Sdílet“ a podělte se s přáteli.
Staňte se fanoušky stránky InformNapalm Česko na Facebooku a nechte se pohotově informovat o nových příspěvcích v češtině.

Překlad: Svatoslav Ščyhol