Jak uvádí oficiální web Stálého zastoupení Ukrajiny při OSN, 15. listopadu byla na Třetím výboru Valného shromáždění OSN z podnětu Ukrajiny přijata rezoluce „Situace s lidskými právy v Krymské autonomní republice a Sevastopolu (Ukrajina)“.

Tento dokument podpořilo 73 států, 23 hlasovalo proti a 76 se zdrželo. Spoluautory ukrajinské rezoluce se stalo 41 států zastoupených v OSN.

Oficiální dokumenty OSN poprvé označily Ruskou federaci za okupanta a Krymskou autonomní republiku a město Sevastopol za dočasně okupované území. Rezoluce také potvrzuje územní integritu Ukrajiny a odmítání anexe ukrajinského poloostrova.

Dokument dále vyzývá Rusko, aby umožnilo mezinárodním organizacím na ochranu lidských práv, především Misi OSN pro monitorování dodržování lidských práv na Ukrajině bezproblémový přístup na Krym za účelem zajištění sledování lidskoprávní situace, a žádá Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva, aby nechal zpracovat samostatnou tematickou zprávu o situaci na poloostrově.

Přijatá rezoluce se stala významným diplomatickým a politicko-právním dokumentem, který umožní Ukrajině zajistit ochranu práv svých občanů na dočasně okupovaném území Krymu.

Na prosinec 2016 se plánuje schválení přijaté rezoluce na plenárním zasedání Valného shromáždění OSN.

Do textu můžete nahlédnout zde.

Vedoucí analytické skupiny Da Vinci AG Anatolij Baronin okomentoval důvody, proč 23 zemí hlasovalo proti této rezoluci a lobovalo tak zájmy Moskvy:

„Pro pochopení dnešní zahraniční politiky Ruské federace a principu hledání partnerů se hlasování o rezoluci OSN hodí snad nejlépe. Vyhodnocení motivů hlasování u každé z 23 zemí názorně ukazuje hodnotový systém a základ pro podporu Kremlu ve světě.
Angola – politické přežití režimu, vojenská pomoc, korupční platby.
Bělorusko – závislost (na RF – pozn. red.).
Bolívie – styky po linii levicových organizací, podpora přes Havanu a organizaci ALBA.
Burundi – finanční pomoc, investice a politická podpora režimu (tato země nedávno opustila jurisdikci Mezinárodního trestního soudu).
Arménie – celková hospodářská závislost, která se zvýšila po přistoupení k EAHU.
Kambodža – hospodářské projekty, zatahování do EAHU.
Čína – vzájemná politická podpora.
Kuba – podpora a udržení Castrova režimu, pozice již od dob SSSR.
Komory – finanční podpora Moroni.
KLDR – finanční podpora Pchjongjangu.
Kazachstán – EAHU, snaha Astany o zachování vztahů s Kremlem.
Indie – politické partnerství s cílem snížit ohrožení ze strany ČLR, vojenskotechnická spolupráce, hospodářské projekty.
Írán – syrská otázka.
RF – objekt rezoluce.
Nikaragua – finanční platby, stejný důvod jako pro uznání Abcházie a Jižní Osetie.
Srbsko – politický vliv.
JAR – partnerství v rámci BRICS.
Súdán – politický vliv, záruky pro al-Bašírův režim.
Sýrie – záruky pro Asadův režim.
Uzbekistán – pevné vztahy s dočasně úřadujícím prezidentem.
Venezuela – politická závislost, finanční platby, záruky pro Madurův režim.
Eritrea – finanční platby.
Zimbabwe – finanční platby, záruky pro Mugabeho režim“.

(Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0)
Staňte se fanoušky stránky InformNapalm Česko na Facebooku.

Originál publikován dne 16. listopadu 2016

Překlad: Svatoslav Ščyhol