Příspěvek o ostřelování z území Ruské federace zpracoval velitel čety radiochemického a bakteriologického průzkumu 79. samostatné aeromobilní brigády poručík Viktor Mychajljuk ve spoluautorství s Andrijem Karbivnyčým. Toto vyšetřování je věnováno druhému výročí úniku uskupení ukrajinských vojsk z obklíčení v pohraniční oblasti. V rámci vyšetřování byly prozkoumány satelitní záběry a umístění 539 kráterů po projektilech, zjištěn směr palby a zbraně použité při ostřelování ukrajinských ozbrojených složek z území RF. Podrobné informace o výsledcích vyšetřování jsou obsaženy v závěrech na konci publikace.

V létě 2014 na východě Ukrajiny zuřily boje, které měly rozhodnout, zda se Ukrajině podaří obnovit kontrolu nad svými hranicemi. Od července 2014 byly ukrajinské jednotky ostřelovány z území Ruské federace. V červenci se ozbrojencům za podpory ruského dělostřelectva podařilo obklíčit jednotky Ozbrojených sil Ukrajiny a Státní pohraniční služby Ukrajiny. Přesně před dvěma léty začal (a také skončil) ústup z obklíčení.

Díky vzpomínkám účastníků popsaných událostí, zejména jednoho z autorů tohoto příspěvku poručíka Viktora Mychajljuka, a vyhodnocení satelitních záběrů od služby Google Earth se nám podařilo zjistit trasu, kudy se jednotky armády a pohraničníků dostávaly z obklíčení – od velitelského stanoviště 79. samostatné aeromobilní brigády u obce Ďakove (Luhanská obl.) k obci Stepanivka (Doněcká obl.). Mapa trasy je znázorněna dále.

V průběhu ústupu jednotek provádělo ruské dělostřelectvo palebné útoky na pohybující se kolonu, a to i s použitím reaktivních raketometů. Střílelo se přímo z území Ruské federace. Cílem tohoto příspěvku je potvrdit ostřelování ukrajinských jednotek ruskými vojáky z příhraničního území RF za pomoci satelitních záběrů od služby Google Earth.

Chronologie událostí

Po odchodu z Ďakove, cca o 12 hod dne 6. srpna 2014 bylo ihned z raketometů Grad ostřelováno velitelské stanoviště 79. samostatné aeromobilní brigády. O cca 15:30 hod se střílelo z reaktivních raketometů na konvoje techniky mezi obcemi Ďakove a Nyžnij Naholčyk. O cca 18 hod bylo na trase u obce Jesaulivka vedeno ostřelování s použitím hlavňového dělostřelectva od jihu. O cca 20 hod došlo na trase u obce Lisne k další palbě z reaktivních raketometů.

Když se setmělo, dorazily konvoje k přívozu jižně od obce Lisne a začaly překonávat řeku Mius. Část konvoje se stihla dostat na druhou stranu a druhá část se dostala pod vydatnou palbu hlavňového dělostřelectva a reaktivních raketometů: nejdříve několik dělostřeleckých salv, pak 3 až 4 salvy z raketometů. Půlhodiny před ostřelováním byl nad konvojem spatřen ruský bezpilotní letoun. V důsledku ostřelování byl přívoz zničen, spousta vojáků byla zraněna a konvoj se musel vrátit a překonat řeku severněji, mezi Lisne a Miusynskem. Mezi 4:00 a 6:00 ranní se na okolí přívozu soustavně ojediněle útočilo z dělostřelectva. Nakonec u obce Latyševe střílení ustálo. Souviselo to patrně s nemožností dalšího korigování palby a s dostřelem dělostřelectva.

Metody

V materiálech výzkumu byly použity satelitní záběry z Google Earth Pro ze dnů 26. června, 2. srpna, 4. srpna, 15. srpna, 23. srpna a 30. srpna 2014.

Na únikové trase ukrajinských jednotek z míst obklíčení mezi obcemi Jesaulivka a Lisne byly zjištěny krátery po projektilech. Je nutno uvést, že žádné boje v této lokalitě neprobíhaly ani před odchodem ukrajinských jednotek, ani později. Poblíž Jesaulivky v poli, kterým vedla trasa, na záběru z 2. srpna 2014 nejsou žádné stopy po ostřelování, na záběru ze dne 23. srpna 2014 jsou však již přítomny krátery.

V poli poblíž obce Lisne a prvního přívozu přes řeku Mius na záběru z 2. srpna 2014 rovněž nejsou žádné stopy po projektilech, ty se objeví až na záběru z 30. srpna.

Ani u samotného přívozu přes řeku Mius na záběru z 2. srpna 2014 žádné krátery nejsou, jsou však vidět na záběru z 30. srpna.

Pro zjištění směru, odkud se vedla palba, byla použita metoda bočního střepinového paprsku.

Byly identifikovány krátery různého původu:
po projektilech z reaktivního raketometu:

po dělostřeleckých projektilech:

Po zanalyzování každého kráteru byly tyto roztříděny do skupin podle směru, odkud se střílelo.

Celkem bylo identifikováno pět skupin kráterů a pět směrů, odkud se pravděpodobně vedla palba.

Pozice A

Metodou střepinových rýh bylo zjištěno, že krátery vzniklé při dopadu dělostřeleckých projektilů ukazují směrem k pozici na ruském území (Kujbyševský okres, Rostovská oblast), 700 metrů od hranic s Ukrajinou. Tyto krátery se vyskytují na záběru z 30. srpna 2014.

Na tomtéž záběru Google Earth z 30. srpna 2014 o 17.200 m jižně od kráterů můžeme vidět stopy po rozmístění dělostřelecké baterie ze 4 až 5 kanonů. Tyto stopy se objevují v intervalu mezi 4. a 30. srpnem 2014. Střílelo se pravděpodobně ze 152mm houfnic Msta-B, které dobrovolníci s InformNapalmu již dříve zachytili v pohraničních lokalitách s Ukrajinou.

Pozice B

Ve vzdálenosti 19.200 m od kráterů na území RF (Kujbyševský okres, Rostovská oblast) se nachází pozice baterie reaktivních raketometů Grad, záběr pochází z 23. srpna 2014.

Na poli je vidět spálená půda, což je typická stopa po salvách z reaktivních raketometů. Baterii pravděpodobně tvořilo šest strojů. Stopy se objevují v intervalu mezi 4. a 30. srpnem 2014. Palebná pozice se nachází ve vzdálenosti 1.700 m od hranic s Ukrajinou.

Připomeňme, že dobrovolníci z InformNapalmu již předtím zaznamenali bojová vozidla 2B26 patřící 18. samostatné motostřelecké brigádě Ozbrojených sil RF. Tato jednotka měla v srpnu 2014 základnu poblíž Kujbyševa.

Pozice C

Další pozice se nachází rovněž v Kujbyševském okrese, Rostovská oblast RF, ve vzdálenosti 1.900 m od hranic. Ukazují na ni krátery vzniklé v důsledku dopadu dělostřeleckých projektilů, záběr s nimiž je datován 30. srpnem 2014. Vzdálenost mezi krátery a palebnou pozicí je 20.700 metrů.

Na záběru z 23. srpna 2014 jsou vidět stopy po palbě z dělostřelecké baterie čítající 6 až 7 kanonů (je možné, že byl jeden kanon posunut). Stopy se objevují v intervalu mezi 4. a 23. srpnem.

Pozice D

Na tuto pozici ukazují krátery vzniklé v důsledku dopadu reaktivních projektilů (satelitní záběr z 30. srpna 2014). Vzdálenost od pozice baterie do hranic je 4.900 metrů, od pozice ke kráterům 21.700 metrů. V tomto případě ruské jednotky pravděpodobně použily reaktivní raketomety 9K51M Tornado-G (modernizace raketometů Grad) s novou reaktivní municí 9M521, která má maximální dostřel až 40.000 metrů, zatímco běžná reaktivní munice má maximální dostřel až 20.400 metrů.

Na záběru z 23. srpna 2014 jsou vidět stopy po baterii z 6 ks reaktivních raketometů. Stopy se objevují v intervalu mezi 4. a 23. srpnem.

Pozice E

Poslední pozice je nejvíce vzdálena jak od státních hranic (5.800 metrů), tak od kráterů (28.000 metrů), pravděpodobně se používaly reaktivní raketometné systémy 9K51M Tornado-G. Na tuto pozici ukazují krátery vzniklé po dopadu reaktívních projektilů, které jsou vidět na záběru z 30. srpna 2014.

Na tomto poli (záběr z 15. srpna 2014) jsou vidět stopy po dvou reaktivních raketometech. Vznikly v intervalu mezi 26. červencem a 15. srpnem.

Závěry

 

Provedenou analýzou disponibilních satelitních záběrů byly získány další důkazy ostřelování ukrajinského území ruskými dělostřeleckými jednotkami z území Ruské federace.

V rámci tohoto materiálu byla provedena analýza kráterů (539 ks) a identifikovány směry, odkud se ostřelovalo. Byly zjištěny stopy po dvou pozicích baterií hlavňového dělostřelectva (pozice A a C) a třech pozicích baterií reaktivních raketometů (pozice B, D a E) na území RF v pohraničních lokalitách s Ukrajinou. Na tyto pozice ukazují také krátery vzniklé při dopadu projektilů. Závěry ohledně výbavy baterií získané vyhodnocením kráterů potvrzují charakteristické stopy na jejich palebných pozicích. Tyto pozice se nacházely dost blízko od hranic s Ukrajinou, a sice 700 až 5.800 metrů. Palba z dělostřeleckých systémů se vedla na vzdálenost 17.200 až 20.700 metrů, pravděpodobně ze 152mm houfnic Msta-B (účinný dostřel 6.400 až 24.700 metrů). Palba z reaktivních systémů se vedla ze vzdálenosti 19.200 až 28.000 metrů, pravděpodobně z raketometů Grad a/nebo Tornado-G.

V budoucnu plánujeme publikace dalších příspěvků o ostřelování pozic Ozbrojených sil a Státních pohraničních vojsk Ukrajiny na hranicích v létě 2014 z území RF. Uvítáme pomoc v podobě foto a videomateriálů nebo komentářů od přímých účastníků událostí.

Bonus

Dále nabízíme videoklipy k tématu úniku ukrajinských jednotek z obklíčení u Ďakove. Autorem klipů je Viktor Mychajljuk (pozor: obsahují nespisovné výrazy).

1) https://www.youtube.com/watch?v=SYI1ocbeP24
2) https://www.youtube.com/watch?v=YctwMxWWeP4
3) https://www.youtube.com/watch?v=ubCyINOhcdk
4) https://www.youtube.com/watch?v=rSLzsWY4S6s
5) https://www.youtube.com/watch?v=fUE5sv3toiA
6) https://www.youtube.com/watch?v=zpxyG0ZsaNY
7) https://www.youtube.com/watch?v=N8ha9zQX420
8) https://www.youtube.com/watch?v=dalaH75dehk
9) https://www.youtube.com/watch?v=SqGjhvqLwMw
10) https://www.youtube.com/watch?v=D7XTK7H74is

---

Tento příspěvek připravili k publikaci Viktor Mychajljuk a Andrij Karbivnyčyj ve spolupráci s dobrovolníkem z InformNapalmu Mychajlem Kuzněcovem.

(CC BY) Informace zpracovány speciálně pro web InformNapalm.org, v případě převzetí nebo použití tohoto příspěvku je nutno uvést funkční odkaz na autora a na náš projekt.

Vyzýváme čtenáře, aby naše publikace sdíleli na sociálních sítích. Zveřejnění materiálů z vyšetřování dokáže zvrátit průběh informačního a válečného střetu.

---

Originál publikován dne 7. srpna 2016

Překlad: Svatoslav Ščyhol