Síly pro speciální operace RF tajně prováděly pozemní operace v Sýrii – reportáž na toto téma v pořadu „Zprávy týdne s Dmitrijem Kiseljovem“ ze dne 11. prosince můžeme považovat za začátek informační přípravy ruských občanů na oficiální prohlášení o provedení pozemní operace.
Po hanebné porážce v Palmýře RF již nemá na výběr: letectvo nedokáže potírat mobilní skupiny ozbrojenců, bude se tak muset zapojit do války i na souši.
„Víte, každý rok na 31. prosince chodíme s přáteli do parních lázní. Je to taková naše tradice…“ V provedení ruské armády by tato věta zněla poněkud jinak, protože to vypadá, že Palmýru budou Rusové muset dobýt znova, možná dokonce ještě letos.
Předmluva
Zatímco celý svět pozoroval, jak ruské letectvo a Asad likvidují zbytky Aleppa, v hlubokém týlu u Palmýry začalo minulý týden jakési podivné pozdvižení. Ozbrojenci z Islámského státu začali cíleně ostřelovat kontrolní stanoviště na příjezdech do Palmýry.
Souvislá frontová linie s kilometry zákopů tu není, bojuje se vesměs o kontrolu nad některými klíčovými body nebo přístupy k silnícím, z nichž se dají kontrolovat jiné silnice atd. Několik zdařilých operací s džíhádmobily, kdy výbušninami nacpané auto vyhodí do vzduchu kontrolní stanoviště, dokáže změnit rozložení sil na frontě. Ve výsledku ISIL minulý týden velmi šikovně zaútočil na asadity u Palmýry.
Čtěte také: Palmýra: Asadovy jednotky a ruské Ozbrojené síly v kritické situaci
Mimochodem k Palmýře: Bojuje se tu o okolí města Tadmor a výšiny, které mu dominují. Kontrola nad tímto městem a lokalitou umožňuje se cítit v klidu na letecké základně T4 poblíž obce Ed-Tiyas (právě zde shořely ruské vrtulníky, i když to dosud nikdo nepřiznal). Kontrola nad touto základnou vzdaluje frontovou linii od Homsu a jiných obydlených míst.
V březnu 2016 byla Palmýra s nasazením veškerého dostupného letectva přebrána Islámskému státu. I o tak malé sídlo (50 tisíc obyvatel v době míru) válčila syrská armáda, Hizballáh a ruská armáda dlouhé tři týdny. Mimochodem v Palmýře byl poprvé oficiálně přiznán výskyt ruských zvláštních jednotek v Sýrii: 24. března byla oficiálně oznámena smrt 25letého poručíka Sil pro zvláštní operace RF Alexandra Prochorenka: „Voják padl jako hrdina, když strhl palbu na sebe poté, co byl odhalen teroristy a obklíčen…“ (odkaz).
Mrtvý získal titul Hrdiny Ruska, pozemní účast pro změnu zmíněna jen letmo, ačkoli fotografie s ruskými uniformami a doklady psanými cyrilicí byly v té době populární na twitterových stránkách daešáků.
Dne 28. března 2016 bylo osvobození Palmýry oznámeno oficiálně. A pak se díla ujali televizáci: 5. května se na troskách Palmýry konal koncert za účasti nechvalně proslulého Roldugina.
Ministerstvo obrany RF zřídilo za tuto operaci hned dvě medaile: Za osvobození Pamýry (zde je na místě opatrnost s termíny: ne „dobytí“, ale „osvobození“) a Za odminování Palmýry. Zdánlivě řadová operace, přesto tolik povyku. Na odminování Palmýry se přece podílelo jen několik set nebo dokonce desítek lidí, k čemu pro tuto příležitost samostatná medaile? Otázka je zajímavá a správná, když se vychází z toho, že o Palmýru již nepřijdou. 🙂 Kdyby se však Palmýra „osvobozovala“ a „odminovávala“ každý rok, mohlo by jít o velmi populární válečné vyznamenání. Někteří by se mohli stát i jeho dvojnásobnými nositeli, ba dokonce trojnásobnými.
Televizáci ostatně zanedlouho odjeli, hezký obrázek zůstal minulostí a začala tvrdá rutina. Ukázalo se, že dál od Palmýry na východ není moc kam jít: ISIS byl buď velmi blízko, nebo by se blízko ocitl po pár zdařilých útocích.
Ochrana a kontrola nad městem a přístupovými cestami k němu vyžadovala tolik sil, jaké Asadovu režimu po pěti letech války již prostě nezbyly. Po nějakou dobu se náporu ISIL dařilo bránit s minimálními prostředky. V době operace na dobytí (neboli osvobození) Aleppa však byla velká část bojeschopných jednotek přesunuta sem. V palmýrském týlu se žádná aktivita ozbrojenců patrně vůbec neočekávala, dostatečné síly k obraně zde proto ponechány nebyly.
Válečná rutina
První varovné zazvonění se tak ozvalo 8. prosince. Již 9. prosince se objevila první videa s útoky bojovníků Islámského státu a ustupujícími z kontrolních stanovišť asadity.
Dobyté kontrolní stanoviště:
Ostřelování ustupujících:
Již ráno a přes den 10. prosince proasadovské zdroje informovaly o bojích na předměstích a daešáci vyprávěli o pouličních bojích v samotném Tadmoru a Palmýře. Bylo jasné, že se situace vyhrotila. Hysterická prohlášení valila proudem z obou stran, zatím ovšem bez jakýchkoli důkazů: na ty se muselo počkat pár dalších hodin. K večeru 10. prosince redaktorům BBC selhaly nervy, takže napsali, že město padlo do rukou Islámského státu. I když tuto zprávu někteří považovali za hoax.
Večer a v noci 10. prosince se objevily informace, že ISIL ostřeluje ruské letectvo, prý byl do boje nasazen dokonce Tu-95. Letectvo bylo patrně skutečně použito, i když není jasné, proč tak pozdě a proč v noci. Abychom pochopili taktiků bojů, můžeme zhlédnout tato videa. Takto zhruba vypadá frontová linie v Sýrii:
Nasazovat letectvo proti takové frontové linii je pouhým plýtváním zdroji. Síly ozbrojenců jsou bloudivé bandy v dodávkách dobře vyzbrojené palebnými zbraněmi, mobilní pěchota, zřídkakdy se do záběru dostanou ukořistěné syrské armádě tanky. Proti takové armádě něco zmůžou jen zvláštní jednotky postupně odřezávající zásobovací cesty a likvidující jednu skupinu po druhé. Jedná se o zdlouhavý proces vyžadující mnoho profesionální pěchoty. Kde ji vzít? Myslím, že to víme.
V noci z 10. na 11. prosince byl Twitter plný vyprávění, že se ISIL údajně po bombardováních stáhl a jeho konvoje jsou zničeny, ráno 11. však začali islamisté sdílet první videa ze samotné Palmýry-Tadmoru. Unavená syrská armáda byla z města vyhnána.
Mimochodem když si znovu přečteme zprávy o této operaci, zjistíme, že nejdříve šlo o několik stovek islamistů (tento počet má ke skutečnosti nejblíž), pak se to zvýšilo na tisíc, pak na dva. Poslední verze popisuje skupinu ISIL v počtu až 4 tisíce osob. Prohrát takovéto armádě již patrně není žádná ostuda, proto média začala intenzivně šířit právě tento údaj. Vypráví se dokonce o zvláštní operaci Američanů, kteří prý tak hromadný přesun vojsk prostě zaregistrovat museli, mohlo by tak docela jít o nehynoucí „americké spiknutí proti Rusku“…
Zanedlouho ztrátu města přiznaly i oficiální syrské úřady – když daešáci nasdíleli působivý počet fotografií s trofejemi, mrtvolami a stopami po ruské přítomnosti. Stojí za zmínku, že v Palmýře bylo velké opevněné stanoviště ruských vojsk, během posledních 9 měsíců zde pořídily selfie desítky ruských vojáků. Dnes na stejných místech natáčejí videa islamisté. Je to k smíchu:
A zde je ruská technika:
ISIL se přibližuje k bráně vojenské základny a čte nápisy na ruském kontrolním stanovišti:
Daešáci začali postupně sdílet fotky z celého města a okolí. Syrská armáda město opustila i s ponechanou technikou a sklady.
Výsledek
Doslova za několik dní zastínila porážka v Palmýře blížící se vítězství Rusů v Aleppu. Z něčeho, co začalo jako malá vítězná operace, se stalo vleklé válečné tažení.
Palmýru dobyli kvůli hezkému obrázku, používali ji v propagandistických materiálech, později se však ukázalo, že není, kdo by město bránil. Pak jeden z dalších útoků ISIL provedený v době, která se Asadově armádě nehodila, najednou přinesl své ovoce. Utáboření v Palmýře Rusové patrně hned pochopili, že je situace vážná. Bylo rozhodnuto nedělat z Palmýry další Stalingrad, a tak Ozbrojené síly RF i se zbytky syrské posádky město opustily.
Co dál? Dříve či později bude třeba vybojovat Palmýru zpět, jinak by problémy začaly již na letišti T4. Nebo oficiálně přiznat, že ke kontrole tohoto území nemají dost sil. Co však s již odehraným Rolduginovým koncertem?..
Každopádně právě večer 11. prosince Dmitrij Kiseljov poprvé ukázal, jak pracují v Sýrii ruské Síly pro speciální operace (od 45:37):
Nejde přece o nic jiného než o oficiální přiznání účasti ruských pozemních vojsk v syrském tažení. Nebo jde snad o pouhou shodu náhod, že tuto reportáž bylo rozhodnuto odvysílat právě po pádu Palmýry? Podle nás jsou ruští diváci připravováni na totální pozemní operaci.
Tento příspěvek zpracoval Anton Pavluško.
(CC BY) Informace zpracovány speciálně pro web InformNapalm.org, v případě převzetí a použití tohoto příspěvku je nutno uvést funkční odkaz na autory a na náš projekt.
Vyzýváme čtenáře, aby naše publikace aktivně sdíleli na sociálních sítích. Zveřejnění vyšetřovacích podkladů dokáže zvrátit průběh informačního a válečného střetu.
Překlad: Svatoslav Ščyhol
Aktuální hlášení skupiny INFORM NAPALM