Při návštěvě okupovaného Krymu ruského premiéra oslovili důchodci, kteří požadovali zvýšení důchodů. Jeho odpověď byla stručná: „Nemáme peníze. Ale držte se tu!“ Nabízí se závěr, že Kreml již není schopen plnit své surrealistické sliby, které svého času přesvědčily některé z občanů, aby se postavili na stranu Moskvy. Otázka nutnosti zrušení sankcí je tak pro RF stále palčivější.

Kdyby ruská vláda uvažovala racionálně, mohla by usilovat o celkové splnění Minských dohod. Pomohlo by to sankční tlak alespoň částečně zmírnit. Během posledních 24 hodin však bylo 7 ukrajinských vojáků zabito a dalších 9 zraněno při střetech, které trvají mezi Ukrajinou a ruskými hybridními jednotkami již přes 2 roky. Rusko, ačkoli má intenzitu bojů plně pod kontrolou, od posledního přitvrzení sankcí v reálu neudělalo nic, aby naplnilo první bod Minských dohod.

Vše ukazuje na to, že se Kreml rozhodl pro jinou cestu, jak oslabit mezinárodní nátlak, a sice pro lobování svých zájmů prostřednictvím svých „sítí ve Francii“. Navíc není žádný důvod k domněnce, že by zrušení sankcí bylo samoúčelné. Kreml ústy Lavrova jasně dává najevo svou touhu ovlivňovat každé rozhodnutí, které se činí v Evropě, neboli, jinak řečeno, omezit samostatnost všech států na kontinentu.

Protestní akce proti předání Mistralů Rusku. Foto: Stephane Mahe / Reuters

Až donedávna francouzská vláda zůstávala pevná i přes nejrůznější manipulativní technologie Kremlu. Můžeme jí jen gratulovat ke správnému rozhodnutí nedodávat Rusku lodě kategorie Mistral. Toto rozhodnutí se stalo pozitivním signálem, a to i pro Austrálii. Do jisté míry právě díky tomu získaly francouzské loděnice „kontrakt století“ na výrobu ponorek.

V poslední době však Francie vyslala řadu varovných signálů. V první řadě jde o schválení tzv. Marianiho rezoluce Národního shromáždění, jejíž zařazení na pořad jednání by nebylo možné bez souhlasu Rady předsedů poslaneckých klubů kontrolované (socialistickou) většinou. Dalším důvodem ke znepokojení je článek 24 tzv. zákona Sapin 2, který poslanci projednávají dnes. Toto ustanovení zaručuje cizím státům imunitu vůči jejich věřitelům. Hned si vybavíme kauzu Jukos, na jejímž základě musí Rusko vyplatit miliardy eur. Nejvíce zneklidňující je na tomto rozhodnutí skutečnost, že jednou by se mohlo předmětné ustanovení obrátit proti francouzskému podnikání v Rusku, proti němuž Kreml bez váhání uplatní správní represe.

8. června budou mít francouzští senátoři příležitost buď ukázat shovívavost vůči Putinovi, která mu dá podnět pokračovat ve své agresivní politice, nebo jednat tvrdě a dokázat svou oddanost evropským partnerům a spojencům.

Společně dokážeme našim poslancům říct, jak je toto hlasování důležité, a zvýšit jejich povědomí o této problematice. Máme významnou výhodu: pravda je na naší straně, stačí jen ji správně využít.

Autor: Igor Reshetnyak (Lausanne, Švýcarsko) pro Maintien des Sanctions
Překlad do ruštiny speciálně pro InformNapalm.

Český překlad: Svatoslav Ščyhol