Nabízíme čtenářům webových stránek mezinárodní dobrovolnické komunity InformNapalm další analýzu jednoho ze scénářů ofenzivy armády RF do Ukrajiny od severovýchodu. Tento rozbor operační situace „po lopatě“ zpracoval vojenský analytik Artem Vasylenko, který v letech 2014 až 2015 psal pravidelné vojenské svodky a analytické prognózy k situaci kolem bojů na Donbase, které byly publikovány na webu InformNapalm.

V minulé publikaci o scénáři ofenzivy armády RF z Krymu „pro vodu“ jsme analyzovali možnou podobu vojenských operací RF ve směru Krym. Dnes zkusíme rozebrat pravděpodobný scénář vývoje v jiné, neméně významné operační oblasti.

„Rozbor letů“

V úvodu také zodpovíme otázky čtenářů k minulé analýze: „Proč nebyla objasněna možnost nasazení letectva RF?“. Rozbor vojenských zkušeností RF s používáním útočného a bombardovacího letectva svědčí o jeho značných ztrátách v případě střetu s regulérními ozbrojenými sílami. Jako příklad postačí rok 2008 v Gruzii, kde protiletecká obrana sestřelila za 5 dnů 6 letadel. V dalších případech (Ičkerie, Sýrie) pozorujeme ztráty převážně na helikoptérách, co se týče letadel pak jde buď o technické poruchy (někdy o chyby pilotů), nebo o zásahy na letištích. Což znamená, že provoz dost kvalitního systému protiletecké obrany v rámci Ozbrojených sil Ukrajiny výrazně sníží efektivitu nasazení letectva RF. Nepřímo to dokazují události z minulého týdne (zabavení klystronů) jako prvek hybridní války. Když se pracovalo na minulé publikaci s rozborem operační oblasti ve směru Krym, ještě nebyly zveřejněny aktualizované zpravodajské údaje o vojenském potenciálu RF poblíž ukrajinských hranic a na okupovaném území.
Uveřejnění těchto informací a jejich poskytnutí OBSE výrazně usnadnilo úkol našim OSINT expertům a umožnilo ověřit a potvrdit vlastní šetření a data. Napočítali jsme třeba 6 praporů, které se pravděpodobně zapojí do vedení útoků, s vědomím toho, že tankový prapor 126. samostatné brigády pobřežní obrany RF (vojenský útvar č. 12676) bude s velkou pravděpodobností rozdělen mezi motostřelecké prapory a prapory námořní pěchoty, zatímco dle Hlavního rozvědného úřadu Ministerstva obrany Ukrajiny je na Krymu zřízeno 6 praporových taktických skupin. V závěru minulé publikace jsme zamýšleli popsat pravděpodobný vývojový scénář v doněcké operační oblasti, po zjištění shora uvedených informací jsme však věnovali pozornost dokončení zřizování dvou motostřeleckých divizí 20. vševojskové armády (ve Voroněži), a sice 3. divize (Bogučar) a 144. divize (Jelňa).

Pravidelní čtenáři InformNapalmu si mimochodem pamatují, že naše zpravodajská dobrovolnická komunita před časem jako první upozornila na vznik nových vojenských útvarů v lokalitě Klincy, a sice 488. samostatného motostřeleckého pluku, stejně tak na zřizování zásobovacích útvarů 3. motostřelecké divize a 20. vševojskové armády celkově (podrobnosti viz na seznamu odkazů pod touto publikací).

Je rovněž zajímavé, jak příznivě se pro Ministerstvo obrany RF aktuálně vyvíjí řešení sporné otázky se zabranými pozemky místních farmářů u Valujki.

Analýza směru severovýchod

Přejděme k samotné analýze předmětné operační oblasti na základě předtím uveřejněných snímků. Vzhledem k tomu, že následující snímek obsahuje větší počet červených kosočtverců poblíž severovýchodních hranic Ukrajiny, což způsobuje ukrajinským občanům jistý neklid, zkusme vysvětlit, co dva shora uvedené svazky dokážou, a co zase nedokážou.

Rozbor začneme plným stavem obyčejné vševojskové armády RF, snímek totiž nezachycuje některé kritické stránky.

20. vševojsková armáda se štábem ve Voroněži má ve svém stavu vedle dvou shora uvedených divizí také 448. raketovou brigádu, což znamená 12 odpalovacích zařízení operačního taktického raketového kompletu Iskander-M (foto) s tím, že k nim jsou k dispozici také přepravní a nabíjecí stroje, kdy na každý z nich připadají 4 rakety.

Tato brigáda je schopna současně zaútočit na 24 cílů na vzdálenost až 500 km, což mohou být velitelská stanoviště vojskových skupin, oddíly protiletecké obrany nebo letouny na letištích. Je to sice dost působivé, ale nikoli kritické. V případě eskalace totiž většina těchto cílů nebude dlouho zůstávat na stejném místě (doufejme, že ze zkušeností z roku 2014, zejména co se týkalo štábu sektoru L, se velení ukrajinských Ozbrojených sil přece jen poučilo). Do této armády patří také 236. samostatná dělostřelecká brigáda. Která má dva oddíly 2S19 Msta-S, jeden oddíl Tornád a jeden protitankový oddíl Šturm-S. Tato brigáda má základnu v Kolomně, která je od operační oblasti vzdálena přes 500 km, samostatným znakem, že Západní vojenský okruh něco chystá, tedy bude zahájení nakládky této brigády do železničních vozidel.

Čtěte také: Přes rozpočet nejede vlak: kolik bude stát nový ruský železniční obchvat Ukrajiny

Teď k tomu, že v rámci 20. armády působí také 1. samostatná tanková brigáda. Některé zdroje uvádějí, že byla zřízena v Bogučaru, některé dokonce podávají informaci, že na její půdě začala vznikat 10. samostatná tanková divize, rozbor jiných dokládá, že v předmětné obci působí 262. skladovací a opravárenské středisko vojenské techniky, které je jakýmsi „sbaleným“ tankovým plukem. Zajímavé je, že ve zpravodajských datech, která den předtím oznámil ukrajinský generálporučík Leonid Holopaťuk, informace o přítomnosti samostatné tankové brigády RF v Bogučaru chybí, nicméně jsme vznesli domněnku, že by se v těchto místech mohl vyskytovat vojenský útvar pro tankovou brigádu složený ze 3 tankových a 1 motostřelecké brigády. Proč? Protože organizační struktura útočných armád RF svědčí, že ve svém stavu mívají 2 divize první řady a 1 až 2 brigády druhé řady, které lze použít jako vševojskové zálohy. Chybějící samostatná motostřelecká (tanková) brigáda s armádní příslušností tedy vede k jistým úvahám.

• motostřelecká divize (Valujki), kterou tvoří 2 motostřelecké pluky (752, 252), tankový pluk (237) a samohybný dělostřelecký pluk (99).
• motostřelecká divize (v Jelně), kterou tvoří 254. motostřelecký pluk (Klincy), 488. motostřelecký pluk (Klincy), 59. tankový pluk (Jelňa) a 856. samohybný dělostřelecký pluk (Počep).
• Tři vojenské útvary této divize jsou vzdáleny méně než 100 km od hranic s Ukrajinou (jsou de facto ve výchozím postavení pro ofenzivu), i jen 59. tankový pluk potřebuje další přesun (cca 400 km po železnici) v případě zahájení bojů (měli bychom tak další známku chystané ofenzivy).

Ve směru severovýchod tedy máme útočnou armádu Ozbrojených sil RF skládající se ze 2 divizí první řady a pravděpodobně samostatné tankové brigády 2. řady. Dle klasických předpisů může vševojsková armáda vést ofenzivu v pásmu až 100 km s průlomovými úseky až 20 km. Přitom se má za to, že ofenzivní potenciál armády bude vyčerpán v hloubce 100 až 120 km. Rychlost ofenzivy se podle různých zdrojů pohybuje v rozmezí 25 až 100 km denně (v závislosti na podmínkách). Vojenské útvary 20. armády jsou zároveň seskupeny do 2 samostatných operačně taktických skupin, jak dokládá mapa, vzdálených cca 500 km od sebe. Existuje velká pravděpodobnost, že budou nasazeny na různých směrech. S tím, že hlavní útok armáda povede 3. motostřeleckou divizí.

V komentářích k minulému článku čtenáři vyslovili domněnku, že severní skupina bude použita k vedení znepokojivých operací ve směru Klincy – Černihiv a Klincy – Šostka, čímž zaměstná operační velitelství Sever. Jde skutečně o velmi pravděpodobný způsob postupu nepřítele v předmětné operační oblasti, protože řeka Desna (zvýrazněná modře na mapě nahoře) tvoří dost náročnou přírodní překážku, zejména u Černihiva. Navíc v případě postupu proti připravené obraně vyčerpá tato divize svůj ofenzivní potenciál v hloubce 40 až 50 km a bez posil od vojenských útvarů 3. motostřelecké divize nebo jiných vševojskových (tankových) armád Západního vojenského okruhu bude muset přejít k obraně.

V předchozím odstavci jsme napsali, že svůj ofenzivní potenciál divize vyčerpá v hloubce 40 až 50 km. Kde se tyto údaje berou? V letech 2017 až 2019 tehdejší náčelník Generálního štábu Viktor Muženko tvrdil, že zřizování armád RF ve složení divizí nasvědčuje právě přípravám na ofenzivu. U čtenářů by však mohla vzniknout otázka: proč právě na ofenzivu? Klasický poměr sil pro útočící stranu je 3 až 5 ku 1. De facto by proti brigádě Ozbrojených sil Ukrajiny složené ze 3 motostřeleckých brigád a 1 tankové brigády mělo postupovat 3 až 5 brigád Ozbrojených sil RF. S tím, že by postup této skupiny měl být sladěný a zkoordinovaný, což vyžaduje zřízení sdruženého velitelského stanoviště. Je tedy třeba shromáždit 3 až 5 brigád na jednom místě a zřídit společné velitelské stanoviště. Pak provést všechny fáze cvičení, od odděleného štábního výcviku až po společné velitelské štábní cvičení sdružené skupiny s ostrými střelbami (finální etapa bojového sladění), i teprve pak lze mluvit o jakýchsi bojích. Kolik času si to vyžádá? Tolik, že by se i pomalejšímu člověku mezitím došlo, že agresor něco chystá. Něco jiného je hned vytvořit řádné operačně taktické vojskové skupiny, jejichž složení by umožnilo plnit operační úkoly. Jednou provést jejich sladění a udržovat je v bojeschopném stavu až do chvíle, kdy budou zapotřebí. Třeba rok, dva nebo tři… Navíc lze podobnou skupinu rychle přemístit na jiný směr, protože (viz shora) tu máme jediný řídicí orgán, úkoly se tedy zadávají nikoli 5 velitelům brigád, ale 1 veliteli divize.

Dospěli jsme tedy k závěru, že hlavním úkolem motostřelecké divize je rozdrtit brigády 1. řady, které mají obranné pásmo 20×20 km. Divize musí být schopna vést ofenzivu v pásmu 25 až 30 km s průlomovým úsekem 6 až 10 km (pásmo ofenzivy jednoho pluku z divize, který útočí hlavním požadovaným směrem). Do hloubky přes 20 km, a vede-li brigáda manévrovou obranu, pak 30 až 35 km. Vychází nám tedy, že v případě ofenzivy proti připravené obraně divize RF svůj úkol splní a stáhne se pro obnovu v hloubce 20 až 35 km (podle postupu protistrany).

Boje o záchytné body

Ještě nejste unavení? Tak jdeme dál: zkušenosti z bojů v letech 2014 až 2015 na území Doněcké a Luhanské oblasti a boje v Sýrii a Libyi, jichž se RF účastní, svědčí, že se klasická ofenziva (obrana) v současné době nepoužívá. Bojuje se de facto o záchytné body (města, železniční nebo významné silniční křižovatky, mosty přes vodní překážky apod.). Úkoly obsadit (popř. bránit) podobné objekty obvykle plní taktické skupiny.

Právě proto se vojenská kapacita nepřítele počítá v praporových taktických skupinách. Současně v letech 2014 až 2015 vedly Ozbrojené síly Ukrajiny operaci proti nezákonným ozbrojeným formacím, které představovaly lehce vyzbrojené oddíly v počtu až jednoho mechanizovaného praporu. Pokud jde o RF, v Sýrii má vládní armáda s podobnými formacemi co do činění. De facto jsme v poslední době neviděli žádnou konfrontaci dvou regulérních armád, proto považuji počítání nepřítele na praporové taktické skupiny za poněkud nekorektní.

V případě provedení znepokojivých operací v Černihivské oblasti bude 144. motostřelecká divize zaměřena na dobytí a následnou obranu klíčových uzlů, což bude mít za následek rozptýlení sil divize a v konečném důsledku přechod k nucené obraně podél Desny.

Co se týče 3. motostřelecké divize, v případě jejího nasazení jako samostatné operačně taktické skupiny na území Charkovské a Luhanské oblasti (s ohledem na pozici jejího výchozího umístění) má vyhlídky rovněž neradostné.

K provedení ofenzivy ve směru Bělgorod – Dnipro podél silnice M18 nebo Bělgorod – Kremenčuk podél silnice M-03 za účelem odříznutí hlavní části Ozbrojených sil Ukrajiny od operační skupiny v Doněcké a Luhanské oblasti, jak psali komentátoři u minulého rozboru, nebude 3. motostřelecká divize mít dost sil, dokonce i kdybychom přihlédli k výskytu určené samostatné tankové brigády v druhé řadě. 3. motostřelecká divize by svůj potenciál vyčerpala za 40 až 50 km, určená tanková brigáda v druhé řadě po 30 až 40 km, společně by tedy musely i v tom nejhorším případě přejít k obraně v hloubce 90 až 100 km, zatímco operační úkol má hloubku cca 200 km. Navíc v tylu zůstává Charkov (doufejme, že většina komentátorů píšících o sklonech primátora tohoto města ke spolupráci s RF se mýlí). Dalším faktorem, který ovlivní rozhodnutí o ofenzivě v uvedených směrech, je nutnost přesunu divize o 200 km, což sice není kritické, ale…

Ofenziva směrem na Charkov z výchozí pozice Valujki vyžaduje překonání Severního Donce v katastru obcí Pečenihy nebo Stari Salty. Za Doncem stojí jedna ze zbrojnic, která by jinak byla použitelná pro doplnění spotřebované munice, Ozbrojené síly Ukrajiny ji však budou bránit zuby nehty.

Proto podle našeho názoru bude operační taktická skupina na bázi 3. motostřelecké divize (v případě rozhodnutí, že bude nasazena odděleně od 144. motostřelecké divize) mít za cíl provedení útoku směrem Roveňky – Sjevjerodoneck a ve spolupráci s 2. armádním sborem rozříznutí operační skupiny za účelem obklíčení a likvidace skupiny Ozbrojených sil Ukrajiny na území Luhanské oblasti. To je kdybychom uvažovali logicky. A podle mapy. Pokud však jde o skutečnost, vede většina směrů pro ofenzivu údolími řek podél roklí Středoruské vrchoviny, což skýtá možnosti ke zřízení obranných linií s využitím přírodních překážek. Mluvíme-li o 2. armádním sboru, potřeboval by před zahájením ofenzivy vytvořit výchozí prostor na levém břehu Severního Donce, kde se již 6. let zakopává skupina Ozbrojených sil Ukrajiny. Tento scénář je tedy sice možný, vyžadoval by však vynaložení značných kapacit ze strany ruských okupačních sil.

Záměrně jsme ponechali na mapě dva směry postupu z Bělgorodu, Dnipro a Kremenčuk. Přestože bylo shora řečeno, že pravděpodobnost nasazení 3. motostřelecké divize pro tyto směry je minimální, nicméně díky výskytu komunikací regionálního a mezinárodního významu s mosty o nosnosti přes 50 t, rozvětvenou železniční sítí a několika zbrojnicemi Ozbrojených sil Ukrajiny, které dodnes používají zbraně sovětské výroby, stejně tak minimální hloubce operačního úkolu (pouhých 200 km) jsou tyto směry pro Generální štáb Ozbrojených sil RF dost atraktivní. Nabízí se jediná otázka: koho by mohli na tento směr nasadit?

Další otázka: kdo využije pro ofenzivu možnosti E-101 ve směru Chomutivka – Brovary?

Už tak jsme napsali dlouhé čtení na 5 stranách, čekáme tedy na vaše verze, my jen naznačíme: kromě 20. armády byla v rámci Západního vojenského okruhu v roce 2014 znovuzřízena 1. tanková armáda (Odincovo), 144. motostřelecká divize od ní přeřazena k 20. armádě, její místo zaujala 2. motostřelecká divize, zatímco 4. tanková divize (Kantěmirovská) zůstala beze změn. Vedle 1. a 20. armády působí v rámci Západního vojenského okruhu také 6. armáda, která zajišťuje krytí severního směru: co kdyby se Finové najednou rozhodli dobýt zpět Karélii? A proč vůbec rázovat proti Ukrajině, která nedávno získala zvláštní postavení partnera NATO, a ponechat bez obrany pravé křídlo s třemi jejími členskými státy? Proto zůstane 6. armáda tam, kde byla.

Ještě jeden další zajímavý svazek byl znovuzřízen v Centrálním vojenském okruhu v roce 2016, a sice 90. samostatná tanková divize.

Závěr

S ohledem na shora popsané je aktuálně vhodné sledovat, které jednotky Ozbrojených sil RF a ve kterých regionech budou mít manévry (zejména mají-li nacvičovat kombinovaný přesun), stejně tak které z nich a kdy „nastoupí do vlaku“. Právě tyto znaky umožní určit dobu zahájení a způsob uplatnění vojsk.

Vzbudí-li tento přehled zájem, v budoucnu se pokusíme o rozbor průběhu událostí v doněcké operační oblasti v případě, že by se RF rozhodla zahájit otevřenou ozbrojenou agresi.

Doplnění nebo komentáře k této publikaci můžete zanechat na Facebooku na stránce InformNapalm nebo napsat osobně autorovi shrnutí, jimž je Artem Vasylenko.

Čtěte a sdílejte další příspěvky k tématu od InformNapalmu

• Dobrovolníci zveřejnili rozsáhlou interaktivní databázi ruské agrese
• Dobrovolníci nasbírali důkazy účasti 32 vojenských jednotek Ozbrojených sil RF na záboru Krymu
• Ke scénáři ofenzivy armády RF od Krymu „pro vodu“. Polopatický rozbor operační situace
• 100 km od hranic s Běloruskem vzniká nová ruská motostřelecká divize
• Ruské útočné ofenzivní oddíly v blízkosti Běloruska a Ukrajiny: Klincy
• V obležení: ruská 28. samostatná motostřelecká brigáda se přesouvá z Jekatěrinburgu do Klinců
• Klincy: výchozí prostor pro ruskou vojenskou expanzi na Západ
• Děkujeme Specstroji za masterplán vojenského objektu RF v Klincích
• RF narychlo buduje vojenské základny u hranic s Ukrajinou. Část 1. Klincy
• Prohlídka vojenských základen podél ukrajinských hranic. Část 2. Valujki
• Valujki a Bogučar: odkonzervování a společné značení techniky 3. divize RF a „LLR“
• Valujki jako výchozí prostor pro zvláštní operaci: známky chystané ofenzivy
• RF soustřeďuje síly na pohraniční základně Valujki
• Rusko shromažďuje vyřazené tanky T-72B a T-80BV u hranic s Ukrajinou
• Rusko staví vojenskou základnu ve směru Charkov a přesouvá 23. samostatnou motostřeleckou brigádu

Šíření nebo převzetí s odkazem na zdroj je vítáno!
(Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0).
Facebooková stránka komunity InformNapalm v češtině: InformNapalm Česko.

Překlad: Svatoslav Ščyhol