Nabízíme analytické shrnutí faktů souvisejících s přesuny ruské armády k ukrajinským hranicím. Toto shrnutí vyšlo na webu Rádia Svoboda 8. dubna 2021. Publikace přináší zajímavá fakta a analytiku od různých mezinárodních skupin zabývajících se OSINT vyšetřováními, které se dobře vzájemně doplňují a modelují jednotný obrázek postupu Ruské federace u jejích západních hranic.

Ve středu ruské Ministerstvo obrany informovalo, že velitel vojsk Západního vojenského okruhu generálplukovník Alexandr Žuravljov „v rámci dozorové inspekce vojsk za zimní výcvikové období“ navštívil 4 vojenská cvičiště v Brjanské, Bělgorodské a Voroněžské oblasti. Tato cvičiště byla nejednou zmíněna v letech 2015 až 2016 v souvislosti s válkou na východě Ukrajiny a v blízkosti jednoho z nich detekovala nezávislá investigativní skupina Conflict Intelligence Team (CIT) zřízený zcela nedávno stanový tábor a polní nemocnici.

Jak uvádí zpráva ruského vojenského resortu, „v rámci dozorové inspekce vojsk za zimní výcvikové období“ navštívil vojskový velitel Západního vojenského okruhu cvičiště Pogonovo, Bogučar, Klincy a Valujki. Jak dokázala zjistit CIT za pomoci veřejně přístupných zdrojů, tzn. fotografií na sociálních sítích a dat od služby gdevagon.ru, právě v katastru Pogonova se vykládá velká část vojsk přesouvaných na západ a na jih Ruska, jejichž pohyb v poslední době přiměl experty mluvit o tom, zda se Moskva připravuje na totální válku na ukrajinském území.

Rádio Svoboda informuje o novém polním táboře v Pogonovu a o dalších vojenských cvičištích a základnách, které generálplukovník Žuravljov navštívil a které ruská armáda již používala k soustředění zbraní a personálu v době „horké“ fáze války na východě Ukrajiny a krátce po ní.

Pogonovo, Voroněžská oblast, 250 km od hranic s Ukrajinou

Odhalit nový tábor ruské armády ve Voroněžské oblasti dokázala CIT díky videu od očitých svědků, kteří nafilmovali, jak vlaky s tanky T-72B3 jedou na jih. Z čísel plošinových vozů analytici CIT zjistili, že míří z Kemerovské oblasti do stanice Maslovka, která leží v katastru města Voroněže, a odesílatelem a příjemcem nákladu je 74. gardová motostřelecká brigáda z Jurgy.

ржд, 04.04 .2021 pic.twitter.com/SnavA7pTwZ

— IgorGirkin (@GirkinGirkin) April 4, 2021

Tamtéž, tedy poblíž Maslovky, se na video, které zveřejnil místní obyvatel na TikToku, dostaly silniční nákladní plošiny přepravující těžké raketometné systémy, o jejichž používání v Sýrii napsalo Rádio Svoboda na podzim 2015. Videa od očitých svědků z Nové Usmaně u Voroněže zachytila také konvoje s reaktivními raketomety Uragan a další vojenskou technikou.

Na sociální síti VKontaktě najdeme fotografie a videa z nového stanového tábora a polní nemocnice, která vznikla jižně od zahrádkářské kolonie Berjozka na jižním okraji Voroněže. Toto místo sousedí se severní částí velkého vojenského cvičiště Ministerstva obrany Pogonovo, kvůli jehož zřízení zde bylo v 50. letech minulého století zrušeno hned několik vesnic (potomci jejich obyvatel dnes spolu sdílejí na VKontaktě vzpomínky na „předválečný“ život). V komentářích k článku v místním vydání Mojo! Voroněž, které již 27. března informovalo o aktivitě vojáků kolem stanice Maslovka, si místní obyvatelé stěžovali, že vojáci nezřídili tábor na pozemcích samotného cvičiště, ale přes silnici v poli přímo navazujícím na obytné domy.

Nový polní tábor v katastru Pogonova na čerstvých družicových záběrech:

A new Russian Army camp was set up in the Voronezh region bordering Ukraine, @CITeam_en reports. High-resolution satellite imagery obtained by Visual Investigations indeed reveals hundreds of military vehicles at recently formed staging areas. 🛰️📸: @Maxar https://t.co/GW2p4dcxhy pic.twitter.com/GlW9u9Xb4Q

— Christiaan Triebert (@trbrtc) April 8, 2021

Vyšetřování od Conflict Intelligence Teamu uvádí, že v letech 2014 až 2015 byly tábory ruských oddílů, které se účastnily bojů na Donbase, umístěny mnohem blíž k ukrajinským hranicím. I když se na video od očitých svědků dostal i vojenský konvoj s náklaďáky a obrněnými automobily Tygr blízko Ostrogožsku, který leží něco málo přes sto kilometrů jižně od Voroněže, tudíž mnohem blíž k Ukrajině. Nelze vyloučit, že tento konvoj mířil k dalšími vojenskému cvičišti Ministerstva obrany ve Voroněžské oblasti, a sice v Bogučaru, které také čelilo inspekci ze strany velitele vojsk Západního vojenského okruhu a již bylo zmíněno novináři v době války na Donbase v roce 2015 jako místo, kde Rusko plánuje vybudovat velkou vojenskou základnu. Pogonovo by se v tomto případě mohlo zhostit role jakési „domovské“ základny.

Základny a cvičiště ruské armády ve Voroněži, Bogučaru, Valujkách a Klincích, které navštívil s inspekcí velitel Západního vojenského okruhu:

Bogučar, Voroněžská oblast, 45 km od hranic s Ukrajinou

O tom, že Rusko plánuje zřídit nové vojenské cvičiště pouhých 45 km od ukrajinské Luhanské oblasti, napsala agentura Reuters už v září 2015. Z dat o státních zakázkách vyplývalo, že má převzít přes 1.300 ks techniky a uplatnit přes 5.000 vojáků. Dle dokumentů mělo ruské Ministerstvo obrany v úmyslu změnit starý armádní sklad v Bogučaru v cvičiště s desítkami budov a speciálních staveb. Očekávalo se, že tu budou vybudovány desítky kasáren, dělostřelecké sklady, lazaret, bazén a výcvikový komplex. Základna měla obsahovat také štáb s komunikačním střediskem, velkou jídelnu, sportovní komplex s tenisovým kurtem a badmintonem a kynologické centrum pro 30 psů.

Vojenské cvičiště v Bogučaru, družicový záběr:

V roce 2016 informovala Gazeta.ru o špatných ubytovacích podmínkách pro vojáky na základně v Bogučaru, o záhadných úmrtích vojáků základní služby a o zdejším bujícím mazáctví. V roce 2016 sdíleli vojáci z několika útvarů rozmístěných v Bogučaru na svých profilech na sociálních sítích fotografie z ukrajinské Luhanské oblasti.

1. prosince 2020 informovala ruská státní média o uvedení do provozu dalšího cvičiště, tentokrát už v katastru obce Krinica v Bogučarském okrese, které leží něco přes 30 kilometrů jižně od města.

Jak informovaly Věsti v tomto videopříspěvku, posláním cvičiště v Krinici je odlehčit shora uvedenému cvičišti Pogonovo. Televizní redaktor zmínil, že areál o rozloze téměř 70 kilometrů čtverečních využívali vojáci již předtím, před plnohodnotným vybavením vojenské základny však mohli tankisté používat pouze slepé náboje.

Nelze vyloučit, že právě na cvičiště v Bogučaru nebo Krinici míří některé z vojenských konvojů, které očití svědkové v posledních týdnech natočili, třeba 26. března v Rossoši, která leží mezi Voroněží a Bogučarem.

V úvahu přichází i další destinace, kam mohl tento konvoj mířit, která však neleží jižně, ale západně od Rossoše. Zprávy o výstavbě nového cvičiště v Bogučaru se v roce 2015 objevily krátce po zprávách o další velké vojenské základně, kterou Ministerstvo obrany buduje, vzdálené od ukrajinských hranic ještě méně, a sice v obci Soloti poblíž města Valujki v Bělgorodské oblasti. Tuto základnu, jak vyplývá ze zprávy tiskové kanceláře Ministerstva obrany, velitel Západního vojenského okruhu v posledních dnech také navštívil.

Valujki, Bělgorodská oblast, 25 km od hranic s Ukrajinou

Data z webu státních zakázek odhalila stopy výstavby základny ve Valjukách, a to opět z roku 2015. Jak vyplývalo z dokumentace státních zakázek, kterou dohledal Reuters, měla se vojenská osada zřídit na 300 hektarech v obci Soloti, a to ve složení 9 kasáren pro 3.500 vojáků, skladů raketových a dělostřeleckých zbraní a další munice o rozloze přes 6.000 metrů čtverečních, velkého výcvikového komplexu a zdravotního střediska s lazaretem na 50 lůžek, který počítal s možností výrazného rozšíření v případě „hromadného přísunu zraněných“.

Na základně mělo být několik ploch pro školení specialistů, zejména pro dělostřelectvo, protileteckou obranu, pro nácvik práce s tanky, bojovými vozidly pěchoty a obrněnými transportéry, také štáb s komunikačním střediskem, jídelna, kulturní a volnočasové středisko s ledovým kluzištěm, parní lázně, sportovní komplex s bazénem, hřišti pro tenis a badminton, autodrom, ubytovací komplex s více než tisícem bytů a další pomocné prostory.

Podle dokumentace měly být práce na výstavbě základny ve Valujkách dokončeny v dubnu 2016. O několik měsíců později, v červnu a červenci, zveřejnila mezinárodní dobrovolnická komunita InformNapalm vyšetřování vycházející ze satelitních záběrů Google a statusů ruských vojáků na sociálních sítích, z nějž vyplývalo, že základna ve Valujkách byla skutečně postavena, a to s tím, že kromě vojenské osady v Soloti do ní bylo začleněno také bývalé letiště v samotných Valujkách (obě lokace jsou od sebe vzdáleny pouhých 10 kilometrů a obě oficiálně spadají pod vojenský útvar č. 34670 752. gardového motostřeleckého pluku). Komentáře na webu wikimapia.org uváděly, že na bývalém letišti ve Valujkách byla již koncem března 2014 zřízena předsunutá základna ruského armádního letectva, kde jsou soustředěny bitevní vrtulníky Mi-24P a Mi-24PN, transportní výsadkové vrtulníky Mi-8MTV a rušicí vrtulníky Mi-8SMV. Uživatel, který tento komentář zanechal, vyslovil domněnku, že do Valujek byla přesunuta skupina od 549. letecké základny armádního letectva z Pribylova v Leningradské oblasti.

Vojenská základna ve Valujkách na pozemcích bývalého letiště, družicový záběr:

V červnu 2016 informoval RBC o přesunu 23. samostatné motostřelecké brigády do Valujek ze Samary. Ve skutečnosti, jak nasvědčují statusy od vojáků z této brigády na sociálních sítích, které dohledali dobrovolníci z InformNapalmu, se první z nich ve Valujkách objevili již v prosinci 2015. 23. února 2016, na Den obránců vlasti, se na hlavním městském náměstí konal průvod s předváděcím vystoupením průzkumníků od této brigády, a to za osobní účasti jejího dočasného velitele plukovníka Sergeje Kazačkova.

Z veřejně přístupných zdrojů víme, že vojáci z další motostřelecké brigády, a sice č. 28 z Jekatěrinburgu, byli na jaře 2015 přesunuti na další novou ruskou vojenskou základnu v blízkosti Ukrajiny, a to v Klincích, Brjanská oblast. V rámci nedávné „dozorové inspekce vojsk“ byla i tato zkontrolována generálplukovníkem Alexandrem Žuravljovem.

Klincy, Brjanská oblast, 45 km od hranic s Ukrajinou a Běloruskem

21. května 2016 prohlásil tehdejší ministr obrany Ukrajiny Stepan Poltorak, že Rusko na své plány vojensky dobýt Ukrajinu nerezignovalo a posiluje svou skupinu u hranic, kde plánuje nasadit další svazky vojenských útvarů. Toto prohlášení následovalo po vyšetřování od InformNapalmu o výstavbě nové ruské vojenské infrastruktury v Brjanské oblasti, a to ve městě Klincy. Místní média tehdy psala, že 1. dubna bylo v Klincích započato s přípravou území na výstavbu kasáren, služebního bydlení a další infrastruktury, zejména sportovních komplexů s bazény a obchodů. Příchod vojáků se očekával v září 2016, nicméně již v květnu začali do Klinců přicházet vojáci z 28. samostatné motostřelecké brigády.

2016, vlak s oddílem samohybných 152mm houfnic Msta-S (2S19) přijíždí do Klinců, k hranicím s Běloruskem a Ukrajinou

Běloruský novinář Dzjanis Ivašyn, který byl nedávno zatčen kvůli svému vyšetřování zabývajícímu se bývalými ukrajinskými „berkuťáky“ u běloruských těžkooděnců, v roce 2019 zanalyzoval data z veřejně přístupných zdrojů a dospěl k závěru, že ruské Ministerstvo obrany umístilo do Klinců na půdě 28. samostatné motostřelecké brigády celou motostřeleckou divizi, která se zařadila do 20. vševojskové armády Západního vojenského okruhu. Patří sem 488. a 254. mechanizovaný pluk, 59. tankový pluk, 856. samohybný dělostřelecký raketový pluk, 1259. protiletadlový raketový pluk, samostatné protiletecký raketový a protitankový oddíly, 5 samostatných praporů a 3 samostatné roty. Jen 488. mechanizovaný pluk podle satelitních záběrů čítal na podzim 2019 až 30 tanků T-72, téměř 90 bojových vozidel pěchoty BMP-2, několik desítek dělostřeleckých systémů, z toho 12 ks tažených 152mm houfnic 2A65 Msta-B a několik systémů BM-21 Grad. Toto vše podle Dzjanise Ivašyna nasvědčuje tomu, že Rusko u ukrajinských a běloruských hranic kumuluje útočné ofenzivní formace.

Vojenská osada, jeden z objektů ruské základny v Klincích:

Ruský vojenský analytik Alexandr Golc řekl v červenci 2016 v rozhovoru pro Rádio Svoboda o přesunu nových vojskových svazků do Klinců a Valujek, že tento ruský postup je z hlediska vedení Ministerstva obrany reakcí na rozmístění čtyř praporů NATO v pobaltských zemích a reakcí na potenciální bezpečnostní hrozby ze strany Ukrajiny. Klincy byly podle něj pro umístění vojenské základny vybrány kvůli náročnosti přesunu vojsk do Kaliningradské oblasti jako strategicky výhodný bod na západě Ruska v těsné blízkosti hranic hned dvou států, Běloruska a Ukrajiny.

6. dubna bylo na internetu zveřejněno video z nového přesunu vojenské techniky do Klinců. Další video ze cvičení s komentářem „Na Ukrajinu!“, natočené patrně v Klincích, sdílel 4. dubna uživatel TikToku @userceqoca12er.

Клинцы, Брянская обл, 06.04.2021 pic.twitter.com/yH5If0Q2kY

— IgorGirkin (@GirkinGirkin) April 6, 2021

Je velká válka na spadnutí?

Jak uvádějí analytici od Conflict Intelligence Teamu, soustředěné stahování ruských vojsk k ukrajinským hranicím je sice za poslední roky bezprecedentní, nemusí však zatím znamenat, že je nová válka mezi Ruskem a Ukrajinou nevyhnutelná.

„Nedokážeme si představit, že by ukrajinská armáda zahájila ofenzivu přes ruské hranice, a pro nasazení armády na Donbase kvůli podpoře separatistických formací by bylo logičtější rozmístit je v Rostovské oblasti. Je tedy zřejmé, že dispozice ruských oddílů minimálně ve Voroněžské oblasti nesleduje cíle až tolik obranné, jako spíše ofenzivní“, uvádí materiál od CIT zabývající se novým polním táborem blízko cvičiště Pogonovo. V letech 2014 až 2015 mělo hlavní penzum jednotek, které se zúčastnily bojů na Donbase, základny skutečně v Rostovské oblasti s tím, že polní tábory bývaly často zřizovány v těsné blízkosti hranic, odkud mohlo ruské dělostřelectvo a raketová vojska přímo ostřelovat ukrajinské pozice.

Jak řekl v rozhovoru pro Rádio Svoboda a BBC analytik od CIT Ruslan Levijev, ruská verze o „cvičeních“ a „dozorových inspekcích“ také vzbuzuje mnoho pochybností, nejbližší vševojskové manévry Západ 2021 jsou totiž naplánovány na podzim, zatímco lokální cvičení na Krymu a v Jižním vojenském okruhu již skončila. Nicméně zcela vyloučit podobný scénář podle Levijeva nelze.

„Mají tam obrovské množství motostřelecké techniky, techniky vzdušných výsadkových vojsk a dělostřelecké. Tolik, že by to plně postačilo pro totální válku, a to i k ofenzivním operacím. Dokonce k operacím na velmi rozsáhlé frontě, protože tu vidíme zbraně s velmi vysokým výkonem jako jsou Grady nebo Uragany. Nejde jen o výpomoc pro nějakou obrannou operaci, působí to tak, jako by někdo chystal válku velkého rozsahu“. Podle toho však, jak se na internetu objevují stále nová videa z přesunu vojsk, jak říká Levijev, je si stále méně jistý, že celé toto dění je jen demonstrativní předvádění svalů.

Roman Burko od InformNapalmu má také za to, že samotné přesuny techniky připomínají spíš jen zastrašovací akci. Nicméně si všímá, že se k ukrajinským hranicím přesouvají nejen tanky a dělostřelectvo, ale také řídicí štáby nebo spojaři, bez nichž nelze koordinovat rozsáhlou vojenskou operaci.

O nedávném příchodu jednoho z vojenských útvarů, které těmto účelům odpovídají, na Krym jsme se dozvěděli díky kuriozitě: na krymském telegramovém kanále @ams_driver bylo 6. dubna sdíleno video ze zadržení ruského vojáka, který se z nějakého důvodu rozhodl ukrást Žigulíka a projet se s ním. V odpovědi na dotaz policistů, kteří ho zadrželi, na kameru říká, že je vojákem z 38. gardové řídicí brigády Ozbrojených sil RF, která má základnu v Moskevské oblasti, tvrdí, že na Krym přijel se svými kolegy „služebně“, a také uvádí své jméno, datum narození a místo bydliště v Kurské oblasti. Tyto údaje umožnily dohledat profily příbuzných zadrženého na sociálních sítích a potvrdit jeho zařazení u 38. brigády, kde dotyčný, jak se ukázalo, vykonává základní službu od podzimu 2020.

Burko na Facebooku píše, že přesun 38. řídicí brigády na Krym může být varovným signálem:

„Jde o velmi zajímavou brigádu, kterou tvoří řídicí prapor a několik praporů spojařů. Mezi její plněné úkoly patří navazování komunikace ve vojenských polních podmínkách, navádění letadel se skupinami výsadkářů na přistání a zřizování navigace pro leteckou techniku. Je to znak přibližování řídicích štábů. To samozřejmě neznamená, že ofenziva začne hned zítra nebo za týden. Rusové se dnes jen školí a cvičí, hromadí bitevní potenciál a zcela jistě budou čekat na vhodnou politickou příležitost. Nebo takovou záminku vytvoří sami. Na otázku, kdy se to stane, zda na podzim 2021, za rok nebo ještě později, je zatím těžké odpovědět. Tato chvíle nemusí nastat nikdy díky snahám Ukrajiny a jejích partnerů, vždy ale musíme být připraveni na ty horší scénáře a zachovávat chladnou hlavu“.

Autor Mark Krutov, Rádio Svoboda | Radio Free Europe/Radio Liberty

Čtěte také další příspěvky k tématu na InformNapalmu

• Dobrovolníci zveřejnili rozsáhlou interaktivní databázi ruské agrese (aktualizováno 15. 3. 2021)
• Dobrovolníci nasbírali důkazy účasti 32 vojenských jednotek Ozbrojených sil RF na záboru Krymu
• RF přesouvala své komplety 1L259 Zoopark-1 na Donbas už v roce 2014 (FOTODŮKAZ)
• Identifikováni ruští vojáci, kteří na Donbase ztratili dron Tachion
• Na Donbase spatřen ruský víceúčelový obrněný automobil Tygr z kompletu MK-BLA-01 (VIDEO)
• Nejmodernější ruská technika se na Donbase dostala na letecké záběry z dronů (FOTO + souřadnice)
• Ruský dron Orlan-10 se skládá ze součástek vyrobených v USA a dalších zemích– fotozpráva
• Mise OBSE v Ukrajině má prodloužený mandát o další rok. Důležitá fakta a svědectví

Šíření nebo převzetí s odkazem na zdroj je vítáno. (Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0). Facebooková stránka komunity InformNapalm v češtině: InformNapalm Česko.

InformNapalm nedostává žádnou finanční podporu od vlád ani od dárců. Na financování provozu našeho webu přispívají pouze dobrovolníci pracující pro naši komunitu a ostatní čtenáři. Zařadit se mezi dobrovolníky můžete i vy, popř. podpořit rozvoj jedinečného dobrovolnického zpravodajského média InformNapalm svými příspěvky prostřednictvím Patreonu.

Překlad: Svatoslav Ščyhol