Ukrajinští kyberaktivisté ze skupiny 256. KyberÚtočná se zmocnili přístupů ke komunikacím ruských ministerstev a odhalili rozsáhlé schéma obohacování na dočasně okupovaném území Ukrajiny. V jejich rukou skončil tajný seznam téměř 200 ruských společností, které se podílejí na tzv. Speciálním infrastrukturním projektu, což je v podstatě schéma rozdělování prostředků ze státního rozpočtu RF pod zástěrkou „rekonstrukce“.
Dobrovolníci z mezinárodní zpravodajské komunity InformNapalm tato data vyhodnotili a dospěli k závěru: v pozadí halasných projektů stojí složitý řetězec dodavatelů a jednodenních firem. Jejich účelem je nejen zužitkovat miliardy, ale i skrýt skutečné beneficiáře, a sice obry ruského průmyslu, z nichž mnoho se dosud zvláštním způsobem mezinárodním sankcím vyhýbá.
Tento příspěvek odhaluje, jak se Rusko snaží zlegalizovat praní špinavých peněz a rabování na dobytém území, kdy z válečných zločinů dělá výnosný podnik.
K čemu potřebuje Rusko „speciální projekt“?
Po totální invazi v roce 2022 čelil Kreml dvěma problémům:
- Administrativní chaos. Okupované území nebylo integrováno do správního a finančního systému Ruska. To způsobilo obrovské potíže s řízením a kontrolou.
- Strach podnikatelů. Velké ruské společnosti nespěchaly na to, že by na okupované území vstoupily přímo, protože se bály sankcí a doufaly, že se jednou vrátí k „business as usual“ se Západem.
Řešení se našlo v modelu, který již byl otestován na Krymu.
Jak schéma funguje: krymský scénář a příslib anonymity
Mechanismus napracovaný na Krymu od roku 2014 je jednoduchý a cynický.
- Pumpování peněz. Skrze systém státních zakázek míří na okupované území obrovské prostředky na realizaci infrastrukturních megaprojektů (jako je třeba nechvalně proslulý krymský most).
- Propagandistický obrázek. To ruské propagandě umožňuje vytvořit iluzi „rozvoje nového území“ a bouřlivých aktivit.
- Záruka anonymity. Společnostem, které na účast přistoupí, je slíbeno plné utajení. Za tímto účelem se na státní kontrakty uvaluje mlčenlivost a podnikatelům se navrhuje zřizovat tzv. vložky, tedy dceřiné firmy, které působí pouze na okupovaném území a na mateřské společnosti formální vazby nemají.
Za účelem koordinace tohoto schématu byl ještě v květnu 2022 na Ministerstvu RF pro výstavbu zřízen speciální odbor „pro realizaci speciálního infrastrukturního projektu“.
Iluze „rekonstrukce“ a skutečnost
Žádný hospodářský zázrak se ve skutečnosti nekoná. Veškeré peníze z ruského státního rozpočtu jsou rozděleny zase mezi ruské společnosti. Zaměstnanci na objekty jsou také převážně dováženi z Ruska. Tito část mzdy utrácejí na místě a jejich zaměstnavatelé odvádějí menší daně do místních rozpočtů, čímž vytvářejí zdání hospodářské aktivity.
Jde v podstatě o uzavřený systém, kdy peníze ruských daňových poplatníků přetékají do kapes korporací, které mají blízko ke Kremlu, a z okupovaného území se stávají jen kulisy pro propagandistické příspěvky.
Tento příspěvek je součástí cyklu CYBINT vyšetřování. S předchozími díly se můžete seznámit na odkazech:
- Analýza nabourání komunikací náměstka ministra obrany RF Pavla Fradkova. Podnikatelské zájmy Kadyrova a Kabajeva na dočasně okupovaném území
- „Nanocement“ na kostech. Jak Rusové vydělávají na pozůstatcích rozbořených a okupovaných ukrajinských měst
Co je „speciální infrastrukturní projekt“ a jak fungují ruské dotace na údržbu okupovaného území Ukrajiny
Již na začátku totální invaze RF do Ukrajiny v roce 2022 vyvstala před ruskou byrokracií otázka údržby „nově připojených území“. Jedním z problémů okupantů je, že dočasně okupované ukrajinské území není začleněno do ruského správního, finančního ani dalších systémů. Podle zprávy CNO k situaci na dočasně okupovaném území Ukrajiny v prvním pololetí 2025 není tato otázka s konečnou platností vyřešena dodnes. To správu území komplikuje.
Dalším problémem je pasivita velkého ruského byznysu v přímém ovládnutí okupovaného ukrajinského území kvůli riziku rozšíření sankcí a zbytkům nadějí na návrat k „business as usual“ se Západem po skončení aktivních bojů.
Po roce 2022 rozšířilo Rusko na nově okupované území model Krymu, který právně a fyzicky okupovalo o osm let dříve. Přístup spočívá v postupném dotažení správy okupovaného území k ruskému celostátnímu mustru (na Krymu tento postup nebyl dosud dokončen). Prostřednictvím systému státních zakázek jsou do území pumpovány značné prostředky na realizaci obřích infrastrukturních projektů (mezi nejznámější patří krymský most). To propagandě umožňuje předvádět „rozvoj nových území“ a formálně navýšit naplňování rozpočtů okupovaného území. To vše díky tomu, že dělníci, kteří na staveniště přicházejí z Ruska, tak či onak utrácejí část mzdy v místě dočasného pracoviště. Společnosti podnikající na místech pak menší část získaných peněz vracejí v podobě daní.
Ruským společnostem, které na to přistoupí, se zároveň přislíbí anonymita. Za tímto účelem se státní kontrakty udržují v tajnosti nebo se navrhuje založit další právnické osoby, které působí pouze na okupovaném území a nemají přímé vazby na skutečné vlastníky.
Ke skutečnému hospodářskému zlepšení na okupovaných územích nedochází, všechny peníze se totiž rozdělí mezi ruské právnické osoby a pracovníci se na objekty také dovážejí většinou z RF.
Za účelem rozdělení peněz na nově okupovaných územích byl na Ministerstvu RF pro stavebnictví již v květnu 2022 zřízen odbor „pro realizaci speciálního infrastrukturního projektu“.
„Speciální infrastrukturní projekt“ (SIP) je způsob, jak zužitkovat prostředky uvolněné pro dočasně okupované území Ukrajiny za dodržování maximální anonymity. Žádné podrobné výkaznictví k SIP ve veřejných zdrojích nenajdeme, jakož i konkrétní seznam zúčastněných společností. Právě údaje o dodavatelích a subdodavatelích SIP opatřily 256. KyberÚtočná a InformNapalm.
Jaké seznamy společností získali hacktivisté a v čem se od sebe liší
Odbory pro realizaci SIP na okupovaném území nebyly zřízeny jen u ruského Ministerstva pro výstavbu. Podle ruského obchodního média RBC ke konci roku 2022 figurovaly jako zadavatelé prací na okupovaném území „nejméně šest státních struktur a 55 regionů RF“. Jde zejména o ruské Ministerstvo pro výstavbu, Ministerstvo energetiky, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo obrany (prostřednictvím právnických osob zřízených při ministerstvech), jakož i státní společnost Avtodor a Fond rozvoje území (rusky Fond razvitija těrritorij).
Úředníci RF přitom sdělit názvy konkrétních dodavatelských a subdodavatelských společností odmítly, všechny výdaje již v roce 2022 pak procházely utajovanými položkami ruského rozpočtu.
Dva seznamy, které přinášíme dnes, jsou soupis společností, jimž Ministerstvo RF pro výstavbu umožnilo působit na okupovaném území Ukrajiny (seznam platí pro listopad 2022), a soupis dodavatelů Fondu pro rozvoj území (seznam platí pro září 2024).
První ze soupisů představuje dopis prvního náměstka ministra RF pro výstavbu Alexandra Lomakina adresovaný organizacím, jimž byla umožněna „rekonstrukce a výstavba objektů v rámci SIP“. Po korporacích se chce, aby oznámily počty dělníků a speciální techniky, které mohou do projektů zapojit. Tento dopis byl rozeslán na e-mailové adresy 99 společností i s uvedením jejich názvů.
Druhý ze seznamů je soupis dodavatelů ruského Fondu pro rozvoj území, kteří provádějí práce na okupovaném území Ukrajiny v rámci SIP. Dopis byl odeslán již jménem dalšího náměstka ministra RF pro výstavbu Valerije Leonova.
Společnosti jsou požádány, aby se nejpozději 1. října 2024 zapojily do automatického systému výkaznictví z plnění kontraktů na okupovaném území Ukrajiny. Žádost byla zaslána 111 korporacím i s uvedením jejich názvů.
Při porovnání obou dokumentů je nápadné, že se téměř žádné položky neopakují. Opakujících se názvů je jen pět: OOO „VTK“, OOO „NIC PS“, OOO „Strojpuťizyskanija“, AO „Transprojekt“ a OOO „Interlajn Inžiniring“. Navíc se v druhém seznamu uvádí 11 ruských resortů (ministerstev, nadací, autonomních úřadů apod.), které nejsou dodavateli, ale disponenty prostředku (uvádějí se na konci seznamu). To znamená, že na seznamech figurují 194 korporace, které nelegálně podnikají na ukrajinském okupovaném území. Velká část z nich se tím nechlubí, jen na několik málo jsou uvaleny aspoň nějaké sankce.
Pečlivějším zkoumáním soupisů zjistíme, že na ten druhý (dodavatelé Fondu pro rozvoj území) jsou zařazeny mnohem větší korporace než na ten první. Zejména nejméně čtyři z nich jsou na seznamu systémotvorných korporací Ministerstva hospodářství RF: AO „VAD“, OOO „Avtodor-inžiniring“, OOO „DSK“ a PAO „Rostělekom“.
Jak velké společnosti své podnikání na okupovaném ukrajinském území tají
Jako číslo 67 je na seznamu dodavatelů Fondu pro rozvoj území uvedena společnost OOO „R-Stroj“.
R-Stroj je korporace již docela povědomá. V únoru 2024 figurovala v rozsáhlém vyšetřování od Financial Times Uvnitř Mariupolu. Nová ruská Potěmkinova vesnice. Novináři tehdy zjistili, že společnost de facto vlastní oligarcha Alexej Repik, který podniká v USA a Německu. Sám Repik však odmítal, že by měl s korporací něco společného, samotná společnost pak své zapojení do prací na okupovaném území aktivně na odiv nevystavuje. Např. v jedné z pracovních nabídek na vlastní stránce na síti VKontaktě záhadně píše o „objektu blízko Azovského moře“. Slibuje stěhování na místo pracoviště a stravování třikrát denně.
Dnes však díky příspěvkům, které obstarala 256. KyberÚtočná, se podařilo doložit, že R-Stroj figuruje na listině velkých dodavatelů pro provádění prací na okupovaném území Ukrajiny. Navíc hacktivisté získali k dispozici několik vzorů subdodavatelských smluv uzavřených mezi R-Strojem a korporací s názvem OOO „SK Sirius“, jejichž předmětem je provedení prací v okupované Makijivce a Mariupolu.
V kontraktech se uvádí rozsah a místo provádění prací, je patrné i schéma využívání prostředků. Jako zadavatel na straně státního rozpočtu RF vystupuje PPK „Jedinyj zakazčik“, z R-Stroje se pak stává dodavatel prvního stupně. Společnost si však jen ponechává část peněz a ke skutečnému plnění kontraktu přibírá jinou korporaci.
„SK Sirius“ má zapsané sídlo na okupovaném Krymu. Podle disponibilních údajů však tato firma nemá s obyvatelstvem okupovaného území nic společného. „SK Sirius“ je typická jednodenní společnost. Jak dokládá karta korporace na jednom z webů s obchodními informacemi v RF, byla zapsána v roce 2023 (tedy v roce podpisu subdodavatelských smluv s R-Strojem), zatímco dnes je společnost již v likvidaci. Statutární zástupce této společnosti Pjotr Georgijevič Bogytyrjov již v roce 2013 nechal zapsat soukromý podnik v Petrohradě.
Proč na sankcích proti těmto společnostem záleží?
Seznamy odhalené hacktivisty mají obrovskou hodnotu, ukazují přece skutečné hráče. Jednodenní firmy jako je OOO „SK Sirius“ jsou pouhou zástěrkou, která se snadno zřizuje a ruší. Nevlastní žádná aktiva ani nedisponují s miliardovými rozpočty.
Skutečné peníze procházejí společnostmi prvního stupně jako je R-Stroj a necelých 200 dalších korporací na seznamech. Každý z těchto dodavatelů byl odsouhlasen na nejvyšší úrovni, až ke Kanceláři prezidenta RF, nahradit ho je pak zdlouhavý byrokratický postup. Jejich vlastníci jako je oligarcha Alexej Repik jsou osobami, které mají blízko ke Kremlu.
Uvedené společnosti jsou Achillovou patou systému. Hlavní podnikání mají v samotném Rusku, nakupují západní vybavení a jsou pro svá odvětví systémotvorné. Způsobená jim rána prostřednictvím sankcí by zkomplikovala přístup k technologiím a úvěrovým prostředkům, což nutně zpomalí celou ruskou mašinérii ovládnutí okupovaných území. Právě proto Kreml jejich údaje tak pečlivě tají.
K dnešnímu dni bohužel jen nepatrná část těchto společností čelí sankcím. Třeba „Miranda-media“ a její dceřiná struktura „Mirtělekom“, klíčoví dodavatelé telekomunikačních služeb na okupovaném území od roku 2014, se na sankční listiny EU dostaly teprve koncem roku 2023.
Reakce světa je bohužel stále pomalá. Třeba „Miranda-media“ a její dceřiná struktura „Mirtělekom“, klíčoví dodavatelé telekomunikačních služeb na okupovaném území od roku 2014, se na sankční listiny EU dostaly teprve koncem roku 2023. Nejednou zmiňovaná R-Stroj se na sankční listiny EU a Švýcarska dostala teprve v létě 2024, již po zveřejnění novinářských vyšetřování k její účasti na projektech v Mariupolu. Jednou z mála výjimek je AO „VAD“, na niž uvalila sankce řada států ještě před totální invazí kvůli její účasti na projektech na okupovaném Krymu.
Naprostá většina společností na seznamech žádným restrikcím dosud nečelí, a to ani ze strany Ukrajiny. Vyzýváme Radu pro národní bezpečnost a obranu a mezinárodní společenství, aby tomu věnovaly pozornost a vynasnažily se o nápravu situace.
Dále zveme novináře a OSINT vyšetřovatele k dalšímu zkoumání námi zveřejněných seznamů:
- Dokument.PDF (seznam 99 společností)
- Dokument.PDF (seznam 111 společností)
Jak ukazuje praxe, za formálními názvy se mohou skrývat zástupci ruských zpravodajských služeb. Třeba v březnu 2025 novináři z vydání Agentstvo zjistili, že skutečným kurátorem AO „GK „EKS“ (č. 2 na seznamu ze 111 dodavatelských společností), která má státní kontrakty v hodnotě 500 mld. rublů, je důstojník GRU RF Alexej Vlasov.
Čtěte také:
- „Oddíl sebevrahů“: jak umírají topmanažeři z ruského státního sektoru v době války. Infografika
- Ukrajinští hackeři ochromili výrobce dronů spojeného s vicepremiérem RF Chusnullinem
Tato publikace je zpracována speciálně pro čtenáře webu InformNapalm. Šíření nebo převzetí s odkazem na InformNapalm je vítáno. (Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0). Česká stránka komunity InformNapalm na Facebooku: InformNapalm Česko.
InformNapalm nedostává žádnou finanční podporu od vlád ani od dárců. Zajišťovat provoz webu pomáhají pouze dobrovolníci pracující pro naši komunitu a naši čtenáři. Mezi dobrovolníky se můžete zapojit i vy nebo podpořit InformNapalm svými příspěvky.
Překlad: Svatoslav Ščyhol
Read the latest book “Donbas in Flames. Guide to the Conflict Zone” published by Prometheus Center. This guide will be useful to journalists, researchers, war experts, diplomats and general readers seeking information on the war in Donbas.
Aktuální hlášení skupiny INFORM NAPALM