Příběh s dodávkou turbín na Krym nabírá na obrátkách. Ještě minulý týden internetem jen kolovaly ojedinělé fotografie jakýchsi mechanismů v krymském přístavu a nikdo nechtěl nic potvrdit. Již zanedlouho se však do věci zapojil Reuters a napsal o turbínách od společnosti Siemens, které byly dodány na Krym. Německá mamutí společnost začala hned popírat, že by měla s tímto příběhem cokoli společného, a Rusové začali mluvit o nákupu turbín na sekundárním trhu (existuje vůbec něco takového?).

Již tento týden však bylo jasno, že se na Krym dostaly právě německé turbíny, a Siemens se dnes chystá s Rusy soudit, ve smlouvě bylo přece zvlášť ujednáno, že turbíny nesmí být dodány na Krym. Právníci německého koncernu patrně odvedli dobrou práci a z právního hlediska se formálně pojistili. To však nemusí stačit.

Začněme tím, že by se v tomto případě mohlo jednat o porušení sankčního režimu způsobeného anexí Krymu. Již od roku 2014 se Rusko veškerými způsoby snaží „odstřihnout“ Krym od Ukrajiny a udělat z něj region hospodářsky nezávislý na Ukrajině a hospodářsky závislý na Rusku. Za tímto účelem byl Krym „přesměrován“ nejen na ruské zboží, ale i na ruské energie. Aby se krymská energetika dostala pod Rusko úplně, usmysleli si Rusové vybudovat energetický most Kubáň – Krym. Formálně bylo za tímto účelem rozhodnuto postavit v Tamani tepelnou elektrárnu, která měla zásobovat Krym elektřinou přes tento energetický most.

Tamaň je sídlo v Krasnodarském kraji s 10 tisíci obyvatel. Leží několik kilometrů od ostrovního výběžku Tuzla naproti okupované ukrajinské Kerči. U Tamaně probíhá výstavba mezinárodního námořního přístavu, se stavbou elektrárny to však nedopadlo. Vloni proběhl konkurz na investora do výstavby tepelné elektrárny v Tamani, žádný zájemce se však nenašel.

Podle Reuterse ([1]) investoři nechtěli stavět elektrárnu v Tamani kvůli možným sankcím. Znamená to, že by i výstavba elektrárny v ruské Tamani mohla vést k uvalení sankcí, zdejší elektřina přece půjde na anektovaný Krym. Věděli o tom všichni, nezabránilo to však Siemensovi v jednáních s dodavatelem stavby Těchnopromexport o dodávkách zařízení pro Tamaň.

Postupně (září 2016) začalo být jasné, že Těchnopromexport nemá v úmyslu stavět tepelnou elektrárnu v Tamani a že veškeré zařízení by nejspíš putovalo na Krym.

Německý koncern patrně chápal celou ožehavost situace, proto se dodávka turbín protahovala a hledalo se nějaké kompromisní řešení (říjen až listopad 2016).

Turbíny však už byly vyrobeny a ruský trh se pokládal za potenciálně velký trh pro odbyt produktů. Je možné, že společnost musela ruské straně ustoupit, aby zachránila své další projekty v Rusku.

Nakonec tak byly všechny čtyři turbíny předány ruské společnosti:

„Dodali jsme turbíny Těchnopromexportu“, řekl Reutersovi ředitel odboru pro výrobu energie a plynu Siemens v Rusku Nikolaj Rotmistrov, „Dle kontraktu by měly být tyto turbíny namontovány v Tamani“.

Znovu však připomeňme, že dodávka turbín pro tepelnou elektrárnu v Tamani de facto pomáhá anexi Krymu. A německá společnost to od začátku jednání věděla.

Dnes se německý koncern plánuje soudit před ruskými soudy a používání turbín na Krymu zakázat. Tyto soudy nejspíš prohraje a celá věc skončí zdlouhavým a nudným řízením u některého nezávislého rozhodčího soudu.

Dalším hráčem, který může přilít olej do ohně, jsou Američané. Nedávno jsme napsali o exteritoriálním principu působení amerických sankcí. Za porušování sankčního režimu proti Kubě nebo Íránu americké dozorové orgány vyměřují pokuty zahraničním společnostem ve výši miliard dolarů ročně. A zahraniční společnosti musí tyto pokuty platit, aby nepřišly o americký trh.

Zároveň v posledních letech pozorujeme nevyhlášenou sankční válku mezi USA a Evropskou unií. Zatímco američtí ekologové měří hodnoty emisí u německého Volkswagenu, evropští byrokraté aktivně pokutují americké internetové obry.

Začátkem roku musel VW souhlasit se zaplacením 4,3 miliard dolarů za dieselový skandál.

Evropská komise pro změnu pokutovala Google na 2,42 miliard eur za manipulování s výsledky vyhledávání. Facebook dostal pokutu „pouhých“ 110 mil. eur za uvádění nevěrohodných informací pro koupi WhatsApp. A tak dále…

Situaci komplikuje postoj prezidenta USA Trumpa, který se již nechal slyšet, že Německo má příliš vysokou obchodní bilanci se Spojenými státy a že se s tím musí něco dělat.

Není vyloučeno, že se kauza prodeje německých turbín na Krym stane příjemným dárkem pro americké vyjednávače, kteří tak získají další trumf pro přetahování s Evropou. Nakonec budou EU a Německo muset v něčem ustoupit, aby zabránili mnohamilionové pokutě od Trumpovy administrativy.

A zatímco dříve byl problém Krymu a energetického zásobování poloostrova lokálním problémem ve vztazích mezi Ukrajinou a Ruskem, dnes by mohlo jít o jednu z klíčových otázek ve vztazích mezi EU a Amerikou.

Tento příspěvek zpracoval Anton Pavluško speciálně pro web InformNapalm.
(Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0)
Klikněte na „Sdílet“ a podělte se s přáteli.
Staňte se fanoušky stránky InformNapalm Česko na Facebooku a nechte se pohotově informovat o nových příspěvcích v češtině.

Překlad: Svatoslav Ščyhol