Nejednotní a vynalézaví aktivisté z evropské občanské společnosti se stávají výkonným prostředkem pro potírání dezinformací na síti.

Redakce InformNapalmu nabízí překlad článku Activists Against Digital Lies z pera Thomase Kenta, který vyšel 2. června 2020 na webové verzi známého amerického časopisu The American Interest. Mezi aktivisty z evropské občanské společnosti, kteří aktivně čelí ruské agresi a digitálnímu lhaní, zmiňuje autor i náš mezinárodní tým. Nejde však v první řadě o tuto zmínku, ale o vykreslení silných a slabých stránek činnosti dobrovolníků a aktivistů po celém světě.

Když se COVID-19 rozšířil v Litvě, začaly facebookové skupiny zaměřené na globální konspirační teorie přetékat dezinformacemi jako: „vojáci USA přinesli koronavirus do Litvy“, „temné síly vynalezly koronavirus, aby ovládly svět“, „očkování bude obsahovat nanočipy, které umožní ovládat lidi prostřednictvím mobilních signálu 5G“.

V tu chvíli se něco stalo.

Noví lidé začali podobné facebookové skupiny filtrovat a na tyto konspirační teorie útočit. Správci skupin je blokovali, přesto bylo „vetřelců“ stále víc. Vznikala stále nová jména a účty, z nichž každý po svém pokračoval v boji proti lživým báchorkám.

Vznik těchto nových hlasů nebyl vůbec dílem náhody. V jejich pozadí stála koordinovaná úsilí tzv. elfů, skupiny litevských aktivistů, kteří bojovali proti dezinformacím už šest let. Členové tohoto týmu spolupracovali na tom, aby pronikli do každé skupiny. Navzájem se informovali, kdo byl zablokován, a v případě potřeby aplikovali stále nové prostředky, řekl mluvčí tohoto týmu.

Litevští elfové jsou jen jedinou větví obdivuhodně složité a vynalézavé sítě v Evropě, která bojuje proti dezinformacím jak místního původu, tak pocházejícím z Ruska či odjinud. (Elfové se sdružili po invazi ruské armády do Ukrajiny). Zatímco většina mediálních zpráv se soustředila na dezinformační vlny, které zaplavily kontinent, zůstávají síly, které jim kladou odpor, ve stínu. Jejich činnost by mohla nabídnout jisté strategie pro Spojené státy, kde dezinformace hrozí zhoršit nebezpečí z šíření koronavirové pandemie a snaží se rozšířit paniku na pozadí pouličních nepokojů z posledního týdne.

Někteří aktivisté pracují v utajených skupinách a potírají trolly přímo na platformách sociálních sítí. Jiní mapují celé sítě trollů a botů a pomáhají Facebooku a Twitteru deaktivovat je. Vyzývají zadavatele reklam k bojkotu webů, které propagují rasistický nebo spiklenecko-ideologický kontent. Vkládají se do komentářů pod zpravodajskými články, aby posunuli nepřátelské komentáře dolů desítkami umírněných statusů. Někteří dokonce lákají ty nejaktivnější propagátory spikleneckých teorií do soukromých chatů, kde se snaží změnit jejich názory. Vedle těch nejbojovnějších aktivistů působí skupina investigativních novinářů vyzbrojených prostředky umělé inteligence pro hloubkové vyšetřování společně s fact-checkery, kteří se učí odhalovat dezinformace se stále rostoucí rychlostí.

Když se začaly lživé informace o viru šířit na Slovensku, členové Digital Infospace Security Initiative rychle založili stránku na síti, kampaň na Facebooku a další na Instagramu, aby vyvrátili ty nejnebezpečnější fámy. V průběhu měsíce byly jejich příspěvky sdílením a lajkováním jejich poznámek rozšířeny na zdi přes 130.000 uživatelů Facebooku. Tomáš Kriššák, jeden ze zakladatelů webové stránky o koronaviru na Slovensku, podal zprávu o jasných výsledcích dlouholeté prodemokratické kampaně.

„Krok za krokem postupem času vidíme, jak jsou lidé stále citlivější na dezinformacím, jsou podezíravější“, říká.

Obyvatelé Slovenska patří mezi ty snad nejvíce proruské ze všech členských zemí NATO. Jejich dosavadní populisticky zaměřená vládní strana však byla v letošních volbách poražena, i nové vládnoucí špičky již slíbily věrnost linii NATO a EU.

Někteří novináři a fact-checkeři, kteří bojují proti dezinformacím, odmítají, že by byli politicky angažovaní, a dokazují, že jen odhalují lži a zneužívání všeho druhu. Nicméně účinek jejich práce je značnou posilou pro boj demokratických sil proti fake news, podněcování nenávisti a konspiračním teoriím. Někteří novináři se zaměřují na Rusko, kdy podrobně odhalují praní špinavých peněz, militarizaci a aktivity zpravodajských služeb.

Tito soukromí bojovníci proti dezinformacím mají mimořádně významnou úlohu právě v době, kdy se demokratické vlády podobnému boji vyhýbají. Některé vlády dávají od těchto aktivit ruce pryč s tím, že je považují za politicky destruktivní, protože by je bylo možné vykreslit jako zaměřené proti pravicově smýšlejícím stranám v jejich vlastních zemích, jejichž politická hesla často souzní s těmi kremelskými. Úřední osoby se také často bojí obvinění z šíření své vlastní „propagandy“, i když třeba jen vyzývají k respektování faktů a demokratických hodnot.

Nevládní aktivisté většinu těchto obav nemají. Také jsou rychlejší a flexibilnější než úředníci, jejichž byrokratické zdržování by mohlo oslabit přiměřenou reakci na dezinformaci až natolik, že by tato reakce zcela pozbyla smyslu. Aktivisté často představují mladé a uvědomělé síly na sociálních sítích. Jsou také odvážní. Jejich činnost často ohrožuje aktivisty osobně a jejich rodinné příslušníky. Nicméně, jak říká mluvčí litevských elfů:

„Mnoho lidí se cítí být jisti pod svými vlastními jmény. Nepociťují strach, jsou ve své vlastní zemi, bojujeme o skutečné hodnoty.“

Oddanost a odvaha aktivistů vzbuzuje stále větší zájem a podporu ze strany většiny evropských vlád a nadací. Některé skupiny financování odmítají s tím, že jsou pyšné na své soukromé dobrovolnické postavení. Bohumil Kartous, mluvčí českých elfů, říká, že přijímání peněz, zejména od zahraničních sponzorů, by stavělo aktivisty do zranitelné pozice vůči obviněním, že pracují pro cizí zájmy.

„Celý záměr elfů spočívá v tom, že to děláme dobrovolně“, říká. „Jde o vaše rozhodnutí, že to budete dělat, o váš čas a energii. Neděláte to pro peníze, ale pro svou zem.“

Peníze však výrazně ovlivňují rychlost reakce a oslovení širokého obecenstva. Veronika Špalková z Think tanku Evropské hodnoty v Praze má za to, že se reakce na dezinformaci musí rozšířit do dvou hodin, aby měla šanci na úspěch. Mnoho skupin uznává potřebu trénovat rychlé rozpoznání nepravdivé informace, tvorbu hlášek a videí, která jim mají čelit, a volbu cílového obecenstva pro maximální účinnost. Dokonce i lidé, kteří nejsou chtiví po penězích, uznávají, že několik placených pracovníků na plný úvazek významně pomůže s organizací, náborem a technologiemi.

Globální interakční centrum Ministerstva zahraničí USA (The U.S. State Department’s Global Engagement Center) uvedlo, že vloni uspořádalo školení občanských aktivistů ve 14 evropských zemích pro přiměřené reagování na dezinformace „způsobem lokálně odpovídajícím“ pro každou ze zemí. Velká Británie uvolnila 18 mil. liber na tři roky na potírání dezinformací a fake news ve Východní Evropě a na posílení nezávislých médií na Západním Balkáně. Mnoho dalších fundátorů jako je např. nadace Otevřená společnost George Sorose (Open Societies Foundations), Národní nadace na rozvoj demokracie (National Endowment for Democracy) nebo Evropská nadace pro demokracii (European Endowment for Democracy) podporují občanská sdružení vznikající tzv. odspoda a snahy nezávislých novinářů. Facebook věnuje miliony dolarů na financování projektů na ověřování faktů. Fundátoři z USA a Německa podporují Trolless, moldavskou skupinu, která odhalila pro Facebook cca 700 falešných účtů a stránek, které šířily dezinformace před volbami v roce 2019. Facebook reagoval vlastním vyšetřováním a zrušil cca 200 z nich.

Snad nejvýkonnějším nástrojem aktivistů je mezinárodní spolupráce. Sponzoři podpořili řadu konferencí pro posílení mezinárodní spolupráce občanských aktivistů, novinářů a fact-checkerů. Ti nejaktivnější činitelé hnutí při těchto setkáních sdíleli příběhy svého vlastního odhalení ruských dezinformací nebo dokonce usvědčovali ruské „vojáky neviditelné fronty“. Investigativní skupina InformNapalm zveřejňuje jména ruských vojáků, kteří válčili v Ukrajině, Gruzii nebo Sýrii, k čemuž využívá převážně informace z veřejně přístupných zdrojů.

Jiná setkání, a to pro fact-checkery, pomohla vytvořit síť stálé vzájemné pomoci, jejímž cílem je klást odpor nepravdivým informacím z jakéhokoli zdroje. Např. skupina francouzských aktivistů zaslala dotaz kolegům z Mezinárodní sítě pro ověřování faktů (International Fact-Checking Network) o údajném epochálním objevu v Itálii, který má umožnit léčbu koronaviru v domácích podmínkách. Do 45 minut obdržela odpovědi od fact-checkerů z Velké Británie, Itálie a Španělska, kteří podrobně popsali cesty, jak se tato fáma v jejich zemích šířila, a podělili se o důkazy, proč jde o lež.

Každopádně však má protidezinformační hnutí k dosažení kritického počtu stále daleko. Mnoho skupin tvoří jen hrstka aktivistů. Je nutno neustále hledat náhradu za členy skupin, kteří jsou z boje unaveni. Statusy aktivistů svým dosahem prohrávají senzačnímu a dobře nasdílenému kontentu dezinformačních a konspirologických webů. Ta nejvíce agresivní a inovativní činnost probíhá v nových demokratických společnostech Východní a Střední Evropy. V Západní Evropy se boj proti dezinformacím stává převážně podhoubím dosavadních politických konfliktů.

Sponzoring je snad tou pro aktivisty nejžádanější součástí těchto procesů. Miliony dolarů, které jsou pro jejich činnost k dispozici, bývají často rozptýleny na malé granty, které jsou krátkodobé a vyplácejí se po delším schvalovacím řízení. Tyto granty se často omezují na 10.000 až 50.000 dolarů a nestačí k získání stálých pracovníků a podpoře hlavních projektů. Skutečně „průlomové“ projekty by se měly stát „hodnotným zbožím“ podobně jako zřízení rozhlasových nebo televizních stanic, aby mohly čelit šíření dezinformací autoritářskými vládami a zkorumpovanými finančními zájmy. V situaci stávajícího sponzorského systému jsou projekty v této dimenzi prakticky nemožné.

Nejméně významné než sponzoring prodemokratických skupin je zamezení finanční motivace dezinformací. Mnoho dezinformačních nebo konspiračních webů nevzniklo kvůli vyznávání jisté ideologie, ale jen jako zdroj výdělku. Dle odhadů získají na čtvrt miliardy dolarů tím, že na svých stránkách umístí běžné reklamy od Google nebo dalších amerických reklamních sítí. Spolky aktivistů jako je Global Disinformation Index, Konšpirátori.sk na Slovensku nebo čeští elfové se snaží přesvědčit podnikatelské kruhy, aby nezadávaly reklamy na dezinformačních webech, a zcela oddělit tyto stránky od sítě.

Aktivisté nejsou zajedno co do taktiky. Má smysl, aby převzali stejnou agresivitu a sarkasmus, jak používají dezinformační zdroje, a tím vzbudili odmítavou reakci prodemokratického společenství? Nebo mají naopak vytvořit promyšlenější a racionálnější společenský dialog, který dokáže zastánce konspiračních teorií a extrémismu odzbrojit?

Symbolem mírnějšího přístupu je hnutí I Am Here, počin v Evropě a Severní Americe, který se definuje jako apolitický a zaměřuje se na boj proti nenávistné rétorice. Mina Dennertová, švédská zakladatelka tohoto hnutí, říká, že monitorují síť, aby vyhledali skupiny nebo diskuzní panely, jejichž obsahem je jasně projevená nenávist. Členové hnutí se o těchto stránkách vzájemně informují a následně se snaží „rozpustit“ zlé komentáře ve svých umírněnějších statusech.

„Neodpovídáme trollům“, říká Dennertová. „Lajkujeme si vzájemně komentáře, abychom je s využitím algoritmů více zviditelnili pro ostatní, čímž vytváříme zdravější komunikaci. Když trollové odpovídají nám, pomáhá to posunout naše příspěvky v diskuzním vlákně výš. Někdy stačí dvě až tři osoby, aby se tón diskuze změnil“, říká. „Někdy jich potřebujeme i stovku“.

Litevští elfové jsou povědomí svým ostrým tónem. Když se Adidas v roce 2018 pustil do marketingu kolekce sportovních potřeb v sovětském retro stylu s písmeny „SSSR“, srpem a kladivem, litevské Ministerstvo zahraničí obvinilo tuto společnost z podpory „imperiální nostalgie“. Elfové patřili mezi mnoho Litevců, kteří se kampaně ujali. Následující ráno vytvořili hashtag #StopAdidas a začali na facebookové stránce Adidasu sdílet hlášky s logem společnosti na pozadí sovětských vyhlazovacích táborů nebo fotografie s oblečením od této firmy, na nichž byly sovětské symboly nahrazeny nacistickými. Když počet příspěvků #StopAdidas překročil 6.000, Adidas tyto výrobky z prodeje stáhl.

Pro prodemokratické skupiny často bývá těžké opustit mantinely městského uvažování, které je vlastní „vyšší třídě“. Venkovští voliči často podlehnou příspěvkům na sociálních sítích nebo řetězovým e-mailům, které propagují neslučitelnost liberální veřejné politiky demokratů s jejich konzervativním životním stylem. Někteří aktivisté založili vlastní řetězové série e-mailů, aby tato obvinění vyvrátili. Zaznamenali však, že se jejich agitace šíří výrazně pomaleji než konspirologické maily, které věští nejrůznější katastrofy.

Občas aktivisté ztrácejí optimismus kvůli tomu, že jejich snahy jsou jen kapkou v kýblu dezinformací, lží a propagandy, jimž se snaží čelit.

„Naše organizace je proti veškeré této nenávisti příliš malá. Nevidím to moc optimisticky“, říká Dennertová.

Chybí-li však větší aktivity ze strany vlády, mohli by se aktivisté a novináři (za příslušné podpory) stát výraznou protiváhou dezinformacím.

Skupiny občanských hnutí se „stávají hrdiny protidezinformačních technologií“, řekl vloni na senátním Zahraničním výboru (House Foreign Affairs Committee) Daniel Fried, někdejší velvyslanec USA v Polsku a dnešní pracovník Atlantické rady (Atlantic Council).

„Právě oni, nikoli státní byrokracie, dokážou v reálném čase odhalit ruské a jiné dezinformační operace. Máme jim důvěřovat. Musíme je vybavit jistými zdroji.“

Pandemie koronaviru může pomoci vidět, kam zamíří bitva o důvěru. Uvěří lidé strašidelným konspiračním teoriím ještě víc a budou podle nich volit? Nebo snad informačně ideologické postuláty fake news pozbydou smyslu tím, že padnou za oběť vlastní nelogičnosti a odporu ze strany protidezinformačních bojovníků? Výsledek pomůže zjistit, zda sice široká, přesto stále ještě nově vzniklá koalice proti dezinformacím bude mít šanci v tomto boji uspět.

Thomas Kent je vyšším pracovníkem nadace Jamestown Fondation a profesorem Columbia University’s Harriman Institute. V minulosti působil jako prezident a hlavní výkonný ředitel Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (Radio Free Europe/Radio Liberty). Článek využívá materiál pro jeho budoucí knihu o ruských dezinformacích.

Šíření nebo převzetí s odkazem na zdroj je vítáno! (Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0). Facebooková stránka komunity InformNapalm v češtině: InformNapalm Česko.

Překlad: Svatoslav Ščyhol