Běloruská redakce InformNapalmu dostává spoustu podnětů od pobouřených občanů kvůli nepochopitelným akcím, které se v poslední době konají v oblastních a okresních městech v Běloruské republice za účasti lidí v ruských vojenských uniformách „hůrka“ a s hojným počtem ruských trikolor. Na pozadí ruské vojenské agrese na sousední Ukrajině vnímá mnoho Bělorusů tyto události dost kontroverzně: lidé se obávají možného opakování krvavého scénáře v jejich vlastní zemi. Zkusili jsme zjistit, kdo v pozadí těchto provokačních výpadů ruského militarismu na běloruském území stojí a kdo tyto akce na regionální úrovni podporuje.

Bylo zjištěno, že přímým organizátorem těchto akcí je Všeruské občanské sdružení veteránů Bojové bratrstvo. Tuto organizaci řídí generálplukovník Boris Gromov, člen Jednotného Ruska, poslanec Státní dumy RF (na fotce napravo od Putina).

Jeho jméno mnoho lidí v Rusku spojuje s případy obrovské korupce a machinací, které za dobu jeho poměrně dlouhého gubernátorování de facto přivedly Moskevskou oblast na buben. Jako šéf Bojového bratrstva Gromov řídí strukturu sdružující veterány lokálních válek a válečných konfliktů, na nichž se podíleli vojáci SSSR a pak i RF. K velkému přílivu členů „bratrstva“ dochází dnes díky vojákům, žoldákům a ozbrojencům, kteří se zúčastnili okupace Krymu a bojů na Donbasu.

Neméně odiózní postavou je i první místopředseda Bojového bratrstva, poslanec Státní dumy ve 4. až 6. funkčním období, člen Rady federace Federálního shromáždění RF, člen Jednotného Ruska a také spoluzakladatel Antimajdanu Dmitrij Sablin.

V úřadě gubernátora Boris Gromov přímo napomohl raketovému vzestupu politické kariéry Sablina, který mu nejdříve dělal poradce a později zastával funkci šéfa ochranky. K tomu ruští novináři zjistili, že s Gromovem Sablina pojí nejen partnerství, ale i pokrevní pouto: Gromovova neteř je Sablinovou manželkou. Tento úspěšný tandem po celou dobu Gromovova gubernátorství vytuneloval z rozpočtu Moskevské oblasti doslova miliardy dolarů. Důkazem tomu je třeba obrovská Sablinova rezidenční vila na Rubljovském šose, která není uvedena vůbec v žádných deklaracích.

Imunitu oběma shora jmenovaným patrně zajišťují právě jejich tzv. občanské aktivity. S velkou pravděpodobností lze předpokládat, že prostřednictvím Bojového bratrstva, jehož členy jsou veteráni ze všech posledních konfliktů, které RF rozpoutala, probíhá verbování výrazného počtu žoldáků a ozbrojenců pro účast v bojích na Donbasu. Za samostatnou zmínku stojí role Dmitrije Sablina při vzniku hnutí Antimajdan, jehož členem je jak samotné Bojové bratrstvo, tak Russkaja vesna (Ruské jaro), Ústřední kozácké vojsko, Atamanská setnina, motorkářský klub Noční vlci aj. Za podpory Antimajdanu Sablin slibuje potlačovat opoziční protestní akce po celém Rusku násilnými metodami, a sice za účasti bojovníků, zkušených sportovců, kozáctva nebo dokonce bikerů, kteří se cvičí ve speciálních táborech. Putin zaručuje svým opričníkům osobní nedotknutelnost, a to i přes pověstné korupční kauzy – jak jinak, brání přece nejen jeho zločinný režim, ale i vlastní majetek nabytý machinacemi a rozkrádáním.

Když se Dmitrij Sablin usadil do senátorského křesla, podílel se na organizaci mládežnického tábora pro výcvik mladých putinovců na okupovaném ukrajinském Krymu.

Navíc k tomu Sablin osobně organizuje akce Antimajdanu a účastní se jich.

Téma, kdy SSSR před více než sedmdesáti léty zlikvidoval nacistický totalitní režim, je pro tyto Putinovy mučedníky úhelným kamenem, na němž spočívá jejich téměř náboženská víra ve svou vyvolenost Bohem a velké poslání, a touhou toto poslání obětavě plnit doslova přetékají. „Poslání“ spočívá v boji proti „ohavnosti Západu, která převrací a zotročuje mysl milionů lidí“, a v ukázce své osobité cesty – přestože tuto cestu již před nimi nesčetněkrát velmi tragickým způsobem prošlapali jiní. Jak ovšem říkával známý francouzský jaderný fyzik, existují pouze dvě věci, které nemají hranice: vesmír a lidská hloupost. S tím vesmírem si přitom nebyl jistý.

Akademický zájem vzbuzuje bizarní náboženský fetišismus přívrženců těchto kultů, který získal podobu uctívání obrovských rudých pláten, zvětšenin jejich ústředního kultovního božstva – zdiskreditované a zahanbené „rusským mirem“ Vlajky vítězství. Následující foto zachycuje rituál uctívání desítek těchto pláten na přehlídkovém náměstí tankového pluku v Pakinu, Vladimirská oblast, RF.

Tuto modloslužbu se pokusil srozumitelně vysvětlit sám Dmitrij Sablin: „Musíme si pamatovat své dějiny. Roky plynou, přesto památka na naše Velké vítězství stále žije. Tímto projektem chceme zkonsolidovat generace. „Hvězda našeho Velkého vítězství“ je především naší reakcí na informační války, které ohrožují klid a bezpečnost všech zemí“ – podle Sablinovy logiky tedy čím větší a působivější budou symboly vítězství nad „ohavností Západu“, tím větší klid a bezpečí zajišťují. Co naplat, je to dost možné, megalomanie na pomezí šílenství byla přece vlastní prakticky všem říším, které zmizely v propadlišti dějin. Není žádnou výjimkou ani současná mrtvorozená Putinova říše, která se zmítá v paranoii a na svůj zánik teprve čeká.

Účelem Sablinem vytvořeného projektu Bojového bratrstva právě v Bělorusku je především označkování této země jako svého druhu kulturní kolonie Ruska, která podléhá jeho politickému protektorátu, což chce po místních vládnoucích elitách, aby adorační obřady jednou za čas opakovaly. Podobným způsobem značkují zástupci zvířecí říše své území. Do Běloruska byli za tímto účelem vysláni předáci Antimajdanu z Vladimirské oblasti: Viktor Kaurov – první zástupce vedoucího kanceláře oblastního úřadu, zároveň korupčník a pošuk, a Valerij Malyšev – předseda vladimirské pobočky Bojového bratrstva. Na následující fotce před výtvorem jednoho z pilířů ruské mocnosti, Uralské vagonky (Uralvagonzavod), stojí: třetí zleva Malyšev, úplně vpravo Kaurov (archiv).

Akce Bojového bratrstva s rudými plátny zachvátily prakticky všechna oblastní města: Brest, Hrodnu, Mahiljou, Vicebsk, hlavní město Minsk a větší okresní města Vaukavysk, Lidu a Oršu.

Zde je třeba záběr z Brestu:

Nevšimli jste si ničeho zvláštního? Podívejme se pozorněji na atributy, které účastníci akce drží: vedle ruských trikolor a zástav Bojového bratrstva mají v rukou také vlajky Antimajdanu.

Mimochodem nepřijde vám zvláštní, že v rukou drží pouze dovezené ruské atributy? Taková okázalá neúcta k hostitelské straně, navíc k tomu „Velké vítězství“ bylo údajně společné. Dobrá, „starší bratr“ snad ví, co dělá. Sledujeme pohyb lidí v uniformách „hůrka“ dále. Jejich další zastávkou se stalo okresní město Vaukavysk v Hrodenské oblasti. Následující foto zachycuje místopředsedu Vaukavyského okresního úřadu Ihara Kaškeviče, jak říká uvítací proslov pro vysoké hosty.

Pak mají „vlastenci země ruské“ na své trase Hrodnu, kde je se zvláštními poctami přijmou místní zástupci státní moci, stranický aktiv BRSM (Běloruský republikový svaz mládeže – nástupce Komsomolu), veteránské organizace, nakonec školáci a frekventanti kadetních škol, kteří bývají na podobné akce tradičně „nahnáni“.

Stojí za pozornost podivuhodné změny: v hrodenských ulicích si hosté netroufli vytáhnout zástavy Antimandanu a také se objevila vlajka hostitelské strany.

„Zelený mužíček“ zkoumá situaci a nálady obyvatel města.

Na následující fotce je v jedné řadě s vladimirským předákem Bojového bratrstva, veterány a aktivistou od BRSM zachycen také předseda zastupitelstva města Hrodny Anatolij Nikicin (uprostřed), kterého bychom celkem mohli zařadit mezi potenciální agenty ruského vlivu jako absolventa Vojenské akademie Generálního štábu RF.

Další zastávkou se pro „zelené mužíčky“ stalo velké okresní město Lida v Hrodenské oblasti, kde místní mocipáni uvítali delegaci neméně pohostinně a nadšeně: přece jen je to „Bratrstvo“, navíc k tomu bojové. S orchestrem, zpěvem, tanci a v doprovodu roty čestné stráže hosty osobně přivítal místopředseda Lidského okresního úřadu Viktar Praňuk (na fotce dole).

Vojenské a civilní šarže se neštítily postavit do jedné řady se zastánci „rusského miru“ a aktivisty Antimajdanu. Druhý zleva je plukovník Michajla Sjarhun, zástupce velitele Lidského pohraničního oddílu pro ideologickou činnost, napravo od něj vojenský komisař Lidského okresu, plukovník Aljaxandr Cherman, další je již zmíněný Viktar Praňuk.

Další cesta protagonistů „vítězného“ tmářství vedla přes Minsk, kde je kupodivu uvítali již s menším rozmachem než ve městech Hrodenské oblasti a omezili se jen na zástupce veteránské organizace. Ti ovšem stáli za to!

Na následující fotce je Viktor Kaurov s předsedou Minské městské organizace veteránů Anatolijem Adoňjavem, účastníkem arabsko-izraelské války ze začátku 1970. let, pracovníkem politických oddělení na různých vojenských okruzích SSSR.

Když si vyznavači kultu svatojiřské stužky důvěrně popovídali s žijícím veteránem „války proti sionismu“, pokračovali v rušení klidu obyvatel Mahiljova, Orši a Vicebsku a pak běloruské území konečně opustili.

Patolízalství běloruských úřadů, které se stejně jako loutkové režimy Ruskem okupovaných Jižní Osetie a Abcházie, Krymu nebo teroristických formací „DLR“ a „LLR“ podílejí na ruské propagandistické kampani a hostí válečné štváče, vzbuzuje jistý neklid. S poctami a na oficiální úrovni jsou přijímání dost pravděpodobní budoucí iniciátoři vzniku dalších enkláv říše již na území samotného Běloruska. Jsou vítáni ti, kteří z tragédie desítek milionů lidí vržených do výhně té nejstrašlivější války v lidských dějinách vytvořili fetiš „vítězného“ tmářství.

Demiurgové levného hrdinského eposu, kteří rozpoutali válku na kdysi pro ně bratrské Ukrajině, neustále opakují svou oblíbenou mantru: „Zvítězili jsme“, bohužel jde však o vítězství nad zdravým rozumem. Svým počínáním již postavili Bělorusko před volbu: buď pevné, postupně škrtící objetí „Bratrstva“, nebo upevnění státnosti a konsolidace celého národa. Volba běloruských politických elit, které jsou již přes dvě desetiletí ve stavu sebezapírajícího masochistického škrcení, je dána mnoha faktory, především politickou vůlí a snahou uniknout z „bratrské“ náruče.

---

Tento příspěvek připravil k publikaci redaktor běloruské služby mezinárodní komunity InformNapalm Dzjanis Ivašyn.

(CC BY 4.0) Informace zpracovány speciálně pro web InformNapalm.org, v případě převzetí nebo použití tohoto příspěvku je nutno uvést funkční odkaz na autora a na náš projekt.

 

*Zkontrolováno redaktorem.

---

Originál publikován dne 14. dubna 2016

Překlad: Svatoslav Ščyhol