V Ruské federaci je již od sovětských dob zvykem říkat Bělorusům „bratrský národ“ a Bělorusku „bratrská republika“. Je taktéž zvykem tvrdit, že mezi oběma zeměmi neexistuje žádný kulturní odstup, protože Rusy a Bělorusy spojují společné ruské dějiny, spisovná ruština a příslušnost většiny věřících k Ruské pravoslavné církvi. Jako silný argument na potvrzení všech těchto myšlenek se přitom uvádí skutečnost, že se Bělorusko zúčastnilo všech integračních projektů na postsovětském prostoru, které iniciovalo Rusko, a sice „Svazového státu“, „Euroasijské unie“, „Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti“ aj. Veškerá tato tvrzení a argumenty představují ovšem jen veřejnou stránku vnitropolitických a ideologických cílů ruského vedení ve vztahu k Běloruské republice.

Skutečnost je taková, že Rusko využívá nejrůznější ovlivňovací metody ve snaze udržet Bělorusko ve své sféře vlivu, kdy neutralizuje jakékoli projevy nacionalistických a vlasteneckých nálad v běloruské společnosti. Navíc k tomu veškerá činnost konkrétních osob nebo organizací, která má protiruské zaměření a ovlivňuje obrození běloruské identity, naráží na tvrdý odpor ze strany ruské vlády a tajných služeb. V tomto kontextu stojí za to věnovat pozornost informační kampani, kterou spustila začátkem roku 2016 ruská média a jejich proruští kolegové v Bělorusku, zaměřené na celkovou diskreditaci sportovně vlasteneckého klubu Vajar, který je aktivním křídlem běloruského společensko-politického opozičního hnutí Mladá fronta.

Sportovně vlastenecký klub Vajar

Pro rétoriku příspěvků na toto téma byla typická obvinění z „rozvoje myšlenek nacismu a militarismu“ a z „tvorby ultranacionalistické politické platformy, jejíž činnost by mohla způsobit tragické následky pro Bělorusko, které by vedly až k rozvrácení státu“. Příznačné je, že do realizace cílů této kampaně byl zapojen ústřední informační zdroj ministerstva obrany Běloruska, což potvrzuje přítomnost a aktivní činnost potenciálních agentů vlivu Ruské federace v nejvyšším běloruském vojenskopolitickém vedení. Většinu expertů, politických a veřejných osobností a členy Vajaru a Mladé fronty tato reakce propagandistů nijak nezaskočila, protože zapadá do celkového konceptu „Rusského miru“, vypadá to však, že Putinovi chráněnci nevzali v potaz několik významných stránek.

Za prvé na území Běloruska působí přes 100 jak oficiálně registrovaných, tak ilegálních proruských organizací, jejichž podrobný seznam uveřejnila Mladá fronta, která tento seznam pojmenovala výrazem „černá setnina“, čímž narážela na historické analogie, kdy před 100 léty oddíly ruské monarchistické lůzy páchaly na ochranu říše pogromy a násilí, kdy účtovaly s jinověrci. Za nejvýraznější zástupce tohoto seznamu by se přitom daly označit běloruské zastoupení Rossotrudničestva, informační a analytický portál Impérium, Vojensko-vlastenecký klub Kozácký spas, komunita Antimajdan, mezinárodní hnutí Internacionální Rusko, Euroasijská občanská unie, Ruská kulturně vzdělávací společnost, Rus mladá, Ruský dům, desítky pravoslavných vojensko-vlasteneckých klubů a spousta dalších.

Ozbrojenci z Kozáckého spasu

Všechny shora uvedené organizace evidentně představují pro Běloruskou republiku obrovské nebezpečí, protože působí za podpory ruské vlády a pod patronátem Ruské pravoslavné církve, a jejich hlavním cílem je příprava podmínek pro případnou realizaci krymského scénáře a otevřenou agresi ze strany RF. Jak zdůraznil pro redakci InformNapalmu předák Mladé fronty Zmicer Daškevič, sportovně vlastenecký klub Vajar vznikl právě na odpor vůči prokremelské páté koloně a za účelem přímé přípravy běloruských vlastenců na odboj proti případné ruské okupaci.

Za druhé celá kampaň proti Vajaru a Mladé frontě představuje v podstatě setrvačnost propagandistické mašinérie RF, skutečným důvodem pro znepokojení ruské vlády a jejích chráněnců v Bělorusku se přitom stala akce se sbírkou pro běloruské dobrovolníky, kteří se účastní války na Donbasu na straně Ukrajiny.

Taktická skupina Bělarus v rámci dobrovolnického ukrajinského sboru Pravý sektor

Velké starosti jim dělá skutečnost, že běloruské nacionalistické hnutí získává neocenitelné zkušenosti z bojů přímo s rusko-teroristickými jednotkami, které by v budoucnu mohly s velkou pravděpodobností být vyslány i do Běloruska, aby rozšířily životní prostor své říše, jak ostatně zcela výslovně prohlašují tvůrci „Výboru 25. ledna“, mezi nimiž figuruje i mezinárodní terorista Igor Strelkov-Girkin, který se aktivně podílel na realizaci krymského scénáře a okupaci ukrajinského Donbasu.

Tvůrci “Výboru 25. ledna”

Naprostá většina těchto imperiálních šovinistů vůbec nepočítá s jakoukoli samostatností běloruského národa, ba dokonce popírá samotnou jeho existenci. V Rusku s každým dnem narůstá touha po „silné“ ruce, která se ukázala náhle a dopadla v roce 2014 na revoluční Ukrajinu v době, kdy krvácela z ran svých nejlepších synů, kteří položili své životy na oltář svobody a demokracie. Tato potřeba nevyhnutelně dostane k moci lidi, kteří považují Putinův režim za bezcharakterní a nemotorný. Podobné sportovně vlastenecké kluby jako Vajar proto musí vzniknout po celé zemi, v každém okresním městě a městyse, a to i přes možný velký odpor jak ze strany adeptů „rusského miru“, tak potenciálních agentů vlivu Ruské federace. Vlastenci musí nejen dávat najevo, že jsou ochotni bránit samostatnost a územní celistvost své země, ale také být schopni účinně konat i v praxi.

Sportovně vlastenecký klub Vajar

Jak uvádí Zmicer Daškevič, iniciativy jako je Vajar, sbírka pro Bělorusy bojující proti teroristům na straně Ukrajiny, akce solidarity s Ukrajinou nebo stále stoupající vliv běloruských nacionalistů lámou stereotypy ruských šovinistů, kteří si byli donedávna jisti, že jim budou v Bělorusku leštit boty, dnes si však dobře uvědomují, že místo kartáče na boty bude mít mnoho lidí v ruce samopal.

Sportovně vlastenecký klub Vajar

Pro získání dalších informací o činnosti sportovně vlasteneckého klubu Vajar navštivte web Mladé fronty nebo oficiální stránky klubu na sociálních sítích VKontaktě a Facebook.

Tento příspěvek zpracovala Mezinárodní dobrovolnická komunita InformNapalm.

Originál publikován dne 2. února 2016

Překlad: Svatoslav Ščyhol