
Americké vydání The New York Times 22. července 2022 oznamuje, že zřizuje a otevírá kancelář v Kyjevě „za účelem informování o válce, která převrátila životy milionů Ukrajinců a ozývá se daleko za hranicemi této země. Konflikt, který ohrozil lidi po celém světě vyhladověním, zničil spojenectví, podkopal snahy o přechod na „čistou energii“ a hodil rukavici již beztak křehkému světovému řádu…“.
Vydání představilo šéfa Andrewa Kramera a napsalo, že „není nikdo, kdo by se pro vedení The Times hodil lépe“.
Odhlédněme od chvalozpěvů na Kramerovu adresu a připomeňme si některá fakta a epizody z toho, podle čeho si Andrewa Kramera pamatujeme my Ukrajinci. A proč nemá v Ukrajině, zemi, která se stala obětí ruské agrese, pověst nezávislého a objektivního novináře.
Andrew Kramer žil a pracoval v Rusku přes 10 let. Pracoval pro moskevskou kancelář The New York Times. Je ženatý s ruskou novinářkou Annou Němcovovou (jmenovkyní zavražděného Kremlem Borise Jefimoviče Němcova).
Existují zjevné známky toho, že se podílel na ruských informačně psychologických operacích a aktivně se zapojoval do šíření kremelských narativů.
Začátkem května 2016 se na webu Mírotvorce objevily seznamy novinářů, kteří získali akreditaci pro okupované části Luhanské a Doněcké oblasti. Andrew Kramer mezi nimi nechyběl, což okomentoval takto: „…vlivní lidé v Ukrajině, demokracii, která usiluje o volné šíření informací, pronásledují mne a další (novináře) kvůli tomu, že jsme prostě dělali svou práci: informovali o dvou stranách války […]. Seznam uveřejněný na ukrajinském nacionalistickém webu Mírotvorce byl patrně vytvořen jen z postupně rostoucího zoufalství“.
„Nacionalistický web“ je zajímavá a povědomá formulace používaná Kremlem.
Mimochodem k „nacionalistům“. Čtenáři patrně znají občanského aktivistu Jurije Hudymenka, který byl nedávno zraněn a aktuálně se léčí ve vojenské nemocnici, kam se dostal z přední linie, kde bránil ukrajinskou půdu a občany před ruskou agresí v řadách Ozbrojených sil Ukrajiny. (Popřejme našemu obránci brzké uzdravení). Právě Hudymenko byl zmíněn v Kramerově článku krátce před novou a totální fází ruské válečné agrese. Článek vyšel 10. února a měl manipulativní titulek Ozbrojení nacionalisté v Ukrajině neohrožují jen Rusko.
V době vrcholící pandemie a monstrózní dezinformační kampaně Kremlu o neúčinnosti a nebezpečí západních vakcín se pak zapojil do tématu informačního prosazování málo prozkoumané a podle mezinárodních standardů pochybné vakcíny Sputnik-V (Rusko neprovedlo standardní klinické testy v plném rozsahu a poskytnutá data měla zjevné známky falzifikace).
Vychází několik článků s jeho autorstvím:
Rusko, které se těšilo na potlesk, uraženo chladným přijetím, kterého se dostalo jeho vakcíně (Published Aug. 23, 2020 Updated Nov. 24, 2020)
Dlouholetý sovětský výzkum ukazuje na strategii boje proti koronaviru. Manželský pár v Moskvě otestoval vakcínu na vlastních dětech v 1950. letech. Vedlejší účinek, na nějž dnes přišli, dává novou naději na ochranu před koronavirem (Published June 24, 2020 Updated June 25, 2020)
Ruská vakcína je podle expertů bezpečná a účinná (Published Feb. 2, 2021 Updated Oct. 8, 2021)
V článku s takto nesmlouvavým titulkem odkazuje autor na vydání The Lancet. V RF v době pandemie bylo toto vydání zmiňováno snad nejčastěji, psalo se tu nejen o koronaviru, ale i o vakcíně Sputnik V a o Navalného otravě. Tento lékařský časopis se zastával Palestinců a přispěl k nárůstu počtu odpůrců očkování.
Mimochodem později v článku v už zmíněném The Lancet skupina epidemiologů z různých zemí vážně zpochybnila disponibilní údaje o třetí fázi klinických testů ruské vakcíny proti koronavirové infekci Sputnik V a závěry ohledně účinnosti a bezpečnosti této vakcíny, které byly z nich vyvozeny.
Informuje o tom Rádio Svoboda. „V otevřeném dopise, který zveřejnil The Lancet, vědci, mezi nimiž nechyběl ani ruský odborník, zanalyzovali zveřejněné již před časem ve stejném časopise údaje o testech ruské vakcíny. Její tvůrce, ústav M. F. Hamaliji, na základě těchto testů prohlásil, že účinnost Sputniku převyšuje 91 %“.
„Autoři kritického článku po rozboru argumentů tvůrců vakcíny píšou o spoustě nesrovnalostí v předložených údajích, o řadě neobvyklých a podezřelých shod (zejména dle oficiálních údajů vykázala vakcína téměř stejnou účinnost u všech věkových kategorií. Autoři matematicky předvedli, že uváděná stejná účinnost vakcíny u dvou různých věkových skupin vzbuzuje pochybnosti o autenticitě předložených údajů a může nasvědčovat falzifikaci), o chybějící transparentnosti při provádění třetí fáze testů Sputniku a neexistenci jasných pravidel pro její provádění. Hlavním zdrojem jejich obav je však skutečnost, že nebyla zveřejněna řada údajů o testech, bez nichž podle autorů nelze objektivně vyhodnotit jejich výsledky“.
„Publikace v lékařském časopise The Lancet se stala jedním z argumentů jak pro ruské úřady, tak pro politiky z řady zemí světa včetně EU, které jim umožnily prohlásit, že ruský přípravek je spolehlivý. Smlouvy o jeho dodávkách byly uzavřeny s desítkami států, i když na rozdíl od šesti dalších vakcín nemá oficiální schválení WHO“.
Témuž napomohl i článek od Andrewa Kramera v celosvětově čteném vydání The New York Times.
Nakonec jako třešnička na dortu kremelské propagace Sputniku-V vyšel článek Andrewa Kramera, který Kreml využil k prosazování své vakcíny v různých zemích. Tento článek zmiňovala a odkazovala na něj kremelská média po celém světě. Jde o skutečnost rozšířenou v médiích, která je ukrajinskému čtenáři nejspíš známá, že americký novinář se nechal v Moskvě naočkovat Sputnikem-V.
Tímto novinářem byl právě Andrew Kramer. Po očkování se stal častým hostem ve vysílání ruských a západních médií, kde prosazoval narativy, že „politický rozruch skryl úspěch ruských vědců“, „ruští vědci mají dlouhou a pověstnou praxi ve vývoji vakcín, protože v dobách SSSR byl boj proti infekčním nemocem prioritou sovětského zdravotnictví a vývoz vakcín součástí diplomacie v době studené války“.
Zajímavá je také Kramerova návštěva Jakutska, kde podle vlastního vyjádření „přinášel pro čtenáře zajímavé informace o věčných klenotech, diamantech“ v článku, který měl znaky skryté reklamy v zájmu ruské korporace Alrosa a jejích výrobků v americkém vydání, které se čte po celém světě.
Alrosa je ruská skupina společností těžících diamanty, která provozuje průzkum ložisek, těžbu, zpracování a prodej diamantové suroviny. Generálním ředitelem Alrosy je Sergej Sergejevič Ivanov (syn známého vysoce postaveného příslušníka KGB/SVR Sergeje Borisoviče Ivanova).
Alrosa těží 95 % všech diamantů v Rusku, které patří v prodeji diamantů mezi světovou špičku. Odhadované zásoby Alrosy tvoří až 1/3 světového odhadu zásob diamantů.
V dubnu 2022 kvůli ruské válečné agresi proti Ukrajině byly na Alrosu uvaleny sankce USA, evropské šperkařské značky Cartier, Tiffany, Van Cleef & Arpels, Boucheron, Piaget, Jaeger-LeCoultre, Pomellato, DoDo a Qeelin pak přestaly diamanty ruské výroby odebírat.
Kramer tehdy věnoval čas dokonce místnímu rozhlasovému vysílání rádia Almaznyj kraj v Jakutsku.
7. května 2019 vychází Kramerův článek s titulkem Podivuhodný příběh letadla připomíná někdejší rusko-americké přátelství.
Zajímavé je manipulativní tvrzení o Zelenském krátce před ruskou totální invazí (Americký novinář vyslovil domněnku, že Zelenského nezkušenost vyvolá válku).
Jako červenou nit pravidelně a soustavně vplétá Andrew Kramer kremelské narativy a myšlenky. Tento stručný přehled nedokáže pojmout celý kompletní obraz a „podivné shody“ mezi americkým novinářem a vektorem Kremlu.
Starosti dělají minimálně dvě další otázky. Za prvé, s ohledem na Kramerovou specifickou stopu a pozadí (zejména dlouholetou činnost v Moskvě), jak mohl Andrew Kramer získat akreditaci k návštěvě přední linie a pozic našich vojáků, kde ho dokonce poslankyně Bezuhla provedla strategicky významnými obrannými pozicemi našich vojáků?
Druhou velmi důležitou otázkou je: jak může Andrew Kramer řídit kyjevskou kancelář celosvětově respektovaného vydání The New York Times? Svět přece zajímá objektivní a poctivé novinářství. A pro nás Ukrajince je velice důležité zachránit životy našich občanů, ubránit svou samostatnost v rámci našich mezinárodně uznaných hranic. Podávat informační náboje Kremlu v Kyjevě stejně jako v Moskvě nepůjde!
Tuto publikaci zpracoval Andrej Vajs speciálně pro InformNapalm.
Šíření nebo převzetí s odkazem na InformNapalm je vítáno. (Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0). Česká stránka komunity InformNapalm na Facebooku: InformNapalm Česko.
Prosíme čtenáře, aby rozvoj jedinečného dobrovolnického zpravodajského média InformNapalm podpořili svými příspěvky na Patreonu. Zde se dočtete víc o činnosti InformNapalmu v situaci válečné doby (ukrajinsky)
Překlad: Svatoslav Ščyhol
Aktuální hlášení skupiny INFORM NAPALM