V rámci pokračování tématu zkoumání globálních politických a informačních manipulací se statistickými údaji zaměřili OSINT vyšetřovatelé z mezinárodní dobrovolnické komunity InformNapalm svou pozornost na zprávu projektu Mapping Media Freedom o monitorování úrovně agrese proti novinářům v různých zemích světa. Ukázalo se, že podle této zprávy je Ukrajina ve třetím čtvrtletí 2016 málem v čele globálního žebříčku. Portál Hromadske napsal právě tak: „Ukrajina je na třetím místě v Evropě co se týče úrovně tlaku na novináře“.

Předběhlo nás Turecko (se 114 zaznamenanými případy tlaku na tisk) a Rusko (58), Ukrajina tak má „čestný“ bronz (44). Jak se zdá, moc nezbývá, abychom dohonili Rusko. Navíc podle připojené ke zprávě mapy patří situace u nás skutečně mezi celosvětově nejhorší.

Infografika: Mapping Media Freerom „měří svobodu slova“ po celé Evropě.

Když však vyhodnotíme každý případ samostatně, vzbuzuje tato zpráva a metoda podávání informací otázky.

Každý zájemce může nahlásit „případ“ utlačování novinářů nebo bránění v jejich práci s tím, že uvede místo, popis případu a odkazy potvrzující uvedené informace. Projekt tyto „případy“ shromažďuje  a jednou čtvrtletně vydá zprávu. Aktuální zpráva se týká období 1. července až 30. září.

Je nutno zmínit, že jedním z posledních případů pro Ukrajinu bylo vykázání dvou redaktorů ruské televize Dožď z DLR. Přímo takto se píše:

Ukraine: Two independent Russian TV reporters detained and expelled from Donetsk

Co s tím však má dělat Ukrajina? Je sice pravda, že Doněck je Ukrajina, kam patřil a patřit bude. Dnes jde však o dočasně okupované území, kde ukrajinské úřady nemohou novináře nijak chránit. Proč tedy zpráva přičítá tyto případy Ukrajině?

Rozeberme ty nejpodivnější ze 44 „ukrajinských“ případů zmíněných ve zprávě za 3. čtvrtletí 2016.

Mapa porušování práv novinářů, podle Mapping Media Freedom měla Ukrajina 44 případů, tedy „bronz“ v celkovém zápočtu.

Mezi nejpodivnější epizody této zprávy patří snad tato:

„12. září 2016 – Ozbrojenci „DLR“ uvádějí s odkazem na „údaje od vlastní rozvědky“, že ukrajinské ozbrojené sbory údajně cvičí záškodníky, kteří se budou vydávat za novináře. V „DLR“ prohlásili, že tzv. „ukrajinské záškodníky“ budou „vyhledávat a likvidovat“.

Nejenže jde opět o události v okupované části Donbasu, navíc se tu odkazuje na prohlášení Eduarda Basurina, který již dva roky „loví“ ukrajinské záškodnické skupiny. Že by se tentokrát rozhodl polapit „záškodnickou skupinu z novinářů“? Co to má společného s prací novinářů a jejím omezováním na Ukrajině? Logika žádná.

Nebo pro změnu krásný případ z tržnice:

Ukraine/Україна: Fruit vendor yells explicit threats at ZIK TV journalist

Čteme, o co že tu vlastně šlo:

„5. srpna 2016 – Redaktor televize ZIK Oleksandr Ivachňuk řekl, že dne 5. srpna mu při zátahu v kyjevské čtvrti Pozňaky vyhrožoval zabitím prodavač melounů v reakci na otázku, zda má povolení k pouličnímu prodeji a certifikát na zboží, uvádí „Detektor media“.

Klidné to není nejen na ukrajinských tržnicích, ale ani v církevním životě:

„26. července 2016 – Při křížovém průvodu, který vycházel z Boryspilu, jeden z věřících Ukrajinské pravoslavné církve (Moskevského patriarchátu) zaútočil na natáčecí skupinu 24. kanálu“, uvádí TSN“.

Na ukrajinských silnicích vůbec vládne totální zvůle:

„22. července 2016 – V Sumách opilí účastníci dopravní nehody napadli natáčecí skupinu místní televize STS, uvádí web této televize“. (odkaz)

„21. července 2016 – Řidič, který zavinil dopravní nehodu v Užhorodě, se snažil vyrazit kameru z rukou redaktora webu Mukachevo.net, uvádí Mediální institut. Tento opilý řidič, podle Mukachevo.net příslušník dopravní policie, prorazil autem plot školky“. (odkaz)

Kromě tržnic a dopravních nehod jde ovšem také o omezování práce novinářů na internetu:

„11. července 2016 – Ráno dne 11. července se chersonský web „Hryvňa. Novyj format“ stal terčem DDoS útoků, jeho provoz byl ztížen, uvedl Cherson Online“. (odkaz)

Kdosi tedy útočí na jakýsi bezejmenný web a svoboda slova se omezuje na Ukrajině. A co když to nebyl DDoS, ale technické problémy?

„6. září 2016 – Neznámí provedli hackerský útok na web časopisu Ukrajinskyj tyždeň, uvádí předmětný portál. Na web hackeři nahráli propagandistický materiál s protiukrajinským obsahem. K útoku se přihlásila hackerská skupina Berehyni“. (odkaz)

Vychází tak, že ruská hackerská skupina blokuje provoz ukrajinského webu, ale svoboda slova se přitom omezuje na Ukrajině.

A teď k věcem velmi nepříjemným. Ve zprávě se píše o vraždách čtyř novinářů (právě s formulací „were killed“), z toho dva případy se týkají Ukrajiny. Jde o vraždy Pavla Šeremeta a Oleksandra Ščetinina. Zatímco v případě s Šeremetem je vše jasné, tedy že jde o vraždu na objednávku, u Ščetinina šlo nejspíš o sebevraždu. Mělo vůbec smysl dávat tento případ do zprávy? To sotva.

Mapa pro Německo. Ani v Německu není vše v pohodě, do zprávy se to však nedostalo

Když prohledáme web Mapping Media Freedom s použitím filtru, není úplně jasné, jak byla vygenerována grafika ze zprávy. Třeba v Německu byly ve 3. čtvrtletí zaznamenány 4 případy omezování práce novinářů, ve výsledné zprávě však u Německa stojí „0“. Procházejí případy závěrečným schvalováním? Když ano, proč se všechny ukrajinské případy do zprávy dostaly a německé ne?

Co je propaganda?

Ve výsledku tak na základě částečně kontroverzních údajů vydává Mapping Media Freedom zprávy o bránění činnosti novinářů v Evropě. Mezi spoluzakladatele tohoto projektu mimochodem patří i Evropská komise. Nakonec naše média tyto zprávy s hrůzou přebírají a vytvářejí tak zkreslenou informační realitu.

Hezké grafy z těchto zpráv nejspíš začnou putovat po bruselských pracovnách. A evropští experti budou s hrůzou konstatovat, že se situace na Ukrajině ještě více zhoršila. A pak budou našim novinářům v režimu off-the-records vyprávět o „evropské únavě“ z Ukrajiny a vnitřních problémech. A někdo dostane další grant „na boj proti jazyku nepřátelství“ nebo na zlepšení pracovních podmínek novinářů. Peníze se pak znovu vyhodí na další „měřič“ stupně svobody slova nebo na pohlednou zprávu pro Evropskou komisi. Peníze evropských daňových poplatníků, stejně jako ukrajinských, nikdo z úředníků tak či tak nepočítá.

Každý takový případ jednotlivě nic neznamená, celkově však takto podávané informace jen škodí ukrajinské žurnalistice a ukrajinské společnosti.

Tento příspěvek připravil k publikaci Anton Pavlushko

(CC BY) Informace zpracovány speciálně pro web InformNapalm.org, v případě převzetí nebo použití tohoto příspěvku je nutno uvést funkční odkaz na autory a na náš projekt.

Originál publikován dne 1. prosince 2016

Překlad: Svatoslav Ščyhol