Eskadrona zvláštních jednotek Aitvarai (Létající draci). Přistání na hoře v poušti, provincie Kandahár, Afghánistán, říjen 2019 / Foto Ozbrojené síly Litvy

„Litevská armáda dokáže zajistit bezpečnost a suverenitu naší země a čelit případné agresi mnohem, zdůrazňuji – mnohem déle a urputněji, než se to kdokoli snaží odhadnout“, prohlásil v rozhovoru pro KARYS (2021, č. 3) ministr obrany Litevské republiky Arvydas Anušauskas. S ministrem hovořil novinář Darius Varanavičius. Tuto publikaci pro InformNapalm zpracoval partner InformNapalmu v Litvě Res Publica – Centrum občanského odporu.

Vážený pane ministře, jaká máte očekávání od právě ustaveného týmu, který má řídit systém národní obrany Litvy? Můžeme tvrdit, že politický konsenzus ve věci udržitelného a dlouhodobého navyšování financování obrany země zůstane neochvějný a nesporný?

Jako ministr obrany jsem v prvních měsících svého působení navštěvoval vojenské útvary a osobně se seznámil s činností všech jednotek a institucí národní obrany podléhajících Ministerstvu obrany kraje. Mohu říct, že tyto dva měsíce, kdy jsem navštívil cca 90 % vojenských útvarů naší armády a viděl, jak probíhají akce „v terénu“, byly pro mě velice užitečné, protože mi pomohly nejen poznat nesporné plusy rychle se modernizující litevské armády, ale také odhalit řadu průtahů.

Boxer bitevní obrněné vozidlo Vilkas (Vlk). Foto I. Budzeikaitė/Ozbrojené síly Litvy

Musíme si být vědomi: že máme silné spojence, kteří jsou odhodlaní Litvu kdykoli bránit, je jedna věc, je tu však i druhá strana mince, a sice naše závazky, ty musíme plnit včas a bezchybně. Má to samozřejmě jak jednoduché, tak velmi složité nuance. Třeba když nakupujeme nové zbraně splňující nejvyšší standardy NATO, mluvíme nejen konkrétně o nich, ale musíme zohlednit také infrastrukturu, provozní náklady a mnoho dalších stránek zajišťujících účinné použití některé zbraně. A dnes už mohu říct, že vidím případy, kdy tyto mnou zmíněné procesy neprobíhaly synchronně, což způsobuje, že rozvoj možností armády a rozvoj požadované infrastruktury kvůli tomuto zpoždění nejsou ve vzájemném souladu. Je přece jasné, že nové kvalitní a drahé zbraně musíme někde uskladnit, provádět jejich údržbu atd. V této oblasti skutečně spatřuji nemálo výzev.

Fotografie protiletadlového raketometu středního dostřelu NASAMS / Foto Ministerstvo obrany Litevské republiky

S našim novým týmem jsme probrali všechny plány na rozvoj infrastruktury a nákupy, abychom zjistili, u kterého procesu dochází k průtahům a jaké kroky musíme učinit pro odstranění těchto nedostatků. Vezměme třeba tak základní věc jako je výstavba skladů: když se to nestihá podle plánovaného harmonogramu, kde se má uskladnit armádní výstroj nebo jiná munice? Tyto práce mohou působit jako příliš obyčejné, takříkajíc přízemní, nevystavujeme je na odiv ani o tom nepíšeme na sociálních sítích, musely se však dodělat včas.

Mluvím-li o financování systému národní obrany, mohu říct, že opozice vůči jeho udržitelnosti a důslednému navyšování existovala vždy. Což není vůbec žádnou novinkou, i přes vámi zmíněnou dohodu o financování obrany státu totiž někteří politici, a to dokonce i za strany, které dohodu podepsaly, dali najevo své negativní stanovisko k tomuto rozhodnutí.

Granátometčíci na cvičení / Foto Ozbrojené sily Litvy

Myslím, že někdy pomůže jednoduché, ale názorné srovnávání. Třeba nedávno jsem v jedné své úvaze na sociální síti napsal: „Někoho pohoršuje, že do infrastruktury ozbrojených sil Litvy bude v nejbližších 4 letech investováno 220 milionů eur. Na jednu stranu je to velmi vysoká částka. Srovnávací analýza však ukazuje, že nejde o investici až tak obrovskou, protože např. Ignitis, který působí v energetickém sektoru, má za stejné období investovat do jím požadované infrastruktury desetkrát víc, i srovnatelná částka, také desetinásobně přesahující 220 milionů, bude investována také do litevských silničních komunikací“. A to jde jen o infrastrukturní sféru. Dostal jsem ještě jeden komentář, v němž se psalo, že 220 milionů eur do vojenské infrastruktury po dobu 4 let je 104 eur za minutu! Přepočítal jsem to a odepsal, že v tomto případě každý litevský občan denně přispěje do vysoké úrovně a bojeschopnosti armády svého státu částkou 5 centů. To znamená, že za měsíc každý občan naší země investuje do její obrany maximálně šálek kávy. Pojďme si tedy s radostí dát kávu každý den s vědomím, že každý vypitý šálek je měsíčním příspěvkem na rozvoj národního obranného systému. Celý rozpočet našeho systému obrany kraje se tedy rovná jednomu šálku kávy denně na každého daňového poplatníka v Litevské republice.

Litevští občané aktivně vstupují do Svazu litevských střelců, čímž přispívají do národní obrany. Závěrečné cvičení základního střeleckého kurzu. / Karolina Savickytė / Foto Unie litevských střelců

Rozmanitost netradičních hrozeb dnešní doby zjevně dokládá, že se skutečně nacházíme na bojišti informační války, ba dokonce svým způsobem na její frontové linii. Jaké silné a slabé stránky Litvy jsou podle vás v této oblasti patrné?

V dnešní době je ve veřejném prostoru oblíbená lehkomyslná otázka: bude válka? Odpovídat na ni stejně lehkomyslně je však nepřípustné. Když to vezmeme vážně, musíme přemýšlet: co vlastně děláme, aby nepřišla do našich domovů? Uplatňujeme všestrannou politiku brzdění, sledujeme a zohledňujeme možnosti potenciálních nepřátel, analyzujeme jejich početné stavy a sílu a podle toho zadáváme úkoly svých možností.

Když to zjednodušíme, má-li nepřítel v sousedství mnoho tanků, pak nakoupíme ještě víc protitankových zbraní atd. Představme si však, co by se stalo, kdybychom naše síly přestali rozvíjet. Potenciální nepřítel nás koneckonců sleduje také a konstatuje: když oni nemají přeměřené zábrany, my vyrážíme, dorazíme a okupujeme je během zmíněných 24 nebo 72 hodin, jak to dnes bývá často šířeno.

Protitankový raketový komplet středního dostřelu Javelin / Foto: Pozemní vojska litevské armády

Politika brzdění však neumožňuje přetrvávání žádných mýtů o 24 nebo 72 hodinách, protože potenciální nepřítel vidí a chápe, že žádných 24 hodin nestačí. Nebude dost ani 24 dní. Bude to dlouhý, zuřivý a krvavý střet. Který nebude mít vítěze. Vynakládáme však veškeré zdroje na to, aby se tomu zabránilo.

Také nezapomínejme, že v našem sousedství působí politici, jejichž postup nelze zcela odhadnout. Dokážeme ho třeba vytušit, přesný odhad však ve skutečnosti není snadný.

Mluvíme-li o informační válce, mohu tvrdit, že právě probíhá, a to velmi intenzivně, s nejrůznějšími falzifikacemi, s informačními útoky, kyberútoky a jejich hybridními kombinacemi všeho druhu, jako je např. zveřejňování předem připravených lživých zpráv na hacknutých informačních portálech atd.

Střelec roty informačních operací Svazu litevských střelců analyzuje nepřátelskou propagandu / Foto Svaz litevských střelců

Odrazit toto vše je poměrně snadné, než se na bojišti objeví nejmodernější technologie, a sice umělá inteligence, proti níž i ty nejmodernější chytré přístroje vypadají zastarale.

Proto si to musíme uvědomovat a připravovat se již dnes, abychom byli odolní vůči tomuto dezinformačnímu potenciálu, který zmíněná technologie realizuje a přináší do našeho všedního života. Ostatně již můžeme pozorovat, že se část společnosti jen obtížně brání lživým informacím, které bere takříkajíc za bernou minci, proto mezi základní prvky odporu patří kritické myšlení a jeho výchova. Jak média, tak uživatelé sociálních sítí, a samozřejmě také strategické komunikační síly systému národní obrany hrají při rozvíjení této dovednosti významnou roli.

Řízení strategických komunikací Ozbrojených sil Litvy monitoruje nepřátelské akce v litevském informačním prostoru / Foto Financial Times

Nemůžeme si dovolit ani na chvíli přestat v domnění, že už jsme udělali dost, protože informační boj je mnohem dynamičtější než jakýkoli pomyslný střet. Potřebujeme oporu pro naši minulost. Může snad národ existovat bez svých symbolů? Litevci to skutečně vědí, mají se o co opřít, i toho by se mělo využít na maximum.

Globální svět však vyrábí i jiný „produkt“, a sice člověka s představou, že je na státě nezávislý. Některé příspěvky na sociálních sítích ve smyslu „Braňte mě, jste za to placeni“ to velmi názorně ukazují.

Historická paměť, jejíž podstatnou část tvoří vojenské střety v litevských dějinách, je dnes takřka hlavním cílem nepřátelské propagandy. Jak tomu můžeme čelit a jednat v předstihu?

Ženijní cvičení Ozbrojených sil Litvy Inžinierių griausmas (Ženijní hrom) / Foto Ozbrojené síly Litvy

Mám dojem, že v této oblasti bychom si jako by hráli na pískovišti: někdo nám jednou za čas chrstne do očí „čerstvý“ písek, pak si třeme oči, křičíme a snažíme se domoci spravedlnosti.

Abychom však jednali iniciativně, musíme mít vlastní komunikační text. Třeba si mnozí z nás možná představují, že v Rusku, které právě generuje většinu informačních útoků namířených proti nám, všichni čtou, sledují zpravodajské pořady a rozumí litevsky nebo anglicky. Zapomeňte na to! Našemu jazyku tam rozumí jen málokdo a těch, co rozumějí anglicky, není o moc víc. Proto musíme vést seriózní informační kampaně právě v ruštině: vydávat publikace, překládat litevské knihy do jazyka našich sousedů, distribuovat je ve formě elektronických knih atd. Touto cestou ostatně pokryjeme nejen ruské obecenstvo, ale také ruské komunity v Lotyšsku a Estonsku.

Na druhou stranu systém národní obrany nemůže v tomto boji zůstat osamocen. Výrazně přispívat musí také ministerstva školství a vědy, sportu a kultury, protože naší starostí je především národní obrana kraje zavedeným způsobem. Je přece jasné, že jakýsi způsob aureoly, image země nebo města vytváří především svět kultury.

Jak jste již uvedl, na začátku svého funkčního období jste se poprvé seznámil s různými složkami systému národní obrany. Jaký máte z těchto návštěv dojem?

Odstřelovači ze zvláštních jednotek Ozbrojených sil Litvy / Foto Síly pro zvláštní operace Ozbrojených sil Litvy

Dojmy se velice různí, protože mi došlo, že za 12 let, kdy jsem působil jako člen a předseda výboru pro národní bezpečnost a obranu v Sejmu, jsem spoustu věcí nevěděl. Působnost ministra umožňuje pohlížet na věci takříkajíc přízemně. A nejde tu pouze o zbraně. Patří sem třeba postup výstavby, nákupy, ubytovací podmínky vojáků apod. Když komunikuji přímo s vojáky, dokážu pochopit jejich všední starosti, tedy těch, kdo nevykonává vojenskou službu jen z povinnosti.

Byl jsem skutečně překvapen, že Ministerstvo obrany kraje během dlouhé doby nevyznamenalo žádného vojáka jmennou zbraní. Dobře vím, jak se tato tradice udržuje v systému vnitra, a my jako bychom vytvářeli precedent, že voják zbraň nepotřebuje. Tento trend je opravdu přežitkem.

Mluvíme-li o navštěvování našich vojenských útvarů, mohu říct, že dojmy mám skutečně nejrůznější, jak je mnohotvárná i naše armáda, protože máme jednotky skutečně pro různé účely, podle čehož se liší jejich výcvik, zásobování a personální obsazování.

Je nutno chápat, že systém národní obrany kraje není jakýmsi zcela uzavřeným světem. Je to součást naší společnosti, stejně jako každý z nás má své problémy, ale všechny se dají vyřešit. Voják se však od řadového občana liší svými závazky vůči státu, které jsou zakotveny v jeho přísaze. Tyto lidi tedy musíme řádně respektovat, protože nejenže slouží své zemi, ale také snášejí z toho vyplývající omezení, kdy se nesmí podílet na politice, mají zákaz členství v politických stranách, nesmí vstupovat do odborů atd.

Rozvědka Dobrovolných sborů Ozbrojených sil Litvy / Foto z archivu Dobrovolných sborů

Musíme samozřejmě věnovat pozornost sociálním problémům vojáků, zejména jejich rodin, protože v minulosti, ačkoli k tomu byly možnosti, rozhodnutí z jakéhosi důvodu nepadlo.

Dnes neválčíme v obyčejné válce v jejím klasickém pojetí a nemůžeme jednat stejně jako Rusko, kde se jakékoli zříceniny ve větší vzdálenosti od Moskvy ospravedlňují pořekadlem: „Ale byla přece válka“. Litevští vojáci tedy musí vykonávat službu v odpovídajících podmínkách. Třeba kontejnerové buňky s moderním vybavením jsou skvělým domovem a kanceláří na misích, podmínky služby v Litvě však musí vypadat jinak. Existuje mnoho projektů spojených s touto infrastrukturou, mám tedy za to, že se za tři roky situace zásadně změní.

Spektrum geopolitických výzev pro naši zemi se nemění patrně již od roku 2014. Je možné, že byste zaznamenal nějaké nové trendy? Nebyla ruská agrese proti Gruzii v roce 2008 jistým varováním upozorňujícím na plány Ruska, na které západní svět tehdy zareagoval naprosto nepřiměřeně?

Samohybná houfnice PZH 2000 / Foto Ozbrojené síly Litvy

Vámi zmíněné nové trendy spočívají v tom, že agresorský stát ještě více posiluje výkon svých ozbrojených složek. Už si vzali ponaučení z války v Ukrajině. Zohledňují i omyly z Gruzie. I přes všemožné hospodářské sankce, krize apod. se tedy postup modernizace ruské armády zdaleka nezastavil.

Na druhou stranu, jak už jsem zmínil, s ohledem na ruské trendy i my také posilujeme náš arzenál brzdících faktorů. Když své 10 let staré dojmy z doby, kdy jsem předsedal parlamentnímu výboru pro národní bezpečnost a obranu a navštěvoval vojenské útvary Ozbrojených sil Litvy, porovnávám s tím, co vidím dnes jako ministr národní obrany kraje, mohu říct, že kvalita výzbroje, palebná síla, úroveň protiletecké obrany, celková úroveň výcviku a motivace patří do nejvyšší „ligy“.

Přelet amerického strategického bombardéru B-1B koordinují společní specialisté na palebnou podporu z litevských a amerických zvláštních jednotek / Foto Ozbrojené síly Litvy

To mi připomíná plán, který popsal ještě generálmajor Jonas Kronkaitis, jak by se měla rozvíjet litevská armáda, která se dnes ze sboru určeného pro mise změnila v pevnou sílu národní obrany a společně se spojenci dokáže zajistit bezpečnost a suverenitu Litvy a čelit případné agresi mnohem déle, zdůrazňuji – mnohem déle a urputněji, než se kdokoli snaží odhadnout.

Čtěte také další příspěvky k tématu na InformNapalmu

• Z turistického ráje kasárna. Jak Rusko mění Krym ve vojenskou základnu
• Příslušníci běloruské KGB zadrželi novináře a dobrovolníka z mezinárodní komunity InformNapalm Dzjanise Ivašyna (průběžně aktualizováno)
• Nabídka, která se neodmítá. Jak „kmotra“ prosazuje zájmy Kremlu v pobaltském regionu
• Dobrovolníci zveřejnili rozsáhlou interaktivní databázi ruské agrese
• Dobrovolníci nasbírali důkazy účasti 32 vojenských jednotek Ozbrojených sil RF na záboru Krymu
• Seznam 1097: jak 18. samostatná motostřelecká brigáda ruských Ozbrojených sil okupovala Krym
• Zjištěna účast ruských vojáků ze 7057. základny námořního letectva na operaci záboru Krymu
• Ruské jaderné zbraně již jsou na Krymu: expert na mezinárodní námořní právo připomněl četná fakta
• Rusko pokračuje v militarizaci okupovaného Krymu. Infografika
• Na Donbase poprvé oficiálně zaznamenán ruský radarový systém Kasta-2E1, který se snažili narychlo zamaskovat (FOTO)

Partner InformNapalmu v Litvě: Res Publica – Centrum občanského odporu

Šíření nebo převzetí s odkazem na zdroj je vítáno! (Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0). Facebooková stránka InformNapalmu v češtině: InformNapalm Česko.

Překlad: Svatoslav Ščyhol