„Russia Today a Sputnik se nechovaly jako média, chovaly se jako nástroje vlivu a propagandy, ba dokonce propagandy lživé“. Tato slova zazněla z úst prezidenta Francie Emmanuela Macrona při jeho první a zatím jediné společné tiskové konferenci s jeho ruským kolegou Vladimirem Putinem, která se konala 29. května 2017 ve Versailles.

Mnoho lidí tehdy zaskočila upřímnost francouzské hlavy státu, jeho názor však nikoho nepřekvapil.

Macron totiž vliv ruských hoaxů pocítil na sobě už před zvolením.

Loňská prezidentská kampaň ve Francii se vyznačovala zásahy ruských médií, kybernetickými útoky a celkově byla na francouzské standardy „špinavá“. Můžeme tu zmínit i „únik“ informací o finančních machinacích Françoise Fillona, který šance tohoto tehdejšího favorita prezidentského závodu zcela odrovnal (v prvním kole voleb skončil jako třetí). Pro Macrona však bylo významné něco, co pocítil osobně: negativní podávání jeho kampaně ruskými médii, kybernetický útok na jeho štáb a zveřejnění elektronické korespondence jeho týmu.

A několik měsíců po setkání mezi Macronem a Putinem se tato věc promítla do Strategického přehledu (Revue stratégique): tento dokument jasně specifikuje, že kybernetická a informační bezpečnost, stejně jako otázka dezinformací a jejich vlivu se stává pro Francouzskou republiku jednou z hlavních bezpečnostních priorit.

Křížová výprava proti „falešným zprávám“

Již 3. ledna ve svém novoročním projevu pro tisk Macron slíbil, že kvůli ochraně země před falešnými zprávami budou do budoucna v předvolebním období všechna média, sociální sítě, vyhledávače, informační portály apod. mít jisté povinnosti ohledně „sponzorovaného obsahu“, který zveřejní. Prezident rovněž slíbil rozšířit pravomoci Nejvyšší dozorové rady pro rozhlas a televizi (Conseil supérieur de l’audiovisuel, CSA) v zájmu „potírání snah o destabilizaci ze strany televizních služeb ovlivňovaných cizími státy“.

Zpracováním příslušného návrhu zákona byla pověřena ministryně kultury Francoise Nyssenová.

Stojí za zmínku, že ve Francii již dnes platí regulace mediálního trhu. Zákon O svobodě tisku byl schválen už v roce 1881 a od té doby mnohokrát změněn a doplněn. § 27 stanoví pokutu až 45.000 eur za šíření nepravdivých informací v médiích v případě, že to způsobilo (nebo mohlo způsobit) porušení veřejného klidu. Když je pak publikace „provedena záměrně s nekalými úmysly a zaměřena na podkopávání kázně nebo morálního ducha armády, popř. na sabotáž snah národa v době války“, zvyšuje se pokuta na 135.000 eur.

Dobové výzvy však žádají podrobnější úpravu boje proti fake news.

Ve Francii přitom stejně jako v jiných demokraciích existují názory, že právo rozhodovat, zda zprávy patří mezi fake news, nesmí příslušet státu.

Je nad veškerou pochybnost, že právě tato otázka bude dominovat v parlamentních rozpravách.

Bez ohledu na diskuzi o vlivu návrhu na svobodu slova však většina Francouzů považuje tento zákon za dobrou iniciativu.

Podle průzkumu, který provedla ve dnech 10. až 11. ledna společnost Odoxa-Dentsu Consulting na objednávku Le Figaro, pouhých 21 % Francouzů uvedlo, že tato iniciativa bude mít negativní vliv na svobodu slova ve Francii, zatímco 79 % dotázaných předmětný návrh zákona podpořilo.

Nové nástroje proti fake news

V březnu text návrhu zákona unikl do sítě Internet, což umožnilo provést jeho analýzu pro pochopení, jak konkrétně přispěje k ochraně francouzské demokracie. Technicky nejde o jeden, ale o dva návrhy, které se vzájemně doplňují; k dnešnímu dni dosud nejsou v parlamentu zaregistrovány.

První dokument je návrhem ústavního zákona o potírání nepravdivých informací, u druhého jde o obyčejný zákon se stejnou tematikou. Francouzské právo stejně jako české definuje jako ústavní zákon právní předpis, který upravuje základy státního zřízení.

Tyto návrhy zákonů navrhují změny řady souvisejících zákonů, zákoníků a dalších předpisů, zejména Volebního zákoníku, zákonů O komunikační svobodě, O důvěře k digitální ekonomice nebo ustanovení, která se týkají francouzských zámořských území. Zajímavé je, že u zákona O svobodě tisku z roku 1881 se s žádnými změnami nepočítá, protože pojem „šíření nepravdivých informací“ a pokutové sankce za ně tento zákon už upravuje.

Jde o tři hlavní zaměření boje proti možným operacím na destabilizaci situace v době voleb.

Za prvé, nová ustanovení a legislativní změny umožní lépe bojovat proti šíření nepravdivých informací v průběhu předvolebního období.

Za druhé, Nejvyšší dozorová rada pro rozhlas a televizi získá další pravomoci, zejména možnost zamezit, pozastavit nebo zastavit vysílání pořadů na televizních kanálech, které kontroluje cizí stát. To se týká vysílání zaměřeného na podrývání základního zájmu národa nebo je součástí opatření pro destabilizaci francouzských institucí.

Za třetí, návrh zákona posílí povinnost spolupráce ve sféře potírání lživých informací pro technické prostředníky: internetové poskytovatele, hostingové společnosti apod.

Ustanovení navrhovaného zákona budou platit pro prezidentské a parlamentní volby, referenda a volby europoslanců za Francii.

Co se změní v praxi?

Ode dne zveřejnění dekretu o vyhlášení voleb až do skončení počítání hlasů budou klasická a internetová média, sociální sítě, platformy pro sdílení obsahu, informační portály apod. muset poskytovat uživatelům jednoznačné informace o zadavateli šířeného obsahu, ať jde o právnickou či fyzickou osobu. Navíc se nově zavádí povinnost zveřejňovat informace o finančních částkách zaplacených za tento obsah.

Je však pravda, že doplňujícím dekretem bude stanovena limitní částka, při jejímž překročení platí povinnost příslušné informace zveřejnit.

Další stránka, která zjednoduší a urychlí reakci na falešné zprávy: z podání ministerstva nebo dokonce kteréhokoli občana může soud učinit opatření k zastavení šíření falešné zprávy.

Jde o vymazání konkrétního příspěvku nebo dokonce vyřazení webu z vyhledávacích systémů.

S vědomím nutnosti rychle reagovat v době volební kampaně toto ustanovení upravuje, že soudce bude mít na vydání tohoto rozhodnutí maximálně 48 hodin.

Změny zákona O komunikační svobodě umožní francouzské Nejvyšší dozorové radě pro rozhlas a televizi nepodepsat úmluvy o přenosu vysílání zahraničních médií na území 5. Republiky, když to bude zapotřebí k zajištění veřejného pořádku nebo v případě, že vysílání příslušného kanálu porušuje některá ustanovení předmětného zákona.

Tato rada dále získá pravomoc jednostranně vypovědět dosavadní ujednání o přenosu vysílání s právnickými osobami kontrolovanými nebo ovlivňovanými cizím státem, pokud vysílání tohoto média „podrývá základní zájem národa“. Rada bude také přihlížet k obsahu, který toto médium šíří.

Předmětný návrh zákona umožní francouzské společnosti a státu rychle reagovat na šíření nepravdivých informací v době předvolební kampaně a zamezit vlivu cizích států na nálady Francouzů a na výsledky voleb.

Mohli bychom pomyslně označit dvě sféry, které budou spadat do působnosti nové právní úpravy. Za prvé jde o webové stránky, vyhledávací systémy a sociální sítě, v souhrnu tedy francouzský internetový prostor. Za druhé se zvýší kontrola klasických médií a satelitních kanálů.

Pokud jde o ruský vliv, ruská státní média Sputnik a RT jsou oficiálně financována vládou RF, otázka původu obsahu v jejich případě tak logicky nemůže vzniknout. Oprávnění zrušit licence pro televizní kanály však poskytne Francii silnou zbraň pro odpor vůči centralizované ruské propagandě.

Povinnost označovat a v nutných případech i blokovat tento obsah na sociálních sítích a vyhledávačích pak bude představovat další ještě výkonnější nástroj, jak čelit ruské propagandě.

Autor: Denys Kolesnyk, politický analytik
Zdroj: Ukrajinská pravda, 20. března 2018
Překlad: Svatoslav Ščyhol