Vojáci základní služby Ozbrojených sil RF nebyli na Donbasu vidět ani slyšet od doby, kdy se bojovalo o Ilovajsk nebo Debalceve. Ukázalo se však, že na ně můžeme na okupovaném území narazit i dnes, v roce 2016.
Při monitorování sociálních sítí se do hledáčku dobrovolníků z InformNapalmu dostal jeden ozbrojenec, který byl po důkladném zkoumání jeho profilu identifikován jako Pavel Dikij, nar. 2. 2. 1992, profesionální voják z 11. samostatné ženijní brigády (vojenský útvar č. 45767 v Kamensku-Šachtinském, Rostovská oblast, Jižní vojenský okruh RF). Dikij na Donbasu odtajnil nejen sebe, ale i vojáka základní služby Alexeje Ťoplych z téhož vojenského útvaru. Oba mají právní postavení válečných zločinců, kteří plní zločinné rozkazy od nejvyšších vojenských špiček Ruské federace.
Chronologie identifikace
Fotka s nášivkou „Somali“ a ještě jedna další zveřejněná v albu Pavla Dikého s názvem „DLR“.
Skupinová fotka pro budoucí identifikace.
Fotografie s komentářem k datu focení: „DLR“, 24. 4. 2016.
Vyhodnocení profilu Pavla Dikého
Za účelem identifikace vojenského útvaru, kde Dikij sloužil, zanalyzujme několik fotek, které Pavel sdílel již 27. září 2013. Následující záběr byl nalezen i u jeho kolegy ze základní služby Alexandra Tarasova, který tuto společnou fotografii sdílel o rok dříve, 30. září 2012. Fotilo se v areálu vojenského útvaru č. 45767 v Kamensk-Šachtinském, v tzv. kuřárně, tedy místě pro kouření v areálu útvaru.
Fotka ze základní služby Alexandra Tarasova rovněž vypovídá o jeho příslušnosti k ženijním jednotkám.
Pavel Dikij na společných záběrech s Ivanem Cyganovem (vyfoceno v lednu 2016 v kasárnách vojenského útvaru č. 45767)
Fotografie z ledna 2016, kde je vidět kasárenská chodba se silvestrovskou výzdobou.
Poznámka: Ivan Cyganov a Alexandr Tarasov vystupují v tomto vyšetřování pouze jako spojovací článek mezi popsanými v tomto článku válečnými zločinci a vojenským útvarem č. 45767.
Další fotky z kasáren v místě výkonu služby.
Screenshot 100 dní do demobilizace, který sdílel Ivan Cyganov dne 9. března 2016, nám říká, že dotyčný publikoval své fotky na sociální síti hned v den jejich vzniku.
Dalším potvrzením příslušnosti Pavla Dikého k vojenskému útvaru č. 45767 je i jeho členství v uzavřené skupině na VKontaktě „Ženijní vojska vojenský útvar č. 45767 Kamensk-Šachtinskij“
Vraťme se však k záběrům, které jsou v albu vojáka Ozbrojených sil RF z povolání Pavla Dikého podepsány jako „DLR, 24. 4. 2016“.
Na fotce je jeden z ozbrojenců: v kukle. Provedenou srovnávací analýzou profilů vojáků podle nadočnicových oblouků, tvaru brady, nosu a očí a podle jedinečného rozmístění zubů (jsou vidět na úsměvu pod kuklou) se podařilo identifikovat vojáka základní služby Alexeje Ťoplycha.
Podívejme se, kdo označil tuto fotku lajkem.
Celkem 9 lidí, mezi nimiž je i Alexej Ťoplych. Což opět potvrzuje, že identifikace byla správná.
Pohybem posuvníku na následující fotce doprava a doleva můžete sami porovnat obličej muže vlevo s obličejem zakukleného ozbrojence z právě prezentovaného skupinového záběru.
Několik dalších fotek pro porovnání tváře.
Alexej Ťoplych, nar. 13. 3. 1995, voják, který vykonával základní službu u vojenského útvaru č. 45767 v Kamensk-Šachtinském. Základní služba mu skončila dne 2. července 2016, na čehož potvrzení Ťoplych sdílel na sociální síti screenshot z aplikace, která počítá zbývající dny do demobilizace.
Chybějícím článkem pro identifikaci se stala společná fotka Alexeje Ťoplycha a Ivana Cyganova, o němž jsme již psali.
Od roku 2008 trvá základní služba v Rusku jeden rok. Je to vidět i z aplikace Dembel-metr, kterou využívá mnoho vojáků základní služby. Vychází nám tak, že Alexej Ťoplych nastoupil základní službu v červenci 2015 a v dubnu 2016 pobýval na Ukrajině, na okupovaném území, kde se fotografoval s ozbrojenci „DLR“ (nebo dalšími vojáky RF).
Máme tak prokázaný další případ „cvičení“, které podstupují ruští vojáci základní služby na území okupovaného Donbasu pod vedením zkušenějších vojáků Ozbrojených sil RF z povolání jako je např. Pavel Dikij.
Pro zajímavost uveďme, že z ruského Kamensk-Šachtinského je to do ukrajinského Doněcku cca 5 hodin jízdy autem a do Luhansku dokonce hodina a půl, takže ruské vojáky základní služby je možné třeba denně dovážet k místům bojů na demarkační čáře, aby tu získali bojové zkušenosti. Nemusí se přitom dělat starosti, že by vojáci ve vojenském útvaru dlouho chyběli, lze je přece rychle vrátit na stálé základny v městech RF u rusko-ukrajinských hranic, které plně kontrolují ruské Ozbrojené síly. Samozřejmě když voják náhodou nepřejde z tekutého skupenství do plynného a nebude odeslán zpět jako cargo 200. Pro tento případ však existuje výnos o utajování ztrát: svede se to na nehodu při cvičení.
Tento příspěvek zpracoval Vidal Sorokin
(CC BY) Informace zpracovány speciálně pro web InformNapalm.org, v případě převzetí nebo použití tohoto příspěvku je nutno uvést funkční odkaz na autora a na náš projekt.
Vyzýváme čtenáře, aby naše publikace aktivně sdíleli na sociálních sítích. Zveřejnění vyšetřovacích podkladů dokáže zvrátit průběh informačního a válečného střetu.
Překlad: Svatoslav Ščyhol
Aktuální hlášení skupiny INFORM NAPALM