Začátkem ledna OSINT experti z mezinárodní zpravodajské komunity InformNapalm popsali příběh ruského vojáka, který padl při neoficiální pozemní operaci RF v Sýrii. Šlo o smrt kapitána Ozbrojených sil RF, dělostřelce z Kazaně Marata Achmetšina.

Utajovaný hrdina: dělostřelec z Tatarstánu

Našli jsme o něm několik zmínek u tatarských uživatelů sítě VKontaktě a také video z jeho rodné školy, jejíž vedení mu věnovalo veřejnou vyučovací hodinu.

Na pikantnosti této situaci dodává skutečnost, že mrtvý byl navržen na titul Hrdiny Ruska a ti bývají obvykle oslavováni na federální úrovni. V případě tohoto důstojníka však informace zůstaly na úrovni místních médií Tatarské republiky a několika statusů na sociálních sítích.

Tento hrdina se patrně nehodil do propagandistického obrázku ruských úřadů, televize přece právě odvysílala dobytí Palmýry a pak slavnostní koncert na ruinách. Navíc na rozdíl od jiných oficiálních hrdinů této vojenské operace patřil do pozemních jednotek, konkrétně byl kapitánem dělostřelectva. Podobný „pozemní“ hrdina nezapadal do oficiálního stanoviska Kremlu k Sýrii, které hlásají oficiální ruské televizní kanály. Ty tvrdí, že se válčí jen ve vzduchu, teprve nedávno přiznali, že i zvláštními jednotkami, pozemní ztráty mezi dělostřelci však s oficiální propagandistickou linií Kremlu nejdou vůbec dohromady.

Brzy ráno dne 10. ledna 2017 uveřejnil InformNapalm článek o tomto „utajeném“ Hrdinovi Ruska.

Zanedlouho publikace o padlém kapitánovi zmizela z tatarského regionálního portálu Shahrikazan, na nějž naše vyšetřování odkazovalo. S podobnou situací nepřicházíme do styku poprvé, proto jsme stránky s informacemi uložili do archivů. A pak se čekalo na reakci ruské strany. Nemuseli jsme čekat dlouho, tajné služby RF (což je patrné z IP adres) a několik tisíc ruských občanů přece náš web denně navštěvují, reakce tak bývají dost pohotové.

Jako první zprávu převzala ruská federální média: ke konci dne zprávu o padlém „utajeném hrdinovi“ zařadila RBC, která si nechala vojákovu smrt potvrdit na kazaňském vojenském komisařství. Jako základ pro článek byl použit archiv, který vytvořil InformNapalm.

Po RBC o tom napsal web televize Dožď, portál Republic, rádio Echo Moskvy, Moskovskij komsomolec – Kazaň, web Kommersant, Rosbalt, rádio Govorit Moskva, deník Izvestija a mnoho dalších.

Postupně, 10. až 11. ledna, se zpráva dostala i do Tatarstánu, kde místní úřady najednou začaly o svém hrdinovi psát. Nejdříve zprávu převzala místní internetová média: Tatcenter, InKazan, ProKazaň a další.

Redaktoři Ren TV si dali práci vyfotit tabuli cti s popisem jeho hrdinství: ukázalo se, že se boj konal 2. června 2016 poblíž obce Hvensis (u Palmýry), kde se kapitán Achmetšin „společně se syrskými vládními jednotkami pustil do boje s nepřítelem“.

Vynořila se i zajímavá fakta, že pohřeb prý byl utajen a že dokonce ani na udělení vyznamenání v Kazaňském kremlu novináři pozváni nebyli.

Portál LostArmour dokonce vyzdvihl rychlost práce dobrovolníků z InformNapalmu:

V komentářích na jiných webech se dokonce i „beznadějní ruští vaťáci“ divili, proč se kolem hrdinství ruského důstojníka dělají takové tajnosti. Co se to děje?

Vypadá to, že absurdita války v Sýrii začíná pomalu docházet i řadovým Rusům, zaplněných náměstí s protestujícími se ovšem jen sotva dočkáme. Hrdiny tak budou i nadále pohřbívat v tichosti, jak je tomu již třetím rokem na Donbasu.

Poté co bylo téma zpracováno na federální úrovni, do práce se pustili ruští propagandisté a začali na hrdinu narychlo „vzpomínat“.

Argumenty i fakty – Kazaň (č. 3 ze dne 17. 1. 2017) napsaly rozsáhlý článek o Achmetšinově hrdinství.

Myslíte, že cynismus má nějaké hranice? V Rusku žádné nemá. 26. ledna v oficiálním listu vlády RF Rossijskaja gazeta (Nědělja – Volha-Ural č. 7183 (17)) vyšel článek obsahující rozhovor s vdovou po padlém v Sýrii hrdinném kapitánovi uvozený tímto textem:

„Jméno Marata Achmetšina dnes v Kazani zná bez nadsázky každý. Tento dělostřelecký kapitán, který zahájil nerovný boj s teroristy u syrské Palmýry v létě 2016, zůstane navždy 35letý“.

Z tohoto článku se překvapivě dozvíme, že zemřel již 3. července 2016. Podstata jeho hrdinství je popsána dost neurčitě: „náčelník rozvědky štábu houfnicového samohybného oddílu“ jakýmsi způsobem zůstal sám proti dvěma stovkám daešáků:

„Z neznámých důvodů důstojník zůstal sám odrážet útok dvou stovek teroristů, kteří měli podporu tanků a obrněných transportérů. K dispozici měl pouze samopal, granáty a tři kanóny, z nichž každý mimochodem mají podle předpisů obsluhovat čtyři vojáci. Kapitán se pustil do boje a zasáhl několik kusů pancéřové techniky ozbrojenců“.

Vychází nám tak docela zajímavý obrázek: nejdříve Rusko na svého hrdinu zapomnělo a pak si na něj muselo vzpomenout díky ukrajinským dobrovolníkům. V samotném Rusku toto téma prakticky nikoho nezajímalo až do provedeného vyšetřování. Sečteno a podtrženo tak InformNapalm napsal o další válečné ztrátě v Sýrii a pak o ní musela psát dokonce i regulérní vládní média RF.
Jaké závěry z toho můžeme vyvodit?

Když máte známé nebo příbuzné, které tajně dopravili z Donbasu nebo Sýrie jako „cargo 200“, kontaktujte tým InformNapalm a my se pokusíme upozornit na vaši ztrátu ruská média a úřady. Místní ruská média se podobným tématům věnují velmi nerada a na federální úroveň se tak dostanou jen ojedinělé příběhy. Když máte za to, že zamlčování jmen a faktů není fér vůči zemřelým, můžete tuto situaci změnit tak, že nám zašlete zprávu.

Tento příspěvek připravil k publikaci Anton Pavluško

(CC BY) Informace zpracovány speciálně pro web InformNapalm.org, v případě převzetí nebo použití tohoto příspěvku je nutno uvést funkční odkaz na autory a na náš projekt.

Překlad: Svatoslav Ščyhol