Rusko se stydí za své „hrdiny“. Podlá hanebná válka, kterou rozpoutal Putin proti Ukrajině a která stála životy ruských vojáků, nutí Kreml, aby se uchyloval k různým trikům. Již v roce 2014 řada ruských organizací na ochranu lidských práv, liberální tisk a někteří blogeři stihli nashromáždit data o desítkách ruských vojáků zabitých na Donbasu. Jde ovšem jen o malou část, která neodráží skutečný stav věcí, o rok později byl totiž v RF schválen zákon uvalující informační embargo na údaje o ztrátách personálu Ministerstva obrany „v době míru“, což informační úniky téměř zamezilo.

Ani se zveřejněnými ztrátami není situace jednoznačná. Hned od začátku invaze spustily ruské tajné služby a propagandy výkonný mechanismus, jehož účelem bylo vnést zmatek do seznamů mrtvých. Prostřednictvím dezinformací v médiích a na sociálních sítích se jim v řadě případů podařilo zkreslit realitu: jména a příjmení, data narození a úmrtí, příslušnost k Ozbrojeným sílám RF (jak tomu bylo s mrtvým profesionálem z 18. samostatné motostřelecké brigády Děnisem Chusainovem, který získal mediální slávu jako ozbrojenec „LLR“). Jedním z hlavních cílů tohoto informačního chaosu je zpřetrhat všechny nitě, které by mohly přivést tisk a další zájemce o toto téma k příbuzným mrtvých vojáků, a pak ti, co dosud nedostali náhradu za mlčenlivost, by mohli povědět dost zajímavých věcí.

Provedeným novým OSINT vyšetřováním (průzkum veřejných zdrojů) mezinárodní zpravodajská komunita InformNapalm obstarala důkazy pozoruhodného zkreslení informací o ruském vojákovi z povolání od 17. samostatné motostřelecké brigády z Čečenska, který přišel o život na východě Ukrajiny v srpnu 2014 (viz Díl I. Zapomenutý „hrdina“). Zároveň shrnujeme výsledky tříleté činnosti naší komunity a uvádíme souhrnné informace o 17. samostatné motostřelecké brigádě, která již nejednou figurovala v našich publikacích v kontextu tzv. ukrajinských misí. Souhrnné údaje a infografika názorně ukazují informace o struktuře, zbraních a specifikách tohoto svazku, stejně tak osobní údaje velitelů, kteří vydávali zločinné rozkazy, a vojáků z povolání, kteří tyto rozkazy plnili (viz Díl II. Hanebné válečné tažení 17. samostatné motostřelecké brigády. Infografika).

Díl I. Zapomenutý „hrdina“

Při zkoumání informací na sociálních sítích byl na zdi jedné skupiny 17. samostatné motostřelecké brigády nalezen zajímavý příspěvek (archiv) datovaný 22. březnem 2017. Autorkou statusu je jistá Azalija Sadykovová. Píše: „Ahoj, je tu někdo, kdo teď slouží v Šali? Můžete prosím sdílet fotku s pomníkem padlým vojákům, kdyby to šlo?“.

Tato zpráva samozřejmě zaujala nás, navíc vzhledem k tomu, že onen pomník v našich vyšetřováních nejednou figuroval. Jde o památnou stélu na základně 17. samostatné motostřelecké brigády v čečenském Šali, kde jsou uvedena jména ruských vojáků padlých na Ukrajině v srpnu 2014. Poprvé o této stéle již na podzim 2014 napsal ukrajinský investigativní bloger Askai.

Později se tento pomník nejednou stal předmětem sporů, kdy docházelo až k absurditám: na některých fórech se „Rusové“ (mnohem spíše však placení trollové) snažili tento pomník prezentovat jako „špatný photoshop od ukrajinských provokatérů“. Následně však byla stéla nejednou vyfocena i z jiných úhlů, o její autenticitě tak vůbec není pochyb. Nejnovější údaje však říkají, že ruské vojenské velení, ať už nechtěně či záměrně, zkreslilo příjmení minimálně jednoho mrtvého vojáka.

Dát všechna fakta dohromady a sestavit logický řetězec s příslušnými důkazy nebylo vůbec snadné. Navíc rodina čerstvě vypátraného hrdiny našeho vyšetřování Džanchuvatova – Sadykova podle všeho zažila tlak ruských tajných služeb, jak se to stalo rodině dalšího „cargo 200“ z této brigády Marsela Araptanova (aktualizované informace o něm jsme přinesli v březnu 2017).

• Některé podrobnosti OSINT

  Podařilo se nám zjistit, že autorkou zprávy zanechané na zdi skupiny 17. brigády jménem Amaliji Sadykovové z účtu na VKontaktě č. 1 (archivy profilu, alba, kontaktů) je sestra padlého na Ukrajině ruského profesionála Sabira Sadykova z Bykova u Volgogradu. Má několik dalších profilů na sociálních sítích: Odnoklassniki (archivy profilu, alba, kontaktů) pojmenovaný Ibragim a Sabira spolu navždy; Odnoklassniki č. 2 (archivy profilu, alba, kontaktů), neaktivní od roku 2016; VKontaktě č. 2 (archivy profilu, alba, kontaktů), neaktivní od prosince 2014, Instagram a my.mail.ru.

  Po zkoumání stránek Sabiry Sadykovové, která dodnes oplakává zabitého na Donbasu bratra, začíná být jasné, že uvedené na pomníku příjmení Džanchuvatov není pravé a že datum narození a smrti patří jejímu bratru Ibragimu Sadykovovi.

  

  Poznámka: zmínka o „Džanchuvatovových“ se vyskytuje jen na jediném snímku s obrázkem Sabiry a Ibragima nahraném v únoru 2016 (jde patrně o dosud nepoužitý záložní trumf ruských tajných služeb, který Sabira nahrála na svou stránku, aniž by věnovala pozornost nápisu).

  Kromě sestry Sabiry se podařilo dohledat i další příbuzné, kteří v tichosti oplakávají zabitého vojáka: Elmira Sadykovová (archivy profilu, alba, kontaktů), Islam Sadykov (archivy profilu, alba, kontaktů), Eldar Sadykov (archivy profilu, alba, kontaktů) – což zdaleka není kompletní seznam členů Sadykovovíc klanu, do nějž Ibragim patřil.

  Stojí za zmínku, že informace, video a fotografie padlého v srpnu 2014 ruského vojáka ze 17. samostatné motostřelecké brigády Sadykova, jehož příjmení bylo změněno na Džanchuvatov (v některých případech s jinými daty narození a úmrtí), se v internetovém prostoru objevily od podzimu 2014. Situace je tak zamotaná, že označit původní zdroj informací je obtížné. Není jasné, kdo jako první změnil Sadykovovo příjmení na Džanchuvatov, kdo vyrobil tento amatérský videoklip (kopie) na památku padlého vojáka z povolání, jehož záběry se později přestěhovaly do některých databází (1, 2, 3). Podle titulků je autorem nápadu se vzpomínkovým videoklipem, kde na 4:34 minutáže zazní: „…Hrob, pomník, tabulka „Džanchuvatov Ibragim“ 13.8.2014…“, jistý Alexandr Litovčenko, jeden ze Sabiřiných a Ibragimových kontaktů. Pozoruhodné je, že žádný ze shora uvedených údajů nikdy neobsahoval přímé odkazy na stránky mrtvého vojáka ani jeho příbuzných na sociálních sítích.

  

  Dalo by se říct, že ruským tajným službám se jejich záměr povedl: k dezinformaci došlo. Všechny stopy vedou ke skupině Cargo 200 z Ukrajiny do Ruska, mezi jejíž zakladatele patří Jelena Vasiljevová, osoba s dost pochybnou pověstí. Dnes je pravděpodobný zdroj dezinformace, Vasiljevové status ve facebookové skupině, odstraněn.

  

Ibragim Sadykov

Narozen 4. 6. 1989.

Zabit na Ukrajině 13. 8. 2014.

Bydlel v Bykovu, Volgogradská oblast. Pochází z Dagestánu.

Z analýzy Sadykovova profilu vyplývá, že jako voják z povolání sloužil u 17. samostatné motostřelecké brigády (vojenský útvar č. 65384 v Šali, Čečensko) od roku 2010. Má hodnost seržanta, pravděpodobně na pozici průzkumného střelce.

Hlavním informačním zdrojem je dochovaná stránka zesnulého Ibragima na sociální síti Odnoklassniki (archivy profilu, alba, kontaktů) s názvem <<<DАG>>> 05rus. Promazána nikdy nebyla, třeba bylo shledáno, že díky pseudonymu není nebezpečná, právě tato stránka společně s dalšími zdroji však poskytuje celkovou představu o Sadykovově vojenské službě, jeho misi a následném zmiňování jako Ibragim Sadykov, nikoli fiktivní Džanchuvatov. Mimochodem na sociální síti VKontaktě měl Ibragim další stránku, a to s pravým jménem (viz archiv sestřiných kontaktů), byla však úspěšně vymazána, a později, patrně za účelem zmatení stop, v únoru 2015 někdo založil na VKontaktě novou stránku Ibragima Sadykova s jeho fotografií (archivy stránky, fotek).

Poslední návštěva Sadykovovy hlavní profilové stránky na Odnoklassniki je datována 5. srpnem 2014. Podle komentářů k jedné fotografii (archiv) byl zabit 13. srpna 2014 na Ukrajině, kam byl společně s dalšími vojáky z povolání vyslán v postavení „opolčence“ po předchozím odebrání dokladů.

Aniž bychom obtěžovali čtenáře podrobnostmi vyšetřování (čtěte shora v záložce Některé podrobnosti OSINT), můžeme shrnout, že zájem ze strany Sabiry Sadykovové o pomník padlým v roce 2014 vojákům ze 17. samostatné motostřelecké brigády nebyl náhodný. Sabira doufala, že získá fotku, která by potvrdila opravu příjmení Džanchuvatov na pravé příjmení jejího bratra Ibragima: Sadykov. Pochybujeme však, že ruská strana na změnu příjmení přistoupí, bojí se totiž dalšího skandálu, kdyby se na síti objevila fotografie „upraveného“ pomníku. InformNapalm toto poslání přebírá, s pomocí nepříliš kvalitního photoshopu činí spravedlnosti zadost a mění „Džanchuvatov“ na „Sadykov“.

Díl II. Hanebné válečné tažení 17. samostatné motostřelecké brigády. Infograifka

17. samostatná motostřelecká brigáda je zmíněna v 15 (!) epizodách OSINT vyšetřování od mezinárodní zpravodajské komunity InformNapalm v kontextu „ukrajinských“ misí. V souhrnné infografice prezentujeme osobní údaje 35 vojáků z tohoto svazku v Šali včetně bývalého a současného velitele (podrobněji o nich napíšeme o něco dále). V našich vyšetřováních byli identifikováni 33. figuranti agresoři, z toho 6 důstojníků, 9 nositelů různých bojových řádů a medailí udělených za účast ve válce proti Ukrajině, samozřejmě nechybí ani dvojice „cargo 200“. Infografika zachycuje také údaje o struktuře a hlavních zbraních 17. samostatné motostřelecké brigády a 70. motostřeleckého pluku, identifikační znaky tohoto svazku.

(Pro zobrazení infografiky klikněte na obrázek nebo použijte odkaz.)

Otcové velitelé 17. samostatné motostřelecké brigády (2014) a 70. motostřeleckého pluku (2017)

Generálmajor Dmitrij Valerjevič Kasperovič

Narozen v roce 1976. Je veteránem Druhého čečenského tažení 2001 a Hrdinou Ruska. V roce 2007 velel 191. motostřeleckému praporu 201. vojenské základny v Tádžikistánu.

V roce 2014 velel 17. motostřelecké brigádě 58. armády Jižního vojenského okruhu v Šali, Čečensko (začátkem roku 2017 přeměněna na 70. motostřelecký pluk 42 motostřelecké divize 58. armády Jižního vojenského okruhu).

Podplukovník Sergej Nikolajevič Kens

Narozen 8. 3. 1980. Je absolventem LVOKU v Petrohradě z roku 1999. V roce 2011 velel průzkumnému praporu 33. samostatné motostřelecké brigády horské 58. armády Jižního vojenského okruhu (v Botlichu, Dagestán, v roce 2011 přesídlen do Adygejska).

V roce 2015 byl dočasně pověřen velením 33. samostatné motostřelecké brigády horské 49. armády Jižního vojenského okruhu (v Majkopu, Adygejsko), na jaře 2017 přeměněna na 102. motostřelecký pluk 150. motostřelecké divize 8. armády Jižního vojenského okruhu s přesunem do Rostovské oblasti na cvičiště Kadamovskij).

V roce 2017 je velitelem 70. motostřeleckého pluku 42. motostřelecké divize 58. armády Jižního vojenského okruhu v Šali, Čečenská republika (vytvořen z bývalé 17. samostatné motostřelecké brigády).

S Kensovým jménem je spojen skandál. V roce 2014 některá ruská média informovala (archiv) o soudním řízení s účastí vojáků z 33. samostatné motostřelecké brigády, kteří odmítli plnit zločinné rozkazy Kremlu. Kens, který byl tehdy dočasně pověřen velením brigády, cynicky tvrdil, že vojáci z majkopské brigády nikdy na Donbas vysláni nebyli a že na Ukrajině vůbec žádní ruští vojáci nejsou. Navíc patřil mezi iniciátory trestního stíhání vojáků, kteří odmítli plnit protiprávní rozkazy, pro dezerci.

Identifikace kulometčíka „X“

Dále se nám podařilo identifikovat osobu dosud neidentifikovaného kulometčíka „X“, který je v publikaci z 12. února 2017 uveden pod č. 4, na fotce ze září 2014 pózuje společně s dalšími kolegy, veterány tzv. ukrajinské mise.

Viktor Grigorjevič Kaliničenko

Narozen 2. 5. 1993.

Rodák z Gelendžiku, Krasnodarský kraj (je veden v databázi adres).

Základní službu vykonával u Vzdušných výsadkových vojsk v letech 2012–2013. S platností v roce 2014 je vojákem z povolání u 17. samostatné motostřelecké brigády.

Na sociálních sítích: VKontaktě (archivy profilu, alba, kontaktů), profily otce V. Kaliničenka, maškarního kozáka Grigorije, také obsahující řadu synových fotek: Odnoklassniki č. 1, Odnoklassniki č. 2.

17. samostatná motostřelecká brigáda a 70. motostřelecký pluk

17. samostatná motostřelecká brigáda (s platností v roce 2014, v roce 2017 přeměněna na 70. motostřelecký pluk)

17. samostatná gardová motostřelecká brigáda (vojenský útvar č. 65384 v Šali, Čečenská republika) 58. armády Jižního vojenského okruhu Ozbrojených sil RF.

Složení: velitelství; 3 motostřelecké prapory; prapor zvláštních jednotek; střelecká rota odstřelovačů; tankový prapor; 2 houfnicové samohybné dělostřelecké oddíly; reaktivní dělostřelecký oddíl; protitankový dělostřelecký oddíl; protiletecký raketový oddíl a protiletecký raketový dělostřelecký oddíl; průzkumný prapor; rota bezpilotních letounů; ženijní prapor; rota radiační, chemické a biologické ochrany; řídicí prapor (spojařů), rota radioelektronického boje; baterie řízení a dělostřeleckého průzkumu (náčelníka dělostřelectva); četa řízení a radiolokačního průzkumu (náčelníka protiletecké obrany); řídicí četa (náčelníka průzkumu); opravárenský prapor; prapor technického zajištění; velitelská rota; zdravotnická rota; četa instruktorů; četa trenažérů; cvičiště; orchestr.

Zbraně: 40 ks T-72B3, 1 ks T-72BK, 159 ks MT-LBM 6MB a MT-LB VMK, 6 ks GAZ-233014 STS Tygr, 18 ks BM-21 a 2B26 Grad, 36 ks 152mm samohybných houfnic Msta-S, 18 ks 120mm minometů Sani, 12 ks 100 kanónů MT-12 Rapira, 12 ks samohybných protitankových raketometů Šturm-S, 11 ks BTR-80, 4 ks BRDM-2, 12 ks BM Osa, 6 ks BM Strela-10, 6 ks ZSU Tunguska, 27 ks protileteckých raketometů Igla.

70. samostatný motostřelecký pluk (vytvořen z bývalé 17. samostatné motostřelecké brigády začátkem roku 2017)

70. gardový motostřelecký pluk (vojenský útvar č. 71718 v Šali, Čečenská republika) 42 motostřelecké divize 58. armády Jižního vojenského okruhu Ozbrojených sil RF

Složení: velitelství, 5 praporů (3 motostřelecké, tankový, zvláštních jednotek), 2 oddíly (houfnicový, dělostřelecký a protiletecký raketový dělostřelecký), 6 rot (odstřelovačů, průzkumná, ženijní, spojařů, opravárenská, technická), 2 čety (chemici a velitelská).

Zbraně: 31 ks T-72B3, 129 ks MT-LBM 6MB a MT-LB VMK (plánuje se přezbrojení na BMP-2/3), 18 ks 120mm minometů Sani, 18 ks 152mm samohybných houfnic Msta-S, 4 ks BM Strela-10, 4 ks ZPRK Tunguska.

17. samostatná motostřelecká brigády v publikacích InformNapalmu – 15 epizod:

• 17. samostatná motostřelecká brigáda z Jižního vojenského okruhu na Ukrajině (rusky), 9. září 2014
• „Tankista“, ruský důstojník ze 17. samostatné motostřelecké brigády, účastník letních bojů na Donbasu (rusky), 13. října 2014
• „Hanební ničemové“: pomník vojákům ze 17. motostřelecké brigády v Šali (rusky), 6. února 2015
• Důstojník ze 17. samostatné motostřelecké brigády Ozbrojených sil RF vyznamenán řádem Statečnosti za válku na Donbasu (rusky), 18. června 2015
• Samohybné houfnice Msta-S od 17. samostatné motostřelecké brigády u Novoazovsku (rusky), 12. srpna 2015
• Fotografický důkaz: 17. samostatná motostřelecká brigáda na Donbasu, léto 2014 (rusky), 27. dubna 2015
• Další hybridní horník od 17. samostatné motostřelecké brigády (rusky), 10. února 2016
• Veteráni Donbasu ze 17. samostatné motostřelecké brigády s řády Statečnosti, 15. července 2016
• Našel se důstojník Ozbrojených sil RF, který ztratil řád Statečnosti, 14. září 2016
• „Brigáda pod psa“. Bývalý voják z povolání a „veterán“ Donbasu o ruské 17. samostatné motostřelecké brigádě (video), 7. října 2016
• Identifikováni motostřelci z Čečenska, kteří se zúčastnili bojů na Donbasu, 2. prosince 2016
• Identifikován tankista z ruské 17. samostatné motostřelecké brigády: válčil na Donbasu, získal medaili Za statečnost, 4. ledna 2017
• Ruský tankista prozradil skupinu kolegů ze 17. samostatné motostřelecké brigády, kteří válčili na Donbasu, 9. ledna 2017
• Identifikováni průzkumníci ze 17. brigády Ozbrojených sil RF, kteří válčili na Donbasu, 12. února 2017
• Identifikováni chlubiví průzkumníci ze 17. samostatné motostřelecké brigády, kteří válčili na Donbasu, 19. února 2017

Databáze ruských vojáků z povolání a důkazů jejich účasti v bojích na Ukrajině na straně sjednocených rusko-teroristických sil jsou dostupné na trvalém odkazu: https://informnapalm.org/database.

 Příspěvek připravil k publikaci na základě vlastního OSINT vyšetřování Iraklij Komachidze speciálně pro web InformNapalm. Infografika Alex Alexidze.
(Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0)
Klikněte na „Sdílet“ a podělte se s přáteli.
Staňte se fanoušky stránky InformNapalm Česko na Faceboku a dostávejte pohotové informace o nových příspěvcích v češtině.

Překlad: Svatoslav Ščyhol