Za dva roky působení mezinárodní dobrovolnické komunity InformNapalm již bylo nashromážděno dost důkazů dosvědčujících, že ruské vojenskopolitické vedení již spoustu let používá k dosažení svých imperialistických cílů stále stejné špinavé metody, které uplatňuje za pomoci stejných sil a prostředků. Rusko, které vyprovokovalo řadu konfliktů již v postsovětském období, doplňuje dřívější zkušenosti o nové hybridní prvky a tyto své pochybné dovednosti tříbí již v naší době, a sice ve válkách jak proti Ukrajině, tak na Blízkém Východě. V této publikaci vám prezentujeme cestu ruského vojáka z povolání ze 7. okupační vojenské základny v Gudautě (Abcházie, Gruzie), který za poslední rok stačil absolvovat nejen „rostovskou“, ale i tu „syrskou“ služební cestu.

Provedenými OSINT akcemi (průzkum veřejných zdrojů) byl na sociální síti VKontaktě nalezen profil ruského vojáka z povolání ze 7. ruské vojenské základny v Gudautě (okupovaná Abcházie, Gruzie).

Identifikační údaje: Ivan Jurjevič Ivanov, narozen 30. dubna 1995 ve Spirovu, Tverská oblast. Kontaktní informace: na sociální síti VKontaktě (archiv profilu 1 a 2, fotoalba, kontaktů), na sociální síti Odnoklassniki (archiv profilu, fotoalba, kontaktů); telefony: +79040175152, +79407231467, +79407274240; Skype: ivan3549. Manželka: Světlana Minina, má profily na sociálních sítích VKontaktě a Odnoklassniki.

Ivan Ivanov byl povolán k výkonu základní vojenské služby v roce 2013. Po absolvovaném školení na školicím středisku Vzdušně-kosmických sil v Jaroslavli v oboru „operátor nabíjecího stroje 22T6 pro protiletecký raketomet typu S-300/S-400“ byl k dalšímu výkonu služby vyslán do skupiny protileteckých raketových oddílů na 7. okupační vojenskou základnu 49. vševojskové armády (vojenský útvar č. 09332) Jižního vojenského okruhu Ozbrojených sil RF v Gudautě (Abcházie, Gruzie). Krátce před skončením roční základní služby podepsal smlouvu na 3 roky u téhož vojenského útvaru, pravděpodobně u průzkumné jednotky 4. motostřeleckého praporu, jehož osazenstvo tvoří vojáci z povolání, kdy se počítalo s účastí v posádce obrněného transportéru, u níž je Ivanov zařazen dodnes.

Po okupaci Krymu a zahájení konfliktu na Donbasu ruské vojenské velení již druhým rokem nepřetržitě udržuje u hranic s Ukrajinou silné útočné uskupení. Ruská armáda je v pohraničních s Ukrajinou regionech zastoupena mobilními jednotkami – praporovými a rotními taktickými skupinami z vojenských formací v rámci čtyř vojenských okruhů a Pobřežních vojsk námořnictva, které již byly nejednou nasazeny v kritických chvílích pro „Novorusko“, aby zvrátily situaci ve prospěch „separatistů“ (viz databázi více než 60 vojenských útvarů Ozbrojených sil RF spatřených na Ukrajině). Bojová pohotovost praporových a rotních taktických skupin je realizována na základě rotačního schématu, služební cesta trvá 3 až 5 měsíců. Častěji než ostatní bývají do „rostovsko-ukrajinských“ služebních cest zapojovány vojenské jednotky z Jižního vojenského okruhu Ozbrojených sil RF. Jak taktické skupiny ze 7. okupační vojenské základny v Gudautě, tak jednotliví vojáci z této základny se přitom jakýmsi záhadným způsobem dostávají do nezákonných ozbrojených formací „DLR/LLR“ a figurují v 16 vyšetřováních od InformNapalmu týkajících se ruské vojenské avantýry proti Ukrajině (do češtiny přeloženy 4 příspěvky).
Přestože figurant Ivan Ivanov nemá ve svých fotoalbech upřímné záběry, které by zachycovaly jeho ukrajinsko-syrské služební putování, jak jsme je zvyklí vidět u dalších ruských vojenských zločinců převtělujících se do podoby „donbaských separatistických horníků“, nepřímých potvrzení pro jeho účast na nevyhlášené válce v podobě komentářů k fotkám a videím je víc než dost.
— „Rostovsko-ukrajinská služební cesta“ Ivánka Ivanova odstartovala v lednu 2015 a trvala až do června 2015. Před přesunem do Rostovské oblasti byla na 7. vojenské základně v Gudautě vytvořena nová praporová taktická skupina, protože většina vojáků z povolání, kteří prošli podobnými taktickými skupinami v rámci minulých služebních cest, dala přednost dobrovolnému odchodu z armády. Po nepříliš dlouhém výcviku a vzájemném sladění byli gudautští okupanti dopraveni do Rostovské oblasti, do jednoho ze základních táborů rostovského uskupení v lokalitě Kadamovského vojenského újezdu.
Poznámka: na 7. vojenské základně se praktikuje podpis kontaktu po 6 až 8 měsících základní služby. Plat smluvního vojáka je cca 45 tisíc rublů plus příplatky za táboření a účast v bojích. Voják přestupující do jiného vojenského útvaru nebo dokonce odcházející před uplynutím sjednané doby si zadělává na problémy. Pro mnohé má přesto život větší cenu než špatné hodnocení v osobním spise. Viz minulé publikace k tématu: Vojáci základní služby ze 7. vojenské základny RF jsou hromadně verbování na smluvní službu pro „ukrajinské služební cesty“ a „Z mandarinkového ráje do ukrajinského pekla“ (rusky)

Jak již bylo shora uvedeno, fotomateriál Ivana Ivanova neobsahuje žádné pro nás obvyklé záběry v roli „opolčence“, řada detailů však nepřímo ukazuje, že si stačil pobýt i na Donbasu. Např. mezi 12. a 20. březnem 2015 je v Ivanovově fotoalbu pauza a pak se objeví záběr s vyznamenáním, medailí Žukova č. 0561 udělenou výnosem nejvyššího velitele, prezidenta RF, ze dne 22. ledna 2015, podle všeho „předem“ vzhledem k tomu, že se Ivanov sám přihlásil na služební cestu v rámci praporové taktické skupiny. Záběr s vyznamenáním je doplněn komentářem figuranta s výňatkem z předpisu o medaili.
Skutečnost, že Ivanov v rámci „rostovské služební cesty“ stačil navštívit Ukrajinu, potvrzuje komentář od jeho matky Světlanky Ivanovové-Volodinové ze dne 25. srpna 2015: „zešedivím, jakoby nestačila Ukrajina, teď ještě Sýrie“ (viz archiv na odkazu s rozbalenými komentáři).

— „Syrská služební cesta“ Ivánka Ivanova byla zahájena v srpnu 2015. Je opět uplácen závdavky, tentokrát ovšem nikoli v podobě medaile, ale děkovného dopisu od velitele 7. základny plukovníka Kosobokova, který náš figurant komentuje takto: „Vyrážím na služební cestu. Sýrie 2015–2016. Mírová mise až na 10 měsíců…“, pak následuje řada dalších komentářů včetně toho od znepokojené matky (byl shora citován). Patrně to Ivanov s první skupinou do Sýrie nestihl, přesto služební cesta přece jen proběhla, a to v září až listopadu 2015.

Na fotky ze Sýrie je Ivanov velmi skoupý, příčinou je nejspíš tvrdé školení a poučky od bezpečnostních a politických pracovníků ve smyslu „nepředvádět se“ na sociálních sítích. Pouhých několik zdánlivě nicneříkajících záběrů přesto k potvrzení jeho syrské služební cesty úplně postačí. Nejvíc kompromituje Ivanova fotka z 5. listopadu 2015 se síťovaným plotem a poutačem „Ruská armáda“, k níž je připojen figurantův komentář „Váňa Ivanov: Jsme někde daleko v cizí zemi. Stýská se nám po vlasti, po příbuzných a blízkých. Plníme tu náročné bojové úkoly v zájmu Ruské federace. Buďte na nás pyšni, jsme…“. Průzkumníci z InformNapalmu, kteří se věnují monitorování a sběru informací o Sýrii, tento plot s poutačem dobře znají. Naše archivy obsahují exkluzivní foto z letecké základny Vzdušně-kosmických sil RF Hmímím z února 2016, na němž můžeme toto místo vidět; záběr byl pořízen v době, kdy leteckou základnu navštívili kremelští šašci Porečenkov, Nikiforov a další.

A samozřejmě nemůže chybět ani fotka „bohatého Pinocchia“ z 30. ledna 2016, s nenáviděnými v Rusku americkými doláči, kvůli nimž se na „syrské služební cesty“ vlastně jezdí. Figurant tento záběr komentuje: „Celých 7 doláčů jsem našel v kapse syrské uniformy. Jsem sakra boháč!!!“.

Pro vojáka z povolání a trojnásobného okupanta to nebyla vůbec špatná výprava. Během jediného roku stihl Ivanov turné po „krvavém okruhu“: Abcházie, Gruzie – Rostov – Donbas – Sýrie, párkrát si také odskočil na dovolenou do rodného Spirova a vrátil se do výchozího bodu, na okupační vojenskou základnu v Gudautě.

Již nejednou nám pokládali otázku, proč se InformNapalm prezentuje jako mezinárodní dobrovolnická komunita. Doufejme, že odpověď čtenáři získali z této publikace. Na přední linii informační fronty proti ruské agresi jsou dnes dobrovolníci z Ukrajiny, Běloruska, Gruzie a řady dalších zemí, z nichž někteří osobně zakusili trápení a hrůzy, které přináší ruská agrese.
Naši dobrovolníci se snaží dostat pravdu před světové společenství a ukázat pravou tvář obránců „rusského miru“. Když bude Západ pokračovat v politice „vzdýchání“, kdy občas dá najevo starost a znepokojenost a zároveň bude Kremlu nadbíhat, mohli bychom se poměrně záhy stát svědky dalších služebních cest „Ivánků Ivanovů“, a to i do Evropy.
Nahlédnout do databáze vyšetřování od InformNapalmu dokládajících účast přes 60 vojenských jednotek Ozbrojených sil RF v bojích na Ukrajině můžete na odkazu http://bit.ly/RussianPresence.
Následující odkazy prezentují 16 epizod s případy účasti vojáků ze 7. vojenské základny Ozbrojených sil RF na válečné avantýře proti Ukrajině:

• „Když někdo nemá co dělat“: Hrátky ruských okupantů na Donbasu
• Ruský profesionální voják ze 7. vojenské základny válčí v řadách banditských formací DLR (rusky)
• Rusko přesouvá techniku ze 7. vojenské základny do Rostovské oblasti (rusky)
• Zaznamenán rozsáhlý přesun vojáků a techniky Ozbrojených sil RF z okupované Abcházie (rusky)
• Falešný životopis „bývalého“ vojáka ze 7. vojenské základny (rusky)
• Vojáci ze 7. vojenské základny Ozbrojených sil RF to přehánějí s převlékáním za ozbrojence „DLR/LLR“ (rusky)
• Další vyznamenaní ze 7. okupační vojenské základny podle výsledků ukrajinských služebních cest (rusky)
• Michos „statečný“, průzkumník ze 7. vojenské základny, nositel medaile „Za statečnost“ (rusky)
• Vojáci základní služby ze 7. vojenské základny RF jsou hromadně verbování na smluvní službu pro „ukrajinské služební cesty“ (rusky)
• Vojákům ze 7. vojenské základny RF v Abcházii se udělují medaile za účast v bojích na Donbasu (rusky)
• „Z mandarinkového ráje do ukrajinského pekla“: jak ruské vojáky z povolání „dobrovolně“ posílají zabíjet Ukrajince (rusky)
• Reaktivní dělostřelectvo ze 7. okupační základny v Abcházii u hranic s Donbasem (rusky)
• „Internisti“ – zdravotnická jednotka 7. vojenské základny v Abcházii u hranic s Ukrajinou (rusky)
• „Doněcký expres“ – identifikace ruské techniky a zbraní přesouvaných na Donbas (rusky)
• Bojové posádky samohybných houfnic Akacija ze 7. vojenské základny provozují „partyzánštinu“ v lesích podél hranic s Ukrajinou (rusky)
• „Dvojitý zásah“ Nikolaje Li do důstojníků Jižního vojenského okruhu ruských Ozbrojených sil (rusky)

Tento příspěvek připravila k publikaci mezinárodní dobrovolnická skupina InformNapalm na základě vlastního OSINT vyšetřování. Autor vyšetřování: Iraklij Komachidze.

(CC BY) Informace zpracovány speciálně pro web InformNapalm.org, v případě převzetí nebo použití tohoto příspěvku je nutno uvést funkční odkaz na autora a na náš projekt.

*Zkontrolováno redaktorem.

Originál publikován dne 28. března 2016

Překlad: Svatoslav Ščyhol