Jakýkoli klid zbraní v hybridní válce je jen dočasný. Je přece hybridní právě proto, že její strůjci svou agresi předem nehlásí a útočí náhle, z nečekaných úhlů, aby se stále znovu pokusili dostat vzpurného nepřítele na kolena. Rusko, přestože bylo v prvním střetnutí poraženo a stáhlo se na všech frontách, stále neztrácí naději získat Ukrajinu. Což by asi nebylo nijak zvlášť obtížné: zatímco jsme bojovali o plyn, uhlí, jaderné palivo nebo technologickou nezávislost, jako stát soustavně propadáme v mnoha stránkách informační a politické bezpečnosti.

Vyřizování účtů mezi kremelskými věžemi, v jehož důsledku de facto zanikl projekt Valihrach, vytáhlo na světlo Boží profesionálům již dobře známou informaci, že veškeré velké ruské IT podnikání je úzce propojeno s FSB. Už nejednou se upozorňovalo na problém VKontaktě, Odnoklassniki, celého holdingu Mail.ru a řady ruských služeb, které Ukrajinci stále ve velkém používají.

S Mail.ru je samozřejmě vše již dávno jasné, vzhledem k tomu, že koncovým vlastníkem Mail.ru Group je Ališer Usmanov, Putinův nejoddanější přítel a peněženka, který z jeho rukou převzal vyznamenání Za dobrodiní (a to nikoli jediné a nejen od Putina). O Mail.ru a o roli této služby na Ukrajině se mluví už delší dobu a dříve či později skončí její působení v naší zemi vyhnáním a zákazem.

Vedle tohoto odiózního holdingu však existuje neméně, ba dokonce více nebezpečný agent ruského vlivu na Ukrajině, o němž se téměř nemluví. Právě proto je ještě nebezpečnější. Jde o chobotnici s kolosálními a pro nás netransparentními zdroji, která je plně pod kontrolou ruské vlády. Její chapadla zasahují do všech sfér lidských aktivit na internetu, poštou a platbami počínaje a volným časem nebo dopravou konče, a k tomu zároveň propagují ruské hodnoty a strkají ukrajinské občany či dokonce média do měkkého objetí Ruska. Touto chobotnicí je Yandex, který je již zde. V tomto menším vyšetřování prokážeme tři tvrzení:

1. Yandex je plně kontrolován Kremlem.
2. Skupina Yandex provádí na Ukrajině velmi drahou a hospodářský neúčelnou expanzi.
3. Expanze Yandexu na Ukrajině představuje největší ohrožení národní bezpečností dokonce i ve srovnání s ruskými sociálními sítěmi.

Předem se omlouváme za velký počet odkazů na ruské zdroje.

1. Yandex je Putinův podnik

Začněme tím nejjednodušším. Nemusíme být příznivci konspiračních teorií, abychom prokázali úplnou závislost Yandexu na Kremlu. K tomu nám postačí zcela veřejné zdroje. Fakta mluví sama za sebe.

Yandex je společností s ručením omezeným, v níž 100 % vlastní akciová společnost Yandex N.V. zapsaná v Nizozemsku. Tato akciová společnost má dva druhy akcií, A a B. S akciemi typu B je spojeno 10x více hlasů a jejich prostřednictvím je společnost řízena. Tento systém, který měl zabezpečit společnost před nájezdy, vytvořili zakladatelé Yandexu Arkadij Volož a Ilja Segalovič v dobách, kdy Yandex za největší hrozbu pro sebe považoval ruský stát s jemu vlastními manýrami nočního lupiče.

Odtehdy se toho mnoho změnilo. Dnes je Yandex nechutně bohatou korporací, v níž je ruský stát hlavním vlastníkem, držitelem klíčové zlaté akcie. V roce 2009 Yandex prodal za 1 euro státnímu Sberbanku jednu „zlatou akcii“, která skýtá široké možnosti k ovládání balíků akcií společnosti. Od srpna 2009 kterýkoli akcionář, který nabude přes 25 % základního kapitálu nebo hlasů ve společnosti, je povinen prostřednictvím představenstva požádat Sberbank o souhlas s držením tohoto podílu. Což znamená, že vzpurný akcionář, který by se najednou chtěl pustit do sporu s FSB nebo, chraň Bůh, odmítl plnit Putinovy příkazy, nedokáže se ani zbavit svého balíku akcií do cizích rukou, ale bude muset salutovat nebo skončí jako Voroněnkov.

Je to však jen polovina problému. Hlavní je, že nejvýznamnější součást struktury Yandexu tvoří Yandex.Peníze. Tento platební systém ze 75 % vlastní již zmíněný Sberbank. Na Ukrajině nefunguje, nikoli však proto, že by nechtěl: byl zablokován Národní bankou Ukrajiny.

Kdybychom k těmto dvěma pákám připočetli také v Rusku všemocnou FSB, máme korporaci, která je v klíčových otázkách zcela poslušná Kremlu. Nejlepším důkazem je důkaz činem: s postupným utahováním šroubů v Rusku se Yandex stále více tiskne ke Kremlu. V březnu letošního roku se celým Ruskem přehnaly mítinky proti Medvěděvovi a vládě vůbec, které svolal Navalnyj. Tajné služby dokázaly zacpat ústa tištěným médiím a televizím, na Internetu to však začalo vřít. Jak reagoval Yandex? Mlčením. Zprávy o mítincích se do výběru nedostaly, jako mnohem důležitější se ukázaly další vzkazy od Putina a spol., stejně tak zprávy o dobré úrodě a skvělém počasí.

Yandex zaplavily tvrdé výtky od ruských opozičníků, na které společnost reagovala velmi nepřesvědčivě. Vše je ostatně jasné i tak. Zejména když si připomeneme, že v lednu 2017 začal Yandex z vlastního podnětu odpojovat opozičníkům peněženky. A na Navalného roli v kremelském scénáři tu vůbec nezáleží: rolí Yandexu je tu každopádně říct „Podává se večeře“.

2. Yandex se dere na Ukrajinu bez ohledu na peníze

Systém, který by Yandexu umožnil strčit do kapsy technologicky vyspělejší a bohatší Google a vytlačit ho ze země, nespočívá ani na třech velrybách, ale pouze na dvou: politické zastřešení (v Číně Google nedostane možnost se rozvíjet a proto vznikne Baidoo – v Rusku protizápadní snahy Kremlu zrodí skulinu pro existenci Yandexu), a nejdůležitější – hojnost „podpůrných služeb“, které uživatele těsně obklopují a vytvářejí kolem něj jakousi „yandexovou infrastrukturu“: Pošta, Navigace, Mapy, Peníze, Práce, Zprávy, Prohlížeč – což vede uživatele směrem k Yandexu. Je to tu přece tak pohodlné! Když Yandex takto získá uživatele, má hlavní výdělek z Peněz, Marketu a Direktu.

Manažeři Yandexu s drzosti Rusům vlastní nedávno oznámili, že jsou připraveni převzít podíl Google v kterékoli zemi. Je to sice tak, ale ne příliš. Yandex nedokáže přijít do každé země. Obklopit cizince sítí služeb je velmi drahé. Na Ukrajině však pronikání Yandexu stojí o něco méně: máme dost rusky mluvících občanů a i přes převahu Google měl Yandex před válkou tradičně také více než třetinový podíl jako vyhledávač. Co se však změnilo po válce? Vůbec nic. Yandex neutrpěl žádné útisky a cítí se výborně. Ba více: od roku 2016 si aktivně podmaňuje ukrajinský trh.

Vše začalo vloni v létě, kdy se Yandex potutelně vetřel do Facebooku a zahájil rozšiřování okna Overtonu, vyprávěl o svých četných výhodách a rozvojových plánech na Ukrajině. Ukázalo se, že to Ukrajinci z nějakého důvodu snášejí a některým se to dokonce i líbí. Pak Yandex svým už pořádně rozšířeným oknem prostrčil novou taxislužbu a nechal svá loga projít ukrajinskými městy. Objevily se nové zajímavé nabídky partnerek pro média. Yandex.Direkt zintenzivnil hledání zákazníků. Začaly se objevovat venkovní reklamy.

Celkové výdaje na expanzi Yandexu na Ukrajinu se počítají na desítky milionů. Jen u taxislužby Yandex dnes platí řidičům 20 a více hřiven za každou jízdu (což samo o sobě představuje obrovské výdaje) a nešetří na marketingu. Výdajové rozpočty Yandexu pro podobné akce musí být přes sto milionů hřiven.

Kde se berou peníze? Představme si na chvíli, že majitelé Yandexu jsou podnikatelé a přišli sem dělat obchody. Máme tu ruskou agresi na Ukrajině. Máme i příslušnou reakci Ukrajiny: sankce a prohlídky. Podnikání může být kdykoli zakázáno. Putin může kdykoli rozpoutat totální válku. V samotném Rusku může dojít k nájezdu ozbrojených složek kvůli podnikání v nepřátelském státě. V kterémkoli z těchto případů by se mohli s investicemi na Ukrajině rozloučit. Pravděpodobnost úspěchu je VELMI MALÁ. Co dělají majitelé Yandexu? Investují do rozvoje ukrajinské kanceláře miliony! Něco podobného je v Rusku možné v jediném případě. Kdy ruský podnikatel nešetří peníze? Když jde o peníze státní.

3. K čemu Yandex potřebuje Ukrajinu? Předputinovská příprava

Yandex se velmi šikovně tváří jako „politicky nezávislá organizace“. Stejně šikovně jako mnoho „ruských opozičníků“, kteří si hrají na „ukrajinské vlastence“. Manažeři Yandexu dnes tvrdí, že jsou „nezávislá společnost, nadnárodní společnost“. Před časem říkali něco úplně jiného. Zakladatel Yandexu Ilja Segalovič zcela jednoznačně řekl: Yandex je ruská společnost. A že má služby i v ukrajinštině, to je válečná lest. Shora jsme již citovali vývojáře Yandexu: „Jsme připraveni dobýt kteroukoli zemi, ale dnes by to nebylo účelné“. Proč se tedy nám Ukrajincům dostalo takové cti? Proč je dobývání našeho trhu účelné? Protože:

Yandex má ty nejširší možnosti k nenápadnému ovlivňování naší země.

Manipulování s výběrem zpráv. Milionům čtenářů Yandexu se nahoře ukazuje pět zpráv. Všehovšudy pět. Určují to, čím země aktuálně žije, to nejdůležitější. Co je pro Ukrajince nejdůležitější dnes? Tak tedy:

Tak dobře, třeba je to nějaká chyba. Putinovský debilní vhoz, ruské záplavy džusu, holocaustové skandály v Kyjevě, teroristický útok v Petrohradě – vážně jde o zprávy nejdůležitější pro Ukrajince? Že by to bylo ruštinou? Přepněme na ukrajinštinu:

To je ale překvapení! Ale ouha, žádné překvapení. Yandex podával, podává a bude podávat Ukrajincům zprávy pečlivě rozžvýkané a profiltrované přes jícen ruské propagandy. Vzhledem k čtenářské základně v rozsahu třetiny země (viz infografiku) je to horší než jakákoli televize. Ruské televize jsou u nás přitom zakázány, zatímco Yandex ne. K tomu se však ještě vrátíme.

Další zajímavá věc, kterou může Yandex dělat pro ruskou vládu, je neocenitelná pomoc se špionáží. Dnes je mezi Ukrajinci rozšířen názor, že Yandex má velmi dobré Mapy a Navigaci. Neméně dobrou má Yandex také Poštu, navíc k tomu všemu monitorování vyhledávacích dotazů a jejich přiřazování k uživatelskému účtu. Máme tak, že starší paní Oksana Ivanenko nedávno napsala mail svému bratrovi a vyprávěla, jak její synek slouží u ukrajinské armády („to je ale blbeček“), kam ho vyslali, co se tam dělo a s kým společně slouží. Vidíme také, že se úředník Fedir Petrenko zajímá o hodinky Ulysse Nardin, často hledá něco o vojenské technice a často navštěvuje Ukroboronprom. Vidíme spoustu věcí, když jsme Yandex na Ukrajině. A přeposíláme je tam, kam je třeba.

Je to horší kalibr než třeba VKontaktě nebo Odnoklassniki s jejich útržky fotek a geolokací pomíchaných s uslintanými statusy. Tato věc mnohem více připomíná vševidoucí oko temného vládce. A směšný zákaz používat jiné než ukrajinské mailové služby (pouze pro úředníky a pouze v práci!), který schválil Kabinet ministrů v roce 2015, nikoho nezachrání. Třeba jen proto, že to nejzajímavější je v soukromé korespondenci, geotargetingu a statistikách vyhledávání.

A nakonec: Yandex nejenže toto vše na Ukrajině realizuje. Také vydělává a integruje do svého systému ukrajinské podnikatele a média. Systém Yandex.Direkt je prostředníkem mezi inzerentem a internetovými médii, hlavním zdrojem zisku společnosti. Vyhledávač může navíc převzít zprávy do svého výběru a uzavírat smlouvy s médii. Yandex již dnes nastrčil média na balíky spolupráce s ním, jak dělal svého času Ukr.Net: některé nejvlastenečtější ukrajinské weby mají až 20 % prokliků z Yandexu! Pak pouštějí reklamu od ukrajinských zadavatelů, a peníze z toho má opět Yandex. Ukrajinské peníze. Zbytek se investuje do munice pro teroristické Grady. Nejde o žádnou nadsázku: Yandex a jeho akcionáři přece musí platit v Rusku daně.

Neutěšený obrázek je zcela zjevný. Na další expanzi Yandexu na Ukrajině můžeme pohlížet jen jako na časovanou bombu, která v pravou chvíli buď rozhoupá dav („Pryč s chuntou! Lidé chtějí přátelství s Ruskem!“), nebo zabrzdí vlnu („Všichni zůstaňte v klidu, proruské pohyby vlády jsou v pořádku“). A mezitím bude v tichosti vytvářet informační pozadí, které potřebuje Putin, špehovat a vydělávat.

Překazit tento proces bohužel nebude snadné. Nemáme žádný úřad jako je ruský Roskomnadzor, nemůžeme zablokovat aplikace, vyhledávání na internetu ani používání prohlížečů. Jediné, co by mohlo zmařit plány Yandexu, je zařazení na sankční listinu. Když Yandex nebude moci obchodovat na Ukrajině, uzavírat smlouvy s ukrajinskými firmami (tzn. pouštět reklamy, propagovat se a najímat zaměstnance…), když na dveře jeho kanceláře budou neustále bušit příslušníci ozbrojených složek všech barev a velikostí, když ho začnou vyštvávat a vysmívat se mu – toto vše by jeho expanzi natolik prodražilo, že by peníze nestačily ani Putinovi.

Zatím však s návrhem zařadit Yandex na sankční listinu vůbec nikdo nepřišel. A to už je velmi podezřelé.

Tento příspěvek připravili k publikaci Andrij Lisovskyj a Mychajlo Makaruk.

(CC BY) Informace zpracovány speciálně pro web InformNapalm.org, v případě převzetí nebo použití tohoto příspěvku je nutno uvést funkční odkaz na autory a na náš projekt.

Překlad: Svatoslav Ščyhol