Kreml otevřeně podporoval režim Bašára Asada již od počátku ozbrojeného konfliktu v Sýrii v roce 2011. Počty civilních obětí války prudce stouply poté, co RF zahájila operaci Letecko-kosmických sil na podporu syrské vládní armády. Až donedávna měly západní státy k účasti RF na syrských záležitostech skeptický postoj. Teroristické útoky Islámského státu v Paříži ze dne 13. 11. 2015 zvýšily šanci, že Putin bude v Bruselu a Washingtonu vyslyšen. O válce v Sýrii a jejích dopadech na Ukrajinu mezinárodní dobrovolnická komunita InformNapalm pohovořila se zástupcem ředitele Centra pro blízkovýchodní studia Serhijem Danylovem.

Strany konfliktu

IN: Kdo proti komu v Sýrii válčí?

S. Danylov: Situace prošla výraznými změnami od roku 2012, kdy konflikt měl pouze dvě strany, a sice opozici zastoupenou Svobodnou syrskou armádou (SSA), jejíž kostru tvořili přeběhlíci ze Syrské arabské armády (SAA), a vládní síly, tedy samotná Syrská arabská armáda. Již v létě 2012 se začal konflikt internacionalizovat. Asadova vláda začala, nejdříve v omezeném rozsahu a epizodicky, zapojovat Hizballáh (libanonské šíitské vojensko-politické uskupení kontrolované Íránem – IN).

Hizballáh v Sýrii

Poté co SSA utrpěla výrazné ztráty, začaly rychle růst oddíly islamistů. Před ruským vpádem do Sýrie zde podle některých informací bojovalo až sto různých islamistických skupin, SSA, jednotky kurdské domobrany na severu země, SAA, Hizballáh a íránské jednotky SSIR (Sboru strážců islámské revoluce – IN). Přinejmenším poslední rok a půl již žádná stabilní protivládní koalice neexistovala. Povstalecké oddíly často nebojovaly tolik proti vládním složkám, ale spíše mezi sebou. Mohli bychom vyčlenit tři skupiny, které alespoň tvoří jakési aliance.

Ruský vpád zaktivizoval konsolidaci povstalců. Část umírněných islamistů, kteří podle řady informací působí za podpory Turecka a zemí Perského zálivu, začala své operace koordinovat s těmi jednotkami SSA, které zůstaly bojeschopné. Na druhé straně zůstávají minimálně dvě výraznější džihádistická uskupení, a sice An-Nusra a Islámský stát (IS). An-Nusra se snaží na taktické úrovni spolupracovat s povstaleckými skupinami v místech bojů, nenavazuje však formální spojenectví ani aliance. IS vede boj úplně proti všem. Navíc existují rozdíly i v rámci SSA: její severní a jižní část spolu špatně komunikují, mají odlišné vize budoucnosti, ta severní má pověst umírněné síly, zatímco ta jižní tvrdší. Když se Kurdům podařilo za cenu obrovského úsilí ubránit město Kobáni, začali být vnímáni jako samostatná síla, nezávislá na ostatních opozičních skupinách a frakcích.

IN: Jaké jsou nejnovější zprávy z front?

S. Danylov: Hlavní zprávou z posledních dnů je deblokace letiště u Aleppa jednotkami SAA. Současně sice probíhalo dělostřelecké ostřelování Latákie (město kontrolované Asadem, kde má základnu skupina ruského letectva – IN), ruská média o tom však pomlčela. Vojenští experti (mezi něž já nepatřím) hodnotí pokrok během měsíce bojů za účasti ruského letectva jako poměrně bezvýznamný pro SAA.

IN: Které ze stran syrského konfliktu podporuje Západ?

Povstalci pod vlajkou SSA

S. Danylov: Svobodnou syrskou armádu, část islamistů a kurdskou koalici, která formálně zahrnuje i zástupce dalších syrských etnokonfesních skupin. O islamistech existuje dost rozsáhlá tabulka, kde je každá z organizací hodnocena na základě řady kritérií. Vzhledem k tomu, že islamistických organizací jsou stovky a většina z nich navíc existuje teprve krátce, jde o poměrně náročnou práci vyžadující neustálý update údajů. Každá organizace je pečlivě zatříděna podle mnoha kritérií, zejména podle intenzity zapojení do určitých sítí, intenzity kontaktů s nimi, informací o případech, kdy se rozhodovalo samostatně atd. Navíc existují jednotky, které vytvořila přímo CIA nebo Pentagon. Osazenstvo těchto jednotek absolvovalo příslušný výcvik, školení a koordinaci, a zatímco program Pentagonu selhal, CIA se podařilo vytvořit řadu bojeschopných oddílů. Právě proti nim mířily první útoky ruského letectva v Sýrii. Je nutno vyzdvihnout, že tyto jednotky vznikly výlučně za účelem boje proti IS.

IN: Proč jsou pro Západ některá islamistická uskupení přijatelnější než režim Bašára Asada?

S. Danylov: Asad vzbuzuje jednoznačnou asociaci s Hizballáhem a Íránem. Zásadní role ve válce v podstatě již dávno patří právě těmto sílám. Hizballáh je oficiálně teroristickou organizací. Přidat se na její stranu znamená pohřbít své vztahy se sunnitskými státy. Navíc právě Asadova politika způsobila uprchlické tsunami do Evropy a vznik IS na východě Sýrie. Asad není řešením problémů, ale jejich zdrojem.

Islámský stát

IN: V čem je IS specifický mezi ostatními stranami konfliktu v Sýrii?

S. Danylov: Islámský stát bezesporu představuje novou vývojovou etapu radikálních islamistických džihádistických hnutí. Je vnímán jako hrozba kvůli inovativní mediální kampani založené na ukázkách násilí a na estetizaci násilí.

IS – “Nový způsob, jak zasévat strach” / Foto: Alalam.ir

Velké znepokojení budí úspěšná verbovací strategie, a to jak v rámci regionu, tak v západních zemích. Schopnost mobilizovat a motivovat bojovníky k využívání sebevražedných útoků jako téměř hlavní složky vojenské taktiky. Schopnost konsolidovat, udržovat a spravovat obsazená území, vytvářet něco jako civilní úřady. V situaci, kdy státní instituce v Sýrii a Iráku prožívají krizi, IS celkem dokázal i bez zásahu zvenčí vytvořit stabilní území útvar, který by se mohl stát orientačním bodem pro mnoho lidí a jádrem pro pravděpodobnou následnou expanzi do okolních zemí. Jde o expansionistické uskupení založené na kultu čirého násilí. IS je příklad, který by mohl zkonsolidovat různé skupiny a okruhy. IS je stejně nebezpečný jak pro země v regionu, tak pro Západ, což ukázaly teroristické útoky v Paříži.

IN: Jak vypadá bilance civilních obětí v Sýrii ze strany Asada, RF, opozice a IS?

S. Danylov: Zde je třeba upozornit na několik momentů. Za prvé je shromažďování hodnověrných informací velice obtížné. V první fázi, kdy Asadovy jednotky začaly používat těžké zbraně, měl naprostou většinu obětí na svědomí režim. Když povstalci přišli byť o pouhé zdání jednotného velení, začalo mnoho skupin jednat na vlastní triko a počet obětí bojů vzrostl. Zde již bylo ovšem obtížnější zjistit, kdo konkrétně má tyto oběti na svědomí. Nakonec, za třetí, IS operuje převážně v nejméně zalidněné části země. Právě IS však praktikoval hromadné demonstrativní popravy a tyto akce pochopitelně poutaly velkou pozornost. Podle organizací na ochranu práva je většina obětí důsledkem bojových operací prováděných vládní armádou a jejími spojenci, podíl různých uskupení a stran na počtech postižených se však za dobu trvání konfliktu měnil.

IN: Ohrožuje IS nějakým způsobem i Ukrajinu?

S. Danylov: Přímo ne. Na Ukrajině chybí vhodné prostředí. Když se podíváme na francouzské atentáty, ty nespáchal žádný abstraktní IS, ale lidé z určité městské čtvrti – s ustálenými názory, žijící mezi lidmi, kteří nenáviděli svou zemi a své sousedy. Neznamená to, že by na Ukrajině neexistovali lidé propojení s IS. Ví se minimálně o jednom případu, kdy byl naverbován sebevražedný atentátník, který útočil jménem IS v Iráku. Tuto rodinu naverbovali v Charkově státní občané Ázerbájdžánu a Ruska. Znovu však zopakuji, že k útokům ve Francii nedošlo proto, že by IS měl vůči této zemi nějakou zvláštní averzi. Byly provedeny tam, kde existují určité postoje, lidé a prostředí. Jiná věc je, že využívání značky IS se dnes stane dost oblíbeným způsobem, jak zamaskovat svou účast. Vypadá to, že je IS ochoten se hlásit k čemukoli, dokonce i k těm útokům, u nichž spojitost s IS prakticky nelze vysledovat. Tato situace otevírá široké pole pro manipulace, zejména ze strany ruských tajných služeb.

IN: Jak byste okomentoval prohlášení ministra zahraničí USA Johna Kerryho ohledně spojení mezi IS a režimem Bašára Asada?

S. Danylov: Přinejmenším v počáteční fázi pronikání IS z Iráku do východních regionů Sýrie SAA nikdy nevstupovala s tímto uskupením do bojových střetů.

Ministr zahraničí USA John Kerry

Asad patrně využil ruský princip uplatněný v Čečensku, kdy v první řadě měly být zničeny umírněné síly, které byly ochotny ke kompromisům a ze strany vnějších hráčů považovány za plnohodnotné partnery. Úřady RF přece v Čečensku také likvidovaly umírněné síly, čímž vyklízely působiště pro radikální extrémisty. Vypadá to, že Asad využil stejný postup. V porovnání se zvěrstvy, které IS pravidelně vysílal na svých kanálech, měl Asad působit jako menší zlo. K tomu bylo však zapotřebí umožnit IS, aby dosáhl alespoň částečného vítězství. Navíc od prvních dnů ruského zásahu pozorovatelé zaznamenali podivnou časovou shodu mezi vojenskými operacemi SAA se spojenci a IS. Ruské letecké útoky mířily na síly SSA a islamistů nespojených s IS, což umožnilo IS rozšířit kontrolované území, např. severně od Aleppa. Kostru IS, zejména jeho prostřední článek, tvoří bývalí iráčtí profesionální vojáci a příslušníci tajných služeb, jejichž naprostá většina vystudovala vysoké školy v SSSR. Kreml má v IS „své pozice“. Komentátoři se stále častěji kloní k názoru, že mezi ruskými tajnými službami a minimálně částí vedení IS existuje komunikace. Snadná organizace hromadného odchodu ruských muslimů převážně ze Severního Kavkazu do syrské války rovněž nasvědčuje vysoké pravděpodobnosti takového spojení.

IN: Může Putin oficiálně obvinit Kyjev z podpory IS? Jak by to ohrozilo národní bezpečnost a mezinárodní postavení Ukrajiny?

S. Danylov: Ano, může. Dopad na naši situaci závisí na tom, jak kvalitně bude zhotoven falzifikát. A tudíž kolik času si vyžádá jeho odhalení. Vzhledem k tomu, jak dnes vyrábějí podvrhy na Lubjance, v Jaseněvu aj., lze předpokládat, že jeho kvalita bude dost nízká.

Mezinárodní koalice

IN: Na 70. Valném shromáždění OSN Putin vyzval k vytvoření mezinárodní koalice proti IS podle vzoru té protihitlerovské. Jakou motivaci má ruská vláda?

S. Danylov: Motivaci má Putin vždy stejnou, a sice udržet se u moci. Využívají se k tomu různé nástroje. V Kremlu pokládají členství země v alianci významných států, která má právo rozhodovat za ostatní, za jeden z takových nástrojů. Takto archaický způsob řešení mezinárodních kontroverzí by měl podle Kremlu sloužit jako pojistka před zasahováním do vnitřních ruských záležitostí.

IN: Zvýšily se šance na vznik této koalice po pařížských teroristických útocích z 13. listopadu?

S. Danylov: Máme co dělat se snahou Hollanda zachránit své volby, uklidnit voliče a ukázat, že je schopen vytvořit maximálně širokou koalici. Máme tu také pochopení, že Francie není schopna provést operaci v Sýrii a Iráku sama. Je vidět snaha o vtažení Ruska do náročné pozemní operace. Stávající rozpory mezi zainteresovanými stranami ovšem nedovolují tvrdit, že vznikne právě plnohodnotná koalice. Nejspíše bude deklarována určitá koordinace.

IN: Je Ukrajina tímto hypotetickým scénářem (vznik koalice) nějak ohrožena?

S. Danylov: Ano, je. V tomto případě bychom se měli vzdát nebo přezkoumat celý formát tzv. mírového řešení (na Donbasu – IN). Znamenalo by to de facto rezignaci na normandský formát a tedy i na Minsk.

IN: Jaké vyhlídky má zahájení pozemní operace západních států, Turecka nebo RF proti IS?

S. Danylov: Pozemní operace je nezbytná, jinak se IS porazit nedá – to se dnes obecně uznává. Nikomu se do ní však nechce.

Devastace v Aleppu, Sýrie / Foto: Ibrahim Ebu Leys / Anadolu Agency

USA budou využívat síly spojenců, především kurdské oddíly pod velením amerických důstojníků s lokálním nasazováním zvláštních jednotek. Rusové již dnes mají pozemní kontingent a budou jeho počet v nejbližší době navyšovat. Otázka je patrně v tom, že íránské jednotky nebudou přímo podřízeny ruským vojákům. SAA je sice dost slabá, je to však jediná síla, které budou Rusové přímo velet, což je bude zase nutit k navyšování vlastních pozemních vojsk. Může vzniknout situace, kdy se v Kremlu rozhodne, že je nutné tak učinit co nejdříve. Vznikne iluze, že kýžený cíl je již blízko, jen to chce další investice. Myslím, že tyto vyhlídky jsou docela reálné a že je docela možná pozemní operace, kdy se budou strany snažit navzájem předstihnout. Nebo dokonce že se jedna ze stran (USA) bude tvářit, že by tu druhou předstihnout mohla.

IN: Dal by se čekat kladný posun na Krymu a Donbasu, kdyby Kreml uvízl v Sýrii?

S. Danylov: Myslím, že přímo ne. Na situaci na frontě bude mít vliv rozložení sil v Moskvě. Kdyby syrská kampaň vedla k dalšímu zvyšování napětí u elit a veřejné mínění se začalo otřásat, odrazilo by se to reálně na situaci na frontě.

Originál publikován dne 20. listopadu 2015

Překlad: Svatoslav Ščyhol