Přinášíme druhou část nového rozsáhlého vyšetřování z pera redaktora běloruské verze webových stránek mezinárodní zpravodajské komunity InformNapalm Dzjanise Ivašyna, které zveřejnilo běloruské vydání Novy čas. Tato část vyšetřování se zabývá odhalováním podvratné činnosti mediálních struktur, s jejichž pomocí Rusko provádí vlivové operace proti Ukrajině a pobaltským zemím.
V tomto vyšetřování podrobně odkryjeme, jak Rusko využívá zástupců novinářské obce, a sice sítě tzv. diskuzních klubů Impressum, Format-A3 či Skovoroda k vedení propagandy, realizaci informačně psychologických a vlivových operací ve státech, které s ním sousedí.
Ruská federace používá vybudovaný a systematizovanou soustavu mediálních struktur propojených jediným plánem, cíli a úkoly k vedení totální informační války proti Ukrajině, pobaltským zemím, Moldavsku a Bělorusku.
První díl tohoto vyšetřování přinášel informace o přímých šéfech ruských mediálních klubů, popsal činnost klubu Impressum v Estonsku a klíčového klubu v rámci sítě Format-A3 v Moldavsku, a to i na území tzv. Podněsterské moldavské republiky kontrolované Ruskem.
Druhý díl vyšetřování se zabývá odhalováním účasti sítě ruských mediálních struktur, jejichž hlavním partnerem je imperiálně šovinistický Izborský klub, na vlivových operacích RF v Ukrajině, které se staly jakýmsi prologem k okupaci a anexi Krymu a následným bojům na Donbase. V tomto příspěvku najdete také informace o podvratné činnosti těchto propagandistických organizací v Lotyšsku a Litvě.
Vlivové operace RF na Krymu před a za okupace
Několik dní před druhým kolem prezidentských voleb v Ukrajině, 2. února 2010, mediální klub Format-A3 pod vedením Galiny Sapožnikovové oficiálně odstartoval krymské zaměření svých aktivit. Na první akci v Simferopolu byl pozván filmový režisér a poslanec Státní dumy Stanislav Govoruchin, přesvědčený zastánce euroasijství a ruské neoimperiální politiky. O dva roky později, v roce 2012 se ujal vedení volebního štábu Vladimira Putina, který se vracel do řádného prezidentského úřadu.
Akce se konala v zasedací síni hotelu Moskva, který byl ve veřejném vlastnictví zastupitelstva města Simferopolu. Hlavní myšlenkou prvního veřejného setkání bylo ukrajinské, zejména krymské téma. Při debatách se Govoruchin otevřeně pohoršoval nad tím, že je Krym součástí Ukrajiny, a snahy ukrajinského státu vstoupit do NATO označil za „nemoc trpasličích států“. Pobaltské státy přitom provokativně definoval jako „vazaly“.
Stanislav Govoruchin jako mluvčí prvního diskuzního setkání v ukrajinském Simferopolu, únor 2010 / format-a3.ru
Tímto setkáním klub zahájil tradici každý měsíc pořádat setkání v Moldavsku a na Krymu, celkem za rok 2010 uspořádal Format-A3 23 akcí. Sociokulturní a sociopolitický vliv ruské imperiokracie na Krym výrazně vzrostl. Činnost ukrajinského bezpečnostního sektoru však v této fázi byla převážně pasivní a omezovala se na monitorování situace.
Zástupkyní Formatu-A3 na Krymu je Natalja Nazaruková, redaktorka krymské pobočky jednoho z největších ruských státních propagandistických holdingů Rossija segodňa.
Natalja Nazaruková se „svazovým integrátorem“ a šéfredaktorem propagandistického projektu Sonar-2050 Semjonem Uralovem, mluvčím na jedné z akcí Formatu-A3 v okupovaném Simferopolu / format-A3.ru
Nazaruková je také členkou redakční rady sevastopolského vydání ForPost, které vlastní jedna z klíčových postav tzv. Ruského jara, „lidový starosta“ Alexej Čalyj. Podle centra Mírotvorce je Nazaruková kolaborantkou ruských okupantů, přímo se podílela na propagandistických akcích RF proti Ukrajině a na snahách o legalizaci okupace Krymu. Za svou činnost dokonce získala vyznamenání od Federální služby soudních vykonavatelů RF.
Čtěte také: Seznam 1097: jak 18. samostatná motostřelecká brigáda ruských Ozbrojených sil okupovala Krym
Jako zástupkyně, moderátorky a koordinátorky mediálního klubu Format-A3 na Krymu v různých dobách působily také Julija Verbickaja (vydání Krymskaja pravda, moderátorka televize ITV, kde uváděla pořad Format A3 za účasti mediálních osobností, které klub pozval na svá veřejná setkání v Simferopolu), Olga Treťjakovová (absolventka novinářské školy Internews, kurzu Dmitrije Kiseljova, redaktorka pořadu Věsti na televizi Rossija-1, byla také kreativní ředitelkou dalšího mediálního klubu v rámci sítě Skovoroda – viz dále) a Irina Kovaljovová (Krymskaja pravda).
I. Kovaljovová (vlevo) a J. Verbickaja (vpravo) moderují setkání s vyznavačem euroasijství a odiózním členem Izborského klubu A. Duginem, květen 2014, okupovaný Simferopol. Téma setkání znělo „Válka na jihovýchodě jako obroda Novoruska“ / 3652.ru
Vedle shora jmenovaných se na pořádání akcí přímo podílely také Olga Volodčenková (podle centra Mírotvorce kolaborantka ruských okupantů, byla členkou Rady veřejnosti při Ministerstvu vnitra RF pro tzv. Krymskou republiku) a Margarita Šitovová, která aktivně spolupracovala s ruskou okupační správou jako tisková mluvčí Veřejné komory tzv. Krymské republiky (1, 2, 3).
Čtěte také: Dobrovolníci nasbírali důkazy účasti 32 vojenských jednotek Ozbrojených sil RF na záboru Krymu
Bylo zjištěno, že již v době ruské okupace uskutečnily mediální klub Format-A3 a vysílací společnost Krym společný projekt Krymský formát, v jehož rámci se pořádaly kulaté stoly s pozvanými hosty klubu. Mezi klíčové úkoly tohoto projektu patřilo provádění informačních operací s cílem ospravedlnit a zlegalizovat anexi Krymu.
Celkem od roku 2010 až do začátku otevřené fáze ruské speciální operace na obsazení Krymu v únoru 2014 uspořádal Format-A3 na ukrajinském poloostrově téměř 50 (!) akcí. Jako mluvčí byli ze strany klubu v tomto období pozváni jeden z hlavních dnešních ruských mediálních vrahů Dmitrij Kiseljov nebo vojenský novinář Alexandr Sladkov, který zanedlouho začal vyrábět příspěvky pro vojenskou propagandu na okupovaném území Donbasu. Na základě pozvání klubu Krym 31. července 2013 navštívil šéfredaktor Komsomolské pravdy (KP) Vladimir Sungorkin. Po devíti měsících, 22. dubna 2014, byl shora jmenovaný na základě Putinova výnosu vyznamenán řádem Za zásluhy před vlastí čtvrtého stupně za poskytování informační podpory pro speciální operaci záboru Krymu. Připomeňme, že KP patří mezi zakladatele mediálního klubu Format-A3.
Šéfredaktor KP V. Sungorkin a hlava RF V. Putin
Své odměny za krymské tažení získali i další mluvčí klubu Format-A3, a sice Andrej Kondrašov, autor filmu „Krym. Cesta do vlasti“, a televizní redaktor Arkadij Mamontov (oba z televize Rossija-1). Celkem přes stovku zaměstnanců ruské státní vysílací společnosti, jejíž novináři klub Format-A3 také spoluzakládali, získalo vyznamenání za okupaci Krymu.
Stojí za zvláštní zmínku, že na ruských vlivových operacích na Krymu, zejména v kontextu „diskuzních akcí“ mediálního klubu Format-A3, které předcházely provedení závěrečné fáze zdejší vojenské operace, se jako samostatné křídlo účastnili i stálí členové Izborského klubu, a sice Alexandr Prochanov, Michail Chazin, Giulietto Chiesa, Jurij Poljakov, Maxim Ševčenko, Michail Leonťjev, Nikolaj Starikov a další.
V roce 2018 byly aktivity mediálního klubu Format-A3 na Krymu rozšířeny i na Sevastopol. Jeho zástupcem v tomto okupovaném ukrajinském městě se stal publicista a spisovatel Platon Besedin (jde o umělecký pseudonym, pravým jménem Maxim Besedin).
Platon Besedin jako moderátor akcí mediálního klubu Format-A3 v okupovaném Sevastopolu / format-a3.ru
Dotyčného můžeme považovat za jakousi vizitku celého mediálního klubu. Besedin aktivně podporoval ruskou okupaci Krymu. Podle centra Mírotvorce se podílel na akcích zaměřených na násilnou změnu nebo svržení ústavního řádu nebo uzurpaci moci ve státě, zúčastnil se trestné činnosti proti území integritě a nedotknutelnosti Ukrajiny.
Úroveň Besedinových propagandistických dovedností nejlépe odráží jeho kniha „Deník ruského Ukrajince. Euromajdan, krymské jaro, donbaská jatka“, kterou Státní výbor Ukrajiny pro televizní a rozhlasové vysílání zařadil na zvláštní seznam knih, jejichž obsah sleduje likvidaci ukrajinské samostatnosti, propagaci násilí, podněcování etnické, rasové a náboženské nenávisti nebo dokonce páchání teroristických útoků. Je samozřejmé, že platí zákaz tento produkt ruské propagandy do Ukrajiny dovážet a šířit ho.
Zajímavé je, že nějakou dobu po publikaci této knihy byl Besedin z postupu ruské okupační správy upřímně zklamaný. Ve svém sloupku v publikaci Snob na rovinu prohlásil, že za dobu, co je jeho rodný Sevastopol v jurisdikci RF, stal se z něj hřbitov a bažina.
V únoru 2019 uspořádal Format-A3 svou poslední akci na Krymu. Nelze vyloučit, že důvodem byla integrace a adaptace Krymu ruskou imperiokracií do ruského politického, hospodářského, sociokulturního a humanitárního prostoru. Cíle a úkoly vlivových operací v této části ukrajinského území tedy již byly splněny. Stojí za zmínku, že Format-A3 nepořádá své veřejné akce přímo na území RF, činnost klubu je zaměřena pouze na země „blízkého zahraničí“, jak jim říká ruská terminologie.
Seznam mluvčích, kteří nelegálně navštívili dočasně okupované území Krymu kvůli účasti na akcích mediálního klubu Format-A3
Zjistili jsme, že o akcích Formatu-A3 na Krymu před zahájením ruské okupace poloostrova informovala především tato ruskojazyčná média: TRK ITV, Krymskaja pravda, Krymskoje Echo, Krymskije Izvestija, Krymskij Tělegraf, Pervaja Krymskaja.
„Skovoroda“ Dmitrije Kiseljova
Po vítězství Viktora Janukovyče v prezidentských volbách 2010 už nebylo pořádání ruských vlivových operací v Ukrajině nijak omezeno.
V září 2010 tehdejší náměstek generálního ředitele ruské Státní vysílací společnosti Dmitrij Kiseljov, který byl tehdy již zapojen do kremelských politických hrátek, založil v Kyjevě další mediální klub Skovoroda pojmenovaný po ukrajinském filozofovi z 18. stol. Hryhoriji Skovorodovi. Z tohoto nového „diskuzního“ fóra se stal další nástroj pro realizaci ruské strategie „soft power“ v Ukrajině, jen větší ráže. Dle záměru ruské imperiokracie mělo být účelem klubu přímé ovlivňování již ukrajinských elit.
Zasedání klubu Skovoroda v neformálním prostředí s předsedou Státní dumy RF Sergejem Naryškinem (druhý zleva). Napravo od Dmitrije Kiseljova sedí předseda Nejvyšší rady Ukrajiny Volodymyr Lytvyn. Kyjev, únor 2012 / skovoroda.net
Zajímavé je, že krátce předtím, co Dmitrij Kiseljov založil Skovorodu, dostal pozvání od klubu Format-A3 k veřejnému setkání v Simferopolu. Na této akci Kiseljov čtyři roky před aktivní fází bojů na Donbase řekl něco, co odkrývá skutečné cíle a úkoly ruských mediálních klubů v Ukrajině a jasně formuluje neoimperiální politiku RF: „Ukrajina a Rusko jsou příkladem rozděleného národa, jako je např. Východní a Západní Německo, Jižní a Severní Korea. Mám za to, že jsme jeden národ a máme společné národní zájmy“.
Čtěte také: Každý, kdo přežil, zná dnes tvář „ruského světa“
Zjistili jsme, že v říjnu 2010 až říjnu 2013 pořádal klub Skovoroda každý měsíc akce s pozvanými mluvčími: vrcholnými ruskými politiky, poradci prezidenta RF, poslanci Státní dumy, novináři, spisovateli, režiséry, zástupci podnikatelských kruhů, náboženskými osobnostmi aj.
Dmitrij Kiseljov a pozvaný host mediálního klubu Skovoroda Vladimir Žirinovskij, 2013, Kyjev / skovoroda.net
Významná část těchto mluvčích se zúčastnila také akcí sesterských klubů Impressum a Format-A3.
Zajímavé je, že mezi přáteli klubu nechyběli ani tehdejší zástupci ukrajinské vlády, poslanci Nejvyšší rady, vlivní finančníci, oligarcha Viktor Pinčuk, prezident Národní akademie věd Ukrajiny Borys Paton nebo dokonce Petro Porošenko.
Dmitrij Kiseljov podává hranolky bývalému ministrovi zahraničí a budoucímu pátému prezidentovi Ukrajiny Petru Porošenkovi. Foceno v roce 2011 při jednom ze světských rautů Skovorody v Kyjevě / skovoroda.net
Na ruské straně patřili mezi přáteli klubu převážně ideologové euroasijství, kteří se osobně zúčastnili zasedání klubu v Kyjevě jako mluvčí: German Gref, Sergej Glazjev, Alexandr Dugin, Vladimir Žirinovskij, Nikita Michalkov, Vladimir Medinskij, Sergej Naryškin, Alexandr Prochanov, Karen Šachnazarov, Michail Švydkoj aj. Mnozí z nich jsou zároveň také členy Izborského klubu.
Akce Skorovody se zvláště zaměřovaly na prosazování nejen ideálů hlavního geopolitického projektu RF, jimž je euroasijství, ale také hospodářské a politické integrace Ukrajiny s Ruskem, jejího zapojení do struktur ruských integračních projektů Euroasijský hospodářský svaz a Celní unie.
Když v listopadu 2013 začala Revoluce důstojnosti, byly aktivity Skovorody utlumeny. Podpora konceptu euroasijství a ruského imperiálního projektu byla ze strany ukrajinských elit rázně odmítnuta.
Stojí za zmínku, že již v roce 2010 se klíčový zástupce ruské imperiokracie režisér Nikita Michalkov při jednom z prvních setkání klubu Skovoroda v Kyjevě podělil o svou vizi budoucnosti Ruska a Ukrajiny: „Za nějakých 10 let z nás bude jedna země. Jeden stát možná ne, ale jedna země určitě!“. Těmto plánům se však nebylo souzeno naplnit. Jediné, co dnes Rusko a Ukrajinu spojuje, je společná frontová linie v délce 420 km a nepravidelné výměny válečných zajatců.
Propagandistická rozpínavost RF v Lotyšsku
Po rozšíření ruských vlivových operací na Ukrajinu se do sféry působnosti propagandistických mediálních klubů RF zařadily zbývající pobaltské státy. 22. dubna 2011 uspořádal Format-A3 svou první akci v Lotyšsku, na kterou byl pozván odiózní propagátor „ruského světa“ a stálý člen Izborského klubu Michail Chazin.
Michail Chazin na první akci Formatu-A3 v Rize / format-a3.ru
Zjistili jsme, že s klubem přímo spolupracují nadace Kulturní linie a Ruský spolek Lotyšska.
Lotyšské tajné služby se na aktivity tohoto klubu hned zaměřily, aby omezily působení ruských vlivových pák na svůj stát. Podle Úřadu pro obranu ústavy Lotyšské republiky (Satversmes aizsardzības birojs (SAB) je mediální klub Format-A3 ruskou platformou, jejíž poslání spočívá v poskytování požadovaného mezinárodního mediálního prostoru ruským osobnostem a expertům, kteří mají blízko ke Kremlu, umožňujícího dostat na pořad dne mezinárodních médií informační narativy, které zcela odpovídají uplatňovanému zahraničně politickému kurzu Ruska.
Zástupkyní Formatu-A3 v Lotyšsku je Olga Avdevičová (Borisovová), redaktorka rádia Baltkom vysílajícího v ruštině. Stejně jako šéfka Formatu-A3 Galina Sapožnikovová i ona vystudovala novinářskou fakultu Leningradské univerzity. Působila u rižského listu Sovětskaja moloďož, byla šéfredaktorkou ruskojazyčného vydání Subbota. Je předsedkyní nadace Kulturní linie (Kultūras līnija), která byla zapsána v prosinci 2014. Členkami správní rady nadace jsou vedle shora jmenované také Svetlana Radziņová a Veronika Romanovová. Právě pod zástěrkou této nadace Avdevičová pořádá v Lotyšsku akce klubu Format-A3, které také osobně moderuje.
Zástupkyně klubu Format-A3 v Lotyšsku a předsedkyně nadace Kulturní linie Olga Avdevičová / format-a3.ru
Pozoruhodné je, že na akcích klubu v Lotyšsku se pozvaní ruští mluvčí obvykle drží umírněných postojů a vyjadřují své názory neutrálním způsobem. Tento postup počítá s jakousi zpětnou vazbou ze strany mezinárodních médií a snaží se upoutat pozornost mezinárodní expertní obce. Při konání setkání klubu v Rize jsou podle SAB mezi publikem přítomni zástupci zahraničních tajných služeb, kteří pracují v Lotyšsku s diplomatickým krytím. Může patrně jít o příslušníky ruské zahraniční rozvědky, kteří provádějí operační sběr informací o osobách zajímajících se o Rusko a zkoumají reakce účastníků na různá diskuzní témata.
Čtěte také: Kde ruská zahraniční rozvědka ukrývá Novičok: dobrovolníci zkoumali mapu objektů
Jak jsme dohledali, od roku 2011 až dosud uspořádal Format-A3 na lotyšském území téměř stovku veřejných setkání. Byli na ně pozváni mluvčí, z nichž se většina střídavě podílí na akcích zastoupení Formatu-A3 v dalších cílových zemích a na veřejných diskuzích klubu Impressum v Estonsku. Mezi tyto mluvčí patřily známé ruské a zahraniční celebrity, zejména spisovatelé, básníci, filmaři, zástupci novinářské obce, politologové, ekonomové nebo dokonce kosmonauti. Ve většině případů se názorově zcela shodují s narativy a klišé ruské propagandy.
Vytvořením iluze určité nestrannosti a legitimity těchto akcí dochází k dlouhodobým a důsledným informačně psychologickým operacím Ruské federace, jejichž cíle a úkoly jsou voleny pro každou cílovou zemi samostatně.
Informační podporu pro akce Formatu-A3 v Lotyšsku poskytla především tato média: IA RosBalt, Radio Baltkom, portál Subbota, mixnews.lv, press.lv, lsm.lv, imhoclub.lv, delfi.lv, telegraf.bb.lv, Sputnik Lotyšsko.
Vyšetřování na lotyšském území odhalilo další společnost Igora Tětěrina, spoluzakladatele mediálního klubu Impressum, která má stejný název jako jeho nakladatelství v Estonsku, SKP Media. Právě toto vydavatelství zveřejnilo propagandistické produkty, které můžeme s jistotou hodnotit v kontextu vedení informační války RF proti Estonsku a Gruzii (1, 2).
Výpis z databáze společnosti Lursoft o právnických osobách registrovaných v Lotyšsku / lursoft.lv
Jediným beneficiářem této lotyšské společnosti je Igor Tětěrin. Zajímavé je, že stálé bydliště má uvedené právě v Ruské federaci.
Dovolíme si připomenout, že podle estonské Služby pro vnitřní bezpečnost (Kaitsepolitseiamet) má klub Impressum, jehož spoluzakladatelkou je také Galina Sapožnikovová, přímé vazby na Službu zahraniční rozvědky RF (podrobněji k osobě Tětěrina a mediálnímu klubu Impressum viz první díl tohoto vyšetřování).
Litva na mušce ruské informační války
Již v únoru 2012 prohlásila ministryně obrany Litevské republiky Rasa Juknevičienė v oficiální publikaci v jednom z největších litevských médií Delfi, že šéfka Formatu-A3 a redaktorka KP Galina Sapožnikovová je přímo napojena na tajné služby RF. Sapožnikovové jméno figurovalo v kontextu vlivových operací v Litvě realizovaných Ruskem.
I přes toto otevřené obvinění z podvratné činnosti však Sapožnikovová rozšířila aktivity Formatu-A3 i na tuto pobaltskou zemi. 19. září 2012 se ve Vilniusu konala první akce klubu.
Zástupcem Formatu-A3 v Litvě je Algis Kalanta, který přes 15 let působil jako šéfredaktor ruskojazyčného listu Respublika a pracoval také pro týdeník Litovskij kurjer.
Akce Formatu-A3 ve Vilniusu. První zleva je Algis Kalanta, uprostřed je ruský spisovatel a stálý člen Izborského klubu Jurij Poljakov / format-a3.ru
Od roku 2012 až dosud uspořádal Format-A3 v Litvě na 80 veřejných akcí. Kromě stálých členů již zmíněného Izborského klubu získaly pozvání známé ruské osobnosti, zejména šéfredaktoři médií (Izvestija, 7 dněj, Russkij reporťor, Junosť, Znamja), novináři, televizní moderátoři a komentátoři, filmoví režiséři, spisovatelé, básníci, politologové (zejména proruský politolog z Ukrajiny Mychajlo Pohrebynskyj), kunsthistorikové aj.
Za samostatnou pozornost stojí mluvčí na akcích Formatu-A3 v Litvě, které na základě řady znaků můžeme označit za přímé vlivové agenty RF v zemích Evropské unie. Jsou to především ředitel Centra sociální politiky Budapešťské univerzity Pál Tamás, zástupci SRN – politolog Peter Schulze, režisér a producent Felix Schultess, novinář Thomas Fasbender, zástupci Francie – spisovatel Dimitri de Kochko a šéfredaktor pařížského literárního občasníku Glagol Elena Kondratieva-Salghero.
Při informování o akcích Formatu-A3 v Litvě byla přistižena především tato média: Pervyj baltijskij kanal, Litovskij kurjer, občasník Obzor, Litovskoje vremja, Express nědělja, Kauno diena, delfi.lt, 15min.lt.
Je příznačné, že v srpnu 2015 byla Galina Sapožnikovová zadržena a vyhoštěna z Litvy se zákazem vstupu do této země na dobu pěti let. Na aktivity Formatu-A3 to však nemělo žádný vliv, klub i nadále prakticky každý měsíc pořádal setkání s ruskými mluvčími. Sapožnikovová mezitím jen zintenzivnila své akce, které měly všechny znaky informačně psychologických operací proti Litvě.
Výraznou ukázkou je propagandistická kniha, jejíž je autorkou, „Kdo koho zradil. Jak zabíjeli SSSR a co se stalo těm, kteří se ho snažili zachránit“, která byla přeložena a vydána ve Vilniusu.
Obal knihy G. Sapožnikovové o událostech v Litvě v litevštině (Išdavystės kaina — Cena zrady). Ruská propaganda se nezaměřuje jen na ty rusky mluvící
V únoru 2019 byl tento produkt ruské informační války v Litvě zakázán. Podle Nejvyšší prokuratury Litevské republiky Sapožnikovová ve své knize zaujatě překrucuje historická fakta o masakru neozbrojených lidí u televizního vysílače ve Vilniusu v lednu 1991, hromadné popravě litevských státních úředníků na hraničním přechodu Medininkai v květnu 1991 a o dalších událostech v Litvě z let 1990 a 1991. Z rozhodnutí Vilniuského obvodního soudu byl celý náklad vytištěný litevským nakladatelstvím Politika zabaven a zahájeno trestní stíhání šéfa tohoto nakladatelství Pavilase Masilionise pro trestný čin ospravedlňování zločinů sovětského režimu.
Šéf nakladatelství Politika Pavilas Masilionis před soudem / 15min.lt
Soud přihlédl k vysokému věku obžalovaného a odsoudil ho k peněžitému trestu ve výši 2.600 eur.
Případy vydávání propagandistických knih od ruského pseudohistorika Alexandra Ďukova v Estonsku a od Galiny Sapožnikovové v Estonsku a Litvě jasně dokládají, že ruská státní propaganda nepůsobí jen prostřednictvím vlastní rozvětvené mediální sítě, ale také se snaží využít mediální kapacity států, které představují pro RF v informační válce prvořadé cíle. Hlavním úkolem je maximálně zapůsobit na masové a individuální povědomí, ovlivnit cíle a perspektivy budoucích obyvatel těchto zemí.
Čtěte také: Agresivní ruská „soft power“ v Evropě
Jen v roce 2013 uspořádal Format-A3 v Lotyšsku, Litvě, na ukrajinském Krymu a v Moldavsku bezmála 50 akcí. Na této dynamice se nic nezměnilo ani v následujícím roce 2014. Vedle Kišiněva a Tiraspolu se veřejná setkání konala také v tradičně proruském moldavském regionu Gagauzsku.
Pozoruhodné je, že podle počtu veřejných setkání, která proběhla v Moldavsku, byla tato země prioritním objektem pro realizaci ruských vlivových operací. Vše se však zásadně změnilo, když se v hledáčku tohoto mediálního klubu ocitlo Bělorusko.
V dalším díle tohoto vyšetřování zahájíme podrobný rozbor aktivit jednoho z účinných nástrojů ruské informační války, mediálního klubu Format-A3 v Bělorusku.
Dzjanis Ivašyn, redaktor InformNapalmu Bělorusko
Šíření nebo převzetí s odkazem na zdroj je vítáno! (Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0). Facebooková stránka komunity InformNapalm v češtině: InformNapalm Česko.
Překlad: Svatoslav Ščyhol
Read the latest book “Donbas in Flames. Guide to the Conflict Zone” published by Prometheus Center. This guide will be useful to journalists, researchers, war experts, diplomats and general readers seeking information on the war in Donbas.
Aktuální hlášení skupiny INFORM NAPALM