6. března před přistáním na letišti Hmímím havarovalo vojenské transportní letadlo ruské armádní skupiny v Sýrii An-26. Na palubě bylo 39 osob, z toho 33 vojáků Ozbrojených sil RF (26 důstojníků a jeden generálmajor, praporčíci a poddůstojníci) a 6 členů posádky. Zřícení letadla nikdo nepřežil.

Zpráva se hned rozšířila do ruských médií, ruské Ministerstvo obrany se rozhodlo tentokrát obejít bez ostudy a ztrátu letadla hned přiznalo. Co se týče příčin havárie, zatím není jasné, proč se letoun zřítil, zejména zda byl sestřelen ze země. I když verzi s ostřelováním letadla ze země začali ruští úředníci hned nahlas dementovat.

V okolí letiště Hmímím leží obce s převážně loajálním vůči Asadovi alavitským obyvatelstvem. Nízko a pomalu letící An-26, který právě přistával, se přesto mohl stát snadným terčem pro osamělého odstřelovače nebo dostat zásah jedinou krátkou kulometnou dávkou, která poškodila agregáty An-26, a piloti již neměli čas zareagovat.

Každopádně již ze slov očitých svědků začíná být jasné, že letadlo přistávalo v nakloněné poloze, houpalo se a údajně zavadilo o nějaké stavby na zemi. Ministerstvo obrany RF bude nejspíš i nadále trvat na technických problémech a odmítat jakoukoli verzi s ostřelováním ze země.

V Sýrii byly spatřeny minimálně dva kusy An-26, zejména se jednalo o letoun s číslem RF-36162/26, „26 červené“. Právě jeho fotografie začal ruský tisk přiřazovat k této zprávě. Tento letoun vloni přepravoval novináře na letiště Aleppo. Letadlo bylo vyrobeno již v roce 1980 a v těchto dnech dovršilo 38. rok své existence. Má tedy stáří víc než úctyhodné. Přestože vojenská letadla bývají zpravidla kontrolována a udržována pečlivěji, obligátní ruské lajdáctví a celková opotřebovanost letadla mohly vybrat svou daň. V Sýrii však byl zpozorován i letoun s číslem RF-93996/24, „24 červené“, rok výroby 1979, tedy ještě o rok starší.

Vloni ruským úřadům právě začalo dělat velkou starost prodlužování životnosti letadel od Antonova snahami šikovných ruských ručiček. Je jasné, že Rusové v polních podmínkách opravy tak či tak provádějí, chybí jim však právě oficiální razítko od výrobce (zajímalo by nás, jak toto hledání dopadlo). K dnešnímu dni v Rusku létá 236 letadel z řady An-24 a An-26. Podle Military Balance 206 má ruská armáda stále v provozu přes 100 ks An-26.

An-26 tvoří základ ruského vojenského transportního letectva. Vyráběly se v letech 1969 až 1986. „Nejmladší“ An-26 letos oslaví 32 let od svého vzniku.
Za samostatnou zmínku stojí, že v posledních třech letech se ruské vojenské transportní letectvo téměř kontinuálně stará o zásobování skupiny ruských vojsk v Sýrii. Námořní cestou z Novorossijsku a Krymu se dopravuje technika v rámci tzv. „Syrského expresu“. Doprava osob a urgentních nákladů pak leží na bedrech Vzdušně-kosmických sil RF.

K přepravě velkorozměrných nákladů, evakuaci zraněných nebo urychleným přesunům v rámci nových rotací slouží několik letounů An-124 (čísla RA82035 a RA82010) a Il-76 (RA76762, RF78850, RA78840, RF78805, RF76740, RF76745, RF78810, RA78847, RA78794, RF78797, RA78830, RF76739 aj.). Monitorovat každodenní přepravy nákladů do Sýrie lze na Twitteru uživatele @galandecZP.

Do Sýrie létá také několik letounů Il-62 (RA86559, RA86561 a RA86495), jedná se zpravidla o dopravu generálů a VIP návštěv. Zejména 5. března v Damašku přistál letoun RA86561 a již další den média přinesla zprávu, že do Sýrie dorazil náčelník generálního štábu Ozbrojených sil RF Valerij Gerasimov. Možná právě na setkání s ním letěl generálmajor Vladimir Jeremejev, který byl na palubě zříceného An-26.

Do samotné Sýrie Rusové létají přes Írán nebo Turecko. Hlavními cílovými letišti jsou Hmímím v provincii Latákie a Damašek. Syrské vnitrostátní civilní linky (zejména Syrian Air a možná také FlyDamas) dosud obsluhují letiště Aleppo a Kámišlí (leží prakticky u hranice s Tureckem).

An-26 ten den vykonával let na trase Rasin El Aboud (Aleppo) – Hmímím (Latákie). Jde o krátkou trasu, necelých 200 km. Právě na podobné místní přelety byl v poslední době nasazen An-26 v Sýrii – jakýsi důstojnický taxík pro ruskou armádní skupinu v Sýrii. Vypadá to, že kvůli návštěvě náčelníka Gerasimova byl z Aleppa urgentně zavolán generálmajor Jeremejev i se štábními důstojníky. Pozemní doprava je mnohem delší a stále není bezpečná, proto se letělo letadlem. Ani to však nepomohlo a do Ruska ze Sýrie tak poputují další „cargo 200“.

Pozdě večer 6. března se na instagramovém kanálu uživatele morozov_iakov objevila fotokopie seznamu osob, které údajně měly přicestovat na palubě An-26.

Právě tento seznam se patrně dostal do rukou redaktorům RBC, jak ujišťuje portál: „Autenticitu tohoto seznamu osob na palubě An-26 potvrdily pro RBC tři zdroje na Ministerstvu obrany. Celkem v letadle bylo podle ministerstva 39 osob, v tuto chvíli jsou známa jména 31 mrtvých“.

Jmenný seznam:
1. Major S. G. Smirnov
2. Nadporučík D. V. Safronov
3. Nadporučík M. A. Panov
4. Nadporučík K. N. Altunin
5. Nadporučík A. V. Osipkin
6. Četař Jepifanov
7. Generálmajor V. G. Jeremejev
8. Kapitán prvního stupně A. M. Sačuk
9. Kapitán prvního stupně M. A. Moisejev
10. Plukovník S. V. Fedun
11. Major A. L. Morozov
12. Četař S. V. Luškov
13. Praporčík M. A. Grigorjev
14. Kapitán K. A. Gorbaň
15. Kapitán E. S. Gajdarchanov
16. Desátník A. I. Bělov
17. Četař Z. M. Bogatyrjov
18. Major M. I. Mauněv
19. Kapitán A. A. Pyljonok
20. Kapitán S. V. Šejncivt
21. Major Je. V. Čagin
22. Nadpraporčík S. V. Grabovskij
23. Kapitán A. V. Trufanov
24. Major D. I. Kukuškin
25. Nadporučík A. A. Ševčenko
26. Svobodník I. K. Kolomojcev
27. Major V. V. Mikrjukov
28. Kapitán zdravotní služby N. B. Rasputin
29. Seržant Je. A. Sereženkov
30. Desátník B. R. Čapdarov
31. Nadporučík G. S. Levčuk

Četař Jepifanov je na uvedeném seznamu jediný, kdo z nějakého důvodu nemá uvedené iniciály.

Na instagramovém kanálu yelansky_garnizon se již objevily první kondolence zmiňující vojáky ze shora uvedeného seznamu.

Příspěvek uvádí, že mezi mrtvými byli i někdejší vojáci z Jelaňského školicího centra a pocházející ze zdejší posádky major V. V. Mikrjukov a major D. I. Kukuškin.

Zároveň však platí, že investigativní blogeři na sociálních sítích tomuto seznamu zatím nedůvěřují a stále pátrají po jeho potvrzení nebo vyvrácení.

Tento příspěvek zpracoval Anton Pavluško speciálně pro web InformNapalm.
(Creative Commons — Attribution 4.0 International — CC BY 4.0)
Klikněte na „Sdílet“ a podělte se s přáteli.
Staňte se fanoušky stránky InformNapalm Česko na Facebooku a nechte se pohotově informovat o nových příspěvcích v češtině.

Překlad: Svatoslav Ščyhol