Vojenskou operaci na Blízkém Východě využívá Ruská federace k dosažení vlastních geopolitických a ideologických cílů. Z formální války proti ozbrojencům Islámského státu se ve skutečnosti stává polygon pro testování smrtících typů zbraní na syrském civilním obyvatelstvu a „ruský prostor pro experimenty“ s myšlením ruského vnitrostátního obecenstva. V tomto příspěvku stručně rozebereme legrační metamorfózy ruské propagandy, která zpracovává téma „zlých Amíků“. Ukážeme, v jak příkrém rozporu jsou slova ruských novinářů s obrázkem, nad jehož významem se neznalý čtenář nejspíš nepozastaví.

Když začala vojenská operace proti ISIL v Mosulu, kterou provádí irácká armáda s podporou koalice v čele s USA, rozhodli se ruští propagandisté využít tuto událost k symetrickému obviňování. Ve stylu tradiční metody ruské propagandy se základní myšlenkou „podívej se na sebe!“ se ruské televize snaží srovnávat situaci v iráckém Mosulu se syrským Aleppem.

Posledních 6 měsíců v kuse ruské celostátní televize v hlavním vysílacím čase chrlí na své diváky historky o iráckém Mosulu, který prý koaliční vojska demolují. Každou epizodu doprovází videoklip, kde nechybí tato obligátní sada prvků: trosky (je jasné proč, není však jasné kde), civilisté plazící se mezi troskami, projíždějící Hammery (tyto střihy propagandisté vkládají z nedostatku příležitostí předvést skutečnou koaliční bitevní techniku). Hlavní prvek levného kýče z Ostanikina „o Mosulu“ však představují záběry z ostřelování ve stylu no comment, do nichž se nečekaně dostávají ruské typy zbraní a techniky. Příspěvky se přitom vysílají s křiklavými titulky: „Mosul na pokraji humanitární katastrofy“, „V Mosulu objeveno pohřebiště obětí útoků koalice pod vedením USA“ atd.

Když se do záběrů ze samotných útoků zadíváme pozorněji, začneme chápat, jakou cenu mají tyto příspěvky. Zachycují totiž útoky neidentifikovaných ozbrojených sil na neznámé objekty ležící někde na Blízkém Východě. Může tedy jít o Irák (nelze však s jistotou tvrdit, že právě o Mosul), může však také o Sýrii. Jediné, co je jisté, je skutečnost, že útoky jsou vedeny těžkými zbraněmi, které do tohoto regionu dodává samotná Ruská federace.

Přibližme několik screenshotů z příspěvků od ruských televizí, které v honbě za „senzací“ ukázaly zajímavé zbraně.

Příspěvek na Prvním kanálu z 28. února 2017: „Irácký Mosul se dostal na pokraj humanitární katastrofy“.

Další příspěvek od Prvního kanálu z 11. března 2017: „Ruské Ministerstvo obrany je překvapeno, že OPCW nijak nereaguje na používání chemických zbraní Islámským státem“. A video.

Jak vidíme, příspěvky jsou různé, zbraně používané v hranicích města přesto stejné: jde o tandemové výstřely k ručnímu protitankovému granátometu RPG-7… vyvinutému v Íránu. Což znamená, že když někoho v tomto případě obviníme z ničení Mosulu, nebudou to USA ani koaliční jednotky, ale strana přímo opačná, kterou podporuje Írán a samozřejmě také Rusko. Navíc to notně připomíná akce „donbaských horníků“, bylo to však jen zahřívací kolo. Čím dál, tím víc.

Příspěvek na Prvním kanálu z 5. března 2017: „Irácká armáda s podporou Američanů se neúnavně snaží osvobodit Mosul“

Vrtulník Mi-35 útočí neřízenými reaktivními střelami (NURS) na cíle ležící (podle námětu) v městské zástavbě. Titulek uvádí jako viníky všechny až na RF, která je zodpovědná za dodávky tohoto typu vrtulníků a zbraní do Iráku, Sýrie a dalších zemí.
Dále se do záběru propagandistického příspěvku dostává již ruský těžký raketomet TOS-1A Solncepjok. V roce 2016 RF dodala do Iráku přes 3 kusy tohoto typu. I za to však samozřejmě může „koalice vedená USA“.

Čtěte také: Ruská loď Jauza veze munici pro těžké raketomety Bašáru Asadovi

Další příspěvek od Prvního kanálu z 25. března 2017: „Letecké útoky západní koalice na obytné čtvrtě v Mosulu se staly předmětem neveřejných konzultací v OSN“:

V záběru ruský vrtulník Mi-28L v provedení určeném na vývoz útočí neřízenými střelami. Ruští zpravodajové se opět octnou „ve správný čas na správném místě“, aby stihli natočit, jak pracuje ruská bitevní a letecká technika. Navíc, přestože se nacházejí v zóně útoků, vůbec nemají strach, že by se terčem útoku mohli stát i oni sami. Vypadá to mnohem spíše na koordinovanou, precizně naplánovanou součinnost mezi těmi, kdo vede útok, a těmi, kdo ho natáčí. Podobné příspěvky o ostřelování civilních objektů na objednávku ruských redaktorů jsme přece již nejednou pozorovali na Donbasu, což v podstatě činí z protagonistů ruské propagandy spolupachatele válečných zločinů.

Obrázek tak není vždy v souladu s kontextem a často ukrývá přímo opačný význam, který umožňuje číst příspěvky ruské propagandy mezi řádky. Pozornost patří mezi vlastnosti pomáhající odzbrojit ruskou propagandu.

Připomeňme, že dne 10. října 2016 Výbor Evropského parlamentu pro zahraniční věci schválil návrh rezoluce, která přirovnává činnost ruských médií k propagandistickým příspěvkům teroristické skupiny ISIL.

(CC BY 4.0) Tento příspěvek zpracovala redakce IN na základě OSINT vyšetřování, které provedl Al Gri speciálně pro web mezinárodní zpravodajské komunity InformNapalm.

Vyzýváme čtenáře, aby naše publikace aktivně sdíleli na sociálních sítích. Zveřejnění vyšetřovacích podkladů dokáže zvrátit průběh informačního a válečného střetu.
Staňte se fanoušky stránky InformNapalm Česko na Facebooku a dostávejte pohotové informace o nových příspěvcích přeložených do češtiny.

Překlad: Svatoslav Ščyhol